Správa EKO daní celními orgány Mgr. Petra Petrová Odbor spotřebních daní GŘC

Podávání návrhů na vydání povolení O vydání povolení k nabývání energetických komodit osvobozených od daně / bez daně rozhoduje celní úřad. Místní příslušnost se řídí § 4 odst. 1 ZSDP.

Lhůty pro vydání povolení Nejsou zvláštním zákonem stanoveny Správce daně má v daňovém řízení postupovat bez zbytečných průtahů – ustanovení § 34c ZSDP – ochrana před nečinností. Podpůrně Pokyn MF č. D – 308 – pro vydání rozhodnutí v daňovém řízení jsou stanoveny lhůty od 30 dnů do 6 měsíců je zde upraveno i přerušení, stavení lhůt v případě vydání výzvy k doplnění návrhu, shromažďování podkladů apod.

Výzvy k odstranění vad návrhů § 21 odst. 8 ZSDP návrh na vydání povolení musí obsahovat náležitosti dle příslušných ustanovení zvláštního zákona. Neobsahuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, vydá CÚ výzvu dle § 21 odst. 8 ZSDP, v níž stanoví lhůtu, v níž má navrhovatel chybějící, neúplné náležitosti doplnit. Současně poučí o následcích nevyhovění výzvě.

Zákaz dodání plynu, pevných paliv, elektřiny - § 16 č. 45., 46., 47 Dodavatel (osoba definovaná v § 2 příslušných částí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů) nesmí na daňovém území dodat energetické komodity fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k jejich nabývání jako osvobozených od daně. Dodavatel nesmí na daňovém území dodat energetické komodity bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k jejich nabytí bez daně. V případě porušení zákazu dodání energetických komodit osvobozených od daně se právnická nebo podnikající fyzická osoba – dodavatel dopustí jiného správního deliktu, za nějž celní úřad uloží pokutu do 200 000 Kč.

Zákaz dodání plynu, pevných paliv, elektřiny - § 16 č. 45., 46., 47 Při porušení zákazu dodání energetických komodit bez daně, a to opakovaně – celní úřad povolení k nabytí energetické komodity bez daně zruší (§ 15 odst. 2 písm. c). V případě zrušení povolení z důvodu porušování zákazu dodání energetické komodity bez daně nelze témuž navrhovateli povolení po dobu jednoho roku vydat.

Zákaz dodání plynu, pevných paliv, elektřiny - § 16 č. 45., 46., 47 V případě zrušení povolení k nabytí energetických komodit osvobozených od daně z důvodu - použití osvobozených energetických komodit k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje a nepřiznání daně odpovídající jinému účelu použití, nebo - opakovaného uložení pokuty za spáchání jiného správního deliktu – nevedení evidencí nelze témuž navrhovateli povolení po dobu jednoho roku vydat (§ 10 odst. 2 písm. d).

Podávání dodatečných daňových přiznání Obecně platí ustanovení § 41 ZSDP DoDap na daň vyšší – plátce daně je povinen předložit DoDaP do konce měsíce následujícího po zjištění, že jeho daňová povinnost za určité zdaňovací období má být vyšší než poslední známá daňová povinnost. DoDaP na daňovou povinnost nižší proti poslední známé daňové povinnosti lze platně podat jen tehdy, nejsou-li splněny podmínky pro uplatnění mimořádných opravných prostředků, a do lhůty stanovené § 47 ZSDP, není-li zvláštním předpisem stanoveno jinak.

Podávání dodatečných daňových přiznání V případě plátců daně z energetických komodit je zvláštním zákonem stanovena kratší lhůta pro možnost podání DoDaP na nižší daňovou povinnost – 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Př. Za zdaňovací období leden měl plátce daně podat (řádné) daňové přiznání do 25. února Zjistí-li důvody pro podání DoDaP na nižší daňovou povinnost, může je platně podat nejpozději do 25. srpna

Odvolání proti vyměření / dodatečnému vyměření daně Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů definuje v příslušných částech, týkajících se daní z energetických komodit plátce daně a vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit – kromě dodání energetické komodity na daňovém území konečnému spotřebiteli např. spotřebou energetické komodity osvobozené od daně k jiným účelům, než na které se osvobození vztahuje. Plátcem daně se tak může stát i jiná osoba než dodavatel.

Odvolání proti vyměření / dodatečnému vyměření daně Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů definuje v příslušných částech, týkajících se daní z energetických komodit plátce Všichni plátci daně, jimž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Ve stejné lhůtě – pro podání řádného daňového přiznání – může plátce daně podat tzv. opravné daňové přiznání (§ 41 odst. 3 ZSDP).

Odvolání proti vyměření / dodatečnému vyměření daně Správce daně vyměří daňovou povinnost tzv. konkludentně, bez pochybností - § 46 odst. 5 ZSDP – vyznačí tuto skutečnost na daňovém přiznání. Po provedení tzv. vytýkacího řízení - § 43 ZSDP – vydá platební výměr. Proti platebnímu výměru se lze odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení. Podané odvolání nemá v případě platebního výměru nebo konkludentního vyměření odkladný účinek. Odvolání se podává písemně nebo ústně do protokolu u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.

Odvolání proti vyměření / dodatečnému vyměření daně Správce daně může řízení doplnit a nemůže-li o odvolání sám rozhodnout nejsou důvody pro zamítnutí dle § 49 odst. 2 ZSDP neshledal důvody ani pro částečné vyhovění odvolání (autoremedura - § 49 odst. 1 ZSDP) postoupí odvolání spolu s výsledky doplněného řízení a předkládací zprávou odvolacímu orgánu k rozhodnutí.

Odvolání proti vyměření / dodatečnému vyměření daně Odvolacím orgánem je celní ředitelství nadřízené celnímu úřadu, který napadené rozhodnutí vydal (§ 50 odst. 1 ZSDP). Dodatečné daňové přiznání lze platně podat až poté, co existuje poslední známá daňová povinnost – tj. částka daně ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně (§ 41 odst. 1 ZSDP). Bylo-li by tedy podáno dodatečné daňové přiznání v době, kdy poslední stanovení daňové povinnosti (konkludentně nebo platebním výměrem) není dosud pravomocné, posoudilo by se jako odvolání.