Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Akreditace programů nebo institucí ? Akreditace programů a vnitřní hodnocení kvality ? Diskuse nad náměty z doporučení expertů OECD v rámci projektu Thematic Review of Tertiary Education

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Hlavní účely zajišťování kvality Různé formy kvality a procesů jejího hodnocení slouží dvěma základním účelům: odpovědnosti a zdokonalování odpovědnost: „summativní“ přístup  objektivní „měření“, tj. dosažení určených standardů  zveřejnění výsledků; obecně spojována s vnějším hodnocením  akreditace zdokonalování: „formativní“ přístup  doporučení k dalšímu vývoji na základě analýzy  výsledky slouží především hodnocenému subjektu; obecně spojováno s vnitřním hodnocením obě formy zajišťování kvality jsou potřebné

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Terminologie akreditace (accreditation/licencing) výsledek je rozhodnutí ano/ne stanovené na základě hodnocení, zda instituce/část… nebo studijní program/modul… splnila předem určené standardy; hodnocení (assessment/evaluation) výsledek je známka (stupeň) vyjádřená numericky nebo popisem určený na základě kvantitativního hodnocení, do jaké míry jsou splněny výsledky (jak dobré jsou výsledky) audit (review) výsledek je popis do jaké míry instituce nebo program naplňuje svoje vlastní cíle a zda jsou procesy efektivní

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Akreditace v názorech akademické komunity Boloňský proces: Salamanka 2001, konvent akademické komunity jednoznačně podpořený požadavek: akreditace či různé certifikační mechanismy budou založeny na hodnocení kvality negativní názor na: * možnost nalezení společného akreditačního mechanismu * evropskou meta-akreditační agenturu obavy z: * přílišného nárůstu administrativy * byrokratických přístupů * nepochybně vysoké ceny za prováděné úkony

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Akreditace na evropské úrovni Guy Haug: Quality Assurance/Accreditation in the Emerging European Higher Education Area: a possible scenario for the future. Akreditace jednotlivých studijních programů se může stávat příliš komplikovaným mechanismem na to, aby měl naději na přežití. Akreditace programů se může soustředit jen na některé aspekty, například na: * nové programy * inovaci programů * profesní standardy apod., * ale absolutní zobecnění akreditace na všechny programy není možná ani žádoucí. Akreditace programů může vést k absolutnímu kolapsu systému a může rovněž bránit inovacím a rozvoji.

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Akreditace na evropské úrovni Dlouhodobý vývoj směřuje k institucionální akreditaci, kterou může akreditace programů doplňovat v určitých oblastech nebo v určitých případech Příklad: Může nastat případ, že instituci nelze akreditovat pro všechny vzdělávací oblasti, přestože v některých disciplínách si vede velmi dobře Váha institucionální a programové akreditace se může v čase měnit podle potřeby. Institucionální akreditace je pro vysoké školy atraktivnější, podporuje jejich autonomii, může aplikovat některá společná kritéria. Navrhované požadavky: * Instituce by měla prokázat efektivní systém vnitřního zajišťování kvality. * Procedura akreditace by měla být založena na interním hodnocení kvality a externí auditoři by měli být alespoň ze tří evropských zemí.

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT OECD Synthesis Report – akreditační „režimy“ různé akreditační povinnosti, různé důsledky povinná akreditace, jednotně aplikovaná pro instituce a/nebo programy dobrovolná akreditace, možné výjimky: * profesní programy (Švýcarsko) * některé obory (medicína a učitelství, Chile) * stížností, které si akreditaci vyžádají (Estonsko) akreditace je různá pro různé typy institucí (ČR: vysoké školy vs. vyšší odborné školy) akreditovaná instituce  určitý statut  vytváření a poskytování programů bez omezení; možná výjimka: doktorské programy (Norsko, Austrálie, Mexiko, Švédsko, Polsko, Island) akreditace je * cyklický proces (typicky 5-6 let: Austrálie, Čína, Korea, Japonsko, Holandsko …) * udělená na dobu určitou (kromě ČR například Estonsko, Nový Zéland,..)

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT OECD Synthesis Report – funkce akreditace, agentury, doporučení funkce * akreditace instituce/programu  povolení fungovat/poskytovat program (výjimky: např. Mexiko) * akreditace je podmínkou pro získání veřejných finančních prostředků akreditační agentury * přímý vliv vlády * sdílená odpovědnost * nezávislost na státu doporučení * vytvářet efektivní systém zajišťování kvality * sledovat cenu procesů * rozlišit a kombinovat účely  odpovědnost (akreditace) a zdokonalování (hodnocení kvality)

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Současná situace v ČR Odpovědnost akreditace (Akreditační komise) * akreditace programů veřejné i soukromé VŠ, všechny VOŠ *„akreditace“ instituce soukromé VŠ mezinárodní/ profesní akreditace, licence, uznání ekonomické obory, medicína, veterinární medicína, Hodnocení kvality za účelem zdokonalování * Akreditační komise (zejména soukromé VŠ) * mezinárodní hodnocení (zejména EUA) * projekt „Hodnocení kvality vysokých škol) * vnitřní hodnocení vysokých škol povinnost ze zákona  nekoordinovaná, různě rozvinutá

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Výsledky 1. semináře – názory Václav Vinš (MŠMT) v ČR existuje 4500 oborů; nové obory vznikají modifikací stávajících, množina ak. pracovníků je stálá narůstá jejich pracovní zatížení AK akredituje nejen nové programy, ale i obory, je přetížena re-akreditacemi má-li VŠ státní souhlas, má už jistý „kredit“  stačí věnovat pozornost jen novým oborům/programům; periodické hodnocení instituce ověří, zda v ní fungují mechanismy vnitřního zajišťování kvality Milan Sojka (AK) většina VŠ systém vnitřního hodnocení nemá, AK se tím zabývá při každém hodnocení, nemůže výsledky vnitřního hodnocení využívat Eva Münsterová (RVŠ) určitý přehled o vnitřním hodnocení kvality na VŠ existuje  známé jsou různé využívané systémy

Praha, Seminář CSVŠ + MŠMT Diskuse A) Jaké jsou silné a slabé stránky institucionální a programové akreditace? Jaký model institucionální akreditace (rozsahakreditovaných/hodnocených činností, akreditační/hodnotící kritéria, složení hodnotících týmů, platnost akreditace atd.) by byl v ČR optimální? B) Jaká kritéria by musel splňovat systém vnitřního hodnocení na jednotlivých vysokých školách pro udělení institucionální akreditace? Jakým způsobem by musel být stávající systém vnitřního hodnocení na konkrétní škole modifikován, tak aby bylo možno tuto školu institucionálně akreditovat?