Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani Stát versus kraje, ministři versus hejtmani Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajů České republiky 19. března 2008, Vysoká škola Ekonomická v Praze

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezi centrem a krajem. B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? C. Vývoj pozice nových krajů na české scéně, jak politické tak ekonomické. D. Jak se mění vztahy hejtmanů k vládě a k ministrům. E. Co se dá očekávat do budoucna – kraje trpěné či milované ?

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezi centrem a krajem. 10. století  různé formy samosprávného řízení, hledání způsobu správy území někde nad či mezi městy 14. století  Čechy členěny na dvanáct krajů, na Moravě zůstala pouze Slezská knížectví 15. století  existují hejtmani, především z vojenských důvodů 17. století  volba hejtmanů vždy provázena konfliktem - prosazování zájmů krále a „svobodných knížat“ 18. století  po Bílé hoře hejtmani podřízeni zemským úřadům 19. století  vznikají centrálně řízené kraje s volenými orgány a definovanou státní správou

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani Hejtmani zajišťovali:správu daní, vojenské záležitosti, živnostenské záležitosti, soudní záležitosti. Shrnutí:  velmi silně centralizovaná moc, protože hejtmani vykonávali moc panovníka  přes decentralizaci správy fakticky došlo k silné centralizaci vlády  věčný spor - krajské uspořádání neustále provází konflikt centrálního řízení s krajským A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezi centrem a krajem.

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezi centrem a krajem. Začátek 20. století  vznik žup a dlouhé debaty o tom, jak by měly fungovat = neúspěšný pokus bez výsledku Po roce 1948 vznik krajských národních výborů  první volby do KNV byly v roce 1954 Postupně se z krajských národních výborů stal dvojkolejný řídící orgán, který pod přísným stranickým dohledem naplňoval řídící úlohu strany.

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezi centrem a krajem. Proč po roce 1989 nebyly využity stávající krajské národní výbory?  úřady postavené na zcela jiných politických principech  nástroj centrálního řízení ekonomiky  pro reformu ekonomiky nutnost velké centralizace rozhodování  nemožnost rychlé reformy samotných úřadů

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? Rok 1990 zánik krajských národních výborů  postupně vzniká 73 okresních úřadů a mnoho detašovaných ministerských úřadů V roce začíná dlouhá politická debata o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Velký mýtus - debata o „krajích“ měla odborný základ. Základní zájem - vytvoření dalšího politického silového kolbiště.

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? V roce 2000 vznik 14 krajů včetně Prahy Kompetence postupně přesunuté na kraje:  střední školství  silnice 2. a 3. tříd  sociální ústavy převedené z okresních úřadů  dopravní agenda  krizové řízení  kultura – muzea, galerie a divadla  regionální rozvoj  zdravotnická zařízení

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? Paradoxy politiky:  vítězem voleb v roce 2000 opoziční ODS – odpůrce krajského zřízení  neúspěch vládní ČSSD - tvůrce krajského zřízení  žádný hejtman ze Sociální demokracie – 8 ODS, 5 KDU-ČSL  tvorba prvního rozpočtu připravována vládou s absolutní opoziční strukturou v krajích Vláda ČSSD společně připravovala pozice pro EU-fondy. Další volby (2004) = ještě výraznější výsledek ODS – 12 ODS, 1 KDU-ČSL.

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani C. Vývoj pozice nových krajů na české scéně, jak politické tak ekonomické. Zásadní výhody hejtmanů:  je jich pouze 13 + primátor hl. m. Prahy  zvolením se stávají velmi svobodnými hráči na politické scéně, mají jednoduchý přístup do médií  stávající generace hejtmanů byla donucena dobře se naučit správní systém  hejtmani spolu velmi dobře kooperují, protože si nekonkurují, a to ani uvnitř politických stran = když se shodnou, mohou být velmi nepříjemnou opozicí  spojují je společně prožité těžké roky s opoziční vládou

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani D. Jak se mění vztahy hejtmanů k vládě a k ministrům. Vztah krajů k vládě vždy určuje postoj premiéra. Vždy se projevuje určité konkurenční napětí politických hráčů. Ještě nikdo plně nepochopil, jak takticky využít postavení hejtmanů. S každou vládou byly vztahy velmi rozdílné, k dobru všech vlád je nutno připsat, že nikdy nedošlo k zásadně dramatickému vyhrocení vztahů. Platí, že ministr, který měl zkušenosti s politikou před vstupem na ministerský post, výrazně lépe komunikuje s hejtmany.

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani E. Co se dá očekávat do budoucna – kraje trpěné či milované? Historie od počátku 10. století ukazuje, že ať to byl středověký panovník nebo novodobý premiér, tak se s kraji potýkal. Trocha věštění:  nebude se dít nic dramatického, pouze se pořád povedou asi nikdy nekončící debaty o rozdělení rozpočtu  kraje budou vždy ve zvláštním politickém napětí uvnitř stran i v politickém rybníce  kraje nebudou nějak ve velké oblibě ani u obcí ani u vlád  kraje budou spíše politicky trpěné, i když jsou překvapivě pozitivně vnímány veřejností  Evropa nebude Evropou regionů, ty v ní budou sehrávat stávající zvláštní nedefinované postavení

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani Závěr: Až některý premiér uzavře pakt s hejtmany, bude to ohromná politická síla.

Stát vs. kraje, ministři vs. hejtmani Děkuji za pozornost! Evžen Tošenovský