10. Motivace

Motivace Motivace: souhrn intrapsychických dynamických sil, které aktivují, směřují a udržují chování, obvykle směrem k nějakému cíli cíl = něco získat (approach) x něčemu se vyhnout (avoidance)

Motivace a motivy motivace – hledání „příčin“ chování motivy (jednotlivé dynamické síly) se v reálné situaci vždy skládají a výsledné chování je vedeno usměrňováno nejnaléhavějšími motivy, případně synergií (uplatní se více motivů najednou) motiv vnitřní mentální pohnutka vnější – pobídka (incentiva) motivačně-emocionální systém anticipované emoce jako bezprostřední motivátory (ale ne zjednodušeně! – někdy se pouštíme do chování, které bude emočně neutrální nebo dokonce nepříjemné, ale má přinést později emoční satisfakci – např. vyhnutí se trestu, výčitkám svědomí atd.)

Motivace a motivy existuje „nemotivované“ chování? uvědomované motivované projevy chování nemotivované – automatické chování (dynamické stereotypy, výraz) nevědomé motivy – sublimace motivů (náhrada osobně nepřijatelného motivu motivem jiným – např. dynamická teorie umělecké tvorby jako sublimace sexuálních pohnutek

Motivace a motivy druhy lidských motivů sebezáchovné a stimulační (vycházejí z biologických potřeb) psychosociální sociální (vycházejí se sociální povahy lidské existence – potřeba vztahů a sociálního začlenění) individuální psychické motivy (sebepojetí, sebeurčenost, smysluplnost bytí)

Motivace a motivy sebezáchovné motivy motivy zajišťující přežití jedince (hlad, žízeň, tělesná teplota) motivy zajišťující přežití druhu (sexuální a rodičovské motivy)

Motivy stimulace - úroveň aktivace a potřeba proměnlivé stimulace lidé vyhledávají individuální úroveň optimální aktivace Zuckerman – sensation seeking vyhledávání vzrušení potřeba zkušeností disinhibice (potřeba „nevázanosti“) citlivost na nudu

Psychosociální motivy implicitně založené motivační tendence (TAT) big three (D. McClelland, Winter): potřeba úspěšného výkonu potřeba afiliace a intimity potřeba moci jsou založeny jako dvě protichůdné tendence naděje x obava (např. naděje na úspěch x obava z neúspěchu)

Teorie motivace Teorie redukce pudu – C. Hull

Teorie motivace Freudova teorie pudů: pudy jsou zdrojem veškeré psychické energie pudy života (sebezáchovné, sexuální) pudy smrti (agresivity, sebedstrukce – s cílem anorganické stability) chování motivované primitivními popudy = agování výbuchy agresivity, sebepoškozování, zneužívání, promikuita, atd. podle analytiků často při ohrožení intimního („objektového“) vztahu

Teorie motivace Murrayho teorie potřeb: potřeba = síla, která organizuje vnímání, myšlení, snažení a jednání určitým směrem s cílem změnit existující neuspokojivou situaci potřeby primární (tělesné) a psychogenní sekundární potřeby (sexuální potřeba se objevuje jako obojí) potřeby se prosazují buď spontánně nebo jsou aktivovány na základě (pozitivních a negativních) tlaků (vnějších podmínek) výsledkem opakované interakce potřeby a tlaku je téma je výsledkem tlaků, jimž jsme byli vystaveni při uspokojování svých potřeb v dětství – např. přísná výchova, sourozenecká rivalita, podpora rodiny atd. Tematický apercepční test

Teorie motivace Maslowova hierarchie potřeb interakce biologických, psychologických a sociálních potřeb potřeby nedostatku, potřeby bytí

Teorie motivace Další psychosociální teorie Incentivní motivace —motivace je výsledkem působení vnějších podnětů – vnější motivace (vztah vnitřní a vnější motivace např. Deci & Ryan, Green & Nisbett) Kognitivní—motivace je ovlivněna atribucemi a očekáváním (očekávání x hodnota)

Vnitřní a vnější motivace Deci a Ryan – teorie sebedeterminace: potřeba kompetence, vztahů a autonomie vnější odměny mohou snižovat zájem a vnitřní motivaci

Předmětná stránka motivace - cíle cíl = jasná představa žádoucí skutečnosti, obsahuje i předjímání uspokojení cíle si volíme a vztváříme na základě zkušeností s uspokojováním potřeb úroveň aspirace – stupeň objektivní náročnosti zvolených cílů E. Klinger – teorie aktuálních zájmů current concern = mentální stav vytvořený na základě vytvoření záměru (intence) dosáhnout určitý cíl, trvá do dosažení nebo vzdání se cíle, usměrňuje a koordinuje psychické procesy směrem ke zvolenému cíli

Frustrace motiv zůstává neuspokojen, zmaření motivované činnosti frustrace nedostatek předmětu uspokojení – deprivace překážka vnější vnitřní (faktická zábrana,hrozba trestu) (nedostatek schopností atd., protikladný motiv)

Vůle vůle jako H. Heckhausen – Rubikon model proces tzv. volní regulace jednání komplex vlastností osobnosti vyznačujících se způsobilostí sebekontroly N. Ach (1905) – determinující tendence, pak Lindworski, Lewin aj. – vůle spočívá ve volbě hodnot, soudobé názory - Heckhausen, Kuhl, Golwitzer H. Heckhausen – Rubikon model předrozhodovací fáze vytvoření intence - Rubikon předakční f. akční f. postakční (hodnotící)