Pracovní právo Upravuje zákoník práce a předpisy související Upravuje výhradně vztahy vznikající mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

Účastníci prac. práv. vztahů 1. Zaměstnanec Způsobilost FO jako zaměstnance vzniká dnem, kdy FO dosáhne 15 let věku – zaměstnavatel nesmí sjednat den nástupu do práce den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky. 2. Zaměstnavatel Stát, PO nebo FO, která zaměstnává FO v pracovněprávním vztahu. Vystupuje svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů Způsobilost FO vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích vzniká dosažením 18 let věku.

Práva a povinnosti zaměstnavatele Pracovněprávní vztahy vzniknou jen se souhlasem zaměstnavatele a FO. Zaměstnavatel nesmí – vymáhat na zaměstnancích jakékoli kompenzace za rizika z výkonu závislé práce - za porušení povinnosti ukládat zaměstnanci peněžní postihy (nevztahuje se na způsobené škody) Zaměstnavatel musí - zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz diskriminace - dodržovat zásadu stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty - poskytovat informace v pracovněprávních vztazích a zajišťovat projednání ním - seznamovat s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy

Před vznikem prac. poměru zaměstnavatel smí před vznikem pracovního poměru vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy výběr FO ucházející se o zaměstnání je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu něco jiného zaměstnavatel je povinen seznámit FO před uzavřením pracovní smlouvy s právy a povinnostmi, která mají být předmětem PP v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku před uzavřením pracovní smlouvy

Vznik pracovního poměru 1. Pracovní smlouva Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, volbou nebo jmenováním. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně a jedno vyhotovení vydat zaměstnanci. Pracovní smlouva musí obsahovat: druh práce místo nebo místa výkonu práce den nástupu do práce 2. Zkušební doba Musí být sjednána před vznikem pracovního poměru, nesmí být delší než 3 měsíce a nesmí být dodatečně prodlužována. Musí být uzavřena písemně a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci, se do zkušební doby nezapočítává. 3. Pracovní poměr na dobu určitou Sjednání nejvýše na dobu 2 let ode dne vzniku PP

Obsah pracovního poměru 4. Vznik PP vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce pokud zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit 5. Informování o obsahu pracovního poměru Pokud není uveden ve smlouvě, je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance nejpozději do 1 měsíce od vzniku PP. Informace musí obsahovat: Jméno zaměstnance, název a sídlo zaměstnavatele, druh a místo výkonu práce, údaj o délce dovolené, o výpovědních dobách, o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, o mzdě, termín výplaty mzdy, údaj o kolektivních smlouvách. Při nástupu musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, vnitřními předpisy a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Převedení na jinou práci Obsah PP je možné změnit jen tehdy, dohodne-li se zaměstnanec i zaměstnavatel na jeho změně. Změna musí být provedena písemně. Převedení na jinou práci: je nutné přihlížet k zdravot. stavu a schopnostem zaměstnance, zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení, dobu převedení Zaměstnavatel je POVINEN převést zaměstnance na jinou práci: a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, nesmí-li podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče uznán nezpůsobilým pro noční práci, požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.

Pracovní cesta a přeložení Zaměstnavatel MŮŽE převést zaměstnance na jinou práci: dal-li zaměstnanci výpověď (z důvodů nesplnění požadavků pro řádný výkon práce nebo pokud u zaměstnance byly dány důvody, pro které s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti) proti zaměstnanci bylo zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady pro výkon sjednané práce, avšak pouze na dobu 30 dnů v kalendářním roce - Převedení bez souhlasu zaměstnance: odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody - Převedení se souhlasem zaměstnance: prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy 2. Pracovní cesta: časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo, možno jen po dohodě 3. Přeložení: možné jen se souhlasem zaměstnance, pouze v rámci zaměstnavatele a výhradně z důvodu provozní potřeby

Zánik pracovního poměru Pracovní poměr zaniká: - uplynutím (PP na dobu určitou - rozvázáním - smrtí zaměstnance Pracovní poměr může být rozvázán jen: 1. dohodou 2. výpovědí 3. okamžitým zrušením 4. zrušením ve zkušební době PP cizince nebo osoby bez státní příslušnosti končí dnem ukončení jeho pobytu v ČR, dnem vyhoštění. Rozvázání PP s osobou se zdravotním postižením, je zaměstnavatel povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce.

Dohoda a výpověď Dohoda - pracovní poměr končí sjednaným dnem na základě oboustranné dohody - dohoda o rozvázání pracovního poměru se uzavírá písemně, jinak je neplatná - v dohodě musí být uveden důvod rozvázání PP, požaduje-li to zaměstnanec 2. Výpověď - výpovědí může rozvázat PP zaměstnavatel i zaměstnanec - výpověď musí být písemná a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná - zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů výslovně stanovených v §52 Zákoníku práce - zaměstnavatel důvod výpovědi musí přesně uvést ve výpovědi - zaměstnavatel důvod výpovědi nesmí dodatečně měnit - výpověď, která byla doručena druhému účastníkovi, může být odvolána pouze s jeho souhlasem (nutná písemná forma)

Výpovědní důvody Zaměstnavatel SMÍ dát zaměstnanci výpověď pouze z těchto důvodů: a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část b) přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část c) nadbytečnost zaměstnance d) pozbyl-li zaměstnanec ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu způsobilost konat práci e) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce + neplnění pracovních povinností, neuspokojivé pracovní výsledky (pouze pokud existuje výzva k jejich odstranění v uplynulých 12 měsících) f) pro důvody, pro které by zaměstnavatel mohl zrušit PP okamžitě

Ochranná doba Zaměstnavatel NESMÍ dát zaměstnanci výpověď v ochranné době: a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, b) při výkonu vojenského cvičení, c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou, e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče dočasně nezpůsobilým pro noční práci.

Okamžité zrušení PP 1. Zaměstnavatelem: Tento způsob ukončení PP se používá jen výjimečně a to pouze tehdy: byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s nepodmíněným odsouzením na dobu 1 roku a více pro úmyslný trestný čin s nepodmíněným odsouzením na dobu 6 měsíců a více, jestliže se ho dopustil při plnění pracovních úkolů b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem Zaměstnavatel nesmí zrušit PP s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem, který čerpá rodičovskou dovolenou. 2. Zaměstnancem: a) Dle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil do 15 dnů převedení na vhodnou práci b) Zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (přísluší právo na odstupné)

PP na dobu určitou PP sjednaný na dobu určitou končí také uplynutím této doby. - Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

Zruš. PP ve zkuš. době zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (zaměstnavatel nesmí v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti zaměstnance) písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má PP skončit.

Odstupné Odstupné Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání PP výpovědí z reorganizačních důvodů nebo dohodou z týchž důvodů, od zaměstnavatele přísluší odstupné ve výši nejméně 3x průměrného výdělku dle lékařského posudku nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí nebo dohodou z týchž důvodů, od zaměstnavatele přísluší odstupné ve výši nejméně 12x průměrného výdělku Odstupné vyplácí zaměstnavatel v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu.

DPP a DPČ Dohoda o provedení práce - rozsah práce nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce Dohoda o pracovní činnosti musí být písemná, jinak neplatí musí být uvedeny sjednané práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá lze ji uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Délka pracovní doby Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit: 40 hodin týdně S třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně S dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodin týdně - Mladších 18 let 30 hodin týdně

Pracovní doba - pojem Pracovní doba - doba, v nímž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci - rozvrhuje ji zaměstnavatel, určí začátek a konec směn zaměstnanec je povinen být na začátku směny a na pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny Pojmy: Směna – část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat Dvousměnný režim – zaměstnanci se vzájemně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích Třísměnný režim - zaměstnanci se vzájemně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích Nepřetržitý režim - zaměstnanci se pravidelně vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (24 hodin denně, 7 dní v týdnu)

Rozvržení pracovní doby Rovnoměrné rozvržení pracovní doby – délka směny nesmí přesáhnout 9 hodin, je-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby – délka směny nemůže přesáhnout 12 hodin, zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance Pružné rozvržení pracovní doby – uplatňuje se při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení. - zaměstnanec si volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem („volitelná pracovní doba“). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti („základní pracovní doba“). - neuplatní se zejména při pracovní cestě zaměstnanců, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody

Doba odpočinku a práce přesčas Doba odpočinku: doba, která není pracovní dobou; nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami. Dny pracovního klidu: dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky; práci v těchto dnech může nařídit zaměstnavatel jen výjimečně; ve svátek lze nařídit jen výkon prací, které je možno nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce pro střežení objektů Práce přesčas: je možné konat jen výjimečně; zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů; nařízená práce nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce, nad tento rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem; do počtu hodin přesčas se nezahrnuje doba, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno

Noční práce a evidence docházky Noční práce: délka směny nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; zaměstnavatel je povinen zajišťovat přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení; pracoviště je povinen vybavit prostředky k poskytnutí první pomoci, vč. prostředků umožňující přivolat rychlou lékařskou pomoc Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby, práce přesčas, noční práce, doby pracovní pohotovosti.

BOZP Zaměstnavatel je povinen: 1. Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Péče o bezpečnost je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců. 2. Vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a přijímáním opatření k rizikům. 3 .Není-li možné rizika odstranit, vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. 4. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních vede zaměstnavatel dokumentaci. 5. Zajistit potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajištění přivolání zdravotní záchranné služby, Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR a organizují evakuaci zaměstnanců.

BOZP – pokračování č. 1 6. Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. 7. Informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. 8. Sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči. 9. Umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním BOZP. 10. Zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. 11. Zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. 12. Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech BOZP (při nástupu, při změně pracovního zařazení, druhu práce)

Ochranné pracovní prostředky Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí a čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje OOPP – jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Zaměstnavatel je poskytne bezplatně a jejich poskytování nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančními prostředky. Zaměstnavatel je povinen: Poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

Pracovní úraz Zaměstnavatel je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav dovoluje a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny b) k úmrtí zaměstnance Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému a v případě smrtelného úrazu jeho rodinným příslušníkům. Zaměstnavatel je povinen: 1. Ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. 2. Přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů

BOZP – pokračování č. 2 Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že ohrožuje jeho život nebo zdraví. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí. Zaměstnanec je povinen: Účastnit se školení BOZP. Podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy. Dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení. Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích Oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti. Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu svůj pracovní úraz.

Odpovědnost zaměstnance za škodu Zaměstnavatel je povinen zajišťovat zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku.  Zaměstnance je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, ani k bezdůvodnému obohacení. Zaměstnanec: odpovídá zaměstnavateli za škodu způsobenou zaviněným porušením při plnění pracovních úkolů. Zvláštní odpovědnost zaměstnance: odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat (pouze na základě písemně uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti – dnem dosažení 18 let) odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (do hodnoty 50 tis. Kč pouze na základě písemného potvrzení o převzetí, nad hodnotu 50 tis. pouze na základě písemně uzavřené dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, která může být uzavřena nejdříve dnem dosažení 18 let zaměstnance)

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům ze strany zaměstnavatele prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí   Zvláštní odpovědnost zaměstnavatele: 1. odpovědnost při odvracení škody 2. odpovědnost na odložených věcech

Náhrada škody a její rozsah - vychází se z ceny v době poškození nebo ztráty věci   Zaměstnanec: - odčinit uvedením v předešlý stav nebo uhradit - výši úhrady stanoví zaměstnavatel - nesmí přesáhnout 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku to neplatí: a) v případě úmyslu b) v případě opilosti nebo užití jiných návykových látek c) v případě odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách d) v případě odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů Zaměstnavatel: - je povinen uhradit v plné výši do 10 tis Kč za škodu na věcech, které se obvykle do práce nenosí a nebyly převzaty do zvláštní úschovy