PRÁVO OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Mgr. Eva Šreibrová 2011

VYMEZENÍ POJMU Občanské soudní řízení neboli civilní proces. Proces = postup. Civilní proces = postup soudu a jiných procesních subjektů při poskytování ochrany porušeným a ohroženým subjektivním právům a právem chráněným zájmům vyplývajících ze soukromoprávních vztahů. +

VYMEZENÍ POJMU Soukromoprávní vztahy – vztahy vyplývající z odvětví soukromého práva: občanského práva, pracovního práva, obchodního práva, rodinného práva. +

PRAMENY Ústava ČR, zejména hlava IV. – moc soudní Listina základních práv a svobod - hlava V. – právo na soudní ochranu zák. č. 99/1963Sb.,občanský soudní řád v platném znění /OSŘ/ zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní zák. 182/2006 Sb., insolvenční zákon v platném znění zák. č. 6/2002Sb., o soudech a soudcích zák.č. 120/2001Sb.,exekuční řád a další +

OBČANSKÉ (CIVILNÍ) PRÁVO PROCESNÍ = souhrn právních norem, které upravují postup soudu, účastníků řízení popř. jiných osob nebo orgánů (procesních subjektů), jehož cílem je poskytnout ochranu práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob. +

ZÁKLADNÍ POJMY CIVILNÍHO PROCESU Procesní subjekty – subjekty, které svými úkony ovlivňují průběh civilního procesu –soud a účastníci. Procesní úkony – úkony směřující k zahájení, průběhu a ukončení civilního procesu (např. žaloba, rozsudek, usnesení, předvolání, doručování apod.). +

ZÁKLADNÍ POJMY CIVILNÍHO PROCESU Procesní vztahy – vztahy vznikající mezi procesními subjekty v průběhu civilního procesu. +

SUBJEKTY ŘÍZENÍ Subjekty, které svoji činností (svými procesními úkony) ovlivňují průběh řízení. Dělíme je na základní a zvláštní. +

ZÁKLADNÍ SUBJEKTY ŘÍZENÍ 1. soudy – tj. orgány, které mají zákonem danou pravomoc autoritativně rozhodovat, mají v řízení zvláštní postavení dané zákonem. 2. účastníci řízení +

SOUD Plní roli nezúčastněného subjektu, který věc projedná a rozhodne o ní. Má nadřazené postavení. Může rozhodovat samosoudcem nebo v senátu (senát je složen ze soudců nebo soudců a přísedících). +

SOUSTAVA SOUDŮ V ČR Soustavu soudů tvoří : okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy , Nejvyšší soud ČR, Nejvyšší správní soud. POZOR: Ústavní soud stojí mimo soudní soustavu jako soudní orgán ochrany ústavnosti . +

OBSAZENÍ SOUDŮ V ČR U okresních a krajských soudů to jsou: soudci, přísedící, justiční čekatelé, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé, zaměstnanci odborného aparátu soudů. +

SOUDCE České soudce jmenuje prezident republiky. Podmínky jmenování: státní občanství ČR, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, věk nejméně 30 let, české vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti práva, složení justiční zkoušky, zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude funkce soudce řádně zastávána, souhlas s ustanovením za soudce a s přidělením ke konkrétnímu soudu. +

SOUDCE Soudce je při výkonu své funkce zcela nezávislý, je vázán pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Je ale povinen je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. +

= laikové, kteří se podílí na rozhodovací PŘÍSEDÍCÍ =   laikové, kteří se podílí na rozhodovací činnosti soudů svou účastí v soudních senátech. Funkce přísedícího je veřejnou funkcí a není slučitelná s funkcí poslance nebo senátora. Za výkon své funkce dostávají náhradu mzdy a hotových výdajů. Nejsou po nich požadovány žádné zvláštní znalosti práva (proto je dbáno o jejich odbornou průpravu). Přísedící okresních soudů volí a odvolává zastupitelstva obcí a přísedící krajských soudů volí zastupitelstva kraje. +

PŘÍSEDÍCÍ Přísedící jsou do svých funkcí voleni na období 4 let. Zvolen může být každý státní občan ČR, který je způsobilý k právním úkonům, je bezúhonný, jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že svou funkci bude řádně zastávat, dosáhl věku nejméně 30 let, souhlasí s přidělením do funkce přísedícího konkrétního soudu. +

PŘÍSEDÍCÍ Jejich konkrétní zapojení do rozhodovací činnosti soudu spočívá v zasedání v tříčlenných soudních senátech, přičemž vždy dva přísedící doplňuje jen jeden profesionální soudce, který je sice předsedou daného senátu, ale při poradě o rozsudku ho mohou přísedící přehlasovat, neboť platí rovnost hlasů. V civilním procesu rozhoduje senát s účastí přísedících jen pří řízení před okresním soudem ve věcech pracovních. +

JUSTIČNÍ ČEKATEL =   právník, který se podílí na rozhodovací a jiné činnosti soudu a který se připravuje na vykonání odborné justiční zkoušky, aby se mohl stát soudcem. Justičním čekatelem se může stát jen ten, kdo splňuje tyto předpoklady: státní občanství ČR, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a české vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti práva. Výběrové řízení vyhlašuje předseda krajského soudu. +

VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍK =   administrativní pracovník soudu, který se podílí na jeho rozhodovací a jiné činnosti. Vyšším soudním úředníkem může být jen ten, kdo splňuje tyto předpoklady: občanství ČR, bezúhonnost a úspěšné ukončení studia vyšších soudních úředníků na Justiční akademii v Kroměříži nebo vysokoškolské magisterské, ale i bakalářské v oblasti práva. +

VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍK Je oprávněn samostatně provádět jednotlivé soudní úkony a v jednodušších věcech samostatně rozhodovat. +

VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍK V občanském soudním řízení působí zejména v řízení o vydání platebního rozkazu, v řízení o dědictví, v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a opatrovnických věcech, v řízení o úschovách a o umoření listin, v řízení o nařízení exekuce a o výkonu rozhodnutí, v insolvenčním řízení a v řízení ve věcech obchodního rejstříku. +

VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍK Vyšší soudní úředník je navíc oprávněn vydávat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení, provádět práce v oboru soudní statistiky a vyřizovat dotazy a připomínky veřejnosti, týkající se průběhu řízení v jednotlivých věcech. +

SOUDNÍ TAJEMNÍK =    je zaměstnancem státu, který provádí obdobné úkony, k nimž jsou oprávněni i justiční čekatelé. +

SOUDNÍ VYKONAVATEL =    pracovník, který zajišťuje, aby byly vykonány některé úkony nařízené soudem nebo potřebné pro soudní řízení. Např.: vymáhání soudních pohledávek, vyklízení bytů, sepisování a zajišťování věcí, vydávání věcí nebo odebraných peněz, vyrozumívání účastníků soudního řízení apod. +

PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ Vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy navzájem, vztahy mezi nimi, případně určení konkrétního soudu, jenž bude věc projednávat a rozhodovat o ní. Rozlišujeme: příslušnost věcnou a příslušnost místní. +

tj. který soud věc projednává a rozhoduje v prvním stupni. PŘÍSLUŠNOST VĚCNÁ Vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soustavy soudů (okresní soud, krajský soud atd.), tj. který soud věc projednává a rozhoduje v prvním stupni. +

PŘÍSLUŠNOST VĚCNÁ Je upravena v § 9 OSŘ tak, že: + Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně o specializovaných a méně. frekventovaných agendách (ochrana osobnosti, spory z nemocenského nebo důchodového pojištění, o určení nezákonnosti výluky nebo stávky). Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně o podstatné části agendy ve věcech obchodních, včetně věcí o peněžní plnění nad 100 tis. Kč. Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně tehdy, stanoví-li tak zákon. +

PŘÍSLUŠNOST MÍSTNÍ Určuje konkrétní soud ze soudů věcně příslušných podle místních hledisek. Dělíme ji na obecnou a zvláštní (danou na výběr a výlučnou). +

PŘÍSLUŠNOST MÍSTNÍ OBECNÁ – příslušný je obecný soud účastníka - žalovaného, v zásadě okresní soud obecným soudem fyzické osoby je soud v obvodu jejího bydliště (místa, kde se zdržuje), obecným soudem právnické osoby její sídlo, sídlo organizační složky státu (event. místo, kde nastala rozhodná skutečnost) atd.; +

PŘÍSLUŠNOST MÍSTNÍ DANÁ NA VÝBĚR – vedle obecného soudu žalovaného může být příslušný též jiný soud volba je na žalobci (též místo, kde nastala rozhodná skutečnost, např. kde vznikla škoda, kde je umístěna organizační složka právnické osoby atd.) +

PŘÍSLUŠNOST MÍSTNÍ VÝLUČNÁ – namísto obecného soudu je příslušný jiný zákonem stanovený soud NAPŘ.: rozvodový soud pro řízení následující, soud bydliště nezletilého, soud, v jehož obvodu je nemovitosti, týká-li se řízení práva k ní atd.). +

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Mají rovné postavení – soud je povinen zajistit jim stejné možnosti uplatnění práv. žalobce (navrhovatel) žalovaný (odpůrce) ten, koho zákon za účastníka výslovně označuje +

ZPŮSOBILOST BÝT ÚČASTNÍKEM ŘÍZENÍ tj. způsobilost mít procesní práva a povinnosti - tuto způsobilost určuje hmotné právo ( občanské právo hmotné – nezletilé dítě, nasciturus.., pracovní právo a pod). +

PROCESNÍ ZPŮSOBILOST Způsobilost k tomu, aby účastník mohl před soudem samostatně jednat. V plném rozsahu se nabývá zletilostí. Nezletilé osoby – zastoupení zákonným zástupcem – rodiči. Osoby stižené duševní poruchou s omezením ke způsobilosti k právním úkonům – soudem stanovený opatrovník. +

ZASTOUPENÍ Zastoupení ze zákona – viz výše, na základě plné moci- advokát, jakákoli zletilá osoba. +

ZASTOUPENÍ Advokát Lze udělit jen procesní plnou moc. Může se dát zastupovat jiným advokátem, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem. Notář V rozsahu svého oprávnění dle NŘ. Může se dát zastupovat jiným notářem, notářským kandidátem nebo notářským koncipientem. +

ZASTOUPENÍ Patentový zástupce V rozsahu oprávnění dle zákona o patentových zástupcích. Nelze pro dovolací řízení. Obecný zmocněnec Fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Soud nepřipustí, je-li nezpůsobilý k řádnému zastupovaní nebo vystupuje-li v různých věcech opětovně. +

ZASTOUPENÍ Odborová organizace Může zastupovat svého člena, s výjimkou věcí obchodních. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí Pro zákonem vymezená řízení, jde-li o věci se vztahem k cizině. +

ZASTOUPENÍ Stát – za nějž jedná ÚZSVM (Úřad pro zastupování ve věcech majetkových) Zastupuje obec v případech stanovených zvláštním právním předpisem. Lze udělit pouze procesní plnou moc. Právnická osoba, k jejímž činnostem patří ochrana před diskriminací Řízení ve věcech ochrany před diskriminací. +

ZASTOUPENÍ Právnická osoba, k jejímuž předmětu podnikání patří ochran práv dle autorského zákona např. pro spory o nárocích vycházejících z autorského zákona. +

PLNÁ MOC = formální dokument, kterým zmocnitel zmocňuje zmocněnce k vykonání v plné moci uvedeného právního úkonu. V některých případech je potřeba notářsky ověřit podpis zmocnitele na plné moci. +

PLNÁ MOC V téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce. Zvolením jiného zástupce se má za to, že vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci. Plná moc zaniká, nevyplývá-li z ní něco jiného, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena. +

PLNÁ MOC Formální náležitosti plné moci: jednoznačně identifikovaný zmocnitel, tedy ten, kdo plnou moc uděluje. jednoznačně identifikovaný zmocněnec, tedy ten, kdo je plnou mocí zmocněn k určitému právnímu výkonu, při kterém bude zastupovat zmocnitele. +

PLNÁ MOC Mimo to nesmí chybět uvedení právního úkonu nebo úkonů, ke kterým zmocnitel zmocněnce zmocňuje. Časové období, po které zmocnění platí. Datum a místo podpisu plné moci. Podpisy zmocněnce a zmocnitele. Někdy postačí podpis zmocnitele. +

ZVLÁŠTNÍ PROCESNÍ SUBJEKTY Státní zastupitelství (státní zástupce) organizační složka státu – nemá právní subjektivitu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových organizační složka státu, nemá právní subjektivitu, Rozhodce zvláštní procesní subjekt civilního procesu, Insolvenční správce zvláštní procesní subjekt insolvenčního řízení. +

ÚČAST STÁTNÍHO ZÁSTUPCE Může v civilním procesu působit „trojím“ způsobem: může činit vše, co účastník, s výjimkou úkonů, které může činit pouze účastník vztahu – zvláštní procesní subjekt, může podat návrh na zahájení řízení – navrhovatel = účastník, může podat žalobu dle zvláštních právních předpisů – např. § 62 zákona o rodině (žaloba na popření otcovství) – žalobce = účastník. +

ÚČAST STÁTNÍHO ZÁSTUPCE Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech: určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, uložení výchovného opatření, nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy, pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, způsobilosti k právním úkonům, prohlášení za mrtvého, +

ÚČAST STÁTNÍHO ZÁSTUPCE určení data narození nebo úmrtí fyzické osoby, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, umoření listin, obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek, +

ÚČAST STÁTNÍHO ZÁSTUPCE některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, včetně incidenčních sporů, a moratoria, společenství vlastníků jednotek, vyslovení neplatnosti dražby, navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí. +

ÚČAST ÚZSVM Může vystupovat v civilním procesu čtverým způsobem: + organizační složka oprávněná jednat jménem státu – účastníkem řízení je stát, může vystupovat za stát jako vedlejší účastník – jedná jménem státu – vedlejší účastník je stát, může podat návrh na zahájení řízení– jde-li o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu cenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organizace- navrhovatel – účastník, může vstoupit do řízení uvedeného pod bodem c – zvláštní procesní subjekt. +

ÚČAST ROZHODCE V rozhodčím řízení má postavení základního procesního subjektu, který rozhoduje, fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům. +

ÚČAST INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE Insolvenčním správcem je fyzická osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce, insolvenčním správcem je rovněž i veřejná obchodní společnost nebo zahraniční obchodní společnost nebo zahraniční sdružení, které poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost, a je založená podle práva členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce. +

OSOBY ZÚČASTNĚNÉ NA ŘÍZENÍ NEJEDNÁ SE O PROCESNÍ SUBJEKTY! = osoby, které mají v řízení určité povinnosti, nikoli však práva. např. svědek, znalec. jedná-li se v řízení o jejich dílčím právu, stávají se tzv. účastníkem pro určitý úsek řízení – např. rozhodnutí o svědečném. osoba, která se fyzicky účastní jednání, nemá však v řízení žádná práva a povinnosti – VEŘEJNOST. +

DRUHY CIVILNÍHO PROCESU ŘÍZENÍ NALÉZACÍ ŘÍZENÍ VYKONÁVACÍ (EXEKUČNÍ) SMÍRČÍ A ZAJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ ROZHODČÍ (ARBITRÁŽNÍ) ŘÍZENÍ +

ŘÍZENÍ NALÉZACÍ druh civilního procesu, který vede k rozhodnutí, jímž soud buď zjišťuje, co je právem, anebo právo vytváří v nalézacím řízení soud vydává autoritativní rozhodnutí, které většinou jde vykonat prostřednictvím řízení vykonávacího. +

ŘÍZENÍ NALÉZACÍ dělí se: sporné má napravit porušení práva (reparační funkce) např. spor o neplatnost smlouvy, o zaplacení částky, rozvod manželství, nesporné má předejít možným sporům tím, že se právní vztahy postaví na pevný základ (preventivní funkce) – úprava právních poměrů do budoucna, např. dědické řízení, péče soudu o nezletilé, řízení ve věcech odchodního rejstříku apod. +

ŘÍZENÍ VYKONÁVACÍ (exekuční) když nedošlo k dobrovolnému plnění dochází k donucení, tedy k výkonu práva i proti vůli toho, kdo měl právní povinnost k plnění nejde o automatické pokračování nalézacího řízení, nucená realizace titulem uložené povinnosti může probíhat i v tzv. exekučním řízení dle EŘ – exekuci provádí soudní exekutor. +

ŘÍZENÍ SMÍRČÍ A ZAJIŠŤOVACÍ specifická řízení probíhající před zahájením řízení ve věci samé slouží k předběžnému zajištění práva nebo jeho výkonu v případě ohrožení cílem je za pomoci soudu dosáhnout smírného řešení sporu nebo určitého předběžného upravení poměrů mezi účastníky, patří sem předběžná opatření, zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech. +

INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ = proces, jehož cílem je dosáhnout určitého uspořádání majetkových vztahů mezi věřiteli a dlužníkem, jež byl stižen úpadkem (bankrotem) zákon stanoví pravidla uspořádání majetkových vztahů mezi věřiteli a dlužníkem a pravidla pro realizaci majetkového uspořádání, způsoby řešení úpadku – konkurs, reorganizace, oddlužení. +

ROZHODČÍ (arbitrážní) ŘÍZENÍ Nehraje zde roli soud, ale rozhodce, pokud se tak strany smluvně dohodly -> nejedná se o soudní řízení, alternativní řešení sporu - řešení sporu má procesní povahu a stát jim propůjčuje autoritu tím, že je vykonává, základem pravomoci je rozhodčí smlouva, strany určitého právního vztahu se mohou jejím uzavřením dohodnout, že spory týkající se jejich právního vztahu budou namísto soudu řešeny rozhodčím orgánem. +

ROZHODČÍ (arbitrážní) ŘÍZENÍ VÝHODY: průběh projednání a rozhodnutí věci je méně formální, je v zásadě neveřejné (pokud se strany nedohodnou jinak), rychlost řízení, rozhodci mohou disponovat zvláštními odbornými znalostmi z různých oblastí života (rozhodčí řízení je vhodnější v případech posuzování a řešení sporů vzniklých v mezinárodním obchodním styku). +

ZÁSADY CIVILNÍHO PROCESU zásada formální pravdy zásada volného hodnocení důkazů dispoziční rovnosti účastníků ústnosti a přímosti veřejnosti hospodárnosti řízení +

ŘÍZENÍ V 1. STUPNI Zahájení řízení: obecně na návrh účastníka (žaloba), náležitosti žaloby: označení účastníků (jméno, příjmení, bydliště, IČO, sídlo právnické osoby atd.), pravdivé vylíčení rozhodných skutečností, označení důkazů, žalobní petit (čeho se navrhovatel domáhá), příprava jednání, důkazní řízení – výslech účastníků, svědků, znalecké posudky, důkaz listinou, ohledáním…(zásada volného hodnocení důkazů). +

ROZHODNUTÍ Rozhodnutí ve věci samé – rozsudek, rozhodnutí procesní ( např. o ustanovení znalce , zastavení řízení..,) - usnesení. +

konečný cíl celého soudního procesu ROZSUDEK konečný cíl celého soudního procesu Obsah rozhodnutí: úvodní část: označení soudu, účastníků, jejich zástupců, v jaké věci …, výrok: v přesné, stručné a úplné formulaci závazný úsudek soudu o otázce, která je předmětem řízení , součástí bývá i rozhodnutí o nákladech řízení, odůvodnění, poučení o odvolání. rozsudek jménem republiky +

řízení, ve kterém se přezkoumává soudní rozhodnutí OPRAVNÉ ŘÍZENÍ řízení, ve kterém se přezkoumává soudní rozhodnutí Podněty, kterými se zahajuje - opravné prostředky. Opravné prostředky: řádné (odvolání), mimořádné (dovolání, žaloba pro zmatečnost, žaloba na obnovu řízení). +

ODVOLÁNÍ řádný opravný prostředek, proti rozhodnutí soudu prvního stupně (rozsudky i usnesení), lhůta15 dní - běží od doručení rozhodnutí +

ODVOLÁNÍ Odvolací soud odvolání: odmítne – opožděné, nepřípustné, podáno někým,kdo není oprávněn…, rozhodnutí potvrdí – je-li věcně správné, rozhodnutí změní - rozhodl-li soud I. stupně nesprávně, ačkoli právní stav věci byl zjištěn správně, rozhodnutí zruší a věc vrátí soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. +

MIMOŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY lze je použít ve výjimečných případech stanovených zákonem i tehdy, když již rozhodnutí nabylo právní moci dovolání obnova řízení žaloba pro zmatečnost +

DOVOLÁNÍ Lze jím napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští. Dovolání podává účastník řízení do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolatel musí být zastoupen advokátem, to neplatí, má-li sám vysokoškolské právnické vzdělání. +

OBNOVA ŘÍZENÍ Znamená, že pravomocné rozhodnutí může být za určitých předpokladů zrušeno a o věci jednáno znovu. Návrh na obnovu řízení lze podat pouze z důvodů uvedených v OSŘ (nové skutečnosti,rozhodnutí důkazy, které účastník nemohl bez své viny uplatnit v původním řízení……) Návrh lze podat do 3 měsíců, kdy se ten, kdo navrhuje obnovu dozvěděl o důvodech obnovy, nejdéle však do 3 let od právní moci rozsudku. +

ŽALOBA PRO ZMATEČNOST Pouze z důvodů zde uvedených: např. věc nenáleží do pravomoci soudů, ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník jím nebyl, nebo neměl procesní způsobilost, rozhodoval vyloučený soudce, bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, účastníku řízení bylo nesprávným postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem…. Žalobu pro zmatečnost lze podat ve lhůtě 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. +

ZPŮSOBY VÝKONU ROZHODNUTÍ Výkon rozhodnutí na peněžitá plnění Zřizením soudcovského zástavního práva na nemovitostech Prodejem podniku věcí nemovitých věcí movitých Příkaz k výplatě z účtu Přikázáním pohledávky Srážkami ze mzdy Výkon rozhodnutí na peněžitá plnění

ZPŮSOBY VÝKONU ROZHODNUTÍ Výkon rozhodnutí na nepeněžitá plnění Provedením prací a výkonů Rozdělením Společné věci Odebráním věci vyklizením Výkon rozhodnutí Na nepeněžitá plnění

NÁKLADY ŘÍZENÍ Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců: jízdné, stravné a nocležné Soudní poplatky: určité finanční částky, které je účastník povinen státu zaplatit za řízení nebo za jednotlivé procesní úkony. Poplatníkem je, není-li stanoveno jinak navrhovatel. Ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců. Náklady důkazů. +

NÁKLADY ŘÍZENÍ Svědečné: náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku Znalečné: náhrada hotových výdajů a odměna Odměna notáře za úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje Odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje Tlumočné +

NÁKLADY ŘÍZENÍ Odměna za zastupování pouze advokát, notář a patentový zástupce Náhrada za daň z přidané hodnoty je-li zástupcem advokát, notář nebo patentový zástupce, který je plátcem DPH, … +

ÚHRADA NÁKLADŮ ŘÍZENÍ Zásada úspěchu ve věci: Právo na náhradu nákladů hradí účastník, který měl ve věci úspěch. V případě částečného úspěchu se od úspěchu odečte neúspěch. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení o rozvod nebo neplatnost manželství anebo určení, zda tu manželství je či není, anebo o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství. +

OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity následující materiály : www.upol.cz/fileadmin/user.../prezentace_civil_2010_final.ppt http://cs.wikipedia.org Právo pro střední školy, Ryska R., Fortuna Praha1994 Základy práva, Tomancová J., Albert Boskovice 2007 Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, Šíma, Suk, C. H. Beck Praha 2006