Indexy pojem OA a VOŠ Příbram

Indexy a diference INDEX – poměr dvou hodnot ukazatele, které se liší pouze v konkrétním vymezení buď času nebo prostoru nebo druhu (vždy se liší v jednom, ostatní vymezení jsou shodná) DIFERENCE (absolutní přírůstek) – rozdíl hodnot téhož ukazatele, které se (opět) liší buď v časovém nebo prostorovém nebo druhovém vymezení

Indexy patří mezi nejpoužívanější prostředky srovnání umožňují posoudit vývoj jevů, které lze kvantifikovat setkáváme se s nimi při hodnocení ekonomických a sociálních procesů jejich hodnoty uveřejněny ve statistických publikacích, časopisech, v denním tisku

Indexy INDEXY – používají se při relativním srovnání, tj. určují, kolikrát (o kolik %) se změnila hodnota sledovaného ukazatele v jedné situaci oproti druhé Ob. definice indexu: x1 – hodnota ukazatele v porovnávané situaci (v běžném období) x0 – hodnota ukazatele v základní situaci (v základním období)

Diference DIFERENCE určuje, o kolik měřících jednotek se změnila hodnota daného ukazatele, charakterizuje vývoj absolutně, ve stejných měřících jednotkách, ve kterých je jev popsán Ob. definice diference: x1 – hodnota ukazatele v porovnávané situaci (v běžném období) x0 – hodnota ukazatele v základní situaci (v základním období)

POJMY PRO KONSTRUKCI INDEXŮ: Pozn. stejnorodý ukazatel – lze jej logicky sčítat, tzn. vyjádřit souhrnnou hodnotu prostým součtem (např. lze sčítat počet pracovníků jednotlivých závodů a určit jejich počet za podnik, lze sčítat tržby za jednotlivé měsíce atd.) Extenzitní x intenzitní ukazatel (veličina)

POJMY PRO KONSTRUKCI INDEXŮ: EXTENZITNÍ UKAZATEL (VELIČINA)– charakterizuje rozsah, počet, objem sledovaného jevu, např.: počet pracovníků, vytvořená produkce, tržba, náklady, sklizeň, plocha Značení: q nebo Q, podle toho, v jakém vztahu jsou vztahu, shrnuje se součtem, tzn. lze

POJMY PRO KONSTRUKCI INDEXŮ: INTENZITNÍ UKAZATEL (VELIČINA)– charakterizuje intenzitu daného jevu a vzniká jako poměr dvou jiných veličin (ukazatelů), např. cena za jednotku produkce, produktivita práce, hektarový výnos Značení: p shrnuje se průměrem, nelze provádět prostým součtem, tzn.

Vztah mezi extenzitní a intenzitní veličinou

Příklady vztahů mezi veličinami p = cena za jednotku, Q = tržba, q = objem prodaných výrobků p = náklady na 1 MJ, Q = celkové náklady, q = produkce p = cena za 1 MJ, Q = tržba, q = počet prodaných MJ p = hektarový výnos, Q = sklizeň, q = sklizňová plocha p = produktivita práce, Q = produkce, q = počet pracovníků (odpracovaný čas) p = pracnost, Q = počet pracovníků (odpracovaný čas), q = vytvořená produkce

Členění indexů podle účelu: Časové indexy – v praxi nejpoužívanější výskyt, jsou výsledkem časového srovnání, platí zásada, že poměřujeme hodnotu ukazatele v pozdějším časovém období (běžném) s hodnotou dřívějšího období (základního) základní období se značí – 0 běžné období se značí – 1 Prostorové indexy Druhové (věcné) indexy je-li řečeno, že chceme posoudit vývoj, tzn. že chceme dopočítat indexy