Obsah systému péče o zdraví zaměstnanců a jeho praktická aplikace v konkrétním prostředí MUDr. Jiří Vytlačil

1. Optimální rozsah PLP Legislativa dává dostatečný rámec pro plné pokrytí oblasti péče o zdraví zaměstnanců „Minimální varianta“ umožňuje realizaci PLP na nedostatečné odborné úrovni i díky nízké míře vymáhání ze strany státních orgánů Nutný aktivní zájem zaměstnavatelů zvyšovat úroveň péče zdraví o zaměstnanců a ochota investic do této oblasti Kvalitní poskytovatel PLP se širokým odborným zázemím

2. Důležitost partnerství vztahu poskytovatel PLP - zaměstnavatel Přesvědčit management o multidisciplinaritě oboru – nemůže ovládat jeden ZL veškeré rizikové faktory (psychologie, ergonomie, toxikologie atp.) Dotahování doporučených opatření, zainteresování managamentu na oblast PLP je nezbytností Nastavení kritérii pro přenos informací na nejvyšší management a jejich zpracování (zdravotní komise, krátkodobé a dlouhodobé plány na zlepšení PLP)

3. Znalost celkové situace PLP a BOZP před vstupem do výrobního podniku Kategorizace prací, úrazovost, nemocnost, ChzP, měření rizikových faktorů atp. Maximum informací se snažit získat před uzavřením kontraktu = dobře nastavený systém Dobrá teoretická odborná příprava umožní lépe stanovit rozsah a tím i cenu služeb PLP

4. PLP ve výrobních podnicích Každý podnik je specifický Nelze použít řetězcové standardy Systém PLP nutno zpracovat pro každého zaměstnavatele zvláště

5. Specifičnost výrobního podniku z pohledu poskytovatele PLP I. Vyšší zdravotní rizika = kvalitní zdravotní tým na zpracování návrhu k jejich eliminaci Širší škála zdravotních rizik (možné synergie i při dodržovaní limitů) Kontaktní osoby u klienta vyšší odborné úrovně = nutnost pokrytí ze strany poskytovatele PLP odpovídajícím odborníkem Častější kontroly státních inspekčních orgánů (IBP, OOVZ aj.) než v nevýrobní sféře Silné odborové organizace – kolektivní vyjednávání v oblasti PLP a BOZP velmi tvrdé a vyžadující odbornou argumentaci ze strany zaměstnavatele

6. Specifičnost poskytování PLP ve výrobním podniku II. Častější výskyt problémů s možnými zdravotnickými dopady = častější nepravidelné vyžádané kontakty Jednání se státními orgány Tlak se strany zaměstnanců na zaměstnavatele (mírnější normy, příplatky za nevyhovující pracovní prostředí, snaha o uznání ChzP atd.) Týmový servis – vyplývá ze specifičnosti problémů (nutná provázanost i na odborné špičky oboru – SZÚ, Společnost PL, Kliniky NzP atp.)

7. Specifičnost poskytování PLP ve výrobním podniku III. Pravidelný reporting: Plánování Průběžné aktivity Mimořádné (např. sezónní) aktivity Specifické projekty „Havarijní aktivity“

8. Pracovní prostředí I. Pravidelný monitoring pracoviště je nezbytností jak pro kvalitní poradenství v oblasti prevence zdraví, tak pro provádění zdravotních prohlídek Screeningové šetření jednotlivých pracovních pozic, orientační měření vybraných faktorů (světlo, hluk, RH atp.) První systém zdravotních prohlídek teprve na základě znalosti pracovních podmínek Zohlednění základních rizikových faktorů při předkládání návrhů opatření na optimalizaci pracovních podmínek

9. Pracovní prostředí II. Důkladná odborná objektivizace rizikových faktorů práce a pracoviště Tam kde je to nutné, provedení měření akreditovaným nebo autorizovaným pracovištěm (pro potřeby kategorizace je zákonnou povinností - §38 zák. 258/2000 Sb.) Zpracování kategorizace prací, či jeho novelizace nebo zpřesnění Zpřesnění systému zdravotních prohlídek

10. Zdravotní stav I. Zaměření prohlídek dle konkrétních faktorů práce a pracoviště (rizikových i neklasifikovaných jako rizikové) Zohlednit možné kombinace RF a jejich synergie Na základě znalostí pracovního prostředí navrhovat optimální pracovní zařazení jak na začátku pracovního poměru, tak i v jeho průběhu

11. Zdravotní stav II. Preventivní prohlídky – sledování dynamiky změn zdravotního stavu ve vztahu k vykonávané práci Včasné vyřazení zaměstnance před vznikem nevratných změn či změn omezujících kvalitu života Navrhování optimálních individuálních rehabilitačních relaxačních či léčebných aktivit dle aktuálního zdravotního stavu

12. Zdravotní stav III. ODBORNÁ PODPORA LÉKAŘŮ PROVÁDĚJÍCÍCH LP PLP Znalost kategorizace prací Cílení pracovní anamnéza – zhodnocení starých zátěží Standardizace obsahu prohlídky dle pracovní pozice Návštěvy pracovišť s odborným doprovodem dle specifičnosti zaměstnavatele Při zdravotní omezování určení konkrétních pozic, kde zaměstnanec může pracovat Kolektivní rozhodování v komplikovanějších případech (podezření na ChzP, odvolání proti lékařskému posudku, zdravotně komplikovanější případy atp.)

13. Poradenství I. Pravidelní reporting - o zdravotním stavu zaměstnanců - o úrovni pracovních podmínek ze zdravotního hlediska Návrhy opatření z obou těchto oblastí projednávat na poradách vrcholného managementu – tvorba krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých plánů na zlepšování péče o zdraví Pravidelné vyhodnocování (zodpovědné osoby zdravotní komise atp.)

14. Poradenství II. - pracovní prostředí Pravidelná aktualizace parametrů pracovního prostředí ve vztahu k provedeným opatřením + nové návrhy dle technických možností a úrovně vědeckých poznatků Stanovisko k návrhu technických řešení ještě před jejich realizací Aktivní návrhy organizačních opatření na základě propojení informací o pracovním prostředí a zdravotním stavu konkrétních zaměstnanců

15. Poradenství III. - zdravotní stav Optimální zařazení zaměstnance v každé fázi pracovního poměrů Individuální zdravotní programy Kolektivní projekty podle zdravotnické problematiky konkrétních profesí

Kvalitním poskytovatelem PLP ve výrobních závodech může být jen subjekt se silným odborným zázemím a provázaností na odborné špičky oboru pracovní lékařství se standardizovanými pracovními postupy jak na pracovním místě, tak při provádění zdravotnických prohlídek.