Stav a vývoj vzdělávacích systémů v Evropě: cíle, směřování, indikátory Simona Pikálková Ústav pro informace ve vzdělávání Lisabonské cíle vzdělávání v evropském a národním kontextu , Praha

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 2 KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ HODNOCENÍ DOSAHOVANÝCH CÍLŮ: BENCHMERKING MĚŘITELNOST SYSTÉMŮ STANOVENÍ VHODNÝCH INDIKÁTORŮ PROČ KONSTRUUJEME INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ?

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 3 Zdokonalení kvality učitelů a výuky Rozvoj schopností pro „společnost znalostí“ Zvýšení zájmu o matematické, přírodovědné a technické obory vzdělávání (na terciární úrovni) Co nejlepší využívání zdrojů ve vzdělávání „Učení pro všechny“: podpora celoživotního vzdělávání Podpora zájmu o vzdělávání: zvýšení „atraktivity vzdělávání“ Zdokonalení vzdělávání v oblasti výuky cizích jazyků Zvýšení mobility ve vzdělávání 8 HLAVNÍCH OBLASTÍ PRO INDIKÁTORY

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 4 ZDOKONALENÍ KVALITY UČITELŮ A VÝUKY Indikátory: 1.Věková struktura učitelů a věk odchodu do důchodu 2.Počet mladých lidí ve věku 0 – 15 let a 16 – 19 let a jejich podíly na celkové populaci 3.Počet žáků / studentů na učitele Klíčové okruhy: Nedostatek učitelů na primární a sekundární úrovni vzdělávání Stanovení „nových“ kvalifikací Rozvoj vzdělávacích příležitostí pro učitele, zejména v oblasti dalšího vzdělávání Zatraktivnění učitelské profese pro mladé lidi Zatraktivnění učitelské profese pro odborníky z jiných oblastí 1

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 5 ROZVOJ SCHOPNOSTÍ PRO SPOLEČNOST ZNALOSTÍ Indikátory: 1.Podíl obyvatel ve věku 22 let, kteří mají alespoň střední vzdělání 2.Podíl dospělých obyvatel, kteří se v průběhu uplynulých 4 týdnů účastnili nějaké z forem dalšího vzdělávání 3.Projekt PISA: výsledky 15letých žáků ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti Klíčové okruhy: Důraz na dosahování vyšších úrovní vzdělání Rozvoj „klíčových kompetencí“: průběžná aktualizace KK a jejich včlenění do kurikula Důraz na osvojení KK každým bez rozdílu: zejména těmi, kdo jsou sociálně znevýhodněni Zdokonalení systému měření KK 2

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 6 1. REFERENČNÍ ÚROVEŇ – BENCHMARK EU PRO ROK 2010 „Alespoň 85 % 22letých obyvatel EU by do roku 2010 mělo mít ukončené alespoň střední vzdělání.“ 2

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 7 Podíl 22letých, kteří mají ukončené alespoň střední vzdělání, Benchmark %

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 8 Podíl 22letých, kteří mají ukončené alespoň střední vzdělání,

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 9 2. REFERENČNÍ ÚROVEŇ – BENCHMARK EU PRO ROK 2010 „Do roku 2010 by měl v EU klesnout podíl 15letých žáků, kteří dosáhli nejnižší úrovně v testu čtenářské gramotnosti, o alespoň 20 % ve srovnání s rokem 2000.“ 2

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 10 Podíl 15letých žáků, kteří dosáhli v testech čtenářské gramotnosti (PISA) pouze nejnižší úrovně (úroveň 1 a nižší),

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 11 Zvýšení zájmu o matematické, přírodovědné a technické obory (MST) vzdělávání Indikátory: 1.Podíl studentů MST oborů na celkovém počtu studentů terciárního vzdělávání 2.Podíl absolventů MST oborů na celkovém počtu absolventů terciárního vzdělávání 3.Celkový počet absolventů MST oborů 4.Podíl absolventů MST oborů na 1000 obyvatel ve věku 20 – 29 let Klíčové okruhy: Zvýšení zájmu o MST již od nízkého věku Zvýšení motivace mladých lidí ke studiu MST zejména s důrazem na pozdější výzkum a vědeckou kariéru Zmírnění genderové nevyrovnanosti ve studiu MST Zajištění dostatku kvalifikovaných učitelů ve zmíněných oborech 3

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA REFERENČNÍ ÚROVEŇ – BENCHMARK EU PRO ROK 2010 „Celkový počet absolventů matematických, přírodovědných a technických studijních programů by se měl do roku 2010 v EU zvýšit o alespoň 15 %; spolu se zmírněním genderové nevyrovnanosti ve studiu těchto oborů.“ 3

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 13 Podíl studentů MST oborů na celkovém počtu studentů terciárního vzdělávání,

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 14 CO NEJLEPŠÍ VYUŽÍVÁNHÍ ZDROJŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ Indikátory: 1.Veřejné výdaje na vzdělávání jako % HDP 2.Soukromé výdaje na vzdělávání jako % HDP 3.Výdaje podniků na kurzy odborného vzdělávání zaměstnanců jako % nákladů práce 4.Celkové výdaje na žáka / studenta podle úrovně vzdělávání (podle PPS) 5.Celkové výdaje na žáka / studenta podle úrovně vzdělávání relativně k HDP na hlavu Klíčové okruhy: Zvýšení investic do vzdělávání, ale za předpokladu efektivní a spravedlivé distribuce prostředků, zejména s cílem umožnit široký a rovný přístup ke vzdělávání Podpora soukromých investic do vzdělávání Zajištění efektivity vzdělávání 4

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 15 UČENÍ PRO VŠECHNY: PODPORA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Indikátory: 1.Podíl obyvatel ve věku 25 – 64 let, kteří se zúčastnili nějaké z forem vzdělávání (formálního či neformálního) v průběhu 4 týdnů před dotazováním; podle úrovně dosaženého vzdělání Klíčové okruhy: Co nejširší přístup k celoživotnímu vzdělávání (LLL) Propojení studia a zaměstnání v průběhu celé životní dráhy Přístup k LLL pro každého bez rozdílu Zvýšení flexibility vzdělávacích cest Široké spektrum vzdělávacích příležitostí v oblasti LLL na různých typech vzdělávacích institucí 5

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA REFERENČNÍ ÚROVEŇ – BENCHMARK EU PRO ROK 2010 „Průměrný podíl obyvatel účastnících se nějaké z forem vzdělávání – formálního či neformálního - (v průběhu 4 týdnů před dotazováním) by měl být do roku 2010 v EU alespoň 12,5 % (ve věkové skupině 25 – 64 let).“ 5

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 17 Podíl obyvatel ve věku 25 – 64 let, kteří se zúčastnili nějaké z forem vzdělávání (formálního či neformálního) v průběhu 4 týdnů před dotazováním, Benchmark ,5%

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 18 Podíl obyvatel ve věku 25 – 64 let, kteří se zúčastnili nějaké z forem vzdělávání (formálního či neformálního) v průběhu 4 týdnů před dotazováním,

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 19 PODPORA ZÁJMU O VZDĚLÁVÁNÍ: ZVÝŠENÍ ATRAKTIVITY VZDĚLÁVÁNÍ Indikátory: 1.Počet hodit dalšího odborného vzdělávání zaměstnanců podniků na pracovních hodin 2.Míry účasti na vzdělávání podle věku a stupně dosaženého vzdělání 3.Podíl obyvatel ve věku 18 – 24 let, kteří mají pouze základní vzdělání (resp. vyšší sekundární), a kteří se žádné formy vzdělávání (formální či neformální) Klíčové okruhy: Podpora mladých lidí v pokračování na vyšších stupních vzdělávání Zapojení soukromého sektoru: podpora dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců Rozvoj způsobů validizace programů neformálního vzdělávání Zatraktivnění vzdělání prostřednictvím jak formálního, tak neformálního vzdělávání Spolupráce a komunikace mezi vzdělávacími institucemi a „společností“ Podpora vytváření širokého spektra různých programů LLL na různých typech vzdělávacích institucí 6

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA REFERENČNÍ ÚROVEŇ – BENCHMARK EU PRO ROK 2010 „Do roku 2010 by měl být podíl obyvatel ve věku 18 – 25 let, kteří mají pouze základní (resp. vyšší sekundární) vzdělání a neúčastní se žádné z forem vzdělávání (formálního či neformálního), v EU max. 10 %.“ 6

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 21 Podíl obyvatel ve věku 18 – 24 let, kteří mají pouze základní vzdělání a neúčastní se žádné z forem vzdělávání (formálního či neformálního), Benchmark %

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 22 Účast na vzdělávání (ISCED 1 – 6) u obyvatel ve věku 15 – 24 let,

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 23 Počet hodin dalšího odborného vzdělávání zaměstnanců v podnicích na pracovních hodin,

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 24 ZDOKONALENÍ VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ Indikátory: 1.Podíl žáků na primárním, resp. nižším sekundárním stupni vzdělávání, kteří se učí cizí jazyky 2.Průměrný počet cizích jazyků, které se učí studenti na vyšším sekundárním stupni vzdělávání (tzn. na střední škole) Klíčové okruhy: Motivace pro každého, aby se učil dva a více cizích jazyků Zvyšování vědomí významu učení se cizím jazykům ve všech fázích života: podpora obyvatel v potřebě učit se cizí jazyky (i) v pozdějším věku Podpora a motivace vzdělávacích institucí v užívání efektivních výukových metod v oblasti výuky cizích jazyků 7

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 25 ZVÝŠENÍ MOBILITY VE VZDĚLÁVÁNÍ Indikátory: 1.Mobilita učitelů a pedagogických pracovníků v rámci programů Socrates (Erasmus, Comenius…) a Leonadro da Vinci 2.Mobilita studentů v rámci programů Socrates (Erasmus, Comenius…) a Leonadro da Vinci 3.Podíl cizinců v terciárním vzdělávání na celkovém počtu studentů v dané zemi 4.Podíl studujících v zahraničí v terciárním vzdělávání Klíčové okruhy: Podpora mobility jedinců i institucí v rámci vzdělávání - se zaměřením zejména na sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel Monitorování objemu a hlavních toků mobility Validizace kompetencí získaných na zahraničních stážích, výměnných pobytech atd. Podpora a zdůrazňování významu mobility ve vzdělávání: u studentů, pedagogů, výzkumníků v Evropě i v ostatních státech 8

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 26 SITUACE V ČR Z HLEDISKA SLEDOVANÝCH INDIKÁTORŮ V EVROPSKÉM KONTEXTU V čem je ČR relativně úspěšná? Vysoký podíl obyvatel s ukončeným středním vzděláním Nízký podíl těch, kdo mají pouze základní vzdělání Vysoký podíl studentů matematických, přírodovědných a technických oborů vzdělávání na terciární úrovni V čem je ČR relativně neúspěšná? Nízký podíl obyvatel s terciárním vzděláním Nízká účast na celoživotním vzdělávání

INDIKÁTORY VE VZDĚLÁVÁNÍ, , PRAHASTRANA 27 VÝVOJ NOVÝCH INDIKÁTORŮ Soukromé výdaje na vzdělávání Efektivita vzdělávání Další vzdělávání učitelů a pedagogických pracovníků Klíčové dovednosti dospělých Kompetence v oblasti znalosti cizích jazyků Mobilita studentů a pedagogů v rámci EU i ve světovém kontextu