Toky peněz v místní ekonomice Petr Brož, 2012. Fiskální multiplikátory Účinek fiskálních opatření na reálný produkt je vždy vyšší než prvotní fiskální.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ing. Hana Procházková (Úřad práce Pardubice)
Advertisements

Územní dimenze a priority Olomouckého kraje
Financování rozvojových projektů obcí a měst: hlavní motor meziobecní spolupráce v ČR Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Katedra práva a veřejné správy,
Mikroekonomie I Domácí produkt
Trh a jeho zákonitosti.
Jak měřit místní ekonomiku aneb o lokálním multiplikátoru Stanislav Kutáček Praha.
JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.
Hospodářská politika státu
Agregátní poptávka a nabídka
Význam energetiky pro místní ekonomiku Stanislav Kutáček | Čierny Balog Evropský vzdělávací seminář pro samosprávy o energetice a ochraně klimatu.
Jak měřit místní ekonomiku aneb o lokálním multiplikátoru Stanislav Kutáček Bezdružice.
Financování výkonu státní správy územních samosprávných celků
Projekt: Analýza dalšího profesního vzdělávání v Pardubickém kraji Návrhy a doporučení Kolektiv autorů: Institut rozvoje evropských regionů,o.p.s. Univerzita.
Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová a Ing. Romana Venclíková. Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší.
 Jeho principy začala uplatňovat M. Thatcherová v reakci na zvyšující se tlak veřejnosti na politiky v 70. letech 20. století ve Velké Británii.  Veřejnost.
Aplikace komunitně vedeného místního rozvoje do venkovského prostředí Venkovská konference Místní akční skupiny Království – Jestřebí hory, o.p.s. (20.
Veřejné finance Ing. Vojtěch Jindra. Veřejné finance Finance představují proces tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů a peněžního kapitálu. Finance.
Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání v Královéhradeckém kraji grantové schéma kraje pro období 2004 – 2006 Olga Zumrová.
1/6 Makroekonomické dopady fiskální politiky Aleš Krejdl.
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Proč „komunitní knihovna“ Knihovnická dílna Zlata Houšková.
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
F ISKÁLNÍ POLITIKA Autory materiálu a všech jeho č ástí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová a Ing. Romana Venclíková. St ř ední škola hotelnictví.
Investiční multiplikátor
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
Mikroekonomie I Spotřeba a investice
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.
Instituce, nositelé a nástroje hospodářské politiky
Hospodaření, ekonomika. hospodaření ekonomická činnost : výroba spotřeba obchod, směna vlastnosti dobrého hospodaření hospodárnost – promýšlení všech.
Struktura přednášky Analýza poptávky
Daňová teorie a politika
Rozpočtová (fiskální) nerovnováha Dagmar Kostrhůnová Dagmar Kostrhůnová Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF.
Doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 29. dubna 2015.
Studie dopadů ukončení těžby lomu ČSA zpracovaná pro HSRM v roce 2015.
Občanský sektor. Veřejný prostor Klíčová slova: stát x člověk (občan) – mezi nimi se rozpíná prostor – zahrnuje věci veřejné Klíčová slova: stát x člověk.
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Současné prostředí v České republice pro víceúrovňové vládnutí RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo vnitra.
Ekonomické otázky funkčního komunitního systému sociálních a zdravotních služeb v obcích PRAHA 17. dubna 2015.
Nezaměstnanost. nezaměstnanost vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem.
MAS CÍNOVECKO o.p.s., organizační složka MAS CÍNOVECKO - LEADER Podpora sociální soudržnosti na území místního partnerství v programovém období
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Ing. Luděk Tesař ekonom Ekonomika ČR v souvislostech rozpočtů.
Neziskový sektor jako partner. Národní úroveň Pracovní skupina „NNO a regionální rozvoj“ - otevřená platforma NNO na národní úrovni - téma: regionální.
Rozpočtová a fiskální politika 27. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 27.
Z AJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB Kontrahování služeb se soukromým a neziskovým sektorem.
MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací. Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace,
Chytrý Jihomoravský kraj ?
Fiskální politika Pavel Seknička.
Tisková konference ČMKOS
Rozpočtová soustava Finanční zdroje územních samospráv
Rozpočtová a fiskální politika
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Hospodářská politika státu
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Veřejné Finance.
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Liberecký kraj a nestátní neziskové organizace
Presentation Title 1st September 2002
Koncepční přístupy k hospodářské politice
Tisková konference ČMKOS
Rozpočtová a fiskální politika
Ekonomika Makroekonomie - AD 4. Ing. Miroslava Farmačková
Rozpočtová a fiskální politika
V rámci Operačního programu Zaměstnanost
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Transkript prezentace:

Toky peněz v místní ekonomice Petr Brož, 2012

Fiskální multiplikátory Účinek fiskálních opatření na reálný produkt je vždy vyšší než prvotní fiskální impuls (je tedy multiplikován). Na úrovni národní ekonomiky prosazoval již britský ekonom J.M. Keynes Podstata multiplikačního efektu: zvýšení veřejných výdajů (příp. snížení daňových příjmů) o jednotku zvýší agregátní poptávku o více než o jednotku. A to dokonce i v případě, kdy je zvýšení veřejných výdajů plně kryto zvýšením daní. Fiskální multiplikátor = koeficient, který ukazuje, jak dalece zvýšení fisk. opatření ovlivní rovnovážnou úroveň důchodů.  Tři typy fiskálních multiplikátorů, které zkoumají předpokládanou změnu agregátní poptávky v důsledku fiskální politiky (tj. operací na příjmové a výdajové straně rozpočtu).  Jejich analýza ukazuje, jaká bude výsledná změna agregátní poptávky při změně veřejných výdajů o jednotku, při změně daňových příjmů o jednotku nebo pokud zvýšíme o jednotku veřejné výdaje a daně zároveň. Z toho plynou základní typy fiskálních multiplikátorů:  výdajový multiplikátor  daňový (de)multiplikátor  multiplikátor vyrovnaného rozpočtu Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu  Jaký bude výsledný efekt na agregátní poptávku, zvýšíme-li veřejné výdaje, ale zároveň kryjeme jejich zvýšení zvýšením daní?  Rozpočtově se oba vlivy vyruší a výsledný efekt bude neutrální. Nedochází ke vzniku rozpočtového salda, rozpočet zůstává vyrovnán. Fiskálně ale účinek současného protipohybu veřejných výdajů a příjmů neutrální není, protože hodnoty fiskálních multiplikátorů se liší - výdajový multiplikátor je vyšší než daňový demultiplikátor.

Koncept multiplikátoru v místní ekonomice  Pro místní rozvoj je důležitý nejenom objem peněz, které do regionu přicházejí, ale i doba, po kterou v regionu setrvávají.  Výdaje jednoho subjektu (osoby) jsou příjmem jiného subjektu (osoby)  Pokud tedy subjekt (osoba) utrácí své peníze v místě, pomáhá tím rozvoji svého regionu, protože podporuje místní výrobu a místní zaměstnanost  Čím více je funkčních ekonomických vztahů v dané lokalitě (v regionu), tím větší je potenciál multiplikace  Různé ekonomické aktivity mají různý multiplikační potenciál – záleží na přidané hodnotě  A také každý region nebo obec má různý přirozený multiplikační potenciál  Nejdůležitější ale je, že multiplikační efekty lze podpořit nebo i zcela nastartovat a významnou roli v tom mohou sehrát jakékoliv subjekty, tedy i obce (viz Hostětín)  Pokud v obci nejsou žádné služby, nevytváří se místní ekonomika, a tím i sociální vazby  Satelitní městečka fungují v mnoha případech pouze jako ubytovna a jsou často příkladem nulové multiplikace  Jaký mají multiplikační potenciál obchodní, skladovací, průmyslové zóny x vědeckovýzkumné parky??  Co znamená pro multiplikační efekty vysoká nezaměstnanost???

Lokální multiplikátor LM3 I Lokální multiplikátor dle Trastu pro ekonomiku a společnost:  Lokální multiplikátor umožňuje lidem pochopit dopady místní ekonomiky, ale také objasňuje možnosti, jak místní ekonomiky posílit.  Problémem není nutně to, že do komunity proudí málo peněz. Podstatně důležitější je to, co spotřebitelé, veřejná správa a podnikatelé s těmito penězi dělají. Příliš často se získané prostředky použijí na služby mimo komunitu a tak okamžitě opouštějí sledovanou oblast.  Představte si místní ekonomiku jako kbelík. Místní komunita může mít libovolnou velikost - rodina, sousedy, obec, okres, cokoliv. V kbelíku jsou smícháni všichni, kdo vytvářejí tuto místní ekonomiku - lidé, organizace, školy, banky, obchody.  Řekněme, že jste v tomto kbelíku místní podnikatel. Zaplatíte 1000 Kč umývači oken z vaší obce (kbelíku) a tak celých 1000 Kč zůstane ve kbelíku. Objednáte-li umývače z jiného města, peníze opustí kbelík. Je to díra, kterou peníze odtékají z vaší místní ekonomiky.  Plný kbelík představuje dost peněz na to, aby si místní lidé mohli koupit to, co potřebují k zajištění kvalitního života. Nechcete-li, aby váš kbelík byl prázdný, tak máte jen dvě možnosti jak zařídit, aby byl kbelík stále plný. Můžete stále pumpovat další a další peníze, nebo ucpat díry. „Lokální multiplikátor ve své verzi LM3 hodnotí, jaký ekonomický blahobyt způsobí v definované místní ekonomice určitý vklad. Místní politici se často chlubí, kolik peněz dokáží do regionu přinést z různých dotačních systémů. Kdyby se víc starali o rozvoj místních vazeb a malých hospodářských cyklů, mohli by získat více ekonomické prosperity za méně peněz,“ (S. Kutáček, Trast pro ekonomiku a společnost).

Lokální multiplikátor LM3 II Metodika výpočtu lokálního multiplikátoru LM3 (jedná se o standardizovanou metodiku vyvinutou londýnským výzkumným institutem New Economics Foundation)  Je potřeba vymezit zájmový prostor – podle účelu analýzy  Následně se sčítají částky ve 3 kolech 1. Vymezení typu a objemu příjmu (100 % = př. 100 Kč): a) příjem organizace b) příjem osob 2. Výdaje organizace (osoby) utrácené lokálně x mimo daný region (0 – 100 %, reálně např. 50 % = 50 Kč) 3. Kolik lokálně utratili příjemci z druhého kola ( % z částky v kole č. 2, např. opět 50 % = 25 Kč)  Vlastní výpočet 1. součet utracených peněz participujících subjektů v jednotlivých kolech tzn = následně LM3 = 175 / 100 (počáteční příjem) = 1,75  LM 3 logicky může dosáhnout mezních hodnot mezi 1 až 3, v praxi hodnotu automaticky snižují daně apod., tzn. hodnota nad 2 je velmi dobrá  Ve finále je samozřejmě důležitá nejen hodnota LM3, ale i samotný objem peněz vstupující do multiplikačních procesů – vyplývá z toho dopad působení organizace na region  Podrobně viz publikace Penězům na stopě, Trast pro ekonomiku a politiku, 2007 ( – ke stažení v pdf)

Vliv subjektů lokálního a regionálního rozvoje  Obce  DSO – dobrovolné sdružení obcí, ZSPO - zájmové sdružení práv. osob  Kraje  Příspěvkové organizace (obce, kraje)  Společnosti s podílem obce nebo kraje  Úřad regionální rady  Státní instituce (ministerstva, státní fondy)  NNO  Církve  Profesní organizace (HK)  neformální iniciativy  Podnikatelské subjekty – FO, PO Co může přinést partnerství veřejného, neziskového a soukromého sektoru z hlediska toku peněz??? Různé subjekty do obce nejenom přinášejí přímo nebo nepřímo peníze, ale i různě fungují z hlediska multiplikačních efektů. Vzájemnou komunikací lze řadu věcí vč. toků peněz ovlivnit.