DOPADY ODMĚŇOVÁNÍ NA ZAMĚSTNANCE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH   Seminář „O lidech, kteří se starají o druhé, aneb postavení a odměňování zaměstnanců v sociálních službách“ Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Výbor pro sociální politiku a Odborový svaz zdravotnictví a sociálních služeb ČR Praha 29.5.2014, Poslanecká sněmovna, Malostranské náměstí 7/19, Praha 1 – Malá Strana, místnost č.48/„Konírna“ Ing.Tomáš Havlásek - člen Výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví ČR ředitel Domova u lesa Tavíkovice Budu mluvit převážně o pobytových sociálních službách v ČR, pro služby sociální prevence, sociální poradenství i služby sociální péče ambulantní a terénní platí mnohá konstatování a úvahy podobně.

Manažeři sociálních služeb a přístupy ke „kultivaci systému“   1.typ „ochránce práv klientů“ - zaměřují se na „kvalitu“ poskytování - k péči o klienty přistupují z hlediska uplatnění jejich práv – nemají rádi matematiku, respektive počítání a ekonomiku. 2.typ „manažer-ekonom“ – každé své rozhodnutí konfrontuje s ekonomickou realitou, - péči o klienty hodnotí ve smyslu poskytování určité služby odběrateli. Mezi těmito dvěma krajními typy se pochopitelně pohybují další. Pro dobré fungování sociální péče je vhodná vyváženost těchto typů.

Zaměstnanci v sociálních službách - empaticky zaměření lidé, zájem realizovat se v pomoci ostatním občanům, - zájem soustředit se na vlastní práci, - problémy manažerského typu je téměř nezajímají, - zajímá je hlavně péče o klienty   Potřebují dlouhodobější jistotu a adekvátní ohodnocení své práce srovnatelné s ostatními pracemi stejné úrovně. Toho se jim ovšem moc nedostává. Uživatelé sociálních služeb - mají potřebu jistoty a stálosti ještě více než zaměstnanci. - jsou většinou vděční za jakoukoli pomoc. - nemají většinou dost finančních prostředků na zaplacení komerčních služeb, - jsou odkázáni na své okolí, - někdy jde ale také o práci s problémovými uživateli

Financování sociálních služeb ze SR   Navýšení peněž do sociálních služeb ze SR od roku 2006 z 18 mld.Kč na 28 mld.Kč mělo přinést skokovou změnu v úrovni poskytování sociálních služeb. Příspěvek na péči (PnP) – cca 21 mld.Kč ročně Dotace ze SR (MPSV) – cca 7 mld.Kč ročně Bohužel se tak nestalo: - jen 20-30% z poskytnutých PnP končí u registrovaných poskytovatelů, - zbytek 70-80% v tzv. „neformální péči“. - tzn.u reg.poskytovatelů zhruba 6 mld.Kč z PnP a 7 mld.Kč v dotaci SR, - tj.13 mld.Kč oproti původním 18 mld.Kč v roce 2006, - stále se všeobecně mluví o „rozvoji sociálních služeb“, píší se rozvojové plány, - přesto většina sociálních služeb stále ještě funguje,

Podařilo se najít úspory u poskytovatelů, často ovšem také na úkor zaměstnanců. Mnohdy i za cenu odejmutí nadtarifních složek platu nebo zařazení do jiné kategorie s menším platem, ale se stejnou náplní práce.   Do systému se zapojily další veřejné prostředky, a to z obcí a krajů, i když ty by se vůbec v rámci rozpočtového určení daní neměly podílet na financování provozu sociálních služeb. Dvoukolejnost – za sociální služby odpovídají kraje a obce, ale financuje je stát, žádné rozpočtové přesuny nejsou definovány… Za 6 let účinnosti zákona nebylo naplněno ani zmocnění zákona o sociálních službách, které ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí vypracovat prováděcí předpis k financování sociálních služeb. Nutné je ovšem připomenout, že financování a výše částek pro sociální služby nemají jen ekonomický rozměr, ale i politický. Je vždy primárně politickým rozhodnutím, kam se částky směřují a co je prioritou.

Analýza poskytování příspěvku na péči   - PnP v době svého vzniku definován jako dávka sociální potřebnosti, - s vývojem času se stále více mění ve výsledek zdravotního posouzení, - odráží více zdravotní stav než vlastní sociální potřebnost. - s trochou ironie nabýváme dojmu, že jeho výše stanovená postižené osobě daleko více závisí na stavu posuzujících, než na stavu vlastní posuzované postižené osoby, - přesnost měření, respektive stanovení PnP, u pětistupňové škály (tj. 0-4), je plus/minus 2, a to i při respektu ke schopnostem posudkové služby, - je tedy otázkou, zda toto má být dominantní kritérium pro určení financování sociálních služeb,    - i neformální sociální péče by vzhledem k velkému objemu financí měla být nějak formalizována, - minimálně by mělo být taxativně stanoveno, na co je možné příspěvek na péči použít a na co již ne, pochopitelně s možností vyúčtování nebo zpětné kontroly. Zatím je to volná dávka, spíše platba (odškodnění státem) za postižení, než příspěvek na nějaké definované náklady (sociální služby).

Financování poskytovatele pobytových sociálních služeb NÁKLADY   - Měsíční pobyt uživatele v pobytové sociální službě v ČR v průměru 25.000 Kč. - z toho: 67 % - osobní náklady – platy, vč.odvodů SP, ZP, SF(FKSP), úraz.poj. 12 % - materiál, z toho 9% potraviny 10 % - energie (elektřina, plyn) 2 % - opravy 3 % - služby 6 % - odpisy, z toho 3% nová budova Pokud připustíme, že úsporná opatření v ostatních nákladech jsou již téměř vyčerpána a tyto náklady mají vzestupnou tendenci, je evidentní, že jediný stupeň volnosti při nedofinancování sociální služby jsou osobní náklady. Úspory v osobních nákladech: a) nižší odměny za práci b) nižší počet pracovníků – poddimenzování poskytování sociálních služeb, - přetěžování zaměstnanců (chybí normativy pro poskytování služeb)

VÝNOSY Úhrady klientů:   Úhrady klientů: - Průměrný důchod kolem 10.000 Kč - u uživatelů sociálních služeb můžeme počítat s nižší částkou. - Průměrná úhrada za stravu a pobyt je stanovena na necelých 10.000 Kč. - Podle zákona se v ČR podílí uživatel na úhradě maximálně ve výši 85 % svých příjmů - lze tedy počítat, že dominantní většina uživatelů pobytových služeb (až na výjimky) hradí poskytovateli za stravu a pobyt zhruba 7.500 Kč měsíčně.  - PnP maximálně 12.000 Kč, například v zařízení pro mentálně postižené je v průměru 5.500 Kč a vzhledem k malé obměně uživatelů nelze tento údaj radikálně zvyšovat. - Finanční potenciál uživatelů s mentálním postižením je tedy dán částkou 13.000 Kč měsíčně (v domovech pro seniory bude o nějaký tisíc Kč vyšší) – tedy něco přes 50 %.    - Zbytek proto musí uhradit veřejné rozpočty - předpokládaná dotace ze SR (dotace MPSV), - vypomoci mohou (ale nemusí) rozpočty krajů a obcí – je to na jejich ochotě.

Zdravotní péče v sociálních službách - Hrubý rozpor se skutečnou potřebou. V domovech pro osoby se zdravotním postižením, včetně mentálního, i v domovech seniorů je propojenost zdravotní a sociální péče jedním z důležitých předpokladů kvality poskytovaných sociálních služeb. - Příklad našeho zařízení: Osobní náklady na 5 zdravotních sester (nepřetržitá ošetřovatelská péče vždy 1 přítomné) + 1 vrchní (vede + komunikace s lékaři) – 2,5 mil.Kč, tj. 8,5 % celk.nákladů. Zdravotní pojišťovny hradily našemu zařízení za ošetřovatelskou péči do začátku roku 2013 cca 800 tis.Kč (2,6 % z celk.nákladů), nyní hradí cca 100 tis.Kč ročně (0,3 %)    - Zjevný důkaz, že klienti pobytových zařízení sociálních služeb byli vyjmuti z práv obyvatel této země, z hrazení zdravotní péče zdravotními pojišťovnami, jsou uvedeni kamsi do vzduchoprázdna. Zdravotnictví se chová, jakoby zdravotní (ošetřovatelská) péče o klienty sociálních služeb byla jen věcí sociálních služeb. - Státní správa mlčí, resp. jakákoli jednání mezi rezorty zdravotnictví a sociálních služeb jsou bez jasných výsledků. - Zdravotní pojišťovny nejsou ochotny navýšit úhrady za poskytnutou zdravotní péči, dotace pro poskytovatele sociálních služeb jsou kráceny (vyjádření MPSV, že dotace na sociální služby nelze použít na ošetřovatelskou péči).

- Hledají se zde rezervy a nacházejí se v platech „drahých“ zdravotních sester v zařízeních sociálních služeb. Hrozí zrušení zdravotních sester ve většině zařízení sociální péče – následek: pokles úrovně péče a zajištění sociálních služeb.   - Pobytové zařízení sociálních služeb zůstane bez zdravotnického personálu, ke každému zdravotnímu problému, i banálnímu (zvýšená teplota), bude nezdravotnický personál volat rychlou záchrannou pomoc – a výjezd posádky stojí několik tisíc Kč. V poslední době se již zaznamenává nárůst výjezdů posádek rychlé lékařské pomoci do pobytových zařízení sociálních služeb… -Vzhledem k „impotenci“ státu tento problém vyřešit celá situace zjevně spěje k soudním sporům, které se ale povlečou několik let. Je možný vývoj několika scénářů: Buď dojde při poskytování sociálních služeb k zanedbání zdravotnické péče či dohledu, které se dostane k podání žaloby uživatelem (či jeho blízkými), nebo zařízení sociální péče odmítnou provádět „zadarmo“ zdravotnickou péči.

- Bez indikace lékařem nesmí zaměstnanci sociálních služeb (zdravotní sestry i PSS) poskytovat jakoukoli zdravotní péči. Je typicky „českým řešením“, že vznikl pojem „indikovaná nehrazená péče“. Zatím tlačí zdravotní pojišťovny na lékaře, aby neindikovali v pobytových zařízeních dopravu uživatelů k lékaři, podávání léků apod. Za tohoto stavu je jen otázkou času, kdy tuto zcela evidentně zdravotní péči přestanou zařízení sociální péče poskytovat. Pak jsou ale odpovědné zdravotní pojišťovny nebo ordinující lékaři, jak tuto péči zajistí…   -Nejde ale zdaleka jen o několik zdravotních úkonů „v odbornosti 913“, ale také o zdravotní dohled v pobytových zařízeních sociální péče, a nakonec i obyčejné podávání léků, které v oficiální instituci může podat jen zdravotnický pracovník. - Z celospolečenského hlediska platí, že přítomnost zdravotnického pracovníka v pobytovém zařízení sociálních služeb je nejlevnějším zajištěním ošetřovatelské péče. Ale to by si měly uvědomit především zdravotní pojišťovny…

Shrnutí potřeb financování sociální péče v zařízení SS - Měsíční náklady na uživatele v pobytovém zařízení sociální péče činí cca 25.000 Kč. Z toho zhruba 67 % nákladů organizace jsou osobní náklady, to znamená 16.750 Kč. - V dalším dělení je možno spočítat na základě údajů konkrétního zařízení: Osobní náklady 8.000 Kč jsou náklady na pracovníky v přímé péči (pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci), 3.250 Kč náklady na zdravotní sestry, 2.000 Kč náklady na vedení a administrativu, 3.500 Kč na provozní činnosti (stravování, prádelna, úklid, údržba). Ostatní náklady (mimo osobní) jsou 8.250 Kč.

- Tyto náklady jsou pokryty výnosy průměrně měsíčně 7 - Tyto náklady jsou pokryty výnosy průměrně měsíčně 7.500 Kč úhradou uživatele za pobyt a stravu, 5.500 Kč příspěvkem na péči od uživatele, 80 Kč od zdravotních pojišťoven,   - zbylých cca 12.000 Kč pokrývají dotace (ze státního rozpočtu – dotace MPSV je letos v našem zařízení potvrzena ve výši 7.337 Kč na uživatele a měsíc, od zřizovatele (JmK) zatím 3.368 Kč na uživatele a měsíc), dary jsou zanedbatelné. K vyrovnanému rozpočtu v našem zařízení letos zatím chybí 1.295 Kč na klienta a měsíc… Na pokrytí oprav majetku si můžeme pomoci Fondem investičním, ale stále chybí cca 900 Kč na klienta a měsíc… - příspěvek na péči (5.500 Kč) zdaleka nepokrývá náklady na pracovníky v přímé péči (7.750 Kč). Podobně to dopadá v pokrytí nákladů na stravu a ubytování.

Platy v sociálních službách Vycházím z našeho zařízení. Jsme příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Odměňování v našem zařízení je podle platu. Obecně jsme názoru, že pokud se čerpají prostředky ze SR, měla by být zaručena tato úroveň odměňování. Zřizovatel nám stanovuje směrné číslo na platy zaměstnanců, kde se vychází z tarifních platových tabulek a 20% je nám stanoveno na odměny. Výše platů je tedy dána. Konkrétně: Pracovník v sociálních službách – přímá péče – T5/6 – pož.SŠ vzděl 13.230 + os.2646 + sm.600 + psy.1000 = 17.476 Kč/měs. Pracovník v sociálních službách – aktivizační činnosti – T6/9 – pož.maturita 13.830 + os.2766 + psy.1000 = 17.596 Kč/měs. Sociální pracovník – T9/7 – pož.VŠ nebo VOŠ (DiS.) 15120 + os.3024 = 18.144 Kč./měs. Zdrav.sestra – T10/zdrav./9 – mat.zdrav., sam.prac. 21480 + (os.4296?) + sm.600 + psy.600 = 22.680 (26.976) Kč/měs.

  Jste názoru, při porovnání s ostatními platy v podobných funkcích v jiných rezortech, že je to hodně? - zodpovědná práce s lidmi, řešení jejich osobních problémů - velká psychická zátěž - nutnost samostatného rozhodování bez možnosti opravy chyby - směnnost provozu

Dotace…   - Veřejné služby v České republice zasáhla v posledních letech velká epidemie, která by se nadneseně dala charakterizovat výrokem: „Nikdo nehospodaří, všichni píšou žádosti o dotace“. Je daleko více ceněno umění napsat dobrou a úspěšnou žádost o dotaci než provést dokonalý ekonomický rozbor s vyhodnocením možností vstupů a výstupů. - S podobným problémem se potýká i rozdělování financí z veřejných rozpočtů v sociálních službách. Dotace jsou výsledkem dobře, a možná i podbízivě s notnou dávkou umění licitace, napsané žádosti místo kvalitně a úsporně zpracovaného ekonomického rozboru rozsahu poskytovaných sociálních služeb a s tím spojených nákladů. - Financování sociálních služeb by mělo přejít z dotačního způsobu na způsob placení provedených služeb uživatelům, které u poskytovatele objednává zadavatel.

  Dovolím si i své osobní povzdechnutí: Za posledních 10 let několikanásobně vzrostla byrokracie v sociálních službách, ať na úrovni managementu, tak i při poskytování přímé péče a její dokumentování. Smyslem by ale měla být péče o člověka, většina papírů se stejně jednou skartuje. Bohužel dosti negativní roli v tomto trendu hrají i inspekce sociálních služeb, které přispívají spíše k byrokratizaci než ke zvyšování úrovně sociálních služeb. V sociálních službách by se mělo konečně zastavit vypisování nesmyslných projektů a měli bychom lépe ohodnotit lidi, kteří pečují o druhé. Nakonec mnozí z nás se jednou stanou těmi opečovávanými a bude nám jedno, kolik papíru se o nás popíše, kolik budeme mít záznamů o našich projevech v počítači. Budeme potřebovat vlídné slovo, účast na našem stavu a pomoc. A to dokáže jen spokojený pracovník v sociálních a zdravotnických službách…

Závěrem   - Nutno zmínit ty, kdo sociální služby poskytují a to zaměstnance, kteří jsou nejdůležitější devizou při poskytování sociálních služeb. Současný systém pro zaměstnance ovšem příznivý není. - Požadavky na primární vzdělání i další vzdělávání zaměstnancům ukládá zákon. Na zaměstnance jsou kladeny stále vyšší nároky. Sociální služby procházejí mnoha turbulencemi a lidé v nich pracující a poskytující služby se musí flexibilně přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Náročnost jejich profese je nedoceněná jak finančně, tak společensky. - Nedůstojnou výši odměn za práci zaměstnancům by měl nový systém financování napravit. Důležité je, aby konečně byli adekvátně ohodnoceni i ti, kteří péči poskytují a aby i oni mohli žít své životy v důstojných podmínkách. Nejnižší platy zaměstnanců v sociálních službách z celé veřejné sféry jsou ostudou systému sociálních služeb. - Tak vidí problémy poskytování sociálních služeb Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky.