Mgr. Petr Hanuš KOORDINÁTOR ODBORNÝCH SEKCÍ ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČR ŘEDITEL SEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB UNIE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH SVAZŮ ČR.

Prezentace na téma: "Mgr. Petr Hanuš KOORDINÁTOR ODBORNÝCH SEKCÍ ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČR ŘEDITEL SEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB UNIE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH SVAZŮ ČR."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Petr Hanuš KOORDINÁTOR ODBORNÝCH SEKCÍ ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČR ŘEDITEL SEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB UNIE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH SVAZŮ ČR LPS pohledem poskytovatelů sociálních služeb

2 Systém PNP a poskytovatelé Příspěvek na péči posiluje schopnost uživatele hradit úhrady za poskytnutou péči (nejen) sociálních služeb. Do financování sociálních služeb tak příspěvek na péči vstupuje pouze a jen prostřednictvím úhrad uživatelů. U služeb poskytovaných ze zákona bez úhrad se na financování těchto služeb nevstupuje.

3 Příspěvek na péči může být využit i na úhradu péče neposkytované registrovanými sociálními službami. I když v původních záměrech měl být příspěvek na péči směřován majoritně na možnosti zajištění péče prostřednictvím sociálních služeb, přijatá právní úprava umožnila jeho široké využití i mimo systém sociálních služeb. Pouze zhruba třetina až polovina celkové částky 21 mld. Kč má dopad do systému financování sociálních služeb.

4 Z konkrétních případů sebraných z celé republiky víme, že příspěvek na péči je mnohdy vnímán jako finanční kompenzace zdravotních či sociálních omezení a neslouží k zajištění potřebné péče. Poukazujeme na to bez ohledu, zda by péče byla následně zajišťována poskytovatelem sociálních služeb nebo rodinným příslušníkem.

5 Větší část PNP je využívána na neformální péči zajištěnou rodinnými příslušníky nebo jinými fyzickými osobami. Kvalita této péče a hospodárné využití finančních prostředků příspěvku na péči je v současnosti předmětem rozsáhlé odborné diskuse.

6 návrh, aby příspěvek na péči byl v prvním stupni závislosti poskytován u příjemců nad 18 let věku pouze ve vázané podobě (například voucher, poukázka) na poskytování péče registrovanými poskytovateli sociálních služeb.

7 Poskytovatelé sociálních služeb vs. LPS Přímá vazba mezi poskytovatelem sociálních služeb a LPS neexistuje. Nepřímo se poskytovatelé setkávají s činností LPS v případě, že jejich klienti žádají o některé sociální dávky.

8 Problémy v činnosti LPS Dlouhá doba řízení,  Klienti dlouho čekají na přiznání PNP – vytváří se nejistota organizační problém Špatné posuzování zejména u lidí s duševní nemocí či mentálním postižením  Klienti jsou podle LPS soběstační i když to na úrovni mentálních schopností zjevně neplatí. špatná praxe

9 Základním pohledem na posuzovaného žadatele o PNP má být odpověď na otázku, zda dané činnosti  zvládá sám  zvládá s pomocí  zvládá s dohledem  nezvládá

10 Glosa na závěr Cest pro řešení je jistě několik, vždy je potřeba ale uskutečnit změnu kompletně. Kompromisní řešení jsou cestou k dalším a větším problémům. Občané jsou klienti, kteří chtějí rychlé a objektivní posouzení svého zdravotního stavu. Jak se toho docílí je vlastně nemusí zajímat. Zaslouží si LPS změnu – ANO – k lepšímu ve všech směrech. Změnu si ovšem zaslouží i její klienti!

11  Děkuji za pozornost.