Definice informačních výstupů a funkcí, způsobu prezentace výstupů 7 problémových okruhů 1.Jaké informace jsou požadovány 2.Periodicita požadovaných informací 3.Doba odezvy 4.Kdo bude uživatelem informací 5.Kolik bude uživatelů informací 6.Prostorová náročnost a míra autonomie jednotlivých míst 7.Funkce ve zpracování dat

Jaké informace jsou požadovány 3 skupiny informačních výstupů stabilní informační výstupy nahodilé informační výstupy verbální a/nebo grafické výstupy stabilní nahodilé verbální a/nebo grafické verbální výstupy stabilnívýstupy nahodilévýstupy verbální výstupy

Stabilní informační výstupy základní vlastnosti – stabilita z hlediska struktury – stabilita z hlediska zdrojů – zpracování pevně daným algoritmem obsahově se mohou lišit => členění – výstupy tvořené uspořádaným přehledem všech dat ze zpracovávané datové základny – výstupy obsahující uspořádaný přehled vybraných dat důležitá vlastnost = většinou nepožadují okamžitou dobu odezvy

Nahodilé informační výstupy nahodilost ze tří hledisek – hledisko struktury – hledisko obsahu – hledisko času => v projektu nejsou přesně popsány => vymezení hranic definujících prostor, v němž se může uživatel při definování požadavku pohybovat => obsah – je ovlivňován výběrovými kritérii => struktura – uživatel si vybere informace, které chce ve výstupu zobrazit způsoby uspokojení nahodilých požadavk ů – uživatel požadavek zformuluje sám – „informační servis“

Verbální a/nebo grafické výstupy charakteristiky verbální informace – přesnost – současná prezentace různých typů informací – detailní popis libovolného jevu využití detailní verbální informace – podklad pro výkonné operativní činnosti – podklad pro přijímání strategických rozhodnutí riziko verbální informace = možnost zkreslení – důvody – neznalost – subjektivní zabarvení

Verbální a/nebo grafické výstupy výhody grafické informace – vysoká přehlednost – rychlá orientace ve výsledcích => uživatelé = zejména vrcholový management riziko grafické informace – agregovaná informace s jistým zjednodušením => není vhodná pro zásadní rozhodnutí závěr – kombinace grafické a výběrové verbální informace => zvýšení vypovídací schopnosti

Periodicita požadovaných informací časový pohled => čtyři skupiny výstupů 1.výstupní informace pravidelná častá – pevně dané termíny zpracování – interval = od 1 směny po 1 měsíc 2.výstupní informace pravidelná s intervalem nad 1 měsíc 3.výstupní informace nepravidelná s nepřetržitou frekvencí – nelze předem určit, kdy informační požadavek vznikne – předpoklad = požadavek bude ihned uspokojen 4.výstupní informace nepravidelná s nízkou frekvencí – požadavky vznikají nepravidelně – frekvence vzniku je dána konkrétní rozhodovací situací

Periodicita požadovaných informací Jednotlivé informační výstupy hodnotíme následovně pravidelné informační požadavky – pevně dané termíny vzniku => stanovení harmonogramu zpracování – umožňují dávkové zpracování nepravidelná informační požadavky – nemožnost vypracování harmonogramu jejich uspokojování => vyšší náročnost zpracování – nejnáročnější z hlediska zpracování - nepravidelné informační požadavky s nepřetržitou frekvencí

Periodicita požadovaných informací – předpoklad požadavků s nepřetržitou frekvencí = okamžité uspokojování => dvě podmínky nutnost interaktivního zpracování musí být k dispozici celá datová základna nepravidelná informační požadavky s nízkou frekvencí – řešení předem zpracovanými algoritmy – předem nelze postihnout všechny budoucí možnosti => zpravidla se nepožaduje okamžitá doba odezvy => programy jsou řešeny jako otevřené => jsou dořešeny na základě konkrétního požadavku uživatele

Doba odezvy doba odezvy = pro uživatele jeden z nejdůležitějších parametrů pro uživatele má smysl informace, kterou dostane – včas – v okamžiku potřeby pro uživatele nepřijatelné rysy počítačové aplikace – bezcenný projekt = poskytuje požadované informace pozdě – neúčelný projekt = požadované informace jsou poskytovány s velkým předstihem před jejich skutečnou potřebou => nevhodnost řešení získání takových informací je nákladnější uživatel musí vynaložit dodatečnou práci na uložení a pozdější vyhledání informace informace mohou od vytvoření do okamžiku potřeby „zastarat“

Doba odezvy doba odezvy = z jejího pohledu dělíme informace 1.Informace s bezprostřední dobou odezvy – doba odezvy technologicky podmíněná – informační výstupy jsou realizovány v interaktivním režimu 2.Informace s delší dobou odezvy – požadavky bez nutnosti okamžité doby odezvy – zpravidla se řeší v dávkovém režimu zpracování => nižší náklady na zpracování

Kdo bude uživatelem informace neúčelné řešení = poskytovat všem uživatelům totožné informační výstupy – řešení je jednoduché z hlediska řešení projektu a vlastního zpracování – přístup je nepřijatelný z pohledu systému řízení => projekt musí respektovat dělbu práce mezi jednotlivými úrovněmi řízení aplikace musí poskytovat uživateli informace odpovídající jejich činnosti, jejich postavení v systému řízení => nutnost strukturalizace informačních výstupů => tři skupiny uživatelů

Kdo bude uživatelem informace 1.Výkonní pracovníci – informace jsou předem přesně definovány z hlediska obsahu i struktury 2.Střední management – informace jsou volněji strukturovány => uživatel je může dotvořit obsahově i ve struktuře 3.Top management – další postup zpracování je volen na základě vyhodnocení předchozí informace

Kdo bude uživatelem informace možnost diferenciace informačních výstupů z hlediska stupně agregace – detailní informace – agregované informace s nízkým stupněm agregace – agregované informace s vysokým stupněm agregace příklad – oblast zásobování – zásobovací referent – potřeba detailní informace – vedoucí odboru Zásobování – agregovaná informace o skupinách materiálů apod. – výrobní ředitel – vysoce agregované informace

Kolik bude uživatelů informace dvě varianty 1.Pouze jeden nebo několik málo uživatelů – uživatele můžeme uspokojit výstupní sestavou s několika kopiemi – uživatele lze uspokojit v dávkovém režimu zpracování 2.Mnoho uživatelů stejných informací nebo informací pocházejících z jediné datové základny – interaktivní režim zpracování rostoucí počet uživatelů => rostoucí požadavky uživatelů na současnou práci rostoucí požadavky na zabezpečení datové základny

Prostorová náročnost a míra autonomie jednotlivých míst dva faktory ovlivňující vznikající projekt prostorové rozptýlení zdrojů dat prostorové rozptýlení uživatelů výstupních informací => nejjednodušší řešení = shromáždění všech uživatelů na jednom místě => použití klasických prostředků centrální výpočetní systém – možné i dávkové zpracování lokální počítačová síť

Prostorová náročnost a míra autonomie jednotlivých míst prostorové rozptýlení zdrojů dat i uživatelů výstupních informací => dva možné způsoby řešení „pošta“ => hlavní nevýhoda = časové zpoždění mezi okamžikem vzniku informace a okamžikem jejího využití v systému řízení dálkový přenos dat – na něj navazuje zpracování dat – v dávkovém režimu – v interaktivním režimu => rychlejší zpracování = menší časová prodleva => náročnější technické a programové zabezpečení => vyšší finanční náklady

Prostorová náročnost a míra autonomie jednotlivých míst důležité rozhodnutí = místo zpracování vzniklých dat místo vzniku x centrální zpracování => snaha o maximální přiblížení zpracování dat – místu zdroje dat – místu využití výsledků => dopady realizace této tendence – posilování prvků vlastní odpovědnosti – pokles nároků na centrální zpracování => uvolnění kapacity centrálního systému – ekonomický dopad decentralizace zpracování = pokles nákladů

Prostorová náročnost a míra autonomie jednotlivých míst závěrečné poznámky distribuované zpracování dat ≠ izolované zpracování – distribuované zpracování nesmí negativně ovlivnit fungování systému jako celku rozhodnutí o míře autonomie = výsledek důkladného vymezení vazeb řešené aplikace na její okolí

Funkce ve zpracování dat dva základní typy funkcí při zpracování dat ryze uživatelsky orientované funkce – slouží přímo k tomu, co je pro uživatele rozhodující = prezentace výstupních informací ostatní funkce zpracování dat – uživatele zpravidla „nezajímají“ – vytvářejí nezbytné podmínky pro uživatelsky orientované funkce – rostoucí složitost a pestrost požadavků uživatelů => rostoucí požadavky na zabezpečující funkce bezpečnostní kopie změny struktury datové základny zabezpečení systému