Aktuálně připravované novelizace zákonů o územních samosprávných celcích a zákona o svobodném přístupu k informacím Ing. Marie Kostruhová Ředitelka odboru veřejné správy ,dozoru a kontrly

Novelizace zákonů o územních samosprávných celcích (zlepšení provazby na nový občanský zákoník)

Úprava zveřejňování záměru V aplikační praxi se jako sporné ukazuje (ne)zveřejňování záměru v případě pachtů a výpros obecních pozemků a dále zveřejňování záměru při dispozicích s nemovitými nehmotnými věcmi Změna by měla být následující: Omezení povinnosti zveřejnit záměr prodeje, pronájmu, darování, směny nebo výpůjčky jen na hmotné nemovité věci Výslovné legislativní zakotvení povinnosti zveřejňovat záměr i v případě pachtů a výpros Fakticky by těmito dvěma opatřeními nedošlo ke zvětšení množství případů zveřejňování záměrů jako před 1. 1. 2014 (pachty byly právně součástí nájmů, výprosy součástí výpůjčky) K rozšíření povinnosti zveřejnit záměr by mělo dojít pouze ve vztahu k právu stavby – pro případy prodeje, pronájmu, darování, směny, výpůjčky, pachtu, výprosy a dále pro smluvní zřízení práva stavby k obecnímu pozemku

Úprava funkční příslušnosti zastupitelstva k rozhodování o nemovitých věcech Změna by měla být následující: Omezení vyhrazené pravomoci zastupitelstva rozhodovat o nabytí a převodu nemovitých věcí [§ 85 písm. a)] na hmotné nemovité věci Rozšíření vyhrazené pravomoci zastupitelstva na nabytí a převod práva stavby obcí a na smluvní zřízení práva stavby k obecnímu pozemku

Úprava funkční příslušnosti rady k rozhodování o pachtech a výprosách Východiskem změny je, aby pravomoc rozhodovat o nájmech a pachtech nebo o výprosách a výpůjčkách náležela totožnému obecnímu orgánu. Změna by měla být následující: Varianta č. 1: Ruší se vyhrazená pravomoc rady obce podle § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích rozhodovat o nájemních smlouvách a smlouvách o výpůjčce. Tím by tato rozhodnutí byla v nevyhrazené pravomoci rady obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, stejně jako pachty a výprosy. Varianta č. 2: Do vyhrazené pravomoci rady obce podle § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích by bylo doplněno rozhodování o pachtovních smlouvách a o výprose.

Absolutní neplatnost pro neodůvodnění odchylky od obvyklé ceny Za současného právního stavu je neodůvodnění odchylky od obvyklé ceny důvodem relativní neplatnosti právního jednání Změna bude spočívat v doplnění výčtu důvodů absolutní neplatnosti smlouvy v § 41 odst. 3 zákona o obcích též o odkaz na ustanovení § 39 odst. 2 zákona o obcích.

„Nad rámec“ 1) Výslovné zmocnění rady obce svěřit rozhodování ve zbytkové pravomoci podle § 102 odst. 3 zákona o obcích starostovi nebo obecnímu úřadu. 2) Úprava pravomoci zastupitelstva obce rozhodovat o nabytí nemovitého majetku v dražbě a o zpeněžení obecního nemovitého majetku ve veřejné dražbě. Půjde o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce S možností svěřit ji zcela nebo zčásti radě obce nebo starostovi obce

Přechodná ustanovení Přechodné ustanovení počítá s tím, že pokud bylo do dne účinnosti novely (1. 7. 2015) rozhodnuto o právním jednání příslušným orgánem (přijato usnesení o schválení smlouvy), posuzuje se splnění podmínek podle zákona o obcích pro platné právní jednání (smlouvu) podle právního stavu do dne účinnosti novely, i kdyby byla smlouva uzavřena již za účinnosti novely. Pokud by však do účinnosti novely nebylo příslušným orgánem rozhodnuto, bylo by nutné splnit povinnosti podle zákona o obcích v novelizovaném znění (týká se tedy de facto případného dodatečného zveřejnění záměru tam, kde by tato povinnost byla nově stanovena).

Transpoziční novelizace zákona o svobodném přístupu k informacím

Povinné zveřejňování informací v otevřených (a případně též strojově čitelných) formátech Strojově čitelným formátem se rozumí formát souboru s takovou strukturou, která umožňuje softwarovým aplikacím v něm snadno nalézt, rozpoznat a získat z něj konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů, a jejich vnitřní struktury. Otevřeným formátem rozumí formát souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo opakované použití dokumentů. Novelizace zavádí povinnost zveřejňovat informace v otevřeném formátu, a pokud je to možné též ve formátu strojově čitelném; zveřejněné informace i informace poskytované na základě žádosti se poskytují též spolu s metadaty, které s nimi souvisejí.

Zavedení (fakultativní) dohody o trvalém přístupu k informacím Na základě žádosti žadatele může povinný subjekt s žadatelem uzavřít dohodu o umožnění trvalého přístupu k informacím, jde-li o informace, které se v průběhu času mění, obnovují nebo doplňují a lze-li při trvalém přístupu zajistit ochranu informací v souladu s tímto zákonem.   Dohoda se bude uzavírat písemně a lze v ní sjednat podrobnější podmínky trvalého přístupu k informacím, včetně možnosti sjednat odměnu za tento přístup; ustanovení § 17 se v takovém případě nepoužije. Podmínky nesmějí vylučovat přístup k informacím pro jiné žadatele, ledaže je takové ujednání ve veřejném zájmu, zejména pokud by žadatel bez výlučné možnosti dalšího využívání informací tyto informace nezveřejňoval; v takovém případě nesmí doba platnosti dohody přesáhnout 3 roky ode dne jejího uzavření.

Úprava odkazu na zveřejněnou informaci Nyní: Povinný subjekt může odkázat žadatele na zveřejněnou informaci. Ten však má neomezenou možnost trvat na přímém poskytnutí informace Návrh změny: Žadatel nebude moci trvat na přímém poskytnutí zveřejněné informace, jestliže byla žádost o poskytnutí informace podána v elektronické podobě a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen úplný hypertextový odkaz na místo, kde se informace nachází.

Omezení úhrady za vyhledávání informací Povinné subjekty budou moci žádat úhradu, která nesmí překročit skutečné náklady za vyhledávání, nebo vytvoření informace, pokud jsou knihovnou poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a), muzeem či galerií poskytujících standardizované veřejné služby19) nebo archivem20), jsou povinny vytvářet příjmy k úhradě podstatné části svých nákladů souvisejících s výkonem jejich veřejných úkolů, nebo jde-li o informace, u kterých musí povinný subjekt vytvářet dostatečné příjmy k úhradě podstatné části svých nákladů na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření.