Komplexní analýzu nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina jsme realizovali jako jednu z aktivit projektu „Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina“, podpořeného Evropskou unií z prostředků Společného regionálního operačního programu. Cílem projektu je: iniciovat takové změny, ze kterých bude mít užitek větší skupina obyvatel kraje a vytvořit pocit sounáležitosti obyvatel s vlastním regionem K tomu potřebujeme vybudovat místní partnerství složené ze zástupců místních samospráv, podnikatelského sektoru, nestátních neziskových organizací – NNO a dalších institucí, jako prostředek pro otevřený dialog… více o projektu na

Proč analýza NNO… Chybí relevantní data o tomto sektoru Komunikujeme jen s malou částí těchto organizací Při kontaktování jsme odkázaní pouze na RES a databáze jiných subjektů Poměrně mladý sektor, který se teprve buduje Přesto má hlubokou tradici Stále nedokonalá legislativa Snažíme se uplatňovat systémový přístup Strategie rozvoje NNS kraje Vysočina Absorpční schopnost, zaměstnanost, ekonomický potenciál, partnerství,…

Nestátní neziskové organizace (NNO): občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (dříve se též používal název účelová zařízení církví) nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Kde jsme získávali informace: ČSÚ, CEDR, ARES, databáze NNO měst a obcí, zastřešující organizace, internet (www stránky NNO, databáze NNO), regionalisté

Metoda kterou jsme použili: Dotazník (obeslali jsme cca 5200 organizací) Poštou Elektronicky (vyplnění i přes www) Návratnost (20%)

kultura 5,6%komunitní rozvoj a bydlení 0,3% památky 1,9%ochrana práv, obhajoba zájmů 0,9% sport 19,2%filantropie a dobrovolnictví 0,8% volný čas 19,2%mezinárodní aktivity 0,2% vzdělávání a výzkum 1,8%náboženství a církve 7,1% zdraví 0,7%hospodářská a profesní sdružení 0,7% sociální služby 24,8%odbory 3,1% ochrana ŽP 12,6%činnosti jinde neuvedené 1,3% Mezinárodní klasifikace NNO: ICNPO, UNITED NATIONS. Handbook on non-profit institutions in the system of national accounts. 1. vyd. New York: United Nations, s. ISBN

OBSAH NNO a jejich vztahy s institucemi a organizacemi Dobrovolnictví Absorpční kapacita Technické zdroje a využívání moderních informačních technologií Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina Kvalifikační potřeby pracovníků v neziskovém sektoru Zaměstnanci v neziskovém sektoru

Vztahy s institucemi a organizacemi Průměrná známka spolupráce NNO s ostatními organizacemi: Spolupráce s obcí či městem 2,01 Spolupráce s širokou veřejností 2,32 Spolupráce s ostatními NNO 2,75 Spolupráce s ostatními NNO z oboru 2,82 Spolupráce s krajem Vysočina 2,97 Spolupráce s komerční sférou 3,19 Spolupráce s ÚP 3,76

Spolupráce NNO s krajem podle oblastí

Spolupráce NNO s podnikatelskou sférou Nejvíce z komerční sféry jsou sponzorovány sportovní organizace. Ze všech NNO, které uvedly, že mají více jak 20,00% svého rozpočtu pokryto z komerční sféry (uvedlo to pouze 8% všech dotázaných), je skoro polovina právě sportovních NNO Mezi 5,00% a 20,00% rozpočtu pokrytého z komerční sféry se pohybují nejvíce sportovní a volnočasové organizace a také organizace z oblasti sociálních služeb Podobná situace je také u varianty „méně než 5%“ (nejvíce sportovní a volnočasové) Nejvíce výjimečných darů dostávají organizace v oblasti sociálních služeb O spolupráci s komerční sférou se vůbec nesnaží organizace z ochrany životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory (20% dotázaných)

Členství NNO v asociacích

Využívání dobrovolníků v NNO

Využívání dobrovolníků podle oblastí Pravidelně, téměř neustále a poměrně často využívají dobrovolníky převážně organizace ze sociálních služeb (ze všech organizací, které mají 5O a více dobrovolníků je 47% z této oblasti), sportovní NNO, kulturní, náboženské a církevní organizace. Výjimečnými „zaměstnavateli“ dobrovolníků jsou nejčastěji ochránci životního prostředí a organizace z mezinárodních aktivit. Těmi, kteří nejčastěji nepotřebují dobrovolníky, jsou hospodářská a profesní sdružení, odbory, volnočasové organizace (23% z nich; ale 52% je potřebuje neustále), a také ochránci životního prostředí (37% oproti 33% z nich, které je potřebují neustále). Dobrovolníků z dobrovolnických center využívají v našem kraji pouhé 3% organizací a 47% o jejich existence ani neví.

Počty dobrovolníků v NNO

Zdroje informací o výzvách (finance EU)

Schopnost zpracovat projektovou dokumentaci

Žádosti o prostředky EU

Žádosti EU - oborově Nejúspěšnější (a zároveň s největším počtem neúspěchů) jsou v podávání projektů organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu (27,8%), na druhém místě jsou organizace z oblasti ochrany práv a obhajoby zájmů (11,1%), dále pak sociální služby, ochrana ŽP a kultura. Naopak 100% všech organizací z oblasti komunitního rozvoje a bydlení nežádalo a nepředpokládá, že by žádalo. Za nimi následují odborové organizace (69%), oblast mezinárodních aktivit (50%), filantropie a dobrovolnictví (37,5%) a zdraví (28,6%). Nejúspěšnější na objem podaných žádostí jsou oblasti sociální, kultura, volný čas a náboženství a církve. Nejvíce očekávaných žádostí v budoucnu je v oblastech ochrana práv a obhajoba zájmů (33%), dále pak v kultuře (22,4%), volnočasových aktivitách (17,7%), vzdělávání a výzkumu (16,7%), sportu (16,6%) a u náboženství a církevních organizací (16,4%) a sociálních (16%).

Příčiny neúspěchů - 1 Administrativní náročnost (nesrozumitelnost, byrokratická zátěž, složitost) Nevhodné zaměření programů Nízká kapacita organizace (lidské zdroje, vybavení) Nedostatečná kvalifikace pracovníků (odbornost, nezkušenost, jazyková bariéra) Špatný systém financování (není zálohové financování, vysoká částka na projekt) Nedostatek informací (kde se podává žádost?, kdo vyhlašuje?)

Příčiny neúspěchů - 2 Nemáme právní subjektivitu Regionální vymezení (organizační jednotky v jiném kraji) Netýká se nás to Chybí konzultant a poradenské místo Chybí vlastní strategie rozvoje v dané oblasti Špatné načasování (nedostatek času na zpracování) Klientelismus, neochota, nezájem Nejednoznačnost výkladu pravidel Udržitelnost pracovních míst po skončení projektu

Vlastnictví www stránek

www stránky podle oblastí Nejvíce vlastních www mají organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu (63%), dále pak v oblastech kultury (51% a 13% ve výstavbě) a památek (40% a 15% ve výstavbě). Následují oblasti zdraví (42,9%), filantropie a dobrovolnictví (37,5%), hospodářských a profesních sdružení (33,3%), komunitního rozvoje a bydlení (33,3%) a sportu (31,3%). Naopak vůbec nemají své www organizace v oblasti mezinárodních aktivit, dále následují odbory (93,1%), ochrana ŽP (82,2%), sociální služby (79,4%), náboženství a církve (71,6%) a volný čas (67,3%).

Výše příjmů (2004) Výše příjmu organizaceProcentní hodnotaKumulace procent Do Kč16,00% Od do Kč12,90%28,90% Od do Kč18,20%47,10% Od do Kč13,70%60,80% Od do Kč13,30%74,10% Od do Kč11,10%85,20% Od do 1 mil Kč5,90%91,10% Nad 1 milion8,90%100%

Výše příjmů podle oblastí Příjmy jsme zjišťovali za roky 2000 – 2004 a jejich struktura je obdobná. Nejvíce organizací se pohybovala v sumě svých příjmů v částce do Kč (je to v každém roce cca 1/5 organizací), s výjimkou roku 2004, kde nejpočetnější skupinou byly organizace s příjmy od Kč do Kč (18,20%). Do Kč se vejde polovina všech oslovených subjektů, do Kč pak více jak 3/4. Nad hranicí 1 milionu se pohybuje pravidelně každý rok přibližně 8,00% (nejvyšší vykázané příjmy byly ve výši 20 mil Kč a byly vykázány většinou v sociální oblasti).

Struktura příjmů (2004) - 1 Ministerstva a státní fondy Kraj VysočinaMěsta a obce v kraji Vysočina Počet organizací Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO Kč Kč Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO Kč Kč Kč Součet všech vyplacených částek Kč Kč Kč Hodnota 1. Kvartilu Kč Kč7 291 Kč Hodnota 2. Kvartilu Kč Kč Kč Hodnota 3. Kvartilu Kč Kč Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 28,67%19,58%27,55%

Struktura příjmů (2004) - 2 Drobní dárci (fyz. os.a sbírky) Členské příspěvky Firemní dárci, sponzoring Počet organizací Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO Kč Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO Kč Kč Kč Součet všech vyplacených částek Kč Kč Kč Hodnota 1. Kvartilu4 500 Kč2 177 Kč5 000 Kč Hodnota 2. Kvartilu Kč5 760 Kč Kč Hodnota 3. Kvartilu Kč Kč Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 25,80%30,25%20,85%

Struktura příjmů (2004) - 3 Nadace české i zahraniční Fondy EUZdroje z vlastní činnosti Počet organizací Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO Kč Kč Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO Kč Kč Kč Součet všech vyplacených částek Kč Kč Kč Hodnota 1. kvartilu0 Kč Kč Hodnota 2. kvartilu Kč0 Kč Kč Hodnota 3. kvartilu Kč3 625 Kč Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 11,98%9,56%51,40%

Struktura příjmů podle oblastí Nejvíce peněz získaly organizace za rok 2004 z vlastní činnosti a to Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispěl NNO celkem Kč. Nejvyšší vyplacenou částkou je Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. Kraj Vysočina vyplatil nejvyšší částku ve výši Kč. Průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo Kč a „obdarováno“ bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca Kč, 1/2 maximálně Kč a 3/4 organizací nepřesáhly Kč. Průměrně činily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20,00% z celkových příjmů organizací.

Finanční prostředky pro NNO (subjektivní)

Vlastní hodnocení financování Téměř 90,00% si myslí, že co se týká toku finančních prostředků je neziskový sektor podhodnocen. Dalších 50,00% si myslí, že peníze nejsou spravedlivě rozdělovány (naproti tomu si 39,80% myslí, že je sice podhodnocen, ale prostředky jsou spravedlivě rozdělovány). Dostatek finančních prostředků se spravedlivým rozdělováním vidí nejčastěji sportovní a kulturní organizace, dostatek peněz s nespravedlivým rozdělováním organizace z oblasti zdraví a filantropie a dobrovolnictví. Jako ekonomicky podhodnocený, přesto v rámci možností se spravedlivě rozdělovanými prostředky vidí tento sektor památky, náboženské organizace a církve a hospodářská a profesní sdružení. Nejhůře vidí situaci organizace ze sociálních služeb, ochrany životního prostředí a odbory.

Úspěšnost při žádání z grantů a programů

Úspěšnost podle oblastí Nejúspěšnější v získávání finančních zdrojů jsou organizace z oblasti vzdělávání a výzkumu (téměř polovina z nich uvedla, že úspěšnost byla vyšší než 70,00%), ochrany práv a zájmů (také polovina z nich) a především z oblasti hospodářských a profesních sdružení. Velmi nízkou úspěšnost naopak vykazují především organizace z oblasti sociálních služeb (2/3 z nich uvedlo, že úspěšnost byla v rozmezí od 0 do 20,00%), ochrany životního prostředí (63,40%) a především odbory, kde až na jediný případ všechny odborářské organizace uvedly velmi nízkou úspěšnost. U těch organizací, které hodnotily úspěšnost získávání finančních prostředků jako střední, nízkou či velmi nízkou, jsme zjišťovali příčinu této neúspěšnosti.

Příčiny neúspěšnosti

Další příčiny neúspěšnosti Nežádali jsme Nemáme informace Nemáme finanční zdroje (kofinancování, předfinancování) Nemáme vlastní prostory Malá kapacita organizace Nedůvěra (nikdo nám nic nedá) Neochota politiků (kraj, senát) Nevhodně zaměřené programy Administrativní překážky od jiných institucí Žádá ústředí

Využití lobbyingu pro získání financí

Kdo využívá lobby Tuto metodu využívá často 1,20% organizací, občas 7,20%, výjimečně 19,20% a 72,40% organizací lobbing nepoužívá zásadně nikdy. Těmi, kteří využívají lobbing běžně jsou především sportovní organizace, naopak zásadně nikdy mají nejčastěji uvedeno ochránci životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory. S lobbingem úzce souvisí i otázka, zda se jednotliví zástupci NNO v kraji Vysočina setkali s neúměrným preferováním jedné nestátní neziskové organizace na úkor ostatních. S tímto negativním jevem se velmi často setkává téměř 10,00% NNO v kraji Vysočina a dalších 21,50% se tímto jevem alespoň setkalo. 31,60% o tomto jevu slyšelo, ale nesetkalo se s ním a 37,90% se nesetkalo s tímto jevem vůbec. Podle respondentů se se s tímto jevem setkaly organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu, kultury a sportu, naopak tento jev vůbec neznají mezi organizacemi v rámci ochrany životního prostředí, sociálních služeb a odborů.

Využití bankovních úvěrů - 1

Využití bankovních úvěrů - 2

Vynaložené prostředky na vzdělávání Počet organizací, které odpověděly Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO Kč7 354 Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO Kč Kč Součet všech vyplacených částek Kč Kč Hodnota 1. kvartilu0 Kč Hodnota 2. kvartilu165 Kč100 Kč Hodnota 3. kvartilu3 038 Kč5 000 Kč

Vynaložené prostředky podle oblastí V obou sledovaných letech vydávaly nejvíce finančních prostředků na vzdělávání organizace odborů (v roce 2004 vyplatily nejvyšší částku Kč a v roce 2005 druhou nejvyšší Kč). Nejvyšší vyplacenou částku za rok 2005 má „na svém kontě“ organizace z oblasti sociálních služeb, v roce 2004 je druhá nejvyšší částka z oblasti hospodářských a profesních organizací. Důležitou oblastí ve vzdělávání je vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků. Zaměřili jsme se na to, zda se organizace na tuto část vzdělávání zaměřují a s jakou intenzitou tak činí.

Vzdělávání managementu

Vzdělávání managementu dle oblastí Nejvíce soustavně realizuje vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků oblast sociálních služeb, odborů, hospodářských a profesních sdružení a organizace z oblasti vědy a výzkumu. Jestliže obecná hodnota u této varianty je okolo 8,00%, pak výše uvedené oblasti vykazují hodnoty od 14% (sociální oblast) až do 50% (hospodářské a profesní organizace). Naopak školení a vzdělávání managementu se neúčastní, protože není důležité, volnočasové organizace, nemají na něj čas sportovci a drahé se zdá hned několika oblastem a to sportovcům, organizacím z oblasti památek a náboženským a církevním organizacím.

Zájem o školení

Zájem o školení dle oblastí 1. Zájem o úvod do problematiky NNO - kultura (18,60%), památky (35,00%), sport (15,90%) 2. Zájem o firemní dárcovství - vzdělávání a výzkum (21,10%), zdraví (28,60%), komunitní rozvoj a bydlení (33,30%), filantropie a dobrovolnictví (37,50%), sport (17,90%) 3. Zájem o fundraising - kulturní (23,70%), vzdělávání a výzkum (21,7),ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (22,20%) 4. Zájem podvojné účetnictví - kulturní (30,50%), ochrana životního prostředí (31,80%), památky (40,00%), sport (37,30%) 5. Zájem o spolupráci se státní správou a samosprávou - památky (25,00%), ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (33,30%), hospodářská a profesní sdružení (28,60%), vzdělávání a výzkum (21,10%) 6. Zájem o NNO a veřejná prospěšnost - vzdělávání a výzkum (21,1), filantropie a dobrovolnictví (25,00%), ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (22,20%)

Kolik mají NNO zaměstnanců Počet organizací Průměrný počet zam. v 1 NNO 7,327,967,877,467,417,45 Maximální hodnota Hodnota 3. kvartilu 45544,255

Proč nemají NNO zaměstnance

Proč nemají NNO zaměstnance - oborově 90,00% NNO si vystačí s nejvýše s 13 zaměstnanci a nejvyšší počet zaměstnanců v jedné organizaci je 190 Zaměstnance nepotřebují ze 100% organizace v oblasti mezinárodních aktivit, dále pak odbory (85%), sociální služby (80%), ochrana životního prostředí (75%) a volný čas (70%) Zaměstnance by chtěly, ale nemohou si jej dovolit, organizace ve vzdělávání a výzkumu (63%), ochraně práv, obhajobě zájmů, zdraví a náboženství a církvích (shodně 60%), dále pak v oblastech filantropie a dobrovolnictví a památkách (42%) Nejvíce zaměstnanců pracuje v oblastech zdraví (průměrně 29) v ochraně životního prostředí (14) a sociální (13); hodně vysoké číslo také uváděly odbory (64) ale zde šlo patrně o záměnu se zaměstnanci, kteří jsou členy odborových organizací

Mzdy v NNO Aktuálně Počet NNO Průměrná mzda v Kč Maximální mzda v Kč Hodnota 2. kvartilu Hodnota 3. kvartilu

Mzdy v NNO - komentář Aktuálně se průměrná mzda v nestátních neziskových organizacích v kraji Vysočina pohybuje na hodnotě Kč. Je zřejmé, že od roku 2000 se průměrná mzda zvyšuje, přičemž oproti stavu v roce 2000 se zvedla téměř dvojnásobně. Maximální průměrná mzda byla vyplacena v roce 2004 a to Kč. Pokud porovnáme průměrné mzdy mezi jednotlivými oblastmi působnosti NNO, pak nejvyšší průměrné mzdy aktuálně mají v oblasti vzdělávání a výzkumu a to Kč, dále v oblasti ochrana práv, obhajoba zájmů a politika ( Kč) a také v odborech ( Kč).

Výstupy Analýza získaných dat Databáze NNO přístupná na www stránkách kraje a vysocina.cz Publikace Vybraná data z analýzy Adresář NNO Podklad pro dopracování Strategie NNO

Děkujeme za pozornost za realizační tým ORR Štěpánka Böhmová, Vendula Hanzalová, Lucie Kislingerová, Klára Lisová, Petr Holý, Dita Tesařová, Magda Svatoňová a sociolog Daniel Hanzl