Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina Cílem bylo zjistit více informací o NNO v kraji Vysočina občanská sdružení obecně prospěšné.

Prezentace na téma: "Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina Cílem bylo zjistit více informací o NNO v kraji Vysočina občanská sdružení obecně prospěšné."— Transkript prezentace:

1

2 Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina Cílem bylo zjistit více informací o NNO v kraji Vysočina občanská sdružení obecně prospěšné společnosti církevní právnické osoby nadace a nadační fondy

3 Rozesláno 5200 dotazníků s možností vyplnění poštou elektronicky (vyplnění i přes www) Vráceno 1075 (návratnost 20%)

4 kultura 5,6% odbory 3,1% sport 19,2% volný čas 19,2% vzdělávání a výzkum 1,8% náboženství a církve 7,1% sociální služby 24,8% ochrana ŽP 12,6% Mezinárodní klasifikace NNO: ICNPO, UNITED NATIONS. Handbook on non-profit institutions in the system of national accounts. 1. vyd. New York: United Nations, 2003. 316 s. ISBN 92-1- 161461-9

5 Dotazník byl rozdělen na 2 části: Kontaktní údaje na NNO  Vznikla databáze NNO (nyní 1196 organizací), se kterou jsem dále pracovali Situace v hospodaření organizace za poslední dvě účetní období  Podklad pro další aktivity pro rozvoj NNO

6 Obsah druhé části NNO a jejich vztahy s institucemi a organizacemi Dobrovolnictví Absorpční kapacita Technické zdroje a využívání moderních informačních technologií Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina Kvalifikační potřeby pracovníků v neziskovém sektoru Zaměstnanci v neziskovém sektoru

7 Vztahy s institucemi a organizacemi Průměrná známka spolupráce NNO s ostatními organizacemi: Spolupráce s obcí či městem 2,01 Spolupráce s širokou veřejností 2,32 Spolupráce s ostatními NNO 2,75 Spolupráce s ostatními NNO z oboru 2,82 Spolupráce s krajem Vysočina 2,97 Spolupráce s komerční sférou 3,19 Spolupráce s ÚP 3,76

8 Členství NNO v asociacích

9 Využívání dobrovolníků v NNO

10 Zdroje informací o výzvách (finance EU)

11 Vlastnictví www stránek

12 Struktura příjmů (2004) - 1 Ministerstva a státní fondy Kraj VysočinaMěsta a obce v kraji Vysočina Počet organizací212208395 Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO 462 510 Kč200 676 Kč128 027 Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO 11 378 398 Kč4 970 000 Kč14 685 000 Kč Součet všech vyplacených částek 98 052 110 Kč41 759 691 Kč 50 571 039 Kč Hodnota 1. Kvartilu12 908 Kč15 000 Kč7 291 Kč Hodnota 2. Kvartilu37 224 Kč33 750 Kč18 000 Kč Hodnota 3. Kvartilu182 425 Kč111 891 Kč50 000 Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 28,67%19,58%27,55%

13 Struktura příjmů (2004) - 2 Drobní dárci (fyz. os.a sbírky) Členské příspěvky Firemní dárci, sponzoring Počet organizací249548278 Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO 79 024 Kč37 56562 666 Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO 1 141 806 Kč1 900 000 Kč1 000 000 Kč Součet všech vyplacených částek 19 677 162 Kč20 586 090 Kč 17 421 424 Kč Hodnota 1. Kvartilu4 500 Kč2 177 Kč5 000 Kč Hodnota 2. Kvartilu15 000 Kč5 760 Kč15 000 Kč Hodnota 3. Kvartilu70 500 Kč22 225 Kč50 000 Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 25,80%30,25%20,85%

14 Struktura příjmů (2004) - 3 Nadace české i zahraniční Fondy EUZdroje z vlastní činnosti Počet organizací7342479 Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO 180 359 Kč59 525 Kč284 163 Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO 8 000 000 Kč621 848 Kč13 280 198 Kč Součet všech vyplacených částek 13 166 212 Kč2 500 075 Kč136 114 414 Kč Hodnota 1. kvartilu0 Kč 10 000 Kč Hodnota 2. kvartilu12 000 Kč0 Kč34 000 Kč Hodnota 3. kvartilu87 476 Kč3 625 Kč120 000 Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 11,98%9,56%51,40%

15 Struktura příjmů podle oblastí Nejvíce peněz získaly organizace za rok 2004 z vlastní činnosti a to 136 114 414 Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispěl NNO celkem 41 759 692 Kč. Nejvyšší vyplacenou částkou je 14 685 000 Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. Kraj Vysočina vyplatil nejvyšší částku ve výši 4 970 000 Kč. Průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo 200 000 Kč a „obdarováno“ bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca 15 000 Kč, 1/2 maximálně 33 750 Kč a 3/4 organizací nepřesáhly 112 000 Kč. Průměrně činily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20,00% z celkových příjmů organizací.

16 Finanční prostředky pro NNO (subjektivní)

17 Vlastní hodnocení financování Téměř 90,00% si myslí, že co se týká toku finančních prostředků je neziskový sektor podhodnocen. Dalších 50,00% si myslí, že peníze nejsou spravedlivě rozdělovány (naproti tomu si 39,80% myslí, že je sice podhodnocen, ale prostředky jsou spravedlivě rozdělovány). Dostatek finančních prostředků se spravedlivým rozdělováním vidí nejčastěji sportovní a kulturní organizace, dostatek peněz s nespravedlivým rozdělováním organizace z oblasti zdraví a filantropie a dobrovolnictví. Jako ekonomicky podhodnocený, přesto v rámci možností se spravedlivě rozdělovanými prostředky vidí tento sektor památky, náboženské organizace a církve a hospodářská a profesní sdružení. Nejhůře vidí situaci organizace ze sociálních služeb, ochrany životního prostředí a odbory.

18 Úspěšnost při žádání z grantů a programů

19 Úspěšnost podle oblastí Nejúspěšnější v získávání finančních zdrojů jsou organizace z oblasti vzdělávání a výzkumu (téměř polovina z nich uvedla, že úspěšnost byla vyšší než 70,00%), ochrany práv a zájmů (také polovina z nich) a především z oblasti hospodářských a profesních sdružení. Velmi nízkou úspěšnost naopak vykazují především organizace z oblasti sociálních služeb (2/3 z nich uvedlo, že úspěšnost byla v rozmezí od 0 do 20,00%), ochrany životního prostředí (63,40%) a především odbory, kde až na jediný případ všechny odborářské organizace uvedly velmi nízkou úspěšnost. U těch organizací, které hodnotily úspěšnost získávání finančních prostředků jako střední, nízkou či velmi nízkou, jsme zjišťovali příčinu této neúspěšnosti.

20 Příčiny neúspěšnosti

21 Další příčiny neúspěšnosti Nežádali jsme Nemáme informace Nemáme finanční zdroje (kofinancování, předfinancování) Nemáme vlastní prostory Malá kapacita organizace Nedůvěra (nikdo nám nic nedá) Neochota politiků (kraj, senát) Nevhodně zaměřené programy Administrativní překážky od jiných institucí Žádá ústředí

22 Využití lobbyingu pro získání financí

23 Kdo využívá lobby Tuto metodu využívá často 1,20% organizací, občas 7,20%, výjimečně 19,20% a 72,40% organizací lobbing nepoužívá zásadně nikdy. Těmi, kteří využívají lobbing běžně jsou především sportovní organizace, naopak zásadně nikdy mají nejčastěji uvedeno ochránci životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory. S lobbingem úzce souvisí i otázka, zda se jednotliví zástupci NNO v kraji Vysočina setkali s neúměrným preferováním jedné nestátní neziskové organizace na úkor ostatních. S tímto negativním jevem se velmi často setkává téměř 10,00% NNO v kraji Vysočina a dalších 21,50% se tímto jevem alespoň setkalo. 31,60% o tomto jevu slyšelo, ale nesetkalo se s ním a 37,90% se nesetkalo s tímto jevem vůbec. Podle respondentů se se s tímto jevem setkaly organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu, kultury a sportu, naopak tento jev vůbec neznají mezi organizacemi v rámci ochrany životního prostředí, sociálních služeb a odborů.

24 Využití bankovních úvěrů

25 Zájem o školení

26 Kolik mají NNO zaměstnanců 200020012002200320042005 Počet organizací 158171174171194 Průměrný počet zam. v 1 NNO 7,327,967,877,467,417,45 Maximální hodnota 150178 150 Hodnota 3. kvartilu 45544,255

27 Proč nemají NNO zaměstnance

28 Mzdy v NNO Aktuálně20002001200220032004 Počet NNO155102106118130144 Průměrná mzda v Kč 68563 8324 3795 2945 5986 794 Maximální mzda v Kč 22 00015 00015 37130 00036 00040 000 Hodnota 2. kvartilu 7 52687518504 1955 6957 000 Hodnota 3. kvartilu 11 0008 0009 0009 83110 25311 000

29 Mzdy v NNO - komentář Aktuálně se průměrná mzda v nestátních neziskových organizacích v kraji Vysočina pohybuje na hodnotě 6 856 Kč. Je zřejmé, že od roku 2000 se průměrná mzda zvyšuje, přičemž oproti stavu v roce 2000 se zvedla téměř dvojnásobně. Maximální průměrná mzda byla vyplacena v roce 2004 a to 40 000Kč. Pokud porovnáme průměrné mzdy mezi jednotlivými oblastmi působnosti NNO, pak nejvyšší průměrné mzdy aktuálně mají v oblasti vzdělávání a výzkumu a to 12 047 Kč, dále v oblasti ochrana práv, obhajoba zájmů a politika (10 495 Kč) a také v odborech (10 081 Kč).

30 Multiplikační efekty Byli jsme jeden z prvních krajů Středočeský (www.neziskovky.org) Zlínský (www.novastrategiezk.cz) Olomoucký (www.uno-ok.cz) Publikace a www Vybraná data z analýzy (diplomové práce, zacílení vlastní podpory) Adresář NNO (přístupný všem a aktualizovaný na www „Partnerství“)

31 Děkujeme za pozornost za realizační tým ORR Štěpánka Böhmová, Vendula Hanzalová, Lucie Kislingerová, Klára Lisová, Petr Holý, Dita Tesařová, Magda Svatoňová a sociolog Daniel Hanzl