Realitní obchody ve světle nového soukromého práva Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy Právní důsledky porušení smluvní povinnosti

Právní důsledky porušení smluvní povinnosti - obecně povinnost nahradit škodu povinnosti plynoucí z pozdního plnění smluvní pokuta povinnosti plynoucí vadnosti plnění

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy I. Povinnost k náhradě „škody“ 1) Koncepce úpravy - zcela nová - úprava NŠ je zařazena do Hlavy III. části čtvrté (tzn. relativní majetková práva) - Hlava III - Závazky z deliktů -  NOZ se důsledně vyhýbá termínu odpovědnost, odpovídat by se nemělo za porušení povinnosti, ale za její splnění  v celém textu zákoníku tak najdeme výraz odpovídat jen zcela výjimečně - Hlava III se dále dělí na dva díly: Díl 1 – Náhrada majetkové a nemajetkové újmy Díl 2 – Zneužití a omezování soutěže  úprava v sobě slučuje jednak současnou úpravu náhrady škody dle občanského zákoníku (a některých dalších předpisů – např. zákon č. 59/1998 Sb.) a úpravu obchodního zákoníku proti nekalosoutěžnímu jednání  vychází se v základu ze současného stavu + Principů evropského deliktního práva (PETL), z vývoje německého občanského zákoníku (§ 823 a násl. BGB), návrhu novely rakouského deliktního práva

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy Díl 1 – náhrada majetkové a nemajetkové újmy Oddíl 1 – Základní ustanovení Oddíl 2 – Povinnost nahradit škodu Oddíl 3 – Způsob a rozsah náhrady škody

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy A. Úprava směřuje k náhradě újmy majetkové i nemajetkové - dnes je škoda obecně považována za majetkovou újmu objektivně vyčíslitelnou v penězích  toto pravidlo však není důsledně dodržováno ani dnes  dle náhrady škody se hradí i případy satisfakce při újmě na zdraví nebo na životě, ani jedna z těchto náhrad přímo neodráží zásah do majekových práv (bolestné, stížení společenského uplatnění a jednorázová náhrada pozůstalým) - podle NOZ bude nahrazována majetková i nemajetková újma  pojem škoda však nemizí:

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy § 2894 Majetková újma = škoda odst. 1 - Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). - újma na jmění se dále nazývána škodou - škoda se hradí vždy Nemajetková újma - nehradí se vždy, ale jen když: a) stanoví-li to zvlášť zákon b) je-li povinnost nahradit nemajetkovou újmu výslovně ujednána - 1. hradí se poskytnutím zadostiučinění (viz dále) - 2. obecné předpoklady vzniku povinnosti hradit škodu mají platit i pro vznik povinnosti odčinit nemajetkovou újmu  většina ustanovení setrvává na pojmu „škoda“ s tím, že totéž platí i pro nemajetkovou újmu, plyne-li z právního řádu povinnost odčinit ji - 3. jednou z takových situací je i narušení osobnostních práv

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy 1] Náhrada při újmě na přirozených právech člověka - § 2956 Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu. práva podle části první  tzn. ochrana osobnosti hradí se škoda i nemajetková újma jako nemajetková újma se hradí i duševní útrapy

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy 2] Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení - ZDRAVÍ - § 2958 – bolestné, stížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy - USMRCENÍ - § 2959 – duševní úpravy osob blízkých

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy 3] Náhrada nemajetkové újmy - obecně - § 2971 újma je způsobena protiprávním činem + odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil  zejména: porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné - Kdo? - nemajetkovou újmu hradí škůdce - Komu? - každému, kdozpůsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze odčinit jinak

Právní důsledky porušení smluvní povinnosti Právní důsledky porušení smluvní povinnosti. Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy B. Prevence a) Předcházení způsobení škody při konání § 2900 Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. - tzn. a) každý konající  tedy nikoliv kdokoliv jako je to dnes !!! b) škodě není třeba předcházet vždy, ale jen vyžadují-li to: 1) okolnosti případu nebo 2) zvyklosti soukromého života c) jen v případě není-li újma důvodná  výslovné zdůraznění je speciálně vloženo pro vzhledem k tomu, jaký je současný stav a k jakým výkladovým důsledkům současná úprava často vede

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy b) Zakročovaní povinnost na ochranu jiného 1) povinnost zakročit má ten: - kdo: 1. vytvořil nebezpečnou situaci nebo 2. kdo nad ní má kontrolu, anebo 3. odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami - nebo ten, kdo: 1. může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, + 2. ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit 2) zakročovaní povinnost na ochranu jiného 3) je omezená  a) vyžadují-li to okolnosti případu nebo b) zvyklosti soukromého života

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy c) Zakročovaní povinnost samotného poškozeného § 2903 (1) Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. (2) Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. kopíruje současnou úpravu § 417  je jen obrácená formulace  není to povinnost potenciálního poškozeného  tzn. je to jen na něm  zákon stanoví jaké to bude mít negativí důsledky d) Předběžné oznámení hrozící škoda § 2902 Kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit. - oznámení je povinné  je-li oznámeno, snižuje nárok poškozeného na náhradu újmy

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy C. Obecná odpovědnost za škodu - je koncipována zcela nově Dnes - § 420 a 420a  často kritizováno a) § 420a není obecná ale zvláštní odpovědnost b) nerozlišuje se mezi náhradou škody, která vznikne v důsledku porušení zákona a náhradou škody, která vznikne v důsledku porušení smlouvy NOZ - odklání se od pojetí jednotného civilního deliktu  toto pojetí u nás převládalo od roku 1950  nově 3 skutkové podstaty

1) Škoda způsobená porušením dobrých mravů - § 2909 Právní důsledky porušení smluvní povinnosti. Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy 1) Škoda způsobená porušením dobrých mravů - § 2909 na čelní místo se dostává náhrada škody, která vznikla v důsledku porušení dobrých mravů § 2909 Škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. - tzn. zůstává zachována tradiční koncepce § 424 a) úmysl b) porušení dobrých mravů c) vznik škody d) neodpovídá se za škodu, která byla způsobena při výkonu práva

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy 2) Škoda způsobená porušením zákona - § 2910 Zcela nová koncepce oproti současnému § 420  předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody: A) porušení právní povinnosti stanovené zákonem (stejné jako dnes) B) zavinění C) škoda (újma) D) příčinná souvislost  vyjádřeno spojením „zasáhne“ ALE  nad obvyklé předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu se ještě rozlišuje: a) do jakých práv bylo zasaženo nebo b) porušením jakého typu zákonné povinnosti 2 situace: 1) zásah do absolutního práva poškozeného  působí vůči každému 2) zásah do jiného práva poškozeného porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva  jde o zásahy do relativních práv  nepůsobí vůči každému  je třeba porušení zvláštní povinnosti stanovené na ochranu takového pravidla

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy Zavinění § 2895 Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.) (stejné jako dnes) §2911 - zakládá se stejně jako dnes domněnka nedbalosti Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. § 2912 - za nedbalé lze bez dalšího považovat situace: 1) nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale 2) dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy 3) Škoda způsobená porušení smluvní povinnosti - § 2913 an. a) Předpoklady - protiprávnost – musí být porušena smluvní povinnost - vznik škody - příčinná souvislost není  - zavinění  jde o objektivní povinnost k náhradě s možností liberace  povinnosti k náhradě se škůdce zprostí prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli - nelze se Liberovat – pokud překážka: vznikla ze škůdcových osobních poměrů nebo vznikla až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat  základní rozdíl mezi smluvní a mimosmluvní povinností k náhradě škody jsou zejména v tom, že se pro vznik povinnosti nahradit škodu porušením smlouvy nevyžaduje zavinění a že povinnost náhrady škody podmiňuje její předvídatelnost

Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy b) Komu se škoda hradí 1) druhé straně nebo 2) osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (např. členové nájemcovy domácnosti, rodinní příslušníci osoby, která objednala opravu určitého zařízení v bytě apod.) odpovědnost třetím osobám, které nejsou smluvní stranou není automatická ten, kdo uzavírá smlouvu, musí mít možnost odhadnout rizika a promítnout je do požadavku na ekvivalentní protiplnění (tzn. chtít víc, pokud hrozí povinnost hradit větší škodu) souvislost s ochranou třetí osoby musí být proto zjevná  pro škůdce musí být zjevná již při uzavírání smlouvy okolnost musí být řádně prokázána a odůvodněna s důrazem na skutečnosti, z nichž musel škůdce při náležité péči předpokládat zájem druhé strany na ochraně třetího nebo blízký vztah a zájem třetího k plnění smluvené povinnosti ! v případech, kdy je i při plnění závazku způsobena škoda někomu jinému bez této přímé souvislosti (např. při cestě opraváře k objednateli), se otázka, zda je k náhradě povinen, posoudí podle ustanovení o deliktní povinnosti k náhradě škody (např. škoda z provozu dopravního prostředku)

D. Některé novinky u zvláštní odpovědnosti za škodu Právní důsledky porušení smluvní povinnosti. Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy D. Některé novinky u zvláštní odpovědnosti za škodu 1) Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi - § 2923 Znaky: - 1. odpovídá osoba, která se ujala osoby nebezpečných vlastností - 2. ujmutí spočívá v tom, že jí bez její nutné potřeby: a) poskytne útulek nebo b) svěří jí určitou činnost (v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě) - 3. ujmutí se musí být vědomé - 4. ten kdo se ujal hradí škodu společně a nerozdílně s takovouto osobou byla-li škoda způsobena nebezpečnou povahou takové osoby - jde o případ culpa in eligendo  použitélna jen pouze podpůrně tam, kde nedosahuje úprava odpovědnosti za zaměstnance dle pracovněprávních předpisů a odpovědnosti za pomocníka

Právní důsledky porušení smluvní povinnosti Právní důsledky porušení smluvní povinnosti. Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy 2) Škoda na nemovité věci § 2926 Kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. - vychází z návrhu OZ z roku 1937 a § 420a současného OZ  ALE  nevyžaduje se provozní povaha činnosti - Znaky: 1. není podstatné zavinění – objektivní odpovědnost 2. u každého provádění nebo zajištění prací, při kterých je způsobena škoda na nemovitosti, nebo je-li podstatně ztíženo její užívání 3. nelze se liberovat

Právní důsledky porušení smluvní povinnosti Právní důsledky porušení smluvní povinnosti. Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy 3) Škoda způsobená pádem věci z okna - § 2937 odst. 2 Situace: - škodu způsobí věc při pádu nebo vyhození z místnosti nebo podobného místa škodu hradí 1. ten, kdo nad věcí měl mít dohled (může prokázat, že dohled nezanedbal) + společně a nerozdílně s nimi i  2. osoba, která takové místo užívá  a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci 4) Škoda způsobená při zřícení budovy - § 2938 Situce: a) vzniká škoda při zřícení budovy nebo její části b) vznik škody je důsledkem 1) vady budovy nebo 2) nedostatečného udržování budovy c) škodu hradí 1. vlastník + společně a nerozdílně s ním 2. předešlý vlastník a) má-li škoda příčinu v nedostatku vzniklém za trvání jeho vlastnického práva b) nového vlastníka neupozornil c) ke škodě došlo do roka od zániku jeho vlastnického práva  to neplatí, pokud se jedná o takový nedostatek, o kterém nástupce musel vědět

E. Způsob a rozsah náhrady škody Právní důsledky porušení smluvní povinnosti. Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy E. Způsob a rozsah náhrady škody Změna v prioritách způsobu náhrady majetkové újmy - § 2951 odst. 1 Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Závěr: - 1. obrací se pořadí způsobu náhrady  prioritní se opět stává naturální restituce  náhrada škody v penězích se stává až druhou možností - 2. náhrada škody v penězích je poskytována: a) není-li uvedení v předešlý stav dobře možné nebo b) žádá-li o to poškozený ( vždy je to na poškozeném, jaký způsob náhrady bude chtít) - nezkoumá se účelnost – pro poškozeného je to podstatně jednodušší než dnes

Právní důsledky porušení smluvní povinnosti Právní důsledky porušení smluvní povinnosti. Náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy -Speciality: a) Není třeba přesné vyčíslení - § 2955 - Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. b) Cena zvláštní obliby - § 2969 odst. 2 - Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby. c) Náhrada při poranění zvířete - § 2970 - Při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného.