Mediální výchova Jaká jsou naše práva vůči médiím? Mediální výchova Lenka Šubířová

Představení tématu  Určeno pro: žáky 8.-9.tříd  Předpokládaný časový rozsah: 1 lekce (45 minut)  Náplní lekce je poučit žáky o jejich právech vůči médiím a jak tato práva uplatňovat. Po skončení lekce by měli vědět, jaký je rozdíl mezi právem na odpověď a právem na dodatečné sdělení a sami by měli dokázat takové právo případně uplatnit.

Obsah  Ochrana osobnosti  Právo na odpověď  Právo na dodatečné sdělení  Praktický úkol  Literatura

1.Ochrana osobnosti  Zakotvena v listině práv a svobod a v občanském zákoníku  Náleží každé fyzické osobě  Nepřevoditelné a nepromlčitelné právo

1.Ochrana osobnosti  Právo na ochranu osobnosti zahrnuje další dílčí práva: oPrávo na jméno  zahrnuje ochranu křestního jména i příjmení  neoprávněným zásahem do tohoto práva je označení jménem, které může na veřejnosti vyvolat dojem, že se jedná o konkrétní reálnou osobu

1.Ochrana osobnosti – právo na jméno  Příklad: V seriálu Návštěvníci se objevovala postava akademika Filipa, význačného vědce. Jeden významný český archeolog akademik se také jmenoval Filip, a jeho vdova se domnívala, že postava v seriálu zobrazuje jejího zesnulého manžela v nelichotivém světle a žádala aby bylo jméno postavy v seriálu změněno.  Otázka: Domníváte se, že vdova měla nárok vymáhat právo na jméno?

1.Ochrana osobnosti  Odpověď: Vdova skutečně dosáhla stažení seriálu a aby mohl být dále vysílán, muselo být jméno postavy změněno a seriál předabován. Aby nárok vyplývající z práva na jméno byl úspěšný, nestačí pouze shoda jmen, ale je nutná shoda i v dalších prvcích či znacích osobnosti (zde ta shoda byla v tom, že se v obou případech jednalo o významné akademiky).

1.Ochrana osobnosti  Příklady dalších dílčích práv která spadají pod ochranu osobnosti: oPrávo na podobu - pro užití něčí podoby je nutné svolení. Výjimkou je užití v rámci tzv. zpravodajské licence – tj. užití v souvislosti s aktuální událostí a v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu

oPrávo na čest a důstojnost - může být narušeno např. nepravdivým tvrzením oPrávo na slovní projevy osobní povahy – dopisy, y, deníky – nejsou určeny k dalšímu šíření oPrávo na osobní soukromí – ohrožují ho například odposlechy

Jak postupovat? V případě neoprávněných zásahů do práva na ochranu osobnosti  Při narušení některého z uvedených práv můžeme žádat: oupuštění od neoprávněných zásahů - hl.servery - povinnost informaci stáhnout ozamezení šíření - např. stažení knihy z oběhu omorální satisfakce - omluvy - dopisy, zveřejnění v médiích... onáhrady nemajetkových újem v penězích

Úkol:  Přečtěte si výňatek z tiskového zákona 46/2000 sb. (příloha 1) a zkuste vlastními slovy říct, co je to právo na odpověď a co je to právo na dodatečné sdělení.

2.Právo na odpověď  odpověď musí být uveřejněna v případě, že se jedná o reakci na ne zcela pravdivou informaci, poškození cti apod., zveřejněná odpověď má doplnit, zpřesnit..  odpověď musí být přiměřená rozsahem textu na který reaguje, má být okamžitě rozeznatelné, kdo je „odpovídající osoba“  poškozená osoba se obrací přímo na vydavatele  vydavatel nesmí do odpovědi zasahovat (to případně až soudce, co se týče obsahu)

3.Právo na dodatečné sdělení  bylo-li ve sdělovacích prostředcích uveřejněno sdělení o soudním řízení proti osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, tato osoba má právo požadovat i zveřejnění výsledku tohoto řízení

Náležitosti uplatnění práva na odpověď a dodatečné sdělení  uveřejnění ve stejném periodickém tisku  žádost nutno podat písemně a adresovat vydavateli  informace musí být formou a rozsahem přiměřená napadenému sdělení  bezplatnost  žádost musí být doručena vydavateli ve lhůtě 30 dnů od uveřejnění informace  vydavatel musí odpověď (d.s.) uveřejnit do 8 dnů ode dne doručení žádosti  pokud vydavatel odpověď (d.s.) nezveřejní, do 15 dnů od uplynutí lhůty stanovené pro její uveřejnění je možno podat žalobu k soudu, jinak právo zaniká

4.Úkol na závěr  Přečtěte si následující článek Marcela Modráková: Kolaps! Odvezli ji do Bohnic Bývalá ředitelka Veby Broumov Marcela Modráková se psychicky zhroutila. Ve středu byla odvolána ze své funkce a podle našich informací se před týdnem rozešla přítelem Leošem Horáčkem. Tohle všechno na ni bylo zřejmě moc a celou situaci psychicky neunesla. Záchranná služba, kterou zavolala Marcelina matka, ji proto odvezla do léčebny v Bohnicích. Podle policejní mluvčí Ivy Knollové zasahovala při jejím odvozu policie. Psycholožka Lenka Čadová potvrdila, že paní Modráková bude muset zůstat v péči psychologů.

4.Úkol na závěr:  Představte si, že tento článek vyšel v novinách o vás. Informace o zhroucení i o rozchodu s přítelem není pravdivá.  Ve dvojicích sepište odpověď tak, aby odpovídala všem formálním požadavkům (adresujte ji vydavateli, zdůrazněte kdo je odpovídající osoba atd.).

5.Literatura k tématu  Tisk a právo : tiskový zákon s komentářem / Tomáš Sokol. Praha : Orac, 2001  Mediální právo / Aleš Rozehnal. Plzeň : Čeněk, 2004  Svoboda projevu a médií v mezinárodním právu a praxi / [redigovali Vladimír Kašpar, Zuzana Šubertová]. Praha : Syndikát novinářů České republiky, 1996