Etnografy zapomenutý kout jižní Moravy mezi Slováckem a Hanou Hanácké Slovácko Etnografy zapomenutý kout jižní Moravy mezi Slováckem a Hanou Powered By Pavel Košulič and Judas Priest

Zeměpisné vymezení Hanácké Slovácko tvoří region přechodný mezi Hanou a Slováckem. Jeho převážná část se rozkládá na severozápadě okresu Břeclav a  několika obcemi zasahuje také do okresu Brno-venkov a Hodonín. Hlavním vymezujícím faktorem regionu je typ kroje a  podle něj dělíme region na dvě části - část severní a část jižní. Jazykové vymezení není možné, jelikož jazyk, kterým obyvatelstvo mluví je obvykle mutací nářečí Dolského nebo Hanáckého, popřípadě jejich směsicí. V části severní převládá dialekt Hanácký a v části jižní dialekt Dolský. Není to však pravidlem, neboť se setkáváme s dialektem Dolským v části severní a naopak. „Možným vysvětlením této disharmonie je domněnka, že kvůli válečným konfliktům 17. století (rok 1605 nájezd Bočkajovců, 1618-1648 třicetiletá válka, 1663 turecký vpád…) došlo k povážlivé početní redukci původních hanáckých obyvatel a v důsledku následného dosídlení nových obyvatel ze Slovenska (hlavně z Pováží) došlo k jazykovým posunům. Nové obyvatelstvo se přizpůsobilo místním hospodářským a kulturním danostem, ale jazyk si částečně ponechalo.“ Mgr. Soňa Nezhodová Phd

Zeměpisné vymezení

Zeměpisné vymezení Hanácké Slovácko, kam patří oblast Hustopečska, Kloboucka a Ždánicka, mělo se svou delimitací a sebeidentifikací značné problémy. Ty vznikly už v důsledku zavedení umělého (nelidového) označení „hanáčtí Slováci“, na němž se nejdříve shodli národopisci, poté se název přenesl na celý etnografický region. S užíváním tohoto pojmu měli těžkosti nejen samotní obyvatelé hanáckého Slovácka, ale i národopisní pracovníci. Zatímco Augusta Šebestová bez rozpaků užívala termín hanáčtí Slováci, Jan Herben se vyjadřoval opisy: „Hanáci, kteří nemají červených gatí“, „naši Hanáci“, „naši Slováci“. Jakub Vrbas považoval termín hanácké Slovácko za paskvil a obyvatele Kloboucka a Ždánicka nazýval zarputile Hanáky. Od nich odlišoval „slovácký živel“, tedy Slováky, kteří podle něj na zdejší území uprchli na přelomu 16. a 17. století před Turky.

Hanácké Slovácko část severní Zahrnuje 19 obcí a na východě sousedí s tz. Kyjovským Dolňáckem, na severu s Hanou a na západě s tzv. širším Brněnskem Rozlišovacím znakem je ženský kroj a stojatý límec tzv. „Krejzl, krézl, Obršlák“ Převažuje zde nářečí Hanácké Region na rozdíl od části jižní nepřijímá do sebe žádné nové obce, jeho okrajové části jsou spíše pod vlivem okolních regionů, z nichž v tomto smyslu „ nejagresivnějším je tzv. „ Kyjovské dolňácko“

Hanácké Slovácko Krojové typy – Boleradice Dominantním odlišujícím znakem severní části je kroj ženský a jeho silně naškrobené stojaté okruží (límec) nazývané též „Krézl, Krejzl“ nebo „Obršlák“. Na hlavě nosí děvčata buď skromný věneček nebo šátek, nazývaný též „Turečák“ uvázaný tzv. „na rožky.“ Mužský kroj se od části jižní liší především materiálem a barvou kalhot. Zde jsou kalhoty bílé plátěné pikové. Barva soukenné vesty „Korduly“ je červená nebo někde černá či fialová. BOLERADICE Na fotografii můžeme vidět stárka a stárku z Boleradic. Stárek má na hlavě klobouk zvaný „Zrnkáč“. Chlapci z chasy nenosí ani klobouk ani „fedro“. Stárky se v části severní od chasy nijak neliší. Hanácké slovácko severní - Boleradice

Hanácké Slovácko Krojové typy - Morkůvky Na fotografiích můžeme vidět stárka a stárku z Morkůvek. Povšimněte si prosím postavy stárka a především jakési zástěry, která je jedním koncem připnuta k opasku a druhý konec drží stárek v ruce. Nazývá se „fedro“ a je spolu s kloboukem odznakem stárka. Oprtoi situaci v jiných obcíh zde nosí stárci narozdíl od chasy kalhoty černé. Chasa nosí stejné plátěné pikové kalhoty jako v okolních obcích Chlapci z chasy nenosí ani klobouk ani „fedro“. Stárky se v části severní od chasy nijak neliší. Hanácké slovácko severní - Morkůvky

Hanácké Slovácko část Jižní Zahrnuje 15 obcí a na východě sousedí s Podlužím na jihu s tzv. Novoosídleneckými obcemi , a na severozápadě s tzv. širším Brněnskem Rozlišovacím znakem je ženský kroj a límec položený na ramenou tzv. „Krejzl, krézl, Obršlák“ (vyjímkou jsou Horní bojanovice, kde je krejzl snad pod vlivem blízkých Boleradic také zdvižený). Převažuje zde nářečí Dolské V současné době se k H - S řadí také obce Přítluky, zaječí a Hustopeče, které patřily původně mezi obce tzv. Novoosídlenecké. Specifickým fenoménem jsou Šakvice, které do regionu patřily dříve, ale po opuštění autochtoní kultury cca před 70-80 lety se v současnosti do regionu vrací

Hanácké Slovácko Krojové typy - Hustopeče Základní rozlišovacím znakem jižní části je materiál a barva soukených pánských kalhot, tj. černá a nebo tmavě modrá. Kolem velkých bílovic se také setkáváme s kalhotami žlutými. Jedná se o jakýsi návrat k původně nošeným „Jelenicím“ – koženým kalhotám v barvě kůže. V případě dámského kroje, je zřejmé, že materiál svrchní sukně i kordulky je stejný tj. různobarevný brokát. Límec je položený na ramenou. HUSTOPEČE Odznakem stárka je klobouk s vonicí zvaný „ Šmukáč“ a malované mašle. Chasa nemá ani mašle ani klobouk . Stárka má na hlavě věnec „ Kotůč / Rantál“ . Děvčata z chasy nosí na hlavě uvázaný šátek tzv. Turečák. Hanácké slovácko Jižní - Hustopeče

Hanácké Slovácko Krojové typy – Velké Pavlovice Na fotografiích můžeme vidět stárka a stárku z Velkých pavlovic. Povšimněte si prosím postavy stárka, drží v ruce jakousi „omašlemou ozdobnou hůlku“ Nazývá se „fedro“ a je spolu s kloboukem odznakem stárka. Ve srovnání s typem severním je výrazně jednodušší a má se za to, že typ severní je původní. Chlapci z chasy nenosí ani klobouk ani „fedro“. Stárky se od chasy liší věncem „kotůčem“ . Chasa nosí šátek „Turečák“ Hanácké slovácko jižní - Velké Pavlovice

Hanácké Slovácko Rozdíly v detailu Turečák uvázaný na „rožky“. Morkůvky Věneček , který nosí všechna děvčata bez rozdílu . Brumovice

Hanácké Slovácko Rozdíly v detailu Turečák uvázaný dozadu Hustopeče Věnec zvaný Kotůč /Rantál Hustopeče

Hanácké Slovácko Rozdíly v detailu Stárek z Boleradic Klobouk se v části severní nazývá „Zrnkáč“ a v části Jižní Šmukáč Stárek z Němčiček

Hanácké Slovácko Lidová Hudba Obecným znakem Hanáckého Slovácka je jakási uměřenost a vážnost a snad i smutek, který z našich písní zaznívá. Není to rozvláčnost Podluží ani jásavost Kyjovska. Na druhé straně melodika našich písní, zase postrádá rozvážnost a rytmiku širšího Brněnska a Hané Nelze samozřejmě pominout fakt, že na okrajích regionu dochází k vzájemnému prolínaní hudebních vlivů a tak se struktura písní může lišit. Paradoxní situace ale nastává v případě Podluží, které , přestože je v etnografickém smyslu regionem poměrně „agresivním“, tak je jeho vliv v HS obcích sousedících s Podlužím mnohem menší, než např. ve vesnicicíh sousedících s Kyjovskem.

Hanácké Slovácko Tance Hlavním párovým tancem Hanáckého Slovácka je tanec zvaný „Zavádka“ v na severu severní části regionu zvaný „Skládka“ Skočnou je nazýván skočný mužský tanec prestižního rázu. Je velmi starobylý a jeho původ sahá hluboko do minulosti

Hanácké Slovácko Architektura Pro účely naší studie naši pozornost zaměříme především na okres Břeclav. Zdejší lid se od nepaměti živil zemědělstvím a tento převládající druh obživy ovlivnil tvar domů a hospodářských staveb. Převažují obce tzv. "silnicovky" nebo "ulicovky", kde jsou domy stavěny těsně vedle sebe, po jednom či obou okrajích silnice odkud se obec rozvíjí dalšími směry. Obdobným vesnicím, v nichž jsou domy postaveny podél potoka, se říká řádkové obce. Setkáváme se s nimi především v kopcovité krajině v severní části okresu. Architektura Domy mají již od středověku úhlový půdorys připomínající písmeno L. Stavěly se štítem do ulice a dvůr byl od ulice oddělen zděným vjezdem s vraty. Štítově orientované domy byly zastřešeny valbovou střechou, která nad vstupní stranou domu přesahovala a tvořila kryté zápraží

Hanácké Slovácko Rekonstrukce podoby kroje z roku 1848 Současná podoba rekonstruovaného kroje ( Hody Němčičky 2010)

Děkuji za pozornost Pavel Košulič

Poznámky Popanštění krojů druhá polovina 19.století- nošení černých kalhot- vliv Hustopečí a dostupnost materiálu. Dambořice druhá polovina 19.století Zvedání Obršláků – příchod pšeničného škrobu