Schopnost adekvátně pracovat s mocí, autoritou a zodpovědností Radka Janebová

Moc a autorita Moc Autorita Obecně: Schopnost ovlivňovat chování lidí v souladu se záměrem subjektu moci. Kontext SP: Možnost sociální pracovnice způsobit takovou změnu chování klienta, která odpovídá záměrům sociálního pracovníka (Yelaja in Musil, 2004). Kontext SP: Přesvědčení klienta, že když jej bude chtít sociální pracovnice ovlivnit, tak její snaha je oprávněná, a díky tomu může být úspěšná (Yelaja in Musil, 2004) Přidělená – plyne z postavení pracovnice v organizaci Přirozená – plyne z uznání profesních a osobních kvalit pracovnice

Dilema moci ve vztahu „sociální pracovník/pracovnice - klient“ - I 2 zdroje moci/autority: 1. Institucionálně přidělená moc/autorita 2. Moc/autorita vyplývající ze vztahu pomáhání

Pojetí moci v proudech sociální práce Konvenční modernistický – „moc k“ – moc institucionálně přidělená Kritická sociální práce modernistické proudy – „moc nad“ – kritika systému, elity postmodernistické proudy –„moc nad situací“ – kontrola normality Feministická psychologie – „moc společně“

Legitimita a legitimace Legitimita – ne/oprávněnost užité moci (stav) – užití moci bylo legitimní, či nelegitimní Legitimace – zdůvodnění rozhodnutí sociální pracovnice (proces)

Typy legitimace 1. Smluvní – předem, a priori vymezeno za jakých přesně definovaných okolností bude pracovník jakým způsobem jednat 2. Následná – u již realizovaného postupu Popis situace a zvolený postup Vymezení škály možností, které byly zvažovány Zdůvodnění volby využité varianty Zdůvodnění kontextu

Odpovědnost sociálního pracovníka Aneb za co odpovídá sociální pracovnice/pracovník a za co klient/ka? cítíme odpovědnost za to, jak situace dopadne, klademe si vinu za to, že jsme klienta neuchránili před problémem, že se nám ho nepodařilo dotlačit do určité aktivity, že jsme nezabránili určitému činu Klientská zodpovědnost se váže k volbě řešení, zatímco sociální pracovníci zodpovídají za kvalitu procesu pomoci

Odpovědnost sociální pracovnice Odpovědnost sociální pracovnice se váže k tomu, že: Přijímá a akceptuje klienta a vytváří s ním pozitivní pracovní vztah (respekt k vnitřnímu světu, ne-moralizování, pozor na diagnostické nálepky). Poskytne klientovi náhled na jeho situaci. Stabilizuje situaci klienta takovým způsobem, aby se mohl adekvátně rozhodnout. Mobilizuje zdroje klienta. Mobilizuje komunitní zdroje. Dodá klientovi informace o zdrojích, službách a institucích. Využije všechny své profesionální znalosti a dovednosti ve prospěch klienta.

Kdy je legitimní převzít odpovědnost za klienta Sociální pracovníci by neměli přejímat odpovědnost, která náleží klientovi. Mohou však nastat situace, kdy se takové převzetí odpovědnosti stává legitimním: u těch, kteří ohrožují sebe sama (nemohou se chránit sami) u těch, kteří ohrožují druhé (jsou sociálně neodpovědní) Sociální pracovníci pak musí vyvažovat dvě primární hodnoty sociální práce „právo klienta na sebeurčení” a „sociální odpovědnost za ohrožené”

Jak nakládat s mocí, pokud klient ohrožuje druhé Lze využít metodu „analýzy rizik“ - Jedná se o posouzení životní situace, jaké je ohrožení dané osoby: Riziko: vysoké, střední, nízké Riziko: aktuální, potenciální Dále by měly být pojmenovány všechny varianty řešení a zvolena adekvátní metoda k riziku.

Jak nakládat s mocí, pokud klient ohrožuje sám sebe Kompetence = schopnost se v dané situaci podle okolností s nadhledem rozhodnout 3 typy: Popsat situaci, respektive posuzovat fakta či (instrumentální kompetence). Schopnost formulovat, jak by se situace měla vyvíjet, „jak by to mělo být správně“ podle norem (sociální kompetence) Schopnost autenticity, tedy potenciálu navázat dobrý vztah s pomáhajícím (expresívní)