Strategické zdroje a udržitelná energetika Praha, 17. 6. 2014 Ing. Vladimír Vlk, poradce ministerstva průmyslu a obchodu 1

Obsah přednášky 1. Energetická politika České republiky 2. Principy udržitelné energetiky 3. Klimaticko-energetický rámec 2020-2030 2

Energetická politika České republiky 3

Energetická politika Státní energetická politika je základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí. 4

Současný stav V platnosti zůstává SEK z roku 2004, která nebyla novelizována Nový návrh SEK z roku 2009 a 2012 postrádá základní principy udržitelnosti se zaměřením na efektivitu spotřeby primárních energetických zdrojů, politiku ochrany klimatu a snižování emisí znečišťujících látek Nová vláda projednává podmínky k aktualizaci SEK Akceptace směrnic EU – směrnice 2010/75/ES o průmyslových emisí (integrované prevenci a omezování znečišťování) Nastavit reálné hodnoty rozvoje OZE – využití biomasy pro výrobu tepelné energie Stanovit reálný potenciál úspor tepla v návaznosti na CZT Rozšíření vytváření územních energetických koncepcí 5

6

7

Podíl hrubé výroby elektřiny v ČR, 2012

9

10

11

12

13

Státní energetická koncepce (SEK) Usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. 3. 2004 byla přijata státní energetická koncepce dle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. V této koncepci byly přijaty základní vize s maximální nezávislostí, bezpečností a udržitelného rozvoje. Hlavní cíle SEK: prolomení těžebních ekologických limitů hnědého uhlí stanovených usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie rozvoj jaderné energetiky (dostavba 2 bloků JETE) uplatnění úsporných opatření v konečné spotřebě energie Energetická koncepce postrádá rozvoj teplárenství s vazbou na komunální sféru. 14

Celková energetická bilance ČR (primární zdroje)

Principy udržitelné energetiky 16

Pohled na udržitelnou energetiku Rozvoj současné energetiky musí být založen na principu udržitelnosti energetických odvětví s respektováním environmentálních a ekonomických aspektů. K zajištění udržitelnosti je nezbytná povinnost orgánů veřejné správy, které stanoví principy prostřednictvím komplexního souboru strategií promítnutých do ekonomických, legislativních a administrativních nástrojů. V oblasti energetiky je nezbytná součinnost Ministerstva životního prostředí, které stanovuje základní podmínky pro její rozvoj nejen s ohledem na stav životního prostředí, ale i z ekonomického hlediska. 17

Plánování udržitelného rozvoje Cílem plánování udržitelné energetiky je stanovení hledisek s hodnotami, které musí respektovat strategické plány: ochrany klimatu, snižování emisí škodlivých látek, rozvoje průmyslové a podnikatelské sféry, snižování energetické náročnosti efektivního využití PEZ Zásadní podmínkou plánování je požadavek na dodržování standardů kvality životního prostředí, zaručují nepřekročení únosnosti zatížení území stanovenými limity. 18

Strategické plánování Při tvorbě strategických plánů je nezbytná spolupráce všech dotčených rezortů státní správy se vzdělávacími a výzkumnými institucemi. K realizaci systémových opatření v rozvoji energetických odvětví bude nezbytně nutné se soustředit na: výchovu nových technických odborníků, další vzdělávání jak v podnikatelské sféře, tak ve státní správě, podporu rozvoje nových, nejúčinnějších technik, realizaci environmentálních aspektů, uplatnění energetických odborníků v politické sféře. 19

Ekonomicko-environmentální hledisko Z ekonomicko-environmentálního hlediska se rozvoj udržitelné energetiky musí soustředit na vytváření systému: obnovitelných zdrojů energie podle přijatelných podmínek v dané oblasti, uplatnění nejlepších dostupných technik při realizaci nových zdrojů tak, aby zahrnovaly podmínky ekonomické přijatelnosti, úsporných opatření v oblasti konečné spotřeby a primárních energetických zdrojů s vypracováním podrobné metodiky, národního akčního plánu úspor (efektivního využití energie) legislativního rámce k zajištění plánování rozvoje udržitelné energetiky s ohledem na „Politiku životního prostředí“ a „Politiku ochrany klimatu“. 20

Systematizace obnovitelných zdrojů energie (I) Obnovitelné zdroje energie představují určitou alternativu, se kterou je nezbytně nutné počítat v energetickém mixu. Jejich realizace je určena nejvhodnějšími podmínkami v daných lokalitách s uplatněním v komunální sféře v rámci diverzifikace energetického systému. Vytvoření reálného národního akčního plánu OZE K procesu systematizace OZE je nutné stanovit možné potenciály a jejich reálné využití za splnění podmínek ochrany přírody a krajiny s přihlédnutím jak na ekonomickou, tak i technickou efektivitu. Energetickou systematizaci bude nezbytně nutné aplikovat do „Zásad územní rozvoje“ daného regionu. Systematizací se zamezí nekontrolovatelnému rozvoji obnovitelných zdrojů, který v současné době přináší nejen ekonomickou zátěž obyvatelstva, ale i prodlužování povolovacích procesů k jejich realizaci. 21

Systematizace obnovitelných zdrojů energie (II) K systematizaci obnovitelných zdrojů energie je nutné splnit následující podmínky: vytvoření systému diverzifikované energetiky v komunální sféře, analyzovat současný potenciál podle jednotlivých obnovitelných zdrojů na území České republiky, k instalaci obnovitelných zdrojů energie je nutné vycházet z nejefektivnějšího využití potenciálu s respektováním ochrany životního prostředí, v územních energetických koncepcích optimalizovat rozvoj obnovitelných zdrojů v daných lokalitách, účelně vynakládat finanční prostředky na podporu komunální energetiky a to převážně ve využití obnovitelných zdrojů na výrobu tepla, podpora rozvoje CZT s KVET – nejefektivnější využití biomasy 22

Drojů Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“ 23

Jak dál …….? Nastavení podmínek na změnu chování spotřebitelů ve spotřebě energie Širší zavádění účinnějších technologií v podnikatelské sféře Vytváření strategií v oblasti životního prostředí s vazbou na spotřebu energie (akční plán) Koncepce motivačních pobídek v realizaci úsporných opatření Vytváření ročních plánů energetických úspor Osvěta komunálních politiků v oblasti efektivního využití energie 25

Klimaticko-energetický rámec 2020-2030 26

Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 Cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Snížení emisí skleníkových plynů o 40 % vztažené k roku 1990 Podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 ve výši 27 % konečné spotřeby energie za předpokladu, že cíl si stanoví jednotlivé členské státy podle svých možností Zvýšení energetické účinnosti Reforma EU ETS Konkurenceschopná, dostupná a bezpečná energie Nový systém řízení na základě vnitrostátních energetických plánů 27

Snížení emisí skleníkových plynů 28

Energie z obnovitelných zdrojů 29

Pozice České republiky Cíl vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů není pro ČR nesplnitelný, neboť v současné době je snížení emisí na úrovni 31 % oproti roku 1990. Energie z obnovitelných zdrojů bude mít v roce 2020 13% podíl ke konečné spotřebě energie a v roce 2030 maximálně dosáhne 17% podílu. Energetické úspory jsou závislé jak od investičních záměrů v oblasti průmyslu a podnikatelské sféry, tak i chování obyvatelstva při konečné spotřebě. 30

Diskuze na Facebooku Věra Ježková: Paroplynová elektrárna v Počeradech nebyla plánována jako zálohový zdroj. Šlo zase jen o kšeft pro určitou skupinu lidí. Smutné je, že lidé nominovaní za ČSSD do dozorčích rad neudělali proti tomu vůbec nic! Stejně tak nyní přihlíží na to, jak se investují miliardy do obnovy tří bloků v elektrárně Prunéřov II přesto, že pro jejich ekonomickou návratnost zcela prokazatelně chybí uhlí na dobrých deset let v Dole Nástup Tušimice. V SEK je napsáno, že uhlí na tomto dole se bude těžit do roku 2040. Není to pravda !!! Uhlí bude vyčerpáno již kolem roku 2030!! Věra Ježková: Milý pane Jakl. Neházejte problém na jadernou elektrárnu v Temelíně. V subenergetické komisi ČSSD se pasuje do role odborníka pan Vlk, který nyní působí i jako poradce ministra MPO. Tragedií je, že nikomu v ČSSD nevysvětlil, že ČEZ od doby náběhu Temelína doslova brutálně těžil uhlí v Dole Nástup Tušimice a v Dole Bilina, přestože dle procesů EIA měla být roční těžba o 30 % nižší! Neprodávala se energie z temelína, ale z uhelných elektráren!!! Např. tak činila firma Coal Energy, kde byli v jeho vedení a dozorčích radě manažeři manažeři hnědouhelných dolů a ČEZ. 31

32

Děkuji za pozornost 33