Jednotlivec v právním řádu EU z perspektivy ochrany lidských práv 4/4/2011 Václav Stehlík Katedra evropského práva Právnická fakulta UP vaclav.stehlik@upol.cz

Struktura přednášky A) základy ochrany lidských práv B) právo EU – národní právní řády - jednotlivec C) lidská práva v judikatuře D) činnost politických institucí E) Listina/Charta základních práv EU F) Smlouva o Ústavě G) Lisabonská smlouva a Listina

A) základy ochrany lidských práv

Lidská práva – úrovně ochrany národní úroveň mezinárodní úroveň - regionální úroveň – Rada Evropy - Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950, účinnost 1953) - Evropský soud pro lidská práva - Evropská sociální charta

- univerzální úroveň - Úmluvy v rámci OSN - Mezinárodní pakt o občanských a politických právech - Mezinárodní pakt o hospodářských a sociálních právech - Úmluvy mezinárodní organizace práce

B) právo EU – národní právní řády - jednotlivec

1) Založení Evropských společenství základní ideová východiska role jednotlivce?

2) Postavení jednotlivce v právním systému EU – teoretický základ princip přímé použitelnosti práva EU v členských státech princip přímého účinku práva EU 26/62 Van Gend en Loos „právo ES je přímo zdrojem práv a povinností vynutitelných před národními soudy“

- ESD definuje přímý účinek ve vztahu k jednotlivým pramenům práva ES: - zakládací smlouvy - nařízení - směrnice - rozhodnutí

Nadřazenost (aplikační přednost) práva ES případ 6/64 Costa v. E.N.E.L. - právo ES se odlišuje od běžného mezinárodního práva - závazné jak pro členské státy, tak i pro jednotlivce

ESD - Internationale Handelsgesellschaft „právo ES, včetně sekundární legislativy, je nadřazeno i národnímu ústavnímu právu“ spor o „kompetenční kompetenci“

Jak členské státy přijaly doktrínu nadřazenosti práva ES? Německý ústavní soud rozhodnutí Solange I, 1974 přezkum slučitelnosti aktů komunitárního práva s ohledem na respekt standardů ochrany lidských práv

C) lidská práva v judikatuře ESD

Evropský soudní dvůr a ochrana lidských práv 50. a 60. léta - ESD – odmítá chránit lidská práva - ESD odmítá aplikovat ustanovení národních ústav ohledně garancí lidských práv

Konec 60. let – změna přístupu ESD: - 29/69 Stauder v. město Ulm (kupónové máslo): - lidská práva jsou součástí obecných zásad právních

70. léta – konflikt práva ES s národní ústavní úpravou Rozhodnutí ESD - 11/70 Internationale Handelsgesellschaft Reakce - rozhodnutí Německého ústavního soudu - Solange I - ohrožení uniformní aplikace práva ES v členských státech - ohrožení postavení ESD jako „ústavního, nejvyššího“ soudu ES

Reakce ESD V 70. a 80. letech - ve svých rozhodnutích intenzivně rozvíjí ochranu lidských práv jako součást tzv. obecných zásad právních obecné zásady právní mají stejnou právní sílu jako primární právo ES

Jak vymezit obecné zásady právní? ESD vychází z: ústavních tradic členských států mezinárodních smluv, jichž jsou členské státy signatáři nebo na jejichž přípravě se podílely

Nejvýznamnější zdroje inspirace: Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Evropská sociální charta smlouvy v rámci MOP Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o hospodářských a sociální právech

Závaznost standardu ochrany LP pro: instituce EU členské státy, pokud: aplikují právo EU implementují právo EU uplatňují výjimky z práva EU

Reakce národních soudů na rozvoj doktríny ochrany lidských práv v judikatuře ESD - Německý spolkový ústavní soud - případ Solange II, 1987 - Ústavní soud ČR, případ „Cukerné kvóty“ – nepřípustnost zásahu do materiálního jádra české ústavy

D) činnost politických institucí a lidská práva

Rozvoj lidských práv – aktivity institucí EU 70. a 80. léta různorodé deklarace, resoluce Evropský parlament: Deklarace základních práv a svobod (1989) Komunitární charta základních sociálních práv pracovníků – podepsána členskými státy (1989)

90. léta – Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva – 1993) Občanství EU Jaká mají občané EU práva?

- svoboda pohybu a bydliště na území EU - právo volit a být volen v místních volbách a ve volbách do EP v místě bydliště - právo na diplomatickou ochranu ve třetích zemích - právo podávat petice k EU - právo předkládat své stížnosti Evropskému ombudsmanovi - právo oslovit jakoukoliv instituci nebo orgán EU v jednom z úředních jazyků EU (jazyky všech členských zemí EU) a obdržet odpověď ve stejném jazyce

- změny v primárním právu – čl. 6 a 7 SEU - výslovný odkaz na ochranu lidských práv jako obecných zásad právních - procesní nástroje proti státu, který vážně narušuje lidská práva

Diskuze o přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ESD - posudek 2/94 o přistoupení EU k EÚLP - ve smlouvách neexistuje žádný právní základ k přistoupení

E) Charta/Listina základních práv EU

Vývoj po roce 2000 - přijata v Nice v prosinci 2000 Charta základních práv EU - přijata v Nice v prosinci 2000 - deklarace orgánů EU - bez právní závaznosti Charta - poskytuje seznam základních práv, jež mají být respektována v aktivitách EU - orgány EU - členskými státy, pokud aplikují právo EU - pokrývá politická, sociální a hospodářská práva občanů EU

- jaké jsou její účinky ve vztahu k institucím EU? Otázky spojené s Chartou: - jaké jsou její účinky ve vztahu k institucím EU? - jaké jsou její účinky pro členské státy? - jaké jsou její účinky ve vztahu k jednotlivcům?

Otázky spojené s Chartou: - jaká je její vazba na Evropskou úmluvu na ochranu lidských práv? - zda vůbec či jak se Charta promítne do judikatury unijních soudů? - jaká je budoucnost Charty?

F) Smlouva o Ústavě pro Evropu

Smlouva o ústavě pro Evropu (2004) - Charta se stala částí II Ústavy - Charta by se stala součástí primárního práva - Charta by se stala závaznou pro instituce EU a členské státy Jaký byl osud Smlouvy o ústavě?

G) Lisabonská smlouva a Listina

Lisabonská smlouva (2007, účinnost 2009) – současný stav Čl. 6 SEU 1. Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy. Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách. … 2. Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami. 3. Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie. Čl. 7 SEU - umožňuje suspendovat práva států, jež porušují zásady obsažené v čl. 6

Struktura Listiny HLAVA I DŮSTOJNOST HLAVA II SVOBODY HLAVA III ROVNOST HLAVA IV SOLIDARITA HLAVA V OBČANSKÁ PRÁVA HLAVA VI SOUDNICTVÍ HLAVA VII OBECNÁ USTANOVENÍ UPRAVUJÍCÍ VÝKLAD A POUŽITÍ LISTINY

Použití Listiny 1. Ustanovení této listiny jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, a dále členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie. Respektují proto práva, dodržují zásady a podporují jejich uplatňování v souladu se svými pravomocemi, při zachování mezí pravomocí, které jsou Unii svěřeny ve Smlouvách. 2. Tato listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie, ani nevytváří žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii, ani nemění pravomoc a úkoly stanovené ve Smlouvách.

Protokoly o aplikaci Listiny – Polsko, VB Článek 1 1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje. 2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Prohlášení Polské republiky k Listině základních práv Evropské unie Listina se nijak nedotýká práva členských států přijímat právní předpisy v oblasti veřejné mravnosti, rodinného práva, jakož i ochrany lidské důstojnosti a dodržování fyzické a mravní integrity člověka.

Prohlášení České republiky k Listině základních práv Evropské unie 1. Česká republika připomíná, že ustanovení Listiny základních práv Evropské unie jsou určena orgánům a institucím Evropské unie v souladu se zásadou subsidiarity a rozdělením pravomocí mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, jak bylo znovu potvrzeno v prohlášení (č. 18) o vymezení pravomocí. Česká republika zdůrazňuje, že její ustanovení jsou určena členským státům pouze tehdy, pokud provádějí právo Unie, a nikoli tehdy, když přijímají nebo provádějí vnitrostátní právo nezávisle na právu Unie. 2. Česká republika rovněž zdůrazňuje, že Listina nerozšiřuje oblast uplatňování práva Unie a nezakládá žádnou novou pravomoc Unie. Listina nezužuje oblast uplatňování vnitrostátního práva a neomezuje žádné současné pravomoci vnitrostátních orgánů v této oblasti.

3. Česká republika podtrhuje, že pokud Listina uznává základní práva a zásady, které vyplývají z ústavních zvyklostí společných členským státům, tato práva a zásady musí být vykládány v souladu s těmito zvyklostmi. 4. Česká republika dále zdůrazňuje, že žádné ustanovení této Listiny nesmí být vykládáno jako omezení nebo narušení lidských práv a základních svobod, které jsou v oblasti své působnosti uznávány právem Unie a mezinárodními smlouvami, jejichž smluvní stranou je Unie nebo všechny její členské státy, včetně Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a ústavami členských států.

Budoucnost ochrany LP v EU? - aplikace Listiny? - státy s výhradou aplikace Listiny? - přistoupení k Evropské úmluvě?

Shrnutí v otázkách Co to je přímý účinek práva EU a jaký má význam pro ochranu LP? Proč se retrospektivně v EU začala prosazovat ochrana LP? Na jakých pilířích stojích ochrana LP? Jak se ochrana LP dotýká národního (ústavního) práva? Co nám přináší Listina? Proč EU usiluje o přistoupení EU k Evropské úmluvě?

Děkuji za pozornost Pěkné odpoledne