Jan a Tomáš Baťové

Obsah úvod Tomáš Baťa Jan Antonín Baťa počátek podnikání rozvoj firmy zkušenosti ze zahraničí firma T&A Baťa podnikání za války poválečná krize plánovité hospodářství samosprávné dílny systém mezd expanze podniku závěr

Úvod Tomáš Baťa byl spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou zakladatelem obuvnické firmy Baťa a jedním z největších podnikatelů své doby zavedl mnoho nových myšlenek ve výrobě a prodeji svých výrobků, kterými dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů jeho postupy a technologie byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu

Tomáš Baťa Tomáš Baťa pocházel z rodiny, která se roky zabývala ševcovstvím první zmínka o ševci jménem Baťa je z roku 1667 Tomáš, třetí dítě svého otce Antonína Bati, se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně ve věku 10 let mu zemřela matka o 2 roky později se jeho otec rozhodl znovu oženit a zároveň přestěhovat rodinu a živnost do Uherského Hradiště už v raném věku 12 let se Tomáš začal zajímat o řemeslo, a to nejen jak boty vyrábět, ale taky jak je co nejlépe prodat v té době už v podstatě ovládal vše, co mu k živnosti ševce postačovalo

Tomáš Baťa ve 14 letech odjel proti vůli svého otce do Prostějova, kde pracoval u firmy Fäber, vyrábějící ševcovské stroje brzy však dostal výpověď a vrátil se do otcovy dílny, ale po vzájemné neshodě odjel bez peněžních prostředků do Vídně za svou sestrou Annou ta mu finančně vypomohla a mladý Tomáš začal podnikat na vlastní pěst ve vlastní dílně jeho horlivost po zisku byla ovšem záhy ukončena neznalostí tamějšího trhu navíc neměl úřednické povolení vykonávat řemeslo proto se v doprovodu svého otce vrátil zpět do Uherského Hradiště, kde se stal obchodníkem

Tomáš Baťa 12. července 1932 Tomáš Baťa zahynul spolu se svým pilotem při letecké nehodě, když ve svém osobním letadle letěl do Švýcarska, aby se zúčastnil otevření nové pobočky pozn. v té době měla firma Baťa pobočky již ve více než 60 státech havarovali těsně po startu ještě na pozemku firmy na pohřbu Tomáše Bati pronesl smuteční řeč jeho nevlastní bratr, a nástupce ve firmě, Jan Antonín Baťa

Jan Antonín Baťa (7. 3. 1898 – 23. 8. 1965) český podnikatel a ekonom v roce 1932 převzal firmu a z úspěšné české společnosti vybudoval nadnárodní koncern, který operoval po celém světě v rámci zahraniční expanze v roce 1937 absolvoval se svými spolupracovníky let kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty cesta vedla do různých částí země, např. do Rakouska, Tuniska, Egypta, Iráku, Persie, Indie, Thajska, Hong – Kongu, Číny, Japonska, USA, Francie, Německa v roce 1938 vydal knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, v níž navrhl rozsáhlé hospodářské reformy

Jan Antonín Baťa během 2. světové války byl obviněn ze spolupráce s nacisty (konkrétně z přípravy plánu na násilný přesun českého obyvatelstva do Patagonie) po válce se marně pokoušel očistit své jméno; v této snaze byla úspěšná až jeho rodina v roce 2007, kdy soud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným za svého života vedl rovněž soudní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa (tedy jejích zahraničních poboček, protože Baťovy závody v Československu byly v roce 1945 znárodněny) ani v tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl Tomáši Janu Baťovi (synovi Tomáše Bati) Jan Antonín Baťa poté co se uchýlil do Jižní Ameriky, založil řadu nových obuvních a jiných společností a zakládal a rozvíjel nová města podle vzoru Zlína byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír zemřel roku 1965 v Brazílii

Počátek podnikání v roce 1894 se nechali Tomáš, bratr Antonín a sestra Anna vyplatit svým otcem z rodinného podniku od své zesnulé matky dostali věno, se kterým ve Zlíně založili obuvnickou živnost, ohlášenou na nejstaršího sourozence Antonína Baťu ml. (podle tehdejších norem nebyl Tomáš ještě plnoletý) zaměstnávali okolo 10 dělníků, kteří museli pracovat fixní pracovní dobu a za kterou dostávali pravidelnou týdenní mzdu tento způsob řízení podniku byl na tu dobu velice neobvyklý, ale také velmi průkopnický v létě 1895 byl veškerý jejich majetek zastaven na splátky a směnky, které už nebylo možné platit začaly jim hrozit žaloby ze stran věřitelů a přišla krize když Antonín odešel na vojnu, ujal se Tomáš vedení podniku a pokusil se zbavit dluhů

Rozvoj firmy Tomáš přišel s inovacemi, které měly tuto situaci vyřešit - rozhodl se začít šít boty z plátna, protože bylo mnohem levnější a dostupnější, než pravá kůže o tzv. „baťovky“ (plátěné boty s koženou podešví a elegantní špičkou z pravé kůže) začal být díky reklamě obrovský zájem do léta 1896 se Tomáš dluhů zbavil výroba se rozjížděla ve velkém, proto Baťa zakoupil v Německu první šicí stroje s ručním pohonem

Rozvoj firmy v roce 1897 byly všechny dluhy zaplaceny, a tak Tomáš postavil svou první výrobní halu, ve které zaměstnal kolem 40 dělníků a 20 šiček postupem času odkoupil další pozemky na území města Zlína, kam začal rozšiřovat firemní infrastrukturu firma Antonín Baťa byla v rozkvětu, ale její zakladatel a bratr Tomáše, Antonín Baťa ml., vážně onemocněl tuberkulózou proto se vlastníkem firmy stal Tomáš Baťa a firmu přejmenoval ke dni 1.8.1900 na veřejnou společnost T&A Baťa hlavní činností byla výroba plátěné a houněné obuvi

Rozvoj firmy na rozvoji firmy se také podílela sestra obou bratrů Anna, která se zasloužila o prosperitu firmy BAŤA převzala od bratrů ekonomiku firmy a svým přístupem zabránila zbytečnému plýtvání finančních prostředků

Zkušenosti ze zahraničí v roce 1904 se Tomáš Baťa rozhodl odjet do Ameriky ve snaze získat nové zkušenosti s řízením organizace práce, výplatami zaměstnanců a uskladněním polotovarů pro výrobu obuvi po více než roce s sebou z USA přivezl nové plány výstavby továrních budov a nové výkonnější stroje začal také stupňovat požadavky na dělníky, např. za špatně provedenou práci srážel mzdy nepřistoupil na požadavky sociálně-demokraticky orientované odborové organizace, následkem čehož se uskutečnila stávka zaměstnanců Baťa tuto situaci vyřešil výpověďmi pro všechny stávkující a na jejich místo přijal nové, nekvalifikované pracovníky

Firma T&A Baťa v roce 1908 zemřel Antonín Baťa, a tak se Tomáš definitivně ujal vedení firmy T&A Baťa, jejímž hlavním cílem se stala výroba lehkých baťovek v roce 1910 bylo v podniku zaměstnáno asi 350 dělníků, denně se vyrobilo více jak 3000 párů bot s rostoucím objemem produkce rostla také imigrace nových pracovních sil, což donutilo Baťu k výstavbě tzv. Baťových domků firma uzavírala s dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, účtovala k náhradě tzv. ztráty na režiích

Podnikání za války na začátku první světové války dostala firma zakázku na výrobu 50 000 párů vojenských bot, tzv. bagančat počet pracovníků i denní pracovní výkon rychle rostly od roku 1914 do roku 1918 se počet Baťových zaměstnanců zvýšil desetinásobně na konci války činila denní výroba téměř 6 000 byla zřízena vlastní koželužna a zakoupeny velkostatky pro zásobování dřevem a potravinami pro zaměstnance vlastní výrobou surovin firma ušetřila na nákladech ze stejného důvodu začala otevírat vlastní prodejny nejen ve Zlíně, ale po celém státě

Poválečná krize bezprostředně po skončení války byla firma postižena odbytovou, výrobní a finanční krizí na konci roku 1918 začala firma tuto krizi řešit tím, že zřizovala osobní účty svým zaměstnancům z jejich vlastních mezd a vkladů, které byly úročeny 10% úrokovou mírou naspořené peníze byly použity jako investice do provozního kapitálu toto řešení krize mělo jen dočasný charakter v roce 1919 se začalo v Baťových závodech stávkovat, aby Baťa potlačil stávku, nechal založit odborové organizace, kam si mohli dělníci volit své zástupce krize vyvrcholila o rok později, kdy došlo k celonárodní dělnické stávce

Poválečná krize řešení krize: aby Baťa vyprázdnil sklady plné zboží, snížil dvakrát cenu obuvi o 50% a mzdy o 40% pracovníkům to vykompenzoval tím, že jim poskytl určité slevy poloviční ceny působily jako magnet na zákazníky a tímto odvážným krokem začal Baťa se svými 112 pobočkami ovládat trh v roce 1923 Baťa úspěšně kandidoval ve volbách do obecního zastupitelstva na post starosty města Zlína, a které také následně vyhrál

Plánovité hospodářství dělníci přicházející ve dvacátých letech do Zlína za prací byli po osvědčení přijímáni do hlavní výroby, případně se uplatnili dle vlastní specializace ti nejlepší z celého podniku měli možnost po pracovní době navštěvovat Baťovu školu práce k získání vyšší kvalifikace a odbornosti to vše vedlo postupně k získávání řídících a manažerských funkcí jak v Československu, tak i v nově zakládaných pobočkách po celém světě

Plánovité hospodářství Baťa se začal v roce 1924 orientovat na zahraniční obchod v zahraničí budoval obchodní síť prodejen a prodával za ceny pod cenovou úrovní konkurence, čímž ji dokázal likvidovat Výroba vzrůstala, na konci roku 1925 pracovalo v Baťově koncernu 5 200 zaměstnanců. v prvním sestaveném desetiletém plánu předpovídal denní výrobu 100 000 párů bot, ale tento plán byl po roce překonán téměř o dvojnásobek proto se začaly tvořit roční plány, které v sobě zahrnovaly plány veškerých oddělení výroby později se tyto plány dělily na denní programy, tudíž na každý den byl stanoven přesný obrat, kterého muselo být dosaženo

Samosprávné dílny další revoluční inovací bylo vytvoření hospodářských jednotek, které měly vlastní účet zisků a ztrát tyto Samosprávné dílny tvořily základní buňku celého podniku v čele stál mistr, který za vše nesl zodpovědnost každé oddělení a každá dílna kupovala od předcházejícího oddělení zboží, které po zpracování zase prodávala následujícímu oddělení přitom si musela pečlivě polotovary překontrolovat, protože jak je jednou převzala, tak za kvalitu také odpovídala, tím se ušetřilo na kontrolorech a přitom se vyrábělo ve špičkové kvalitě

Systém mezd Tomáš Baťa užíval 4 základní druhy mezd: pevná mzda – brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci individuální úkolová mzda – dostávali dělníci na některých speciálních postech kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úseků typická je také Baťova cena, která skoro vždy končila devítkou (jednoduše 999 Kč vypadá opticky lákavěji, než 1000 Kč, přitom jde o rozdíl pouhé jedné koruny)

Expanze podniku v letech 1926 – 1928 vzrostl export obuvi a firma Baťa ovládala více než polovinu československého vývozu ve firmě došlo k zavedení pásové výroby, která byla používána v závodech Henryho Forda produktivita práce vzrostla o 75% a počet zaměstnanců o 35% čistý obrat firmy činil 1,9 miliardy Kč roku 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost se základním kapitálem 135 000 000 korun, a začaly vznikat dceřiné společnosti po celém světě po tragické smrti Tomáše Bati převzal na základě závěti celou firmu nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, který dále pokračoval v rozvoji firmy

Závěr Tomáš Baťa a později i jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa se nebáli zkusit dosáhnout velkých úspěchů v podnikání a to jak v době pro tuto činnost příznivou tak i za doby krize, a tak vždy budou patřit k velkým osobnostem minulosti. "Je úplně jedno, že děláte nejlepší boty na světě když okolo vás není nikdo, kdo by si je mohl koupit."

Děkujeme za pozornost