Digitální učební materiál Autor: Ing. Bronislav Sedláček Předmět/vzdělávací oblast: Telekomunikace Tematická oblast: Lokální počítačové sítě Téma: Přenosová média sítě LAN - bezdrátové sítě Ročník: 4. Datum vytvoření: září 2013 Název: VY_32_INOVACE_13.1.10.ELE Anotace: Bezdrátové sítě WLAN, WiFi, WiMax a Bluetooth. Prezentace je určena pro výuku žáků oboru Telekomunikace. Využitím grafických možností sady Microsoft Office 2010 se materiál stává inovativním zejména přehledností výkladu odborného tématu. Využití multimediálních prostředků zvyšuje názornost výuky, usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich zájem a aktivitu. Metodický pokyn: Prezentace primárně slouží pro výklad v hodině, ale může být využita i k samostudiu a pro distanční formu vzdělávání. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC a dataprojektoru.
Bezdrátové sítě První široce přijatý bezdrátový standart pro počítačové sítě 802.11b byl přijat v roce 1999. K radiovému přenosu je využíváno nelicencované pásmo ISM ( Industrial, Scientific, Medical), určené původně pro průmyslové, vědecké a lékařské aplikace. Pro bezdrátové spojení mezi počítači bylo nutno naistalovat PCI karty. Jako první s tímto provedením přišel notebook Centrino v březnu 2003.
Bezdrátové sítě Bezdrátová síť WLAN původně sloužila k usnadnění konferencí a porad, na kterých používali účastníci své notebooky. Dnes je využití těchto sítí podstatně rozšířenější co do významu i funkce. Prakticky nejznámější a dnes nejpoužívanější je připojení k síti Internet. WLAN ale také umožňuje rychlé vybudování dočasné či mobilní sítě určené jen pro splnění zadaného krátkodobého úkolu.
Základová stanice WiMax
Wi-Fi Původním cílem Wi-Fi sítí bylo zajišťovat vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení a dále jejich připojování na lokální (např. firemní) sítě LAN. S postupem času začaly být využívány také k bezdrátovému připojení do sítě Internet. Wi-Fi zařízení jsou téměř ve všech přenosných počítačích a mobilních telefonech. Úspěch Wi-Fi byl podmíněn využíváním bezlicenčního pásma. Následníkem Wi-Fi je bezdrátová technologie WiMax, která se zaměřuje na zlepšení přenosu signálu na větší vzdálenosti.
Mobilní WiMax stanice
Wi-Fi Důležité pojmy: Ad-hoc sítě - navzájem spojují dva klienty, kteří jsou v rovnocenné pozici (peer-to-peer). Vzájemná identifikace probíhá pomocí SSID. Obě strany musí být v přímém rádiovém dosahu, což je typické pro malou síť nebo příležitostná spojení, kdy jsou počítače ve vzdálenosti několika metrů. Infrastrukturní sítě - obsahují jeden nebo více přístupových bodů (AP – Access Point), které vysílají své SSID. Klient si podle názvů sítí vybere, ke které se připojí. Několik přístupových bodů může mít stejný SSID identifikátor.
Wi-Fi Access Point - přístupový bod (AP) řídí komunikaci mezi Wi-Fi zařízeními, která jsou zapojena v infrastrukturním režimu. Firewall - chrání lokální síť před narušiteli tak, že omezuje přístup na počítač nebo síť. Většina přístupových bodů obsahuje firewall. Většinu firewallů můžete nakonfigurovat tak, aby umožňovaly přístup ke specifickým částem dané sítě nebo aby odepřely veškerý přístup zvenčí.
WiFi Home gateway - brána (gateway) je v PC sítích uzel, který spojuje dvě různé sítě. Brána musí vykonávat i funkci směrovače (routeru). Struktura sítě - bezdrátová síť může být vytvořena různými způsoby v závislosti na požadované funkci. Ve všech případech hraje klíčovou roli identifikátor SSID (Service Set Identifier), což je řetězec až 32 ASCII znaků, kterými se jednotlivé sítě rozlišují. SSID identifikátor je v pravidelných intervalech vysílán broadcast.
WiFi Takže všichni klienti si mohou zobrazit dostupné bezdrátové sítě, ke kterým je možné se připojit (tzv. asociovat se s přístupovým bodem). Broadcast je zpráva, kterou v počítačové síti přijmou všechna připojená síťová rozhraní. Pomocí broadcastů se v sítích šíří například informace o sdílení v sítích (pomocí protokolu SMB) nebo identifikace zařízení (CDP protokol).
Bluetooth Je bezdrátová síť malého dosahu. Není slučitelná s WLAN, i když používá rádiové kmitočty stejného pásma. Skládá se z velmi malých struktur označovaných jako pikonet (pikosíť). V rámci jedné sítě může komunikovat několik zařízení (např. PC, myš, klávesnice atd.) nebo několik počítačů. V dnešní době bluetooth využívají ke komunikaci mimo svou síť také mobilní telefony.
Použité zdroje: BOHÁČ, Leoš a Pavel BEZPALEC. Datové sítě: přednášky. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 204 s. ISBN 978-80-01-04694-4. HÄBERLE, Heinz. Průmyslová elektronika a informační technologie. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2003. ISBN 80-867-0604-4. JANSEN, Horst a Heinrich RÖTTER. Informační a telekomunikační technika. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 399 s. ISBN 80-86706-08-7. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bronislav Sedláček. FROM WIKIMEDIA COMMONS. cs.wikipedia.cz [online]. [cit. 9.2.2014]. Dostupný na WWW: Original file (1,148 × 893 pixels, file size: 499 KB, MIME type: image/jpeg) FROM WIKIMEDIA COMMONS. cs.wikipedia.cz [online]. [cit. 9.2.2014]. Dostupný na WWW: Original file (1,944 × 2,592 pixels, file size: 682 KB, MIME type: image/jpeg)