Karlovy Vary 17. června 2010 – JUDr. Zdeněk Krčmář Odpovědnost insolvenčního správce a odpovědnost státu za dohlédací činnost insolvenčního soudu Karlovy Vary 17. června 2010 – JUDr. Zdeněk Krčmář

Motto: „I ta nejjednodušší myšlenka se dá vyjádřit složitě.“ Artur Bloch: Murphyho zákon a právníci © Z. Krčmář

Insolvenční správce = správce cizího majetku, tedy majetku, který nepatří-li zcela nebo zčásti osobě, která jej spravuje. a/nebo také jen = osoba vykonávající povinnosti uložené zákonem (zpravidla insolvenčním zákonem) nebo insolvenčním soudem.

Správci cizího majetku se samostatnou majetkovou odpovědností 1/ Člen statutárního orgánu 2/ Likvidátor 3/ Zákonný zástupce 4/ Opatrovník a poručník 5/ Správce dědictví 6/ Správce konkursní podstaty 7/ Vyrovnací správce 8/ Insolvenční správce 9/ Nucený správce 10/ Zástavní věřitel a oprávněný ze zadržovacího práva 11/ Oprávněný ze zajišťovacího převodu vlastnického práva 12/ Soudní exekutor 13/ Správce podniku

Správa majetkové podstaty § 230 odst. 1 insolvenčního zákona: (1) Správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů.

Způsob výkonu správy Povinnost postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí: § 37 odst. 1 IZ (pro správce konkursní podstaty totéž v § 8 odst. 2 ZKV) srovnatelné Péče řádného hospodáře: (terminologie obchodního zákoníku) § 38l, § 66a, § 79b, § 190b, § 194, § 201 obch. zák.

Kategorizace správců cizího majetku I.   Podle toho, od jaké autority se odvíjí právo správce spravovat cizí majetek II. Podle povahy spravovaného majetku III. Podle toho, zda jde o správce, který je nositelem samostatné majetkové odpovědnosti za řádný výkon správy cizího majetku. IV. Podle toho, zda vlastní výkon správy cizího majetku podléhá dohlédací (dozorové) činnosti soudu nebo jiného orgánu.

Kategorizace: Autorita delegující právo správy A/ Správci pověření správou cizího majetku jeho majitelem. B/ Správci pověření správou cizího majetku zákonem. C/ Správci pověření správou cizího majetku soudním rozhodnutím nebo rozhodnutím jiného k tomu oprávněného orgánu.

Kategorizace: Povaha spravovaného majetku A/ Správci jednotlivých věcí práv nebo majetkových hodnot B/ Správci určité skupiny aktiv (typicky správa balíku cenných papírů) C/ Správci věcí, práv a majetkových hodnot sloužících k podnikání (podniku)

Kategorizace: Správa podléhající dohledu 1/ Správce konkursní podstaty 2/ Vyrovnací správce 3/ Insolvenční správce 4/ Nucený správce 5/ Opatrovník a poručník 6/ Soudní exekutor ? 7/ Správce podniku ? 8/ Likvidátor ?

Subjekty odpovědné za škodu způsobenou správcem cizího majetku. 1/ Správce cizího majetku 2/ Osoba, jejíž majetek je spravován 3/ Osoba odpovědná za dohled

Správce konkursní podstaty Odpovědnost za škodu: SAMOSTATNÁ. Podle občanského zákoníku a zákona o konkursu a vyrovnání. Správce konkursní podstaty je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Soudní dohled: ANO (plný a průběžný) Věcná příslušnost pro spory o NŠ: KRAJSKÝ SOUD (§ 9/3 písm. i/ OSŘ ve znění do 31.12.2007), v jiných případech ale OKRESNÍ SOUD.

Insolvenční správce Odpovědnost za škodu: SAMOSTATNÁ. OBJEKTIVNÍ. Podle insolvenčního zákona a občanského zákoníku. Insolvenční správce: odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, která věřiteli s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce; této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky za majetkovou podstatou. Soudní dohled: ANO (plný a průběžný) Věcná příslušnost pro spory o NŠ: KRAJSKÝ SOUD (§ 9/3 písm. i/ OSŘ v jiných případech ale OKRESNÍ SOUD.

Věcná příslušnost KS - § 9/3 písm. i) OSŘ i) ve sporech z právních vztahů mezi podnikatelem, obecně prospěšnou společností, nadací nebo nadačním fondem a insolvenčním správcem majetku patřícího do jejich majetkové podstaty, popřípadě nuceným správcem, který jim byl ustanoven.

Za majetkovou újmu třetí osoby vzešlou z jednání insolvenčního správce může odpovídat: 1/ Insolvenční správce 2/ stát 3/ majetková podstata (dlužník)

Vadný výkon funkce insolvenčního správce – typové okruhy 1/ Předběžná správa (§§ 112-114 IZ) 2/ Soupis majetkové podstaty (§§ 209, 224 3/ Popěrné úkony (§ 192 IZ) 4/ Odpůrčí nároky (§ 239 IZ) 5/ Zanedbání dohledu (§ 354, § 412 IZ) 6/ Vymáhání pohledávek (§ 249 IZ) 7/ Zpeněžování (§ 283 a násl.) 8/ Ukončení smluv (§ 253 a násl.)

1/ Z judikatury Za škodu vzniklou účastníkům konkursního řízení nebo třetím osobám v důsledku porušení povinnosti uložené správci konkursní podstaty zákonem nebo soudem v souvislosti s výkonem této funkce odpovídá správce konkursní podstaty podle § 420 odst. 1 obč. zák. R 88/2003

2/ Z judikatury Stát neodpovídá za škodu způsobenou porušením povinnosti správce konkursní podstaty v konkursním řízení. Nesprávný úřední postup konkursního soudu může spočívat v tom, že nevydal správci konkursní podstaty včas pokyn k vyloučení věci z majetku konkursní podstaty, ačkoliv mu byly známy skutečnosti, jejichž jednoduché posouzení umožňovalo přijmout spolehlivý závěr, že sepsaná věc nepatří do konkursní podstaty. Samotná okolnost, že bylo zahájeno řízení o vylučovací žalobě ve smyslu ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nesprávnost takového postupu nevylučuje; není však povinností konkursního soudu vyjadřovat se při výkonu své dohlédací činnosti (§ 12 odst. 2 uvedeného zákona) ke stavu dokazování v řízení o vylučovací žalobě. R 24/2006

3/ Z judikatury I.Smysl úpravy obsažené od 1.5.2000 v § 8 odst. 3 poslední větě zákona č. 328/1991 Sb. tkví v tom, že od uvedeného data již správce konkursní podstaty nesměl zadat třetím osobám na účet podstaty činnosti, k nimž byl sám povinen, bez souhlasu věřitelského výboru, i kdyby šlo o náklad plně opodstatněný. Bez souhlasu věřitelského výboru bylo vyúčtování takového nákladu bez dalšího nepřípustné. II. To, že věřitelský výbor udělí správci konkursní podstaty souhlas s tím, aby činnosti, k nimž je povinen, zadal třetím osobám na účet konkursní podstaty, nezbavuje konkursní soud práva na základě posouzení konkrétních okolností případu uznání takto vynaloženého nákladu na účet podstaty odepřít (neschválit jej v režimu § 29 zákona č. 328/1991 Sb.). Ani informovaný souhlas věřitelského výboru nezbavuje správce konkursní podstaty povinnosti jednat při udržování a správě konkursní podstaty s péčí řádného hospodáře, což platilo i v době do 30.4.2000. Usnesení NS ze 7.1.2010, sp. zn. 29 Cdo 66/2007

4/ Z judikatury Samozřejmým předpokladem poskytnutí jakékoli zálohy na budoucí plnění jejímu příjemci je, že následně dojde k jejímu zúčtování a že tam, kde výše poskytnuté zálohy nebo záloh převýší částku, na kterou příjemci zálohy vznikl nárok podle poskytnutého plnění, příjemce přeplatek na záloze vrátí. Poskytnutá záloha nezavazuje toho, kdo ji poskytl, k následnému vyplacení částky odpovídající plnění poskytnutému příjemcem zálohy, ve výši rovnající se vždy alespoň výši poskytnuté zálohy či záloh. Tím, že správce konkursní podstaty obdržel v průběhu konkursu formou záloh na konkursní odměnu částku přesahující výši konkursní odměny, na kterou mu posléze skutečně vznikl nárok, požadavek na zvýšení odměny ve smyslu § 8 odst. 3 věty páté zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2007 zdůvodnit nelze. usnesení NS z 22.10.2009, sp. zn. 29 Cdo 738/2007

5/ Z judikatury Správce konkursní podstaty. Jestliže podle rozsudku soudu sepsaná věc nenáleží do konkursní podstaty, může se osoba, jejíž majetek byl takto po určitou dobu sepsán v konkursní podstatě a tam užíván domáhat úspěšně žalobou podanou vůči správci konkursní podstaty vydání bezdůvodného obohacení vzniklého tím, že konkursní podstata po určitou dobu užívala věc, jež do ní nenáležela. rozsudek NS z 30.7.2009, sp. zn. 29 Cdo 1662/2007

6/ Z judikatury Správce konkursní podstaty. Spor o náhradu škody způsobené třetí osobě správcem konkursní podstaty porušením povinností při výkonu funkce správce konkursní podstaty není sporem vyvolaným konkursem. Rozsudek NS z 11.8.2009, sp. zn. 29 Cdo 2816/2007

Statistika insolvenčních věcí vedených u NS 2008 – 8 dovolání v insolvenčních věcech 2009 – 40 dovolání v insolvenčních věcech 2010 – dosud: 24 dovolání v insolvenčních věcech Zatím (za celou dobu) 1 dovolání (rok 2010) v incidenčním sporu podle insolvenčního zákona

1/ Z nové insolvenční judikatury NS Dlužník, který označením bodu 21 ve formuláři návrhu na povolení oddlužení projeví navenek úmysl podat „návrh na povolení oddlužení“ zároveň jako „insolvenční návrh“ a který současně rezignuje na uvedení („popis“) jakýchkoli „rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek“, předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona. usnesení NS ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008

1a/ Z nové insolvenční judikatury NS Obsahuje-li insolvenční návrh dlužníka, který není podnikatelem, všechny zákonem předepsané náležitosti, musí být projednán i tehdy, odmítne-li insolvenční soud návrh na povolení oddlužení. Odmítnutím návrhu na povolení oddlužení nekončí insolvenčním řízení. usnesení NS ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008

1b/ Z nové insolvenční judikatury NS U insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, proto, že mu úpadek teprve hrozí (§ 3 odst. 4 insolvenčního zákona), se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít (se zřetelem ke všem okolnostem případu), že lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v budoucnu nastane dlužníkova platební neschopnost ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž k podmínce, aby dlužník i v tomto případě měl nejméně dva věřitele s pohledávkami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů, týkala „podstatné části“ dlužníkových peněžitých závazků. usnesení NS ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008

2/ Z nové insolvenční judikatury NS Prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle § 185 insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce. Insolvenční správce může účinně vzít zpět popření pravosti nevykonatelné pohledávky (a ve smyslu ustanovení § 201 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona tak přivodit její zjištění) jen po dobu, po kterou se podle insolvenčního zákona k takto popřené pohledávce v insolvenčním řízení přihlíží. K účinnému zpětvzetí popření pravosti nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem tak může dojít do doby, než marně uplyne lhůta stanovená věřiteli popřené pohledávky k podání incidenční žaloby u insolvenčního soudu a podá-li věřitel včas žalobu o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky, pak do doby, než rozhodnutí insolvenčního soudu o této žalobě nabude právní moci. usnesení NS ze dne 16. prosince 2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009

3/ Z nové insolvenční judikatury NS Při projednání insolvenčního návrhu věřitele a rozhodnutí o tomto návrhu se dokazování skutečností potřebných k osvědčení dlužníkova úpadku řídí vyšetřovací zásadou. Přiměřené uplatnění ustanovení občanského soudního řádu o koncentraci řízení je vyloučeno. usnesení NS ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009

3a/ Z nové insolvenční judikatury NS Důvodem k zamítnutí insolvenčního návrhu věřitele v řízení před soudem prvního stupně je i to, že v insolvenčním řízení vyjde najevo, že sporné skutečnosti týkající se pohledávky, kterou je insolvenční navrhovatel povinen doložit nebude možné osvědčit pouze listinami a že provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů (výslechem účastníků, výslechem svědků, znaleckými posudky, ohledáním apod.) by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce. Rozhodnutí, jímž soudu zamítá insolvenční návrh věřitele proto, že by dokazováním sporných skutečností o jeho pohledávce nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce, současně nemůže rezignovat na popis konkrétních sporných skutečností, jejichž dokazování by nahrazovalo sporné řízení ani na co nejkonkrétnější označení důkazů, jejichž prostřednictvím by se tak (ve sporném řízení) podle soudu rozhodujícího v insolvenčním řízení muselo stát. III. Je věcí insolvenčního navrhovatele zvážit před podáním insolvenčního návrhu, zda i bez důkazních prostředků, jejichž prováděním by insolvenční soud s přihlédnutím k míře sporných skutečností v insolvenčním řízení nahrazoval nalézací řízení o pohledávce před k tomu povolaným orgánem, bude schopen doložit po skutkové stránce svou pohledávku vůči dlužníku v insolvenčním řízení. usnesení NS ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009

3b/ Z nové insolvenční judikatury NS Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu věřitele je usnesením ve věci samé, které se s výjimkou případů uvedených v § 133 odst. 1 insolvenčního zákona podle zákona vydává po nařízení jednání. Nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 94 odst. 3 insolvenčního zákona, není odvolací soud oprávněn odvolání proti takovému usnesení projednat a věcně o něm rozhodnou bez nařízení odvolacího jednání. . usnesení NS ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009