Subjekty občanskoprávních vztahů Osoby fyzické (os. přirozené) Osoby právnické (os. morální)

Právní způsobilost subjektů A) způsobilost k právům a povinnostem pasivní aspekt B) způsobilost k právním úkonům aktivní aspekt

Právní subjektivita Způsobilost k právům a povinnostem Totéž co osoba v právním smyslu Způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti Osoba mající ZPP je potencionálním (možným) subjektem právních vztahů statická a pasivně vyjádřená možnost mít práva a povinnosti z právních vztahů

Způsobilost k právním úkonům Jen ty subjekty, jejichž jednání je objektivním právem seznatelné (právně relevantní) mají i způsobilost k právním úkonům, tj. schopnost nabývat práv a zavazovat se

Způsobilost k právům a povinnostem Základní občanské právo Čl. 5 LZPS Článek 5 Každý je způsobilý mít práva. Článek 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. (3) Trest smrti se nepřipouští.

Způsobilost k právům a povinnostem Způsobilost dle hmotného práva je určující i pro procesní vztahy (o.s.ř) uvádí, že způsobilost být účastníkem řízení má jen ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti dle hmotného práva (§19)

Způsobilost k právům a povinnostem - vznik Vzniká narozením Narozením živého dítěte Rozumí se tím jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matky, jestliže projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost

Známky života Dítě –postačí jedna ze známek

Způsobilost k právům a povinnostem - vznik Porodní hmotnost 500 g a vyšší nebo nižší než 500 g, ale přežije 24 hodin po porodu (kumulativně!)

Způsobilost k právům a povinnostem - vznik Narození mrtvého dítěte Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matky, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší.

Způsobilost k právům a povinnostem - vznik Potrat plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g (a pokud ji nelze zjistit, pak jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů); plod projevuje alespoň jednu ze známek života, má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu; z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez obalu, anebo těhotenská sliznice. Vyhláška č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky

Nasciturus Způsobilost k právům a povinnostem má i počaté dítě, narodí-li se živé Praktický význam – pohrobek může dědit; být obdarován apod. Jestliže dojde k potratu nebo porodu mrtvého dítěte, má se zato, že nasciturus právní subjektivity nikdy nenabyl Nasciturus iam pro nato habetur (Počatý budiž pokládán za narozeného)

Způsobilost k právům a povinnostem - zánik Trvá po celý život Nelze omezit; ani rozšířit je konstantní Končí smrtí Úřední zjištění smrti: prohlídka těla + vydání úmrtního listu Pokud nelze prokázat (chybí tělo) pak soud prohlásí za mrtvého

Prohlášení za mrtvého K prohlášení za mrtvého může dojít tehdy, nelze-li smrt fyzické osoby prokázat předepsaným způsobem. Je tomu tak především tehdy, je-li na základě jiných důkazů zjištěno, že určitá osoba zemřela. Prohlášením za mrtvého nastávají stejné právní následky jako smrtí dané osoby, a to ke dni uvedeném v rozhodnutí jako den smrti. Tento den je také rozhodující pro nabytí dědictví po osobě prohlášené za mrtvou. Za mrtvou může soud prohlásit i osobu nezvěstnou, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem soudit, že již nežije. V rozhodnutí určí den, který platí za den smrti nezvěstného, příp. den, který nezvěstný nepřežil.

Prohlášení za mrtvého Řízení o prohlášení za mrtvého lze zahájit k návrhu osoby, která má na věci právní zájem (manžela, dětí, osob, jež tvrdí, že budou dědici); může však být zahájeno i bez návrhu. Zákon pamatuje i na případy, kdy se dodatečně zjistí, že osoba prohlášená za mrtvou žije V takovém případě soud i bez návrhu své rozhodnutí o prohlášení za mrtvého zruší. Z hlediska právních následků smrti (zejména dědické posloupnosti) je významné i datum smrti. Proto zjistí-li soud dodatečně, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého zemřel jiného dne nebo se tohoto dne nemohl dožít, anebo jej přežil, opraví i bez návrhu den, který je uveden v rozhodnutí jako den smrti. Výjimka v oblasti manželství §22/2 ZOR to se obnoví, neuzavřel-li manžel manželství nové (i pokud už zaniklo rozvod, smrt apod.)

Způsobilost k právním úkonům Fyzická osoba nabývá způsobilosti k právním úkonům postupně s tím, jak rozumově a volně vyspívá. V plném rozsahu nabývá fyzická osoba způsobilosti k právním úkonům dosažením zletilosti. Zletilosti nabývá fyzická osoba zásadně dosažením věku 18 let, zletilosti však může nabýt i osoba mladší 18 a starší 16 let uzavřením manželství, a to i neplatného. Takto nabyté zletilosti se zánikem manželství nepozbývá. U nezletilých osob je jejich způsobilost k právním úkonům nutno posuzovat diferencovaně s přihlédnutím k věku a okolnostem daného právního úkonu. Věk nezletilého je základním kritériem jeho způsobilosti k právním úkonům, protože je objektivně zjistitelný a poskytuje základní právní jistotu osobám, s nimiž nezletilci vstupují do právních vztahů.

§ 8 a 9 OZ § 8 (1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí. (2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. § 9 Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Mechanické hledisko věku; hledisko průměrného dvanáctiletého Pozor ochrana dobré víry a práv třetích osob – konkrétní okolnosti; na druhou stranu – ochrana slabší strany Článek 32 Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.

Omezení způsobilosti Poněvadž v některých případech duševní stav i zletilých osob vyžaduje ochranu zájmů těchto osob samotných i ochranu zájmů třetích osob před následky jejich případných právních úkonů, zákon stanoví možnost omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům Jestliže fyzická osoba byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo její způsobilost k právním úkonům byla omezena, soud takové osobě ustanoví opatrovníka Opatrovníkem může být ustanoven příbuzný osoby, o jejíž způsobilost se jedná, nebo jiná vhodná fyzická osoba. Není-li to možné, ustanoví soud opatrovníkem samosprávný orgán, popř. jeho zařízení, má-li vlastní právní subjektivitu.

Deliktní způsobilost případech, kdy je odpovědnost za škodu založena na principu zavinění (subjektivní odpovědnost), je nutné, aby měla osoba povolaná k odpovědnosti tzv. deliktní způsobilost aby byla způsobilá k zavinění Vzhledem k vymezení zavinění jako vnitřního psychického vztahu škůdce k protiprávnímu jednání a ke škodě jako jeho výsledku, pak deliktní způsobilost fyzické osoby nutně předpokládá, aby byla tato osoba po psychické stránce schopna posoudit své jednání a jeho následky (složka rozpoznávací) a současně byla schopna své jednání ovládnout (složka volní). Obě složky musí být splněny kumulativně. Obecně zletilostí (netrpí-li duševní poruchou) – obecná deliktní způsobilost Lze i částečně – částečná deliktní způsobilost (nezletilci) kriteriem bude na okolnostech konkrétního případu, tj. jak na konkrétním stavu rozumové a volní vyspělosti a věku škůdce

Právo je všude…