Živnostenská správa

Právní vymezení Živnostenské podnikání představuje v současné době nejrozšířenější formu podnikání. Právní úprava tohoto režimu je provedena zákonem o živnostenském podnikání (tzv. živnostenský zákon), přičemž základním posláním tohoto zákona je vymezit podmínky pro vznik, změnu a zánik živnostenských oprávnění. Živnostenský zákon upravuje i pravidla pro výkon kontroly nad živnostenským podnikáním. Na obsah živnostenského zákona potom bezprostředně navazuje i zákon o živnostenských úřadech.

Druhy živností Rozlišují se dva základní druhy živností, které se vztahují k rozdílným případům podnikatelských činností různého věcného zaměření, pro něž současně platí, že se od sebe také zásadně liší svým právním režimem. Jedná se o: živnosti ohlašovací: Živnosti volné Živnosti řemeslné Živnosti vázané živnosti koncesované. Zvláštní kategorii živností představují živnosti provozované tzv. průmyslovým způsobem (jedná se o případ provozování více živností, které spolu vzájemně souvisí tím, že směřují ke vzniku konečného výrobku) Obsahové náplně jednotlivých živností jsou potom stanoveny samostatným prováděcím předpisem.

Organizace živnostenské správy Organizace živnostenské správy je představována jednak příslušnými orgány státní správy, přičemž se dále vedle nich počítá s rozvinutím činnosti i tzv. samosprávných živnostenských orgánů. Orgány živnostenské státní správy jsou: Živnostenský úřad České republiky, krajské živnostenské úřady obecní živnostenské úřady.

Živnostenský úřad ČR Je ústředním orgánem živnostenské státní správy v České republice a jako takový: řídí usměrňuje kontroluje činnost krajských živnostenských úřadů Do jeho pravomoci a působnosti náleží zejména: vedení ústřední evidence všech podnikatelů, kterým byly vydány živnostenský list nebo koncesní listina rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů. Živnostenský úřad České republiky jako samostatný ústřední orgán nebyl dosud fakticky zřízen a výkonem jeho působnosti je tč. pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Krajské živnostenské úřady Krajské živnostenské úřady jsou organizační složkou příslušných krajských úřadů v postavení jejich odborů (na území hl.m. Prahy potom jde o odbor Magistrátu hl. m. Prahy) Do jejich pravomoci a působnosti náleží výkon činností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, týkajících se: řídící, koordinační, kontrolní a metodické činnosti vůči obecním živnostenským úřadům, rozhodování o odvolání proti rozhodnutí obecních živnostenských úřadů, dále krajské živnostenské úřady vedou pro své územní obvody tzv. živnostenské rejstříky

Obecní živnostenské úřa Obecní živnostenské úřady nejsou zřizovány ve všech obcích (jen v obcí s rozšířenou působností, a to v postavení jejich odborů). Do pravomoci a působnosti těchto živnostenských úřadů spadá výkon činností, které se týkají jak živností ohlašovacích, tak živností koncesovaných. V rozsahu své působnosti vystupují v postavení dotčených orgánů státní správy v územních a stavebních řízeních, týkajících se živností, a obdobně jsou také oprávněny v jim příslušejících případech provádět živnostenskou kontrolu a ukládat pokuty podle živnostenského zákona. Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecních živnostenských úřadů živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy.

Obsah správy na úseku živnostenského podnikání Pojem živnost znamená podnikatelskou činnost, která může být vykonávána jen na základě platného živnostenského oprávnění. U živností musí jít především o činnost soustavnou (tzn. určitá trvalost, stálost a pravidelnost této činnosti, na rozdíl od činností a úkonů jednorázového a nahodilého charakteru). Dalším charakteristickým znakem živnosti je, že musí jít o činnost samostatnou, tzn. příslušné subjekty živnostenského podnikání živnost vykonávají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Aby šlo o živnost, musí být každá taková činnost dále vykonávána za účelem dosažení zisku. Není přitom rozhodující, zda zisku bude či bylo skutečně dosaženo, nýbrž záleží na tom, zda u dané činnosti dosahování zisků objektivně přichází v úvahu. Naproti tomu činnosti, kde je objektivně sledován jiný účel a dosahování zisku nepřichází v úvahu, např. činnosti čistě dobročinného a charitativního rázu tuto podmínku nesplňují a nelze u nich uplatnit právní režim živnostenského podnikání.

Činnosti vyloučeného z živnostenského podnikání Živností se však nerozumí každá podnikatelská činnost. Živnostenský zákon totiž počítá s určitými činnostmi, resp. okruhy činností, které jsou z působnosti živnostenského zákona vyloučeny a k nimž tudíž živnostenské oprávnění založit nelze. Jedná se například: provozování činnosti vyhrazené zákonem státu /justice/ činnost lékařů, advokátů, znalců, tlumočníků apod., autorská umělecká činnost některé další činnosti jako např. činnost bank, pořádání loterií, provozování rozhlasového a televizního vysílání

Subjekty živnostenské správy Subjektem živnostenského podnikání mohou být : fyzické osoby (tj. občané), právnické osoby (tj. zejména nejrůznější druhy organizací jako např. obchodní společnosti, družstva, ale i státní podniky apod.). Pro živnostenské podnikání není rozhodující, kdo je uskutečňuje, nýbrž co je obsahem, resp. na co se zaměřuje každá konkrétní podnikatelská činnost. Subjektem mohou být jak české, tak zahraniční fyzické osoby (musí mít pobyt na území ČR povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující povolení k pobytu za účelem podnikání) Zahraniční právnická osoba (musí mít sídlo na území ČR nebo členských států EU)

Těžiště živnostenské správy Těžiště výkonu živnostenské správy spočívá v činnostech živnostenských úřadů, spojených s živnostenským podnikáním a to v následujících činnostech: vzniku, změn zániku živnostenských oprávnění prováděním kontroly 7

Vznik živnostenského podnikání Vznik živnostenského oprávnění je u všech druhů živností vázán na splnění určitých zákonných podmínek, přičemž zákon o živnostenském podnikání tyto podmínky dělí do dvou skupin, a to na: podmínky všeobecné, podmínky zvláštní. Tyto podmínky přitom nejsou podmínkami jen pro vznik oprávnění, nýbrž současně sou i podmínkami pro provozování živnosti, tzn. že musí být zachovány po celou dobu živnostenského podnikání. Povaha podmínek živnostenského podnikání vyžaduje, aby jejich splnění bylo posuzováno vždy ve vztahu k určité konkrétní fyzické osobě. Při živnostenském podnikání podnikateli v postavení fyzických osob se tyto podmínky vztahují přímo k těmto osobám, v případě živnostenského podnikání právnickými osobami se pak vztahují k jejich tzv. odpovědným zástupcům.

Všeobecné podmínky pro vznik živnosti dosažení věku 18 let, způsobilost dané osoby k právním úkonům, bezúhonnost, předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá daňové nedoplatky, předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud a území ČR podniká nebo podnikal, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zvláštní způsobilost Zvláštními podmínkami provozování živností jsou odborná nebo jiná způsobilost, předepisovaná z části samotným živnostenským zákonem, a dále pak, v návaznosti na obsah jednotlivých příloh k živnostenskému zákonu, předepisovaná zejména zvláštními právními předpisy (doklad o vzdělání, zdravotní způsobilost, řidičský průkaz, atp.) Prováděcí předpis přitom stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost.

Rozdíl mezi ohlašovacími a koncesovanými živnostmi Ohlašovací živnosti vznikají na základě svobodné vůle subjektu, který se rozhodne touto formou podnikat (pro vznik oprávnění k jejich provozování rozhodující. zamýšlené provozování živnosti předepsaným způsobem ohlásit a doložit zákonem požadované doklady). Průkazem živnostenského oprávnění v tomto případě je následně vydávaný živnostenský list (do jeho vydání stejnopis ohlášení živnosti s prokázaným doručením příslušnému živnostenskému úřadu). Koncesované živností vznikají z vůle živnostenského úřadu pro vznik oprávnění k jejich provozování třeba, aby stát, reprezentovaný živnostenským úřadem, nejprve posoudil žádost uchazeče o živnostenské oprávnění a na jeho základě výkon živnostenského zákona povolil, a to rozhodnutím o udělení tzv. koncese. Živnostenský úřad posuzuje v předepsaném postupu splnění jak všeobecných, tak i všech v úvahu přicházejících zvláštních podmínek k provozování živností, a oprávnění k provozování takové živnosti zakládá v každém jejím jednotlivém případě teprve svým rozhodnutím. V těchto případech je průkazem živnostenského oprávnění koncesní listina (do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla udělena koncese).

Účinky a kontrola Živnostenský list a koncesní listina mají bezprostřední právní účinky především pro daného podnikatele. Existence založeného živnostenského oprávnění se však současně dotýká i činnosti některých dalších subjektů veřejné správy, a proto se také jejich opisy zasílají těmto subjektům (jedná se o orgány vykonávající správu daně, příslušný orgán státní statistiky, úřad práce, správu sociálního zabezpečení a orgán, který vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění (těmto orgánům zasílá živnostenský úřad opis živnostenského listu a koncesní listiny) Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu, který přijal ohlášení živnosti a vydal živnostenský list, nebo který rozhodl o udělení koncese a vydal koncesní listinu, oznámit všechny změny týkající se údajů a dokladů, které byl povinen uvést a předložit při ohlášení živnosti či při podání žádosti o koncesi, popřípadě předložit doklady o těchto změnách, a to nejpozději do 15 dnů od jejich vzniku

Kontrola v systému živnostenské správy Pokud jde o kontrolu „nad dodržováním podmínek živnostenského podnikání“, zákon o živnostenském podnikání výslovně stanoví, že živnostenskou kontrolu provádějí samotné živnostenské úřady v rámci své působnosti. Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly přísluší vykonávat pověřeným pracovníkům živnostenských úřadů. Ti přitom mohou ke kontrole přizvat i zástupce ještě dalších orgánů a osob, určených zvláštními právními předpisy. I kontrolovaný podnikatel si může ke kontrole přizvat jím zvolenou třetí osobu. Při zjištění nedostatků při provozování kontroly živnostenský úřad může podle jejich povahy jednak kontrolovanému podnikateli uložit odstranění zjištěných nedostatků a jednak může uložit i příslušnou pokutu popř. v krajním případě může i zrušit živnostenské oprávnění. Aktuální stav v existenci živnostenských oprávnění je veden v tzv. živnostenských rejstřících vedených krajskými živnostenskými úřady. Význam živnostenského rejstříku je dán především tím, že slouží k přesné evidenci podnikatelů, jež mají živnost v územním obvodu vždy daného živnostenského úřadu, a současně i k případnému zveřejňování údajů o těchto podnikatelích a jejich živnostech.

Porušení pořádku na úseku správy živnostenského podnikání Živnostenský úřad je ze zákona vybaven oprávněními ukládat při zjištění porušení právních povinností na svém úseku postihy, či jinak vyjádřeno - zjednávat nápravu. Realizace tohoto oprávnění přichází v úvahu především při tzv. neoprávněném podnikání, přičemž se v těchto případech uplatňují postihy vůči právnickým i fyzickým osobám (fyzické osoby mohou být stíhány i pro neoprávněné podnikání podle trestního zákona). Neoprávněným podnikáním se přitom rozumí podnikání, jež se provozuje bez příslušného živnostenského oprávnění a to, když: podnikatel nikdy neměl živnostenské oprávnění k danému podnikání založeno, Podnikatel sice oprávnění založeno má, ale konkrétní činnosti vykonává nad rámec předmětu tohoto oprávnění, Podnikatel podniká nadále i poté, co jeho živnostenské oprávnění zaniklo.

Sankce v živnostenské správě Vedle správního postihu podnikatelů při neoprávněném podnikání živnostenský zákon nevylučuje ani příslušný postih odpovědných fyzických osob podle trestního zákona (to i v případě odpovědných fyzických osob při neoprávněném podnikání právnických osob). Trestní zákon přitom stanoví v případě neoprávněného podnikání většího rozsahu trest odnětí svobody až na dobu jednoho roku nebo peněžitý trest, který může být stanoven až do výše 1,000.000,- Kč. Ve specifikovaných případech neoprávněného podnikání však může být pachatel potrestán odnětím svobody až na tři léta

Správní sankce Vedle případů, u nichž přichází v úvahu postih subjektů za neoprávněné podnikání ve sféře působnosti zákona o živnostenském podnikání, pamatuje dále tento zákon i na postihy příslušných subjektů při porušení jiných povinností stanovených živnostenským zákonem. Postihy, které v těchto případech přichází v úvahu, jsou představovány výhradně pokutami, přičemž jejich výše je odstupňována podle závažnosti porušených povinností, a živnostenský úřad pak může dále ještě v rámci příslušného zákonem stanoveného rozpětí pokuty její konkrétní výši stanovit zejména s ohledem na míru a další okolnosti protiprávního jednání. Zákon o živnostenském podnikání v případě těchto porušení právních povinností nediferencuje mezi jejich subjekty jako právnickými nebo fyzickými osobami, nýbrž jednotně hovoří jen o podnikatelích. To znamená, že ve smyslu tohoto ustanovení lze stíhat jak podnikatele s postavením právnických osob, tak podnikatele s postavením fyzických osob. Současně je třeba uvést, že toto ustanovení výslovně počítá i s postihem odpovědného zástupce, pro případy porušení povinností, které pro něj vyplývají ze živnostenského zákona.

Prokázaná odborná způsobilost Druhy živností živnost Živnost ohlašovací Všeobecné podmínky + Prokázaná odborná způsobilost Řemeslné živnosti Vázané živnosti Volné živnosti Vššobecné podmínky Živnosti koncesované Udělení koncese