aneb problematika náhradní rodinné péče Děti potřebují rodinu aneb problematika náhradní rodinné péče

Rodina Rodina (podle sociologické definice) představuje skupinu osob přímo spjatých pokrevními svazky, manželstvím nebo adopcí, jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí. Rodina je optimálním primárním sociálním prostředím. Měla by být nejlepší zárukou, že dítě bude realizovat své rozvojové možnosti, bude vytvářet základ své osobnosti a nalezne pozitivní vztah ke škole a vzdělávání.

Funkce rodiny: biologicko-reprodukční pečovatelská ekonomicko-zabezpečovací emocionální socializačně výchovná

Pro každé dítě je nejlepším prostředím vlastní fungující rodina. Rodina je v naší společnosti základní společenskou jednotkou. Ve správně fungující rodině se dostává dítěti všestranná péče, jsou v ní uspokojovány jeho základní životní potřeby, aby se mohlo zdárně a zdravě rozvíjet. V rodině je dítě obvykle středem pozornosti a zájmu, je vedeno k tomu, aby si osvojilo správné návyky, dovednosti a připravilo se pro život v naší společnosti. Předním hlediskem je blaho dítěte.

Funkčnost rodiny ale bývá často narušena!!!

osvojení (adopce) a pěstounská péče. Náhradní rodinná péče Dítě je vychováváno „náhradními“ rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Tou je u nás zejména : osvojení (adopce) a pěstounská péče.

Osvojení (adopce) Osvojení je státem garantovaná a zákonem ošetřená forma náhradní rodinné péče, při které přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě a mají k němu stejná práva a povinnosti, jakoby byli jeho rodiče. osvojením vzniká mezi osvojiteli a dítětem vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi dítě získává příjmení nových rodičů  vztah mezi dítětem a příbuznými osvojitelů je příbuzenský  osvojit lze pouze nezletilé dítě  nelze osvojit dítě počaté, dosud nenarozené  podmínkou osvojení je právně volné dítě o osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele  jako společné dítě mohou osvojit pouze manželé  mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl  Děti vhodné pro osvojení jsou děti, u kterých se předpokládá méně problémový zdravotní a psychomotorický vývoj a které je možné předat do rodinné péče především v raném věku.

Náš zákon definuje osvojení: Zrušitelné Nezrušitelné  Osvojení zrušitelné může být změněno v osvojení nezrušitelné, nikoliv však naopak.

Nezrušitelné osvojení osvojitelé jsou na základě rozhodnutí soudu, zapsáni v matrice soud může osvojení zrušit z důležitých důvodů  tento typ je využíván u dětí mladších jednoho roku, neboť nezrušitelné osvojení je možné pouze u dětí starších než jeden rok  Nezrušitelné osvojení osvojitelé jsou i v tomto případě na základě rozhodnutí soudu, zapsáni v matrice minimální věková hranice osvojovaného dítěte je jeden rok  toto osvojení nelze zrušit

Pěstounská péče Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech, k výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) žádá souhlas zákonného zástupce dítěte. 

Pěstounská péče: vzniká na základě soudního rozhodnutí a může být soudem zrušena z důležitých důvodů  končí zletilostí  biologičtí rodiče mohou navštěvovat svoje dítě, mají právo rozhodovat o důležitých věcech týkajících se dítěte (vydání cestovního pasu, volby školy apod.)  je placená – odměna pěstounů, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte event. příspěvek na zakoupení motorového vozidla … – upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů pěstounská péče je určena především dětem, které ze zdravotních nebo sociálních důvodů nemohou být osvojeny. Často jde o děti starší, skupiny sourozenců a děti, které nejsou právně volné. V praxi se uplatňují dva typy pěstounské péče - individuální a skupinová. Individuální probíhá v běžném rodinném prostředí, skupinová v tzv. zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo v SOS dětských vesničkách.

Děti nejčastěji umisťované do osvojení: děti, které mají souhlas k osvojení od zákonného zástupce (nejdříve lze tento souhlas vyslovit 6 týdnů po narození dítěte) dále existuje tzv. kvalifikovaný nezájem – tzn. rodiče neprojevují žádný zájem po dobu 2 měsíců po narození dítěte nebo neprojevují opravdový zájem o dítě po dobu 6ti měsíců (toto stanovuje soud) je-li dítě schopno posoudit dosah osvojení, je třeba také jeho souhlasu

Děti nejčastěji umisťované do pěstounské péče: jsou to především děti sociálně osiřelé, které potřebují nejen trvalou individuální péči, ale i dlouhodobou výchovu v náhradní rodině mimo jiné sem patří i skupina dětí, u kterých brání jejich svěření do osvojení překážky právní, především nesouhlas rodičů je-li dítě schopno posoudit dosah svého svěření do pěstounské péče, musí být přihlédnuto také k jeho vyjádření

Kdo může žádat: osvojit dítě může manželská dvojice, manžel(ka) rodiče dítěte i osamělá osoba osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte a společnosti – předním hlediskem je zájem dítěte do pěstounské péče může být svěřeno dítě fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů – jedinou hmotně právní podmínkou je zájem dítěte

Jestliže jste se rozhodli, že přijmete opuštěné dítě, musíte nejprve požádat o zařazení do evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči na Městském úřadu Kaplice.

Zprostředkování náhradní rodinné péče (stručný přehled) Spočívá ve vyhledávání dětí vhodných k osvojení, pěstounské péči a nalezení vhodných žadatelů pro tyto děti. 1) Podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů o náhradní rodinou péči: k žádosti je potřeba připojit doklad o státním občanství nebo doklad o povolení k trvalému pobytu na území ČR, zprávu o zdravotním stavu, údaje o ekonomických a sociálních poměrech, bezúhonnost,… žádost se podává na odboru sociálních věcí a zdravotnictví obce s rozšířenou působností v místě Vašeho trvalého bydliště po podání žádosti se vždy provádí sociální šetření v bydlišti žadatele- stanovisko SPOD kompletní dokumentace se postupuje k odbornému posouzení příslušnému krajskému úřadu

2) Odborné posuzování: posuzuje se např. charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, bezúhonnost, stabilita manželského vztahu, motivace, která vedla k žádosti a mnoho dalších faktorů krajský úřad pro budoucí náhradní rodiče zajišťuje přípravné kurzy 3) Období očekávání: období očekávání trvá různě dlouho, každý region má různou dobu čekání můžete ho využít ke vzdělávání a přípravě na novou roli 4) Párování dětí a rodičů: zprostředkování náhradní rodinné péče se vždy řídí základním pravidlem: vždy je dítěti vybírána vhodná rodina, tj. taková rodina, která je připravena přijmout dítě takové, jaké je výběr rodiny pro konkrétní dítě nezávisí na časovém pořadníku, ale především na míře tolerance a dobrém nachystání žadatelů rodinu pro dítě vybírá poradní sbor tvořený odborníky působící v sociálně-právní ochraně na Krajském úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích – na tomto pracovišti jsou podány informace o všech dostupných údajích o dítěti – zdravotním, psychickém stavu, původní rodině a sociálně-právních otázkách následuje období seznámení se s dokumentací dítěte

5) Navazování kontaktu s dítětem: kontakt s dítětem může probíhat v zařízení ale i mimo něj vy jste byli vybráni pro dítě, teď musíte být aktivní – na Vás leží konečné rozhodnutí 6) Vznik nové rodiny: je to závažný zásah do života dětí i náhradních rodin, proto je zákonem zajištěna tzv. předadopční nebo předpěstounská doba (trvá min. 3 měsíce) průběh předadopční nebo předpěstounské doby sleduje orgán sociálně-právní ochrany dětí a podává zprávy příslušnému soudu

Jana Nosková Na odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Kaplice má problematiku náhradní rodinné péče na starost: Jana Nosková Tel.: 380 303 183 E-mail: noskova@mestokaplice.cz

Při tvoření této prezentace bylo čerpáno z následujících zdrojů: www.adopce.com   www.annegeddes.com