Metody psychologie Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov02 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: Obecná psychologie Téma: Metody psychologie Určeno pro: 1. ročník středních pedagogických škol, kvintu gymnázia Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: metoda, rozhovor, pozorování, anamnéza, dotazník, experiment, analýza výsledků činnosti, sociometrie, kazuistika, psychologické testy Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje nastínění základních metod zkoumání v psychologii, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli;
metoda - vědecký způsob zkoumání reality
rozhovor zjišťovací (explorační) metoda, zjišťují se postoje, názory, prožitky prostřednictvím otázek; vedou k podněcování rozhovoru, udržování kontaktu, směřování k jádru tématu;
otázky: otevřené – odpovídá vlastními slovy, hlubší proniknutí; uzavřené – přesná formulace, výběr mezi několika možnostmi (ano, ne); přímé – míří k jádru problému, zjišťování prožitkově-neutrálních údajů; nepřímé – s tématem zdánlivě nesouvisejí;
druhy rozhovoru: volný (nestandardizovaný) – spíš otevřené otázky, podle odpovědí se dále táže na podrobnosti řízený (standardizovaný) – podle připraveného scénáře individuální – osobní nebo rodinný život, citlivé záležitosti skupinový – názor skupiny diagnostický – odhalení faktů
pozorování základní metoda od prostého vnímání se liší cílevědomostí a záměrnost
introspekce – subjektivní pozorování vlastních psychických jevů extrospekce – pozorování jiných lidí prostřednictvím jejich chování - je objektivnější individuální – sleduje psychické procesy, stavy a vlastnosti jednotlivce skupinové – aplikované na skupinu (spolupráce, soupeřivost)
systematické – předem připravené, promyšlené, dlouhodobé, zaměřené na určitý problém příležitostné – pozorování vyvolané (okamžitou) nápadností nějakého chování globální – zaměřeno na jevy v souvislostech částečné – zaměřeno na předem specifikovaný jevy krátkodobé – ohraničeno časovým úsekem dlouhodobé – delší časový úsek (např. školní rok)
nejčastější chyby pozorování: povrchnost, neschopnost postřehnout podstatné znaky, předčasné vyvozování závěrů, nápadnost, špatná registrace
anamnéza retrospektivní přístup, zjišťuje souvislosti chování a jednání jedince s vývojem, hledá okolnosti, které ovlivňovaly vývoj, informace porovnávat s různými zdroji a ověřovat je
zaměřena na: individuální charakteristiky vývoje – důležité události, které ovlivnily vývoj ( smrt, odloučení) somatické údaje – vývoj zdravotního stavu, úrazy, onemocnění rodinné údaje – postavení ženy v rodině, údaje o rodičích, sourozencích sociální údaje – vliv zájmových skupin
subjektivní – informace od jedince o jeho životě, ovlivněno pamětí, ochotou sdělit informace objektivní – informace od okolí, rodičů, sourozenců, z písemných záznamů
dotazník explorační, zjišťovací metoda, řada písemně formulovaných výroků, odpovědi záleží ve volbě z více možností, vyhodnocují se podle klíče
spolehlivost závisí na důvěře a ochotě respondenta spolupracovat, objektivnější při použití kontrolních otázek (znovu se jiným způsobem ptá na dříve zjišťovanou informaci, při shodě je pravděpodobně pravdivější)
druhy osobnostní – introspektivní, jedinec posuzuje své chování, postoje, pocity posuzovací – ostatní lidé posuzují daného jedince postojové škály – položky, ke kterým volí odpovědi (souhlas nebo nesouhlas s jejich obsahem)
analýza výsledků činnosti hodnocení produktů různých činností (písemné, ústní, výtvarné projevy, herní aktivity, úprava apod.) hledají se postoje, motivy, názory, prožitky, hodnoty, které se promítají do činností, tj. projekce, náročná metoda
experimentální metody záměrné vyvolání určitého jevu při kontrole proměnných – nezávislých i závislých, náročný na dovednosti, čas, vyloučení nežádoucích vlivů
využívá experimentální a kontrolní skupinu experimentální – mění se podmínky kontrolní - má stejný úkol dvakrát aby se vyloučil vliv jiných faktorů
druhy experimentů: laboratorní experiment přirozený experiment – v přirozeném prostředí, reálné situace experiment ex post facto – zpětně formulovaný, využívá nezávisle proměnných (věk, pohlaví, vzdělání, rysy osobnosti, …)
longitudinální (podélný) postup - dlouhodobé sledováni jedné a téže skupiny, průřezový (transversální) postup - v určitém časovém úseku, vyšetřováno je více skupin
sociometrie forma situačního testu, slouží k poznání struktury kolektivu (vztahy ve skupině, pozice jedince), pomáhá k lepšímu pochopení chování jedince a tak k lepšímu vedení jedince i skupiny, na měření se používá sociometrický dotazník
hodnocení se provádí: pomocí sociogramu – grafické znázornění pozice jedince ve skupině (řetězec, diáda, triáda, hvězdice, síť, outsider, tabulky ) indexová analýza – numerické zpracování výpočtem a stanovení indexů (náročná metoda)
kazuistika případová studie, soupis všech informací o průběhu vývoje jedince (více zdrojů, metod) možnost srovnání
psychologické testy vyhodnocuje odborník – psycholog, druhy testů: standardizované (přesné podmínky zadání a hodnocení, umožňuje zobecnění výsledků) normalizační (výkon jedince srovnáván s normou)
otázky: Která metoda je vhodná ??? při zjišťování koníčků velkého množství lidí při zkoumání motoriky malého dítěte při zjišťování názorů na něco u menšího množství lidí při zjišťování, které situace ovlivnili jedince při řešení životní krize dotazník pozorování rozhovor anamnéza
vyber metodu, když chceme zjistit… (experiment, sociometrie, kazuistika, analýza výsledků činnosti) kdo je ve skupině potenciální oběť šikany jak předškolák vidí svoji budoucnost jak ovlivňuje žvýkání žvýkaček pozornost jak se vyvíjí děti s handicapem sociometrie analýza výsledků činnosti experiment kazuistika
Použité zdroje PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2005. ISBN 80-200-1387-3 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.