Evropské rady zaměstnanců v českém právu

Transpozice směrnice  Transpozice směrnice o evropských radách zaměstnanců (ERZ) do českého pracovního práva proběhla v roce 2000 v souvislosti s transpozicí cca 38 směrnic ES z oblasti pracovněprávní legislativy – závazek ČR přizpůsobit svůj právní řád unijní legislativě  Ustanovení o ERZ (právu zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání) včleněna přímo do zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.) prostřednictvím velké harmonizační novely č. 155/2000 Sb.  §25d až §25k vstoupily v účinnost až vstupem ČR do EU, tj (§ 25l, který umožňoval, aby zástupce zaměstnanců států, kteří nejsou členy ES, se mohl stát členem ERZ, jestliže se na tom ústředí a vyjednávací výbor dohodly, nabyl účinnosti dnem )

ERZ a nový zákoník práce  V novém zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) jsou ustanovení o přístupu zaměstnanců k nadnárodním informacím převzata z původní právní úpravy jen s drobnými upřesněními. Právní úprava kopíruje do značné míry obsah směrnice  právo zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání u zaměstnavatele, který má alespoň 1000 zaměstnanců v členských státech a alespoň ve dvou z nich po 150 zaměstnancích; obdobně platí i pro skupinu více zaměstnavatelů spojených jedním řídícím zaměstnavatelem  toto právo se uskutečňuje prostřednictvím ERZ nebo tzv. ujednaného postupu pro nadnárodní informace a projednání  ERZ může vzniknout buď na základě ujednání vyjednávacího výboru a ústředí, nebo na základě zákona (podle tzv. podpůrných pravidel).

 Směrnice i zákoník práce dávají zcela jednoznačně přednost smluvní volnosti při vzniku ERZ. Teprve v případě, že se zaměstnavatel (ústředí) a zástupci zaměstnanců (vyjednávací výbor) neshodnou, popř. pokud se vyjednávání vůbec nepodaří zahájit, nastupují zákonná, tzv. subsidiární neboli podpůrná pravidla (§ 96 a 97), kdy je ERZ ustavena přímo ze zákona.  Tzv. ujednání o evropské radě zaměstnanců, na jehož základě rada vzniká, může obsahovat jakoukoli úpravu jejího ustavení, smluvní strany nejsou vázány pravidly, která se používají při ustavení evropské rady zaměstnanců ze zákona.  Náklady související s činností ERZ nese zaměstnavatel (§ 288 odst. 1 ZP) – povinnost vytvořit řádné podmínky pro činnost (zejména náklady na organizování schůzí, tlumočení, cestovné a ubytování členů ERZ, náklady na odborníka atd.)

 Významná role národních zástupců zaměstnanců (odborů popř. rad zaměstnanců) – členy vyjednávacího výboru za zaměstnance v ČR a členy ERZ jmenují zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace je v její kompetenci, aby určila, kdo bude zástupcem zaměstnanců v ERZ, pokud u něj působí rada zaměstnanců, pak má toto právo ona  Situace, kdy u zaměstnavatele zástupci zaměstnanců nepůsobí - zaměstnanci právo zvolit si představitele, který se za ně společného zasedání zástupců zaměstnanců.  ERZ má být jmenována ze zaměstnanců - členem může být jakýkoli zaměstnanec zaměstnavatele.

 Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednávat podle ustanovení českého zákoníku práce (§ 288 až § 298) se vztahuje na zaměstnavatele a skupiny zaměstnavatelů s působností na území členského státu EU se sídlem v ČR, popř. jejich organizační složky či reprezentanty zde umístěné.  Ustanovení zákoníku práce týkající se vzniku evropských rad zaměstnanců se beze zbytku použijí při zakládání evropské rady zaměstnanců pouze u zaměstnavatele, jehož ústředí má sídlo v České republice. Má-li ústředí sídlo v jiném členském státě než v ČR, řídí se zastoupení ve vyjednávacím výboru a v ERZ ustavené na základě zákona převážně předpisy tohoto státu.

Vyjednávací výbor  zvláštní negociační orgán ustavený za účelem vzniku ERZ, případně jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání (§ 290 až § 293)  Jednání o ustavení má zahájit ústředí (§ 289 odst. 2) ze své vlastní iniciativy v případě, že zaměstnavatel začne splňovat podmínky definice zaměstnavatele s působností na území členských států EU, tzn. bude celkem zaměstnávat alespoň 1000 zaměstnanců v členských státech, přičemž v alespoň 2 z nich po 150 zaměstnancích. Jednání o ustavení vyjednávacího výboru může být zahájeno i na písemnou žádost alespoň 100 zaměstnanců, popř. jejich zástupců alespoň ze 2 zaměstnavatelů v nejméně 2 různých členských státech.  Úkolem je pouze vyjednávání s ústředím o ustavení ERZ nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání, úspěšné ukončení takového jednání uzavřením písemného ujednání o evropské radě zaměstnanců podle § 294, popř. písemného ujednání o jiném postupu podle § 295, či neúspěšné ukončení těchto jednání přijetím usnesení o skončení vyjednávání podle § 292.

Ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců  je základním smluvním dokumentem upravujícím všechny zásadní otázky související se zřízením a činností evropské rady zaměstnanců. Pro ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců i pro ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání stanoví zákon příslušné náležitosti (§ 294 a §295) – např. způsob ustavení a složení ERZ, místo, četnost a trvání jednání ERZ, způsob financování aj. Výčet těchto náležitostí je demonstrativní a obě strany proto mohou zahrnout do písemného ujednání jakékoliv další otázky, které považují za potřebné upravit.

Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání  informační a konzultační procedury místo ustavení ERZ; zákon nevyjasňuje odlišnosti, ale je patrné, že půjde o méně formalizovanou podobu sociálního dialogu; zástupci zaměstnanců (odbory, a pokud nepůsobí u zaměstnavatele odbory, rady zaměstnanců) mohou vystupovat v případě ERZ pokud jde o nadnárodní informace a projednání, pouze prostřednictvím této rady, zatímco pokud jde o jiný postup pro nadnárodní informace a projednání přímo.

 členové vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo představitelé zaměstnanců podle jiného ujednaného postupu na základě odkazu na § 276 odst. 2, 3 a 4 obdobně jako zástupci zaměstnanců chráněni před diskriminací a zvýhodňováním či znevýhodňováním pro výkon své činnosti. Vztahuje se na ně rovněž úprava důvěrných informací a povinnosti zachovávat mlčenlivost.  usnesení vyjednávacího výboru o tom, že vyjednávání nebude zahájeno nebo že zahájené jednání bude skončeno (§ 292), aniž by byl dohodnut jiný postup pro nadnárodní informace a projednání), znamená to, že ERZ není ustavena a v platnost nevstupují ani podpůrná zákonná pravidla.

Tzv. subsidiární (podpůrná) pravidla (§ 296 a § 297, § 298 ZP)  Evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona má zaměstnancům zaručit přístup k nadnárodním informacím v případě, že se ústředí a vyjednávací výbor neshodnou na společném postupu, případně pokud ústředí vyjednávání vůbec nezahájí.  Použijí se pokud:  To společně ujednají ústředí a vyjednávací výbor  Ústředí odmítá zahájit jednání po dobu 6 měsíců od podání žádosti zaměstnanců o ustavení ERZ nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání  Do 3 let od podání žádosti ústředí a vyjednávací výbor nedosáhly ujednání o postupu a vyjednávací výbor se neusnesl na skončení vyjednávání

Ustavení ERZ podle subsidiárních pravidel  ERZ jmenují zástupci zaměstnanců (tj. v souladu s § 276 odst.1 odborová organizace nebo rada zaměstnanců) na společném zasedání, a pokud nejsou ustaveni nebo u některého zaměstnavatele nepůsobí, pak k tomu účelu zvolení představitelé zaměstnanců takového zaměstnavatele, kteří se za ně účastní společného zasedání.  Funkční období ERZ je čtyřleté.  stanoven minimální rozsah nadnárodních informací, které mají být radě v pravidelných intervalech (nejméně jednou ročně) ústředím poskytovány, a informování za výjimečných okolností.

Výkladové problémy právní úpravy:  odvolání člena ERZ – neexistuje výslovné ustanovení, je třeba použít analogie s volbou člena ERZ  není výslovně upraveno právo zástupce zaměstnanců ve vyjednávacím výboru nebo v ERZ na pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na jednáních či školeních - třeba použít analogie s § 203 odst. 2 písm. a) popř. tato práva výslovně sjednat v kolektivních smlouvách či dohodách o ustavení ERZ