BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo? Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond 30.10. 2008.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
1 RESPONSIBLE CARE Projekt „Adaptabilita a posílení konkurenceschopnosti chemického průmyslu ČR“ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem.
Advertisements

Územní dimenze a priority Olomouckého kraje
VSTUPNÍ ANALÝZY A PRŮZKUM CÍLOVÝCH SKUPIN 1 Projekt HC 198/10 Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle.
Vstupní analýza Vilém Čekajle
Politika zaměstnanosti v Pardubickém kraji
Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Workshop W2d Praha, Tento projekt je spolufinancován Evropským.
CRM a konkurenceschopnost vybraných firem Jan Němeček Univerzita Hradec Králové.
Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obecně Řídícím orgánem je MŠMT Řídícím orgánem je MŠMT Založen na principu partnerství Založen na principu partnerství.
Vstup absolventů středních škol na trh práce
Ing. Blanka Doležalová, ITP Analýza vlivu automobilového průmyslu na zaměstnanost v PK.
Výsledky analýzy kvalifikační a věkové struktury v Pardubickém kraji Ing. Hana Procházková (Úřad práce Pardubice) Ing. Petr Urbanec (Univerzita Pardubice)
Změny v podpoře pro období Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM | generální ředitel Brno, 8. října 2013.
Český klastr přípojných vozidel a nástaveb, družstvo.
Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Workshop W2a Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním.
Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Workshop W2c Praha, Tento projekt je spolufinancován Evropským.
PREZENTACE KA 7 KONFERENCE PROJEKTU ITP ITP Ing. Jaromír Čáp, Národní vzdělávací fond, o.p.s. Velké Karlovice, Institut Trhu Práce.
Příprava, řízení a realizace programů a projektů ERDF a KF ÚVOD DO PROBLEMATIKY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název.
Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce.
Moravskoslezský kraj, Ostrava – Jak dál?. Počet obyvatel Moravskoslezský kraj – dnes (2010) – tis. obyvatel - pokles za posledních 20 let o 40 tis.!
Vzdělávání v energetice Informace o zahájení realizace projektu „Zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Předpokládaný vývoj české elektroenergetiky Pozice ERÚ seminář VSE 28. května 2007 – Praha Josef Fiřt - ERÚ.
Jak podporovat malé a střední podniky při exportu Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR Ostrava Export, jako významný pilíř ekonomického růstu.
Možné dopady strategie Evropa 2020 na malé na malé a střední podniky Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR Praha Strategie EVROPA 2020 Nové.
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Evropský sociální fond v ČR
Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně
BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Leden, 2009.
Česká republika a budoucnost kohezní politiky Konkurenceschopnost PhDr. Miroslava Kopicová 29. listopadu 2010.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
EU a investice do lidských zdrojů Úřad práce v Liberci Oddělení implementace projektů ESF.
Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu a obchodu EXPORTNÍ STRATEGIE EXPORTNÍ STRATEGIE Exportní konference
Lenka Míkovcová10. března Rozvoj lidských zdrojů jako „motor“ ekonomického růstu Rozvoj lidských zdrojů jako „motor“ ekonomického růstu Lenka Míkovcová.
Název příjemce: Základní škola Vyškov, Nádražní 5, příspěvková organizace Název partnera: ZŠ a MŠ Pustiměř Číslo a název operačního programu: CZ.1.07 OP.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu Průmyslová politika ve vazbě na automobilový průmysl Zasedání rady ředitelů AutoSAP.
Create think tank! Doc. PhDr. Jaroslav Mužík DrSc. 1. GLOBALIZACE TRHU PRÁCE Doc.PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.
Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Problémy a perspektivy středního školství Jan Kovařovic Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a.
Mikroekonomie I Ekonomický růst Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)
Martin Říman ministr průmyslu a obchodu 1. ročník konference STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2007 VÝVOJ, LIDÉ, PŘÍLEŽITOSTI.
Ruská federace x WTO a OECD
BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Leden, 2009.
Budoucnost profesí Sektorové studie Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací.
Bakalářský studijní program Elektrotechnika Obor  Aplikovaná a komerční elektronika Oborová katedra  Katedra elektroniky.
Pohled průmyslových firem na kvalitu českého technického vzdělávání Výsledky průzkumu Francouzsko-české obchodní komory v rámci Roku průmyslu a technického.
Budoucnost profesí Budoucnost profesí – pohled za obzor Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání.
Webový portál Budoucnost profesí Ing. Marta Salavová Mgr. Hana Žáčková Národní observatoř zaměstnanosti.
Spolupráce se zaměstnavateli v oblasti vzdělávání Pardubickém kraji Mgr. Bc. Jana Smetanová Členka Rady Pardubického kraje pro rozvoj lidských zdrojů,
Více služeb pro české exportéry © 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Create think tank! Doc. PhDr. Jaroslav Mužík DrSc. 7. STATISTICKÉ ÚDAJE K DALŠÍMU PROFESNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Doc.PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Chce být ekonomie udržitelná resp. je toho vůbec schopna? Ing. Lubor Tvrdý, Ph.D. PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů
ZÁKLADY PODNIKÁNÍ Ing. Gabriela Dlasková
Znalostní ekonomika Praha, 23. května 2006 Mgr. Tomáš Hruda Generální ředitel.
Na průzkumu se podílely: Krajský úřad Jihomoravského kraje Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Brně.
Personální plán pro podnikatelský plán
Analýza volných pracovních míst a sil Nabídka pracovních sil pro nedostatkové profese v Rakousku.
Perspektivy mzdové konvergence mezi ČR a EU v širší národohospodářské perspektivě Seminář Friedrich Ebert Stiftung a ČMKOS 6. duben 2016 Aleš Chmelař,
ICT – TEORIE A PRAXE – ŠKOLY A FIRMY Miloš Maryška, Katedra informačních technologií, VŠE Praha
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
Model struktury strategického managementu
© Berman Group. Klastry Co je to a má cenu se jimi zabývat? Petr Adámek Berman Group.
Strukturální fondy – nové možnosti, nové zkušenosti… Ing. Radim Konečný
Nový model tvorby trhu práce budovaný partnerstvím zaměstnavatelů – škol a jejich zřizovatelů a úřadů práce Ing. Jiří Herodes.
Střední a východní Evropa: Bezpečnost investic v rozvíjejícím se světě
7. STATISTICKÉ ÚDAJE K DALŠÍMU PROFESNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Budoucnost odborného školství
1. GLOBALIZACE TRHU PRÁCE
Problémy trhu práce v České republice a Evropské Unii
Změny na trhu práce?.
Výzvy digitální ekonomiky pro společnost
Transkript prezentace:

BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo? Ing. Jiří Braňka Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond

Kormidlem lodi trhu práce… … je třeba otáčet s velkým předstihem.

Sektorové studie: vliv budoucích trendů na trh práce Energetika  Energetika  ICT služby  Elektrotechnický průmysl Vymezení sektoru Vymezení sektoru - ne podle OKEČ nebo nově CZ-NACE: pracujeme s hodnotovým řetězcem sektoru, definice firem dle typu produkce a zákazníka Vymezení profesí Vymezení profesí – odchylujeme se od KZAM, snaha stanovit profesní požadavky podle typů činností a procesů ve firmách ANALYZUJEME ZEJMÉNA SEKTORY, ZÁVISLÉ NA KVALITĚ TECHNICKÉHO VZDĚLÁNÍ: Podklad pro kapitolu „Lidské zdroje“ ve zprávě Nezávislé energetické komise

Hlavní závěry: Změna se blíží ČESKÁ REPUBLIKA: Dynamický nárůst zaměstnanosti v průmyslu i ve službách Ovšem například podíl výrobních a montážních činností v elektrotechnickém průmyslu vzrostl nad 40 %. V západní Evropě a USA mají ovšem tyto profese zhruba poloviční podíl Výroba elektrických strojů a zařízení: Nárůst zaměstnanosti o 37 % ICT profese: Nárůst zaměstnanosti o 20 % Výroba ICT a zdravotnické techniky: Nárůst zaměstnanosti o 56 %

Elektrotechnický průmysl: globální konkurenční pozice Dvojnásobný podíl profesí ve výrobě na zaměstnanosti  Dvojnásobný podíl profesí ve výrobě na zaměstnanosti oproti vyspělým zemím –, zde také aktuálně firmy pociťují největší nedostatek Závislost na trzích EU (zejména Německo)  Závislost na trzích EU (zejména Německo) – hrozba dopadu ochlazování poptávky, velké ohrožení vývojem měnového kurzu  Slabina – schopnost proniknout na rozvíjející se trhy SVE  Slabina – schopnost proniknout na rozvíjející se trhy SVE je horší – ať už jako zákazník, nebo výrobce využívající výhody „levnějších“ ekonomik Nevyužitý potenciál služeb –  Nevyužitý potenciál služeb – přílišná koncentrace na problematiku samotné výroby, rozvoj dalších částí hodnotového řetězce je opomíjen Nabídka na trhu práce  Nabídka na trhu práce - mění se očekávání a preference nových generací, ohrozí to i vysoce kvalifikované profese Hrozba „odlivu mozků“  Hrozba „odlivu mozků“ do vyspělých zemí – specialisté v elektrotechnice, energetice, ICT … Velký potenciál v energetice  Velký potenciál v energetice – v příštích letech budou výrazně růst investice do výstavby nebo rekonstrukce nových výrobních bloků v EU i na rozvíjejících se trzích

ICT služby: I zde posun v požadavcích na profese Technické profese stále na vzestupu  Technické profese stále na vzestupu – poptávka po programátorech a technicích bude v nejbližších letech dál výrazně růst, avšak v delším období bude klesat jako důsledek technologických trendů i tržních změn. Bude klíčové zachytit nástup nových trendů poptávky po profesích  Bude klíčové zachytit nástup nových trendů poptávky po profesích – technické vzdělání nebude postačovat, pokud u pracovníků nebudou rozvíjeny analytické a mezioborové schopnosti a manažerské dovednosti, sourcing „Prostřední článek“  „Prostřední článek“ - i české firmy se musí naučit výrazněji využít potenciálu outsourcingu, zvýšit svou konkurenceschopnost skrze mezinárodní integraci Nedostatek vysoce kvalifikovaných ICT specialistů  Nedostatek vysoce kvalifikovaných ICT specialistů (business-analytik, manažer rozvoje a provozu IS/ICT*) je očekáván i v příštích letech – bude to hlavní omezení pro kvalitativní rozvoj českého ICT trhu „Migrace“ ICT specialistů ze zákaznických firem k dodavatelským  „Migrace“ ICT specialistů ze zákaznických firem k dodavatelským Centra sdílených služeb  Centra sdílených služeb – transformace nebo hrozba odchodu? * Rozpracováváme metodiku i některé závěry projektu VŠE: Lidské zdroje v ICT (2007), včetně definice profesních rolí v ICT službách

Problémy regionů Regionální disproporce ohrožují rozvoj sektorů v krajích: Migrace kvalifikovaných odborníků i perspektivních absolventů do velkých center zde je nabídka práce největší, avšak i přesto je přetlak poptávky nad nabídkou pracovních sil. Inženýři se do regionů nevracejí - hrozí dlouhodobější zaostávání za velkými centry s tím, jak se bude měnit kvalifikační struktura sektorů.

Kde jsou silné stránky českého trhu práce? NÁPAD IDEA VIZE „BUSINESS ORIENTACE“ FINANCOVÁNÍ ROZVOJ NÁVRH VÝVOJ DESIGN KONSTRUKCE VÝROBA „MONTÁŽ“ LOGISTIKA DISTRIBUCE ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY - CRM MARKETING

Současné zdroje konkurenční výroby DESIGN KONSTRUKCE VÝROBA „MONTÁŽ“ Silná základna v technickém vzdělání Až doposud velká kapacita trhu práce Nákladová komparativní výhoda

Možnosti rozvoje NÁVRH VÝVOJ LOGISTIKA DISTRIBUCE Tyto oblasti mají v příštích letech velký potenciál růstu. Avšak struktura absolventů i jejich znalostí není plně vyhovující.

Kde hrozí ztráta příležitosti? NÁPAD IDEA VIZE „BUSINESS ORIENTACE“ FINANCOVÁNÍ ROZVOJ ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY - CRM MARKETING Největší slabina českých zaměstnanců i nových absolventů. Přílišná orientace na problém „vyrobit“. Vývoj trhů a technologií však srovnává podmínky – Kvalita ve výrobě bude stále menší zárukou konkurenceschopnosti. START-UP FIRMY!

: Je výkonnost sektoru možné zvýšit? Vysokoškolské vzdělání má dnes přibližně 13 % pracovníků v sektoru. Ve vyspělých zemích EU tento podíl kolísá mezi 30 – 50 %. U zemí s nejvyšší produktivitou práce a inovačním potenciálem v sektoru (Irsko, Finsko) je to 47 %, resp. 55 %. Tuto ztrátu nemá český elektrotechnický průmysl za současných podmínek šanci dohnat  Tuto ztrátu nemá český elektrotechnický průmysl za současných podmínek šanci dohnat – klíčový Vysokoškolský studijní obor Elektrotechnika může sektoru dodat v letech pouze okolo absolventů ročně, z nichž více než polovina bude muset nahradit pracovníky, kteří ve stejném období odejdou do důchodu. Aby se ČR přiblížila znalostnímu a inovačnímu potenciálu západních zemí během příštích let  Aby se ČR přiblížila znalostnímu a inovačnímu potenciálu západních zemí během příštích let a získala nové investory, kteří přinesou výroby a služby s vysokou přidanou hodnotou, potřeboval by elektrotechnický průmysl až nových absolventů VŠ ročně.

Perspektiva technického vzdělání ve vyspělé zemi? Popularita technického vzdělání s růstem bohatství země klesá – důvodem je zejména vyšší objektivní náročnost tohoto typu studia, měnící se preference studentů z hlediska volby povolání i představě o platové úrovni. Generace Y – nové generace mají jiné životní hodnoty, preference a očekávání od toho, co jí má přinést práce – to ohrožuje zejména tradiční profese v průmyslu a obecně technické vzdělání, které je často vnímáno jako příliš obtížné, neperspektivní a „společensky nepřitažlivé“. Absolventi technických škol volí v naprosté většině uplatnění mimo svůj obor vzdělání – má to platové, sociální i regionální příčiny. LZE TENTO VÝVOJ ZVRÁTIT?

Problém řemesel a technického vzdělání McKinsey: Až 80 % produkce bude do roku 2030 ovlivňováno konkurencí v globálním, nikoli národním měřítku. Totéž se ovšem týká pracovních sil!

Co přinese budoucnost?  V roce 2010 bude ČR nejdražší ekonomikou v regionu z hlediska ceny práce dělníka – bude čtyřikrát dražší než Čína, dvakrát dražší než balkánské země, o polovinu dražší než Slovensko nebo Polsko. Německo bude však stále šestkrát dražší.*  ČR v současné době ztrácí většinu svých konkurenčních výhod, které přispěly k razantnímu růstu HDP i zaměstnanosti v uplynulých letech  Globální konkurence bude stále sílit a velcí zaměstnavatelé v ČR tím budou postiženi nejvíce – motivace méně rozvinutých ekonomik dohnat náskok „Západu“ je výrazně vyšší než naše.  Stále častějším jevem mohou být úspěšné východní firmy, kteří potřebují být kulturně i teritoriálně blíže trhům západní Evropy (Changhong, Infosys)  ČR se dlouhodobě pravděpodobně nevyhne údělu bohatší země a část průmyslové produkce ale i méně znalostně náročných ICT služeb ji opustí.  TO JE VŠAK NUTNÉ CHÁPAT JAKO PŘÍLEŽITOST PRO KVALITATIVNÍ RŮST EKONOMIKY I LIDSKÝCH ZDROJŮ – A PŘIPRAVIT SE NA NI. * Studie Roland Berger Consultants – Vize top manažerů

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST Ing. Jiří Braňka Národní vzdělávací fond o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Opletalova Praha 1 Tel.: Fax: