Ave Maria

Poutní místa našich rodičů a prarodičů V dřívějších dobách každoročně vykonávali naši občané pouti na Vranov, do Křtin a do Sloupu

Vranovská pouť Vždy 30. srpna již 146 roků, konají občané z Ořešína děkovnou pouť do kostela P. Marie ve Vranově. Dle výpovědi nejstarších občanů je to z vděčnosti, že obec byla v roce 1866 ušetřena cholerové epidemie, která po prusko-rakouské vojně zle řádila v celé zemi a zemřelo na ni mnoho lidí. U nás se nevyskytl tehdy ani jediný případ tohoto zhoubného onemocnění. Tradice pouti na blízký Vranov se vžila a přetrvává dodnes, ne však v tom duchu, pojetí a rozsahu, jak tomu bývalo dříve před desítkami let. Společně s Ořešínskými se pouti zúčastňují i někteří občané z Jehnic.

Poutní kostel Narození Panny Marie ve Vranově u Brna

Pověst o založení Vranova a určila tak místo, kde mají začít stavět. Jedna z pověstí datuje založení Vranova k roku 1240. Vychází ze středověké romantické legendy, pojednávající o slepém moravském zemském maršálkovi Vilémovi, jemuž se ve snu zjevila Panna Marie a slíbila mu navrácení zraku, nechá-li na vranovském vrchu postavit kostel k její cti a slávě. Maršálek dal kostel hned stavět. Když služebnictvo hledalo vhodné místo ke stavbě kostela, zjevila se jim P. Marie mezi dvěma vzrostlými duby a určila tak místo, kde mají začít stavět. O této události vypráví stropní freska presbyteria vranovského kostela z r. 1738. Část dubu z místa zjevení je jako vzácná relikvie vystavena za hlavním oltářem, v místě, kde prý oba duby stály. Po dokončení dřevěné stavby kostela maršálek údajně nabyl zrak.

Sošky Panny Marie Vranovské

Nynější impozantní ranně barokní kostel ve Vranově s klášterem mnišského řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, tzv. paulánů, byl postaven na místě, kde stával někdejší dřevěný kostelík a farní kostel sv. Barbory. Výstavba byla zahájena v r. 1622 a dokončena 1630 brněnským stavitelem Ondřejem Ernou, s nímž písemnou smlouvu o stavbě nového kostela podepsali bratři Karel a Maxmilián z Liechtensteina.

vpředu opravená bývalá panská hospoda Vranovský kostel, vpředu opravená bývalá panská hospoda Vranovský kostel

Výzdoba interiéru vranovského kostela Narození P Výzdoba interiéru vranovského kostela Narození P. Marie je skvostem ranného baroka

Vranovské varhany

Hlavní oltář kostela se soškou Panny Marie

Poutníci z Ořešína při mši svaté Paulánský kněz slouží poutníkům mši svatou

Poutníci z Ořešína v r. 1940 u příležitosti 700.výročí Vranova

Součástí kostela je hrobka Lichtensteinů

Vranovské jesličky s mechanickým pohonem a hudebním automatem.

Křtinská pouť Mariánský kostel ve Křtinách byl v minulých dobách dalším poutním místem našich občanů. Nejčastěji o mariánských svátcích,kdy se konaly proslulé křtinské pouti. I když poutní procesí nebylo od nás v minulosti organizováno, stal se chrám Panny Marie Křtinské často navštěvovaným poutním místem.

Kostel P. Marie Křtinské Soška P.Marie Křtinské

Kostel Panny Marie Křtinské V nynější podobě tento barokní skvost, označovaný jako “Perla Moravy” a patří k Santiniho vrcholným dílům a našim nejstarším poutním místům. Díky tomu slouží v dnešní době nejen významným církevním bohoslužbám a nevšedním duchovním aktivitám, ale také koncertům a milovníkům architektury a historie. Podle starého vyprávění ve zdejším údolí křtili svatí Cyril a Metoděj a jejich žáci. Proto i starobylý název místa Vallis baptismi – údolí křtu – Křtiny. Největší rozkvět prožívaly Křtiny v 17. a 18. století. Stoupající zájem poutníků přiměl zábrdovické premonstráty v roce 1718 k úplné přestavbě areálu dle návrhu architekta Giovanni Santiniho na místě, kde již od středověku stály dva kostely. Menší z nich ukrýval ve svých útrobách “zázračný obraz” – gotickou sochu Panny Marie Křtinské – která již od roku 1210 láká do Křtin zástupy věřících. Roku 1210 se prý zjevila Panna Maria v blízké Bukovince na rozkvetlém kaštanu. Dle nařízení vlády ČR č. 170/2008 Sb. byl křtinský poutní chrám v roce 2008 prohlášen Národní kulturní památkou.

Křtiny mají důstojný barokní interiér   Křtiny mají důstojný barokní interiér. Ideovým středem chrámu je volně stojící hlavní oltář, obklopený ušlechtilou sloupovou architekturou.

Hlavní oltář

Stropní malba Křtinské varhany

Součástí poutního chrámu je i nevelký ambit, krytá okružní chodba, s rajským dvorem uprostřed a sochou Panny Marie. V ambitu je barokní kaple nesoucí jméno sv.Anny, patronky rodiny.Zdi ambitu jsou ozdobeny množstvím obrazů.Jde o obrazy malířů – amatérů, které poutníci přinášeli jako vděk za vyslyšení jejich proseb, ze kterých vyzařuje upřímná zbožnost a úcta k Panně Marii Křtinské.  

Pouť do Sloupu Poutní procesí do Sloupu organizovali věřící ze sousedních Jehnic. Občané z Ořešína se pouti pravidelně zúčastňovali. Pro větší vzdálenost poutního místa byla pouť dvoudenní. Poutníci nocovali velice skromně v připravených místnostech místních restaurací.

Poutní kostel zasvěcený Panně Marii Bolestné je skvostem barokního stavitelství s krásnými nástěnnými a stropními malbami

Barokní kostel Panny Marie Bolestné byl postavený v letech 1751-1754. V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu. Kulturní památkou je též místní fara, kde hraběnka v roce 1759 zemřela. Někteří příslušníci rodu Salmů, jsou pochováni v samostatné části sloupského hřbitova. Dnešní fara, dříve „panský dům“, kde hraběnka Karolina bydlela a v r.1759 zemřela.

Výzdoba a malby interiéru kostela Výzdobu interiéru kostela fotografoval vnuk M. Ciganek

Závěrem: I v dnešní době je význam těchto poutních moravských barokních skvostů velký. Uprostřed hektického způsobu života, jsou tato místa pro mnohé oázou a místem k novému načerpání sil i k uspořádání vlastního života. Přicházející stovky poutníků v průběhu celého roku jsou toho dokladem a svědectvím… F.T.