Evangelium osvobozeno od židovské administrativy a centralismu a politického sakralismu (11,19-12,24)

apoštolové nebyli těmi, kteří by řídili světovou misii, bylo to samotné pronásledování nejprve i ti rozptýlení hovořili pouze k židům 11,19 následně začali mluvit i k Řekům 11,20

Co církev v Jeruzalémě udělala, když uslyšela o tom, co se stalo v Antiochii? Vyslala Barnabáše do Antiochie 11,22 11,23 - měli se podrobit hlasu Jeruzaléma? V žádném případě, jednalo se o podrobení přímo Pánu Další věc kterou Barnabáš udělal bylo systematicky spolu se Saulem budovat církev v Antiochii

Herodovo pronásledování církve a Petrův útěk 12,1-19 1. usmrcení Jakuba v1-2 politická diskriminace z náboženských příčin - objevuje se opakovaně napříč dějinami křesťanstva existuje teorie, že Herodes Agripa I. se pokoušel zalíbit židům pronásledováních určitých křeštanů - jmenovitě Jakuba a Petra v návaznosti na to, že v poslední době prolomili barieru mezi Židy a pohany a pohanům udělili židovská privilegia bez nutnosti, aby se dříve požidovštili

nyní začínali chápat co to znamená svatost z křesťanského pohledu na věc - totiž zrušení všech rituálů a pravidel ve vztahu k jídlu

Židé se dostali do rozporu s křesťanstvím - je možné, že apoštoly obviňovali z porušování pravidel ohledně jídel mohli křesťany obvinit na základě Dt 17,2-7 z modloslužby, když uctívali zmrtvýchvstalého Pána Ježíše

Dříve byl izrael sakrální stát - tzn Dříve byl izrael sakrální stát - tzn. na základě svých náboženských pravidel vyhodnocoval a vyžadoval právní akt - když např. někdo nedodržel obřízku osmého dne nebo slavení Velikonoc pohrdl Hospodinem a muselo takto být s příslušným občanem naloženo a příslušny kacíř byl předán civilní spravedlnosti, aby s ním bylo naloženo podle Mojžíšova zákona - viz příklad muže, který svévolně přestoupil sabat a sbíral dříví v sobotu

po dlouhá staletí křesťanstvo zastávalo podobný názor, když rozhodovalo v náboženských otázkách a následně vydávalo heretiky světské moci, aby s nimi naložili např. upalování na hranici - a tedy světská autorita měla zodpovědnost zachovat národ "nábožensky čistý"

Židé ztratili svého skutečného politeckého vůdce – nástupce krále z domu Davidova a to ne nahodou – byl to Bůh, který ukončil jeho vládu a vydal Izrael do vyhnanství Dále národ Izrael odmítl vyvoleného krále Hospodinova pomazaného Ježíše Z tohoto pohledu na věc Herodes Agrippa I. ustanovený římským císařem Klaudiem jistě nebyl Bohem rozpoznán jako „Hospodinův pomazaný“, který by měl popravovat kacíře

Jakub Zebedeův Mk 1,19 Mk 3,13 Mk 5,35-37 Mk 9,2 Mk 10,35-39 Mk 14,33 Sk 1,13 Sk 12,2

SK 12,4 – byli Velikonoce Sakralismus (tedy forma vlády, kdy si stát přisuzuje právo vykonávat „Boží disciplínu“) neznamená skutečnou svatost V dějinách byl tento princip častokrát porušen – zesvětštělé náboženské hnutí nebo ideologie si vzala svou doktrínu jako patent na pravdu a v rámci zachování své pravdy pronásledovala odpůrce - organizované křesťanstvo - hinduismus, budhismus, komunismus, fašismus, kapitalismus atd.

Zázračné vysvobození Petra Jan 21,18 – 19 Bůh zasáhl do politické diskriminace a vysvobozuje Bůh osvobozuje Petra stejně jako osvobozuje evangelium Evangelium je nyní svobodné – židovský národ již nyní nebude mít rozhodující slovo v otázkách víry Podobně jako měl Petr důležitou lekci při vidění o jídle, nyní zažívá v chladné jeruzalemské noci důležitou lekci o moci evangelia, které je vysvobozeno z hegemonie odpadlého Izraele Herodes Agrippa však nebyl přesvědčen, stále si připadal jako ten, kdo bude věci řídit jak se mu zachce

Pokračováni s Herodem Agrippou Sk 12,20-24 Dt 17,15 Gn 3,5 2Te 2,4