NEVOLNICTVÍ Filip Nyiri-3.A

Poddanství VS nevolnictví = právní vztah závislosti mezi obyvatelem panství a vrchností, tj. , že vrchnost má správní pravomoc nad poddaným. Povinnosti vůči vrchnosti: Ourok- v důsledku inflace ztrácel časem hodnotu, což šlechta kompenzovala navyšováním robotních povinností, které inflaci nepodléhaly, robota (zpočátku byla okrajová) Ourok a robota= forma platby nájemného z gruntu Vůči státu: odváděla se státní daň, která od třicetileté války do konce vlády Marie Terezie tragicky narostla (kvůli válkám) Když potřeboval si stát vylepšit finance, tak se zavedl TÁC= z každého sudu se platila zlatka. Vůči církvi: odváděl se desátek= méně než desetina úrody a jednalo se o břemeno nejlehčí Poddanství bylo zrušeno roku 1848. = stupeň poddanství, kdy závislá osoba nemůže o své újmě změnit ani bydliště, ani povolání, ani jiné stránky svého života a života svých dětí. Ke všemu (i k sňatku) potřeboval nevolník povolení vrchnosti. Robotní patenty (1680, 1717, 1738,)-většinou vyšli vstříc vrchnosti, krom posledního patentu, který zkrátil pracovní dobu z 12 hodin na 10 hodin. Nevolnictví bylo v českých zemích zrušeno patentem Josefa II. Dne 1. 11. 1781 , tedy spíše zakotvil základní občanská práva poddaných. Na Slovenském území 22. 8. 1785 .

vývoj Ve 13. a 14. stol. zužitkovali obrovské plochy dosud neobdělávané půdy ke svému prospěchu. Díky lokátorům je rozdělili na drobná léna a nabídli do dědičného pronájmu přistěhovalcům. Ti museli platit od urč. lhůty pozemkovou rentu, která byla pevně stanovena a lišila se v závislosti na výměře polí, jejich úrodnosti či na nárocích vrchnosti. Krom ouroku (o sv.Jiří a o sv.Havlu), museli poddaní odevzdávat naturální dávky (oves, slepice, kuřata a vejce). Nájemní podmínky byly pevně stanoveny a po věky ctěny jako neměnné. př. gruntovní sedlák vlastnící přes 18 hektarů půdy platil v druhé pol. 17. stol. tentýž úrok jako jeho dávný praděd o tři staletí dříve = 2 kopy 8 grošů/rok + 10 korců ovsa, 6 slepic a 2 kopy vajec. Jenže v průběhu čtyř staletí se jak kvalita, tak hodnota mince zhoršovala=>inflace V rozmezí věků dosáhl inflační vývoj hodnot 500-600%=>kup. síla peněz byla v 17. st. 5Krát- 6krát menší než v 13. st.=> nevolnictví.

Nevolnictví zblízka Nevolnictví bylo způsobeno: Úbytkem obyvatelstva(kolem roku 1680 leželo ladem přes 20 procent poddanské půdy), Udržováním armády (Leopold I. měl ve své armádě až 130 000 mužů ve zbrani. ) bojovalo se proti Fr., Turkům,...=>růst státních daňových obvodů- kontribuci odváděli především poddaní ale vrchnost občas přispívala do státního rozpočtu tzv. extraordinárními daněmi Příchodem nových rodů do Čech(128 rodů cizí vysoké šlechty) a na Moravu(39 rodů cizí vys. šl.). Tyto rody byly oddaní habsburkům a jejich cílem byla maximalizace zisku než péče o poddané, např. Buquoyové, Piccolominiové, Eggenbergové, Trautmannsdorfové atd. , co zabrali zámky a statky staré české šlechty. Robotní práce poddaných byla horší než mizivá, osmi až desateronásobně nižší, než když se věnovali hospodaření na vlastním. Ve 14. stol. platil poddaný daň státu, tzv. berni, sotva jednou za deset let. V 15. stol. jednou za 4-5 let. Děti poddaných byly automaticky pánu zavázány „člověčenstvím.“ Sedlák v 17. a 18. stol. odváděl asi 73% svého hrubého výnosu státu formou kontribuce(daň), vrchnosti formou úroku (pozemkové renty) a církvi formou desátku + musel ročně odevzdat asi 150 dnů bezplatné robotní práce(12 hod./den). K živobytí mu tedy zbylo 26-27% toho, co vyrobil. V 16. stol. nevolník robotoval 12-20 dnů do roka, ale o sto let později dřel na panském už 100 i více dnů.

„ Sedlák je jako vrba. Čím víc ji rveš, tím víc roste...“

Sedlák a robota Čechy jsou navenek celistvé ale uvnitř je 350 vrchnostenských státečků. Čl. byl celoživotně uzavřen na panství. Pokud chtěl natrvalo opustit vrchnostenský region( např. kvůli sňatku) potřeboval od pána výhost. Poplužní dvory= statky, které pečují o ornou půdu. Největší hosp. jednotka v regionu. Poddaní se starají asi o jednu třetinu celkové rozlohy feudál. polí(=DOMINIKÁL). Dvě třetiny polí pronajali předci feudála poddaným(RUSTIKÁL). Poplužní dvory nebyli vybaveny zemědělským nářadím, a tak každý sedlák si musel s sebou vzít potřebné vybavení. Panský šafář večer sedlákům oznámí, kam mají jít ráno robotovat a kolik se má dostavit pěších robotězů. Obyv. Osedlé - vlastní statek či chalupu+půdu Neosedlé - nevlastní půdu, ale nejsou to bezzemci, protože mohou žít v tzv.„podrůží“ = za úplatu získali kus obec. pozemku = =zahradu, kterou zúrodnili. Největším feudálním panstvím v Čechách 17. stol. bylo Krumlovsko. Náleželo k němu 375 km2 s 3000poddaných. Pak Pardubicko a třetí bylo Lytomyšlsko.

Robotní podmínky Robotní podmínky nebyli zas tak kruté, protože sedlák mohl za sebe poslat čeledína=>na panském nedřela celá rodina a pokud ano, pán byl nucen jim zaplatit. Nevolníci nesměli pracovat v neděli a o svátcích = 90 dnů. Rychtář byl od práce osvobozen. Poskytovali úřední služby a byl prostředníkem mezi obcí a vrchností. Vybízal poplatky, soudil drobné spory, dohlížel na roboty a vůbec řídil život obce. Sbor sousedů se pak scházel s rychtářem podle potřeby. Značná část poddaných odevzdávala feudálovi namísto robotní práce tzv. reluici = peněžní náhrada Intenzita a efektivita práce byla mnohdy směšná, např. odvoz 24 beček soli do Prahy na vzdálenost přibližně 60km zabral 24 robotních dnů. Dovoz stovky latí na vzdálenost 4km – 4 robotní dny. Na zorání 245ha se spotřebovalo 1391 robotních dnů= čtvrt ha / 2dny.

Prameny Toulky českou minulostí České země v době baroka – Jitka Lněníčková Dějepis 2 – Petr Čornej Dějiny Českých zemí – Petr Čornej www.wikipedia.org