Alternativní augmentativní komunikace

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Komunikace s uživateli knihoven s mentálním postižením Eva Cerniňáková Městská knihovna v Praze.
Advertisements

Zákon o sociálních službách
Základní škola, Slavkov u Brna, Malinovského 280
Řeč, jazyk, mluva.
Vztahy mezi lidmi 7. ročník - září.
Komunikace Společenská kultura
BLISS SYSTÉM .
Komunikace Aktivita č.1: Člověk a svět práce Prezentace č. 6
Pedagogické minimum – lektorské dovednosti
Narušená komunikační schopnost PaedDr
Projekt „Učíme digitálně“ Registrační číslo CZ.1.07/1.3.00/ Profil Škola 21.
- projekt FRVŠ Inovace předmětu Alternativní a augmentativní komunikace - tematický okruh – F5A PROJEKT 2590/2011.
Seminář pracovní parta Komunikace. To podstatné Jak jste hodnoceni pro následující výběr pracovníků – docházka (dochvilnost), plnění úkolů, aktivity,
LOGOPEDICKÁ INTERVENCE
Komunikace.
Komunikace s dětským pacientem
Neverbální komunikace
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Dana Vicherková Datum: Název: VY_32_INOVACE_3.1.1.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková
Specifika zpracování vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů: Čtení – globální a analyticko–syntetická metoda – vzhledem k vícečetnému postižení bylo.
Komunikační dovednosti
Komunikace mezi generacemi
KOMUNIKACE OLGA BÜRGEROVÁ. CÍLE:  VÝZNAM PRVNÍHO DOJMU  UMĚT NAVÁZAT KONTAKT.
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Dana Vicherková Datum: Název: VY_32_INOVACE_
Komunikace sluchově postižených
Péče o osoby s afázií.
Alternativní a augmentativní komunikace
Alternativní a augmentativní komunikace
Alternativní a augmentativní komunikace
KOMUNIKACE S KLIENTEM MENTÁLNĚ RETARDOVANÝM
KOMUNIKACE OLGA BÜRGEROVÁ.
Logopedická třída MOTÝLCI
Komunikace. Komunikace Komunikace je přenos nejrůznějších informačních obsahů v rámci komunikačních systémů Komunikace je přenos nejrůznějších informačních.
Mgr. Daniel Rychlik , Ostrava
INTEGRACE DĚTÍ S LOGOPEDICKÝMI OBTÍŽEMI
Alternativní a augmentativní komunikace
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, , Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_17_KOMUNIKOVÁNÍ_P2.
VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE složitý multifaktoriální problém
Komunikace I. Petr Machala. KOMUNIKACE (z lat. učinit společným) přenos informací slovně – mimoslovně – činy (chováním a jednáním) Vážně jsi tam byla?
Klenková, Gajzlerová, Girglová, Sychrová 2011, MU Projekt FRVŠ
Zásady efektivní komunikace
PhDr. Petra Potměšilová, Ph.D.
Alternativní a augmentativní komunikace
Pedagogická komunikace
KOMUNIKACE.
Alternativní a augmentativní komunikace
Symptomatické poruchy řeči u dětí s mentálním postižením
PhDr. Petra Potměšilová, Ph.D.
Petr Kopečný Katedra speciální pedagogiky PdF MU Prešov,
Informatika. Cíle výuky informatiky Studenti se mají seznámit se základními pojmy, problémy, postupy, výsledky a aplikacemi informatiky tak, aby je dokázali.
Rehabilitace poruch komunikace Mgr. Ivana Šemberová.
Logopedie Speciální pedagogika zabývající se osobami s narušenou komunikační schopností.
Lidé s mentálním postižením jako cílová skupina sociálních služeb.
 Závazný dokument pro předškolní pedagogy (mateřské školy, přípravné třídy základních škol) a pro zřizovatele vzdělávacích institucí (od )
Peklo x ráj POZNÁVÁNÍ PRAVIDEL SPOLEČENSKÉHO SOUŽITÍ, POROZUMĚNÍ ZÁKLADNÍM PROJEVŮM NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE OBVYKLÝM V TOMTO PROSTŘEDÍ.
Komunikace Mgr. Vladimír Velešík.
KOMUNIKACE Zápis do sešitu
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
ANOTACE Seznámit žáky s vývojovými fázemi člověka. Vysvětlit změny ve vývojových fázích předškolního dítěte, se změnami při přechodu dítěte do školy. Výukový.
Sociologie pro SPP/SPR
Komunikace. Komunikace – neverbální „řeč těla“ zrakový kontakt mimika gesta pohyby doteky oblečení.
Rybolov – poznej svou značku
Péče o osoby s afázií.
Sociální čtení.
Jazykové hádanky Jazyk a řeč.
Škola: SŠ, ZŠ a MŠ Karviná Autor: Bc.Balonová Soňa
HYGIENA sebeobsluha.
Narušená komunikační schopnost
SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Sociální komunikace.
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Alternativní augmentativní komunikace Komunikace je výměna a sdílení informací s ostatními lidmi, možnost podělit se s nimi o svoje myšlenky pocity, otázky, potřeby. A = alternativní : náhradní A = augmentativní: rozšiřující a podporující K = komunikace: přenos a předávání informací Cílem AAK je umožnit lidem se závažnými komunikačními poruchami účinně se dorozumívat a vzájemně reagovat a to v takovém rozsahu, aby se tito lidé stejně jako ostatní mohli zapojit do společnosti.  

AAK je zaměřena na ►Překonání rozporu mezi rozuměním řeči a řečovým vyjadřováním. Pokud neporozumíme způsobům vyjadřování člověka s komunikační poruchou, není to pouze chyba toho, kdo se nám snaží nějakou informaci sdělit. ► Podporu vývoje jazyka a řeči ► Získávání zkušeností s vyjádřením a výrazem lidí s komunikačními poruchami. Učíme se vždy jeden od druhého. ► Zamezení frustrace, které vzniká z neúspěšných pokusů o komunikaci. I člověk, který komunikuje mluvenou řečí a s komunikací nemá žádné problémy, může pociťovat pocit frustrace z toho, že není schopen porozumět způsobům vyjadřování člověka, který mu chce nějakou informaci sdělit. ► Usnadnění kontaktů mezi osobami. Člověk je tvor společenský a nemůže žít v úplné izolaci, do které ho omezené komunikační možnosti staví. ► Usnadnění vzdělávacích aktivit. I člověk s poruchou komunikačních schopností má potřebu se vzdělávat. ► Podporu schopnosti číst a psát  

Komu je AAK určeno? Dětem a dospělým lidem, kteří v důsledku zdravotního postižení nemohou komunikovat mluvenou řečí. ·        Lidé s DMO (dětskou mozkovou obrnou) ·        Lidé s mentálním postižením ·        Lidé s těžkými vývojovými vadami řeči ·        Lidé s autismem ·        Lidé s onkologickým postižením v oblasti mluvidel ·        Lidé s kombinacemi postižení ·        Lidé s těžkými poruchami sluchu ·        Lidé po úrazu mozku

O čem komunikujeme? · Potřeby okolo jídla a hygieny · Základní pocity (nelibost, nepohodlí apod.) · Potřeby, které slouží k vyjádření našich přání (chci někam jít, někoho zavolat, něco si koupit) · Máme potřebu reprodukce událostí (chci se podělit o nějaký svůj zážitek. Např. byla jsem na výstavě a potkala jsem tam známého, který mi řekl...) · Máme potřebu poskytovat informace (např. dneska odpoledne půjdu k zubaři a vytrhne i zub) · Pojmenováváme věci · Komentujeme své či cizí chování · Stěžujeme si a vznášíme protesty · Vyjadřujeme své pocity (líbí se mi to, urazil jsi mě...) · Popisujeme skutečnosti (např. nechutná mi to, je tu teplo...) · Určujeme vlastnictví (např. to je moje) · Máme otázky · Připomínáme něco, na co komunikační partner zapomněl  

Systémy a metody AAK Systémy AAK Metody AAK dynamické: v čase proměnlivé, zahrnující znaky, gesta, mimiku... (Makaton, Znak do řeči...) statické: v čase neměnné (komunikační tabulky, piktogramy, bliss symboly...) Metody AAK · Bez pomůcek: užití prostředků neverbální komunikace (oční kontakt, mimika, řeč, těla, gesta, znaky) ·  S pomůckami: o   Netechnické: Předměty, obrázky, fotografie, symboly (piktogramy, VOKS, písmo) o   Technické: komunikátory, pomůcky s hlasovým výstupem, spínače, počítače o   Podpůrné: sociální a globální čtení, bazální stimulace

Stanovení vhodné metody AAK ·  Schopnost porozumění signálům neverbální komunikace ·  Schopnost rozumět mluvené řeči ·  Současné způsoby komunikace (verbální i neverbální) a jejich úspěšnost, včetně případného spontánního užívání náhradních forem komunikace ·  Schopnost vyjádření ano/ne ·  Motivaci ke komunikaci a potřebu dorozumět se ·  Zrakové a sluchové schopnosti ·  Motorické možnosti (hrubá a jemná motorika, rozsah, přesnost a rychlost pohybu  ruky pro zhodnocení fyzického přístupu ke komunikačním pomůckám včetně sezení a polohování). Cíl: zjistit motorické schopnosti, ne popsat motorické obtíže.

Stanovení vhodné metody AAK ·  Sociální dovednosti včetně vztahů ke svým vrstevníkům ·  Emoční projevy a chování ·  Poznávací schopnosti ·  Rozumění symbolům v běžném životě a případné čtenářské dovednosti ·  Základní znalosti a perspektivy školského či pracovního zařazení ·  Způsob trávení volného času ·  Prostředí, v němž se nekomunikující osoba pohybuje ·  Očekávání nekomunikující osoby a osob v jeho okolí a očekávaná úroveň podpory  

Stanovení metod AAK ·· Výběr slovní zásoby (vycházíme z momentálních schopností nekomunikující osoby) · Výběr zobrazení pojmů (předměty, obrázky, fotografie, grafické symboly) ·  Výběr dostupných pomůcek ·  Vyhodnocení možností ovládání vybraných pomůcek · Možnosti začlenění partnerů a pečovatelů do plánovaných možností komunikace ·  Stanovení možností rozšíření systému používaných znaků ·  Poskytování příležitostí ke komunikaci ·  Budování komunikačních strategií a metodických postupů

Zásady nastavení komunikačního kanálu ·  Výběr slovní zásoby a symbolů je vysoce individuální  podle přání nekomunikující osoby i podle prostředí, ve kterém se pohybuje ·  K zobrazení pojmů je potřeba dotykových vjemů, zraku i sluchu ·  Manipulace s pomůckami musí být co nejsnadnější ·  Komunikační partneři musí znát principy AAK · Musí se vytvářet a poskytovat příležitosti ke komunikaci, z počátku třeba i řízené situace. Jen to zajistí úspěch v komunikaci ·  Komunikace musí vycházet z běžných situací, se kterými přichází nekomunikující osoba běžně do styku ·  Na komunikaci a její rozvoj musí být dostatek času