Vypouštění odpadních vod z průmyslu odbor ochrany vod (MŽP) JARNÍ SETKÁNÍ TĚŽAŘŮ Mikulov, 14. – 16. března 2018 Mgr. Lukáš Záruba Ing. Evžen Zavadil odbor ochrany vod (MŽP)
Kvalita povrchových vod se zlepšuje… Je tomu skutečně tak a jak to měřit? Závazek ke zlepšení kvality povrchových vod je obsažen v řadě mezinárodních smluv a národních koncepčních dokumentech k ochraně životního prostředí. Povinnost dosáhnout dobrého stavu vodních útvarů je dána tzv. rámcovou směrnicí o vodách. - závazek nezhoršovat - závazek dosáhnout dobrého stavu
Mapa jakosti vody v letech 1991-1992
Mapa jakosti vody v letech 2014 - 2015
Hodnocení dle požadavků Rámcové směrnice o vodách Hodnocení dle ČSN 75 7221 (jakost vody v tocích 2015) Hodnocení dle požadavků Rámcové směrnice o vodách (ekologický stav vodních útvarů – 215)
Pouze cca 20 % vodních útvarů je v alespoň dobrém stavu Zatímco hodnocení dle ČSN vychází z chemických či fyzikálně chemických parametrů (BSK, CHSK, dusík, fosfor aj.), hodnocení dle rámcové směrnice zahrnuje též ekologický stav vodního útvaru, tj. stav složek jako je fytoplankton, ryby, makrofyta či fytobentos. Výsledky hodnocení se mohou lišit dle počtu reprezentativních profilů, počtu monitorovaných chem. ukazatelů a biologických složek Resumé: Zatímco v posledních letech sice došlo k mírnému zlepšování chemického stavu vod, došlo zároveň ke zhoršení ekologického stavu vod, což předurčilo celkové hodnocení stavu vodních útvarů.
Financování zlepšování jakosti vod Národní zdroje - výnosy z environmentálních daní a poplatků Evropské dotace - významnou měrou přispěly a přispívají ke zlepšování úrovně čištění odpadních vod, zvyšování kvality povrchových vod a rozvoji vodní infrastruktury - OPŽP 2014–2020 - vyhlášeno celkem 12 výzev, ve kterých byla 388 vodohospodářským projektům schválená dotační podpora ve výši 9,8 miliardy korun (180 ČOV, 1 281 km stokových systémů, 231 km rozvodů pitné vody a 29 úpraven pitné vody)
Rok 2016 – porovnání příjmů z Fondu soudržnosti (Kohezního fondu) a odvodů ČR
Vodní zákon 254/2001 Sb. § 4 odst.2 Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (zák. 44/1988 Sb. – Horní zákon) § 38 odst.3 Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.
§ 38 Odpadní vody (1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.
§ 38 (8) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením.
401/2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2015 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
§ 2 Vymezení pojmů emisními standard – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, emisními limit – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, norma environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
§ 2 Vymezení pojmů kombinovaným přístupem – způsob stanovení emisních limitů při současném nepřekročení emisních standardů na základě ukazatelů vyjadřujících stav povrchové vody, norem environmentální kvality a požadavků na užívání vod podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a cílového stavu povrchových vod s přihlédnutím ke specifikaci nejlepších dostupných technik ve výrobě a nejlepších dostupných technologií,
průmyslové odpadní vody jsou vody z výrob uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jakož i odpadní vody v této části přílohy neuvedené, jsou-li vypouštěny z výrobních nebo jim obdobných zařízení, včetně odpadních vod vypouštěných z průmyslových areálů, které vznikají převážně jako produkt průmyslové činnosti § 14 odst.1 Při stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod, průsakových vod ze starých ekologických zátěží, odkališť a skládek odpadů po rekultivaci s následnou péčí do vod povrchových postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně.
Průmyslové odpadní vody Tabulka 2: Emisní standardy: přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví CZ-NACE 05.00 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí pH, NL, Fe, Mn, PAU 07.10 Těžba a úprava železných a ostatních neželezných rud pH, NL, As, Cu, Pb, Zn, Fe, C 10 – C 40 08.11 Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice NL, C 10 – C 40
Děkuji za pozornost…