Správní řízení I. Správní řád, rozsah jeho působnosti Pojem a charakteristika správního řízení

Vývoj úpravy správního řízení vládní nařízení č. 8/1928 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (o správním řízení) nařízení vlády č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech správních nařízení vlády č. 91/1960 Sb., o správním řízení zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)

Důvody nové právní úpravy vytvoření principiálně nového ústavního prostředí došlo k reformě organizace veřejné správy, zanikla soustava národních výborů a bylo obnoveno obecní a krajské zřízení, v roce 1991 bylo nově upraveno správní soudnictví bylo přijato značné množství nových zákonů bylo nutné zajistit plnění požadavků vyplývajících zejména z ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a svobodách

Systém forem správní činnosti 1. právně závazné správní úkony, mají právní následky, zasahují do práv a povinností, do právního postavení adresátů, adresát je musí respektovat Jednostranné aa) akty (abstraktní akty, abstraktně konkrétní, konkrétní, správní akty) ab) faktické pokyny, bezprostřední zásahy a donucovací úkony b) dvou- a vícestranné – veřejnoprávní smlouvy 2. právně nezávazné správní úkony, neregulativní úkony

Předmět úpravy správního řádu veškerý výkon veřejné správy, tedy na veškerou veřejnoprávní činnost správních orgánů směřující navenek vůči dotčeným fyzickým a právnickým osobám vztahuje se nejen na oblast státní správy jako dříve, ale též na oblast samosprávy (profesní i územní).

Správní orgány (§ 1 odst. 1) orgány moci výkonné. Jsou to především orgány státní správy, správní úřady v institucionálním slova smyslu. – ústřední, regionální i místní orgány územních samosprávných celků, obrány obcí a krajů, zejména obecní a krajské úřady jiné orgány fyzické a právnické osoby, pokud vykonávají zákonem svěřenou působnost v oblasti veřejné správy

Správní řád upravuje (pozitivní vymezení) vydávání individuálních správních aktů konkrétním adresátům (viz část druhá a třetí) vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení (část čtvrtá) uzavírání veřejnoprávních smluv (část pátá) vydávání opatření obecné povahy (část šestá) vyřizování stížností (§ 175 SŘ)

Negativní vymezení rozsahu působnosti správního řádu na činnost jiných orgánů veřejné moci na soukromoprávní činnost správních orgánů na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávního celku při výkonu samostatné působnosti na vnitřní vztahy uvnitř veřejné správy tam, kde je postup upraven zvláštním právním zákonem nevztahuje se na vydávání abstraktních aktů vydávání faktických pokynů a provádění bezprostředních zásahů

Vztah správního řádu a zvláštních úprav subsidiarita správního řádu ve vztahu ke zvláštním procesním úpravám (§ 1 odst. 2) Přechodná a společná ustanovení - § 180 a § 177 Úprava ve zvláštních zákonech (vyloučení jednotlivých částí SŘ, označení forem – VPS, OOP, spouští obecné instituty)

Pojem a charakteristika správního řízení Správní řízení podle § 9 SŘ je právem upravený postup jehož účelem je vydání rozhodnutí ve kterém vystupují subjekty řízení (správní orgány, účastníci řízení) postup probíhá v určitých etapách (fázích) úkony správního orgánu se dějí v určitých procesních formách

Příklady rozhodnutí ve správním řízení Udělení koncese podle živnostenského zákona Územní rozhodnutí a stavební povolení podle stavebního zákona Udělení státního občanství Prohlášení věci za kulturní památku Rozhodnutí o vině a trestu za přestupek Povolení k poskytování investičních služeb Povolení k nakládání s podzemními vodami oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely Rozhodnutí o vyvlastnění

Veřejnoprávní charakter správního řízení V zásadě se rozhoduje o veřejných subjektivních právech a povinnostech Správní orgán rozhoduje autoritativně, rozhodnutí je závazné Správní orgán nemá postavení nezávislého a nestranného orgánu Nejčastěji jde o jednostranný proces Je součástí výkonu veřejné správy

Obecná úprava a zvláštní úpravy Zvláštní úprava jednotlivých procesních institutů nebo celého řízení mimo správní řád vztah speciality a subsidiarity (§ 1 odst. 2 SŘ) Nahrazení Vyloučení Konkretizace Odkazy na zvláštní úpravu

Prameny právní úpravy Ústava a Listina základních práv a svobod mezinárodní smlouvy (požadavky na spravedlivý proces) zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (zejména část druhá a třetí) Zvláštní zákony

Doporučení a rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy I. Rezoluce (77)31 o ochraně jednotlivce ve vztahu ke správním aktům, Doporučení R (80)2 týkající se správního uvážení, Doporučení R (81) 19 o přístupu k informacím v držení veřejných orgánů (o otevřené správě) Doporučení R (84) 15 o veřejnoprávní odpovědnosti Doporučení R (87) 16 o správních postupech ovlivňujících značné množství osob Doporučení R (91)1 o správních sankcích

Doporučení a rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy II. Doporučení R (2001) o alternativním řešení sporů ve veřejné správě Doporučení R (2003) o výkonu správních a soudních rozhodnutí v oblasti správního práva Doporučení R (2004)20 o soudním přezkoumávání správních úkonů, Doporučení R (2007)7 o dobré správě, Doporučení R (2010) 3 o účinných právních prostředcích nápravy nepřiměřených průtahů v řízení.

Článek 41 LZP EU – Právo na řádnou správu 1. Každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě. 2. Toto právo zahrnuje především: a) právo každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout; b) právo každého na přístup ke spisu, který se jej týká, při respektování oprávněných zájmů důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství; c) povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí. 3. Každý má právo na to, aby mu Unie v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahradila škodu způsobenou jejími orgány nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce. 4. Každý se může písemně obracet na orgány Unie v jednom z jazyků Smluv a musí obdržet odpověď ve stejném jazyce.

čl. 298 Smlouvy o fungování EU právní základ pro přijetí Nařízení upravující základní procesní pravidla „Správní řád Evropské unie“, který by upravoval pravidla postupu unijních orgánů při výkonu přímé unijní správy

Návrh Nařízení z poloviny roku 2016 Hlava I. Obecná ustanovení Hlava II. Zahájení správního postupu Hlava III. Průběh administrativního postupu Hlava IV. Ukončení administrativního postupu Hlava V. Změna a zrušení aktů Hlava VI. Administrativní akty obecné působnosti Hlava VII. Informace a závěrečná ustanovení  

Základní zásady Základní zásady činnosti správních orgánů (§ 2 až § 8 správního řádu) Jsou konkretizovány v ustanoveních SŘ Pravidlo chování (aplikační), jsou přímo aplikovatelné, právně závazné, jejich porušení se lze dovolat Výkladové pravidlo (interpretační) Vztahují se na celou VS i mimo správní řád

Základní zásady činnosti správních orgánů Zásada zákonnosti (legality) Zásady užití správního uvážení Zásada ochrany nabytých práv Zásada ochrany veřejného zájmu Legitimního očekávání (materiální rovnosti) Materiální pravdy Zdvořilosti, vstřícnosti Ochrany procesních práv Smírného řešení rozporů Rychlosti a hospodárnosti

Základní zásady správního řízení zásada písemnosti a zásada ústnosti zásada neveřejnosti a veřejnosti zásada oficiality a zásada dispoziční zásada jednotnosti a zásada koncentrace řízení zásada vyšetřovací (vyhledávací) a zásada projednací zásada materiální pravdy zásada dvojinstančnosti zásada volného hodnocení důkazů