Klasifikace imisních stanic pro výměnu informací (EoI) z hlediska požadavků modulu DEM 7.1 a z hlediska potřeb pro hodnocení kvality ovzduší RNDr. Jan Sládeček, ISKO

Klasifikace imisních stanic pro výměnu informací (EoI) byla vydána Rozhodnutím Rady Evropy 97/101/EC. Její modifikace se uskutečnila na základě Rozhodnutí Evropské komise 2002/752/EC. Jde o jedinou oficiální evropskou klasifikaci imisních stanic. Od roku 1999 byly imisní stanice, uvedené v databázi ISKO, klasifikovány do tříd EoI, podle pravidel uvedených v Rozhodnutí Rady Evropy 97/101/EC v technické zprávě EEA č. 12: Kritéria pro EUROAIRNET.

Klasifikace imisních stanic EoI je součástí předávaných dat v rámci výměny informací do střediska ETC–AQ (RIVM) v Holandsku. Data jsou v současné době předávána za pomocí technického prostředku – Data Exchange Module (DEM) 2004, verze 7.1. Tato nová verze modulu DEM požaduje zařazení imisních stanic do klasifikačních tříd, které vycházejí z obou rozhodnutí 2002/752/EC i 97/101/EC. V databázi ISKO byla zatím ponechána klasifikace stanic EoI dle 97/101/EC, jelikož lépe vystihuje charakter umístění některých lokalit.

Rural background stations (subcategories) - near-city (příměstská) regional (regionální) remote (odlehlá)

Klasifikace stanic EoI není zakotvena v legislativě ČR, pravidla pro umisťování stanic uvedená v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. k zákonu o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. vycházejí ze směrnic 96/62/EC, 1999/30/EC, 2000/69/EC a 2000/3/EC Hodnocení kvality ovzduší ČR se opírá o požadavky dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. k zákonu o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a o samotný zákon. Z hlediska obecné využitelnosti klasifikace EoI je důležité najít shodu, či přijatelný kompromis, mezi zařazením všech imisních stanic z databáze ISKO do klasifikačních tříd pro výměnu informací a pravidly pro umisťování stanic uvedených v nařízení vlády č. 350/2002 Sb.

Kritéria pro umisťování bodů vzorkování (míst měření) dle přílohy č Kritéria pro umisťování bodů vzorkování (míst měření) dle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. (výběr) - lokality orientované na dopravu body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů a vegetace klasifikace míst pro umístění bodů vzorkování pro kontinuální měření ozonu

Lokality orientované na dopravu Body vzorkování se umisťují : tak, aby reprezentovaly, pokud je to možné, kvalitu ovzduší v okolí alespoň 200 m2 u lokalit orientovaných na dopravu a několik čtverečních kilometrů u městských lokalit. EoI: v případě stanic klasifikovaných jako dopravní se začíná více používat reprezentativní délka silnice, která by měla být asi 100 m u stanic městských a asi 1000 m u stanic předměstských, poloměr reprezentativnosti (rádius) bývá 10-50 m vzorkovací zařízení orientované na dopravu („hot spot“): pro měření všech znečišťujících látek bylo alespoň 25 m od kraje velkých křižovatek a alespoň 4 m od středu nejbližšího jízdního pruhu pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého mělo vstupní otvory odběrové sondy maximálně 5 m od okraje silnice (od obrubníku)

Body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů a vegetace (EKO stanice) Body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů nebo vegetace se umisťují více než 20 km od sídelních seskupení nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo dálnic. Bod vzorkování se zpravidla umisťuje tak, aby reprezentoval kvalitu ovzduší v okolí alespoň 1000 km2. Rural background stations (subcategories) - near-city (příměstská)- 3-10 km od v. zdrojů, >500 m od v. silnice, rádius asi 5km - regional (regionální)- 10-50 km od v. zdrojů, rádius asi 20 km - remote (odlehlá) - >50 km od v. zdrojů, >2 km od v. silnice, rádius asi 60 km

Klasifikace míst pro umístění bodů vzorkování pro kontinuální měření ozonu (typ stanice zde odpovídá typu oblasti, či zóny, dle klasifikace EoI) Rural background stations (subcategories) - near-city (příměstská) regional (regionální) remote (odlehlá)

Tato problematika bude také řešena v rámci DÚ projektu VaV „Optimalizace systému imisního monitoringu“ v etapách let 2005-2007.