Muzeum družstevnictví 100 let od založení Československa a osobnosti družstevnictví Motto: Antonín Švehla, 1924 "Družstevnictví vyjadřuje onu správnou synthesu, která zabezpečuje na jedné straně vzpruhu jedincovu v zájmu pokroku, a na druhé straně stará se, aby tento pokrok přinesl k dobru celku - tedy vyrovnává mezi sobectvím jedince a potřebou celku. Úkolem dneška i zítřka musí býti proto snaha, aby jedinců družstevně cítících a pracujících stále přibývalo, a aby hlavně mládež již z obecné školy přinášela si poznání o tom, co znamená družstevnictví pro jednotlivce, stavy i celý národ."
Družstevní hnutí 20. století
Družstevnictví za první republiky Vznik samostatného Československa na podzim roku 1918 otevřel také pro družstevnictví novou vývojovou etapu. Došlo k nárůstu všech typů družstev. Byla to doba, která patří k první a zatím i poslední, kdy rozvoj družstev byl přirozený, bez mocenských a politických zásahů. Zvyšováním počtu družstev, rozšiřováním jejich působnosti a zakládáním zájmových svazů vytvořilo družstevnictví sice mohutné, ale nejednotné odvětví. Družstva se vedle profesního zaměření členila například podle národností, politické příslušnosti či náboženského vyznání. Zajímavá byla také kulturně společenská činnost družstev, která pro svoje členy a jejich děti pořádala četné osvětové a sociální akce a zřizovala knihovny, společenské místnosti, hřiště apod.
Antonín Švehla, státník a podporovatel družstevnictví
Spotřební družstevnictví První republiky Spotřební družstevnictví představovalo prosperující součást družstevního hnutí. Konzumní družstva, byla svépomocnými spotřebitelskými organizacemi s demokratickou samosprávou. Síť prodejen spotřebních družstev se neustále rozšiřovala, a družstva budovala vlastní sklady a výrobny. Nákupní ceny zboží se snižovaly podle výše objednávek, což družstva posilovalo. Hlavním dodavatelem potravinářského a průmyslového zboží byla Velkonákupní společnost družstev (VDP) se sídlem v Praze a sítí vlastních skladů a továren.
Budova VDP – sídlo Družstevní Asociace ČR tehdy a dnes
Víte, že ? … nakladatelství Družstevní práce, které bylo založeno v roce 1922, vydávalo mezi zajímavými díly také sebrané spisy mnoha českých i světových autorů, například Jiřího Mahena, Emila Vachka, Vladislava Vančury, Josefa Holečka, J. V. Jensena, G. B. Shawa, Uptona Sinclaira a prezident T. G. Masaryk byl čestným členem tohoto družstva ?
Výrobní a živnostenská družstva za První republiky Po vzniku Československa se rozvíjela i výrobní družstva. Fungovala rozsáhlá řada družstev v mnoha odvětvích, zejména v potravinářském, oděvním, kovo a dřevozpracujícím, stavebním a papírenském. Dále zde působila družstva tiskařská, vydavatelská, knihařská apod. Vedle výrobních družstev dělnických existovala četná živnostenská družstva, která však byla značně labilní podle stavu členské základny. Členstvím v družstvu však neztráceli živnostníci a obchodníci svou výrobní a podnikatelskou samostatnost.
Stavební a bytová družstva První republiky V průběhu let 1918 - 1938 bylo vydáno 8 státních zákonů, které upravovaly poskytování úvěrů a stanovování daní ve prospěch drobných stavebníků a tedy i stavebních a bytových družstev a znamenaly značnou podporu pro jejich rozvoj. Ačkoliv bytová družstva neměla rozhodující podíl na celkovém počtu postavených bytů a domů, byla důležitým faktorem v oblasti politické a sociální. Vedle bytových a stavebních družstev se rozvíjela družstva pro stavbu spolkových a dělnických domů, jejichž účelem bylo stavět a provozovat společenské místnosti pro politické, spolkové a kulturní účely.
Zemědělská družstva za První republiky Zemědělské družstevnictví se všestranně rozvíjelo a stalo se významným finančním, obchodním i organizačním systémem s příznivým dopadem na celý stát. I zde měla velký podíl na jejich rozvoji svazová organizace, která zabezpečovala revizní, organizační i zastupitelskou činnost pro svá členská družstva a většina jich fungovala i jako peněžní ústředí. Také zde plnily důležitou funkci speciální podniky a obchodní ústředny, jako byly například Kooperativa, Moragro a jiné. Vrcholným orgánem zemědělského družstevnictví byl od roku 1921 Centrokooperativ.
Peněžní družstva za První republiky Jedno z nejsilnějších odvětví v tomto období tvořila družstva peněžní, tedy spořitelní a úvěrní. Ve městech to byly družstevní záložny – všeobecné, občanské, živnostenské, rolnické, lidové a další, na venkově to byly malé peněžní ústavy nazývané kampeličky a raiffeisenky. Tato družstva přijímala od svých členů vklady a poskytovala jim dostupné úvěry. Vzhledem k organizačnímu propojení napomáhala peněžní družstva rovněž k rozvoji ostatních družstevních sektorů.
Družstevní finanční instituce V roce 1920 byly založeny dvě důležité velké družstevní instituce, které provozovaly své služby až do jejich znárodnění po 2. světové válce. První z nich byla Všeobecná družstevní banka, která byla jedinou družstevní bankou v republice a fungovala jako družstevní peněžní ústředí. Druhou z nich byla družstevní lidová pojišťovna Čechoslavia, která pro družstva a jejich pracovníky zajišťovala majetkové a osobní pojištění za výhodných podmínek.
Antonín Švehla (* 15. 4. 1873 Hostivař u Prahy, + 12. 12. 1933 tamtéž) český, poté československý agrární politik, účastník protirakouského odboje, vůdce Mužů 28. října, ministerský předseda meziválečného Československa, podporovatel družstevní idey
Ladislav Karel Feierabend (* 14. června 1891 Kostelec nad Orlicí, + 15. srpna 1969 Villach, Rakousko) český a československý meziválečný národohospodář a vrcholný představitel družstevnictví v éře jeho největšího tuzemského rozkvětu během meziválečného období: stal se mj. vrchním ředitelem Kooperativy (obchodního ústředí hospodářských družstev).
František Modráček (* 8. září 1871 Habroveč-Louka, + 23. března 1960 Praha) československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění, člen Československé sociálně demokratické strany dělnické) podporovatel družstevní legislativy
Karel Engliš (* 17. srpna 1880 Hrabyně, + 13. června 1961 tamtéž) český ekonom a politik, tvůrce teleologické hospodářské teorie, několikanásobný prvorepublikový ministr financí, první rektor Masarykovy univerzity v Brně (1919–1920) a rektor Univerzity Karlovy (1947–1948), v roce 1925 spoluzaložil Národní stranu práce. Byl ve svých národohospodářských názorech přívržencem Rakouské ekonomické školy a myšlenky družstevnictví jako alternativy podnikání.
Jaroslav Preiss (* 8. prosince 1870 Přeštice, + 29. dubna 1946 Praha) „Hospodářské emancipace můžeme dosáhnout jedině tvořením hodnot. Ne podnikáním, které se žene bezohledně za výdělkem stůj co stůj, ne obchodem, který se neleká sahat ke korupci, ale reálností, solidností a pravdou." (Jaroslav Preiss) původně člen Národní strany svobodomyslné (mladočeské), od roku 1918 poslanec za Československou národní demokracii.
Emil Lustig (* 28. 6. 1883 Plaňany u Kolína, + 17. 1. 1962 Stockholm) hospodářský manažer a činitel družstevního hnutí, od roku 1905 organizoval české sociálně demokratické družstevnictví; 1908 spoluzakladatel a poté dlouholetý předseda Ústředního svazu konzumních, výrobních a hospodářských družstev, 1911–38 ústřední ředitel Velkonákupní společnosti konzumních družstev v Praze; člen výkonného výboru Mezinárodního svazu družstev v Londýně, v exilu ve Švédsku pracoval v ústředí švédských družstev.