Opravné prostředky v civilním soudním řízení Petr Lavický

Odvolání

Charakteristika odvolání Řádný opravný prostředek Směřuje proti rozsudkům a usnesením soudu I. stupně Devolutivní a suspenzivní účinek Přezkum po skutkové i právní stránce Zrušení i změna prvostupňového rozhodnutí

Přípustnost odvolání

Předpoklady přípustnosti odvolání mají povahu zvláštních procesních podmínek k jejich naplnění se hledí ex offo K předpokladům patří objektivní přípustnost odvolání včasnost odvolání legitimace odvolatele újma odvolání nebrání vzdání se odvolacího práva nebo zpětvzetí odvolání

Objektivní přípustnost odvolání Proti všem prvostupňovým rozhodnutím soudů, pokud to zákon nevylučuje rozsudky a usnesení okresních a krajských soudů vydané v I. stupni výroky o nákladech řízení v platebních rozkazech rozhodnutí soudního exekutora (§ 45, § 55c ex. ř.) Nikoliv proti rozhodnutím odvolacího nebo dovolacího soudu např. usnesení odvolacího soudu o procesním nástupnictví Nikoliv proti rozhodnutím krajského nebo vrchního soudu coby nadřízeného soudu např. delegace (§ 12/3), věcná příslušnost (§ 104a)

Nepřípustnost odvolání proti usnesení Proti usnesením uvedeným v § 202/1 OSŘ V dalších případech (OSŘ, ZŘS, EXŘ; např. § 17 OSŘ - usnesení o vyloučení zaměstnance soudu)

Usnesení o úpravě vedení řízení Usnesení spíše technicko-organizační povahy Netýkají se věci samé Projevuje se v nich řídicí role soudu v procesu; soud jimi upravuje průběh řízení Vyloučení odvolání je odůvodněno tím, že nemohou způsobit vážnější újmu na právech účastníků rychlostí a hospodárností Zvláštní režim soud jimi není vázán (může je i bez návrhu změnit) nemusí být odůvodněna

Příklady usnesení o úpravě vedení řízení Stanovení soudcovské lhůty k provedení procesního úkonu Prodloužení soudcovské lhůty Spojení a vyloučení věcí Nařízení a odročení jednání Předvolání (k přípravnému jednání, k jednání ve věci samé) Vyloučení veřejnosti z jednání Zamítnutí návrhu na provedení důkazu Určení způsobu provedení důkazu, není-li předepsán zákonem Ustanovení znalce Nařízení dražby (dražební vyhláška), a to v části týkající se organizačních předpokladů dražby Uložení povinnosti předložit lékařské vysvědčení o duševním stavu vyšetřovaného

Úpravou vedení řízení není Výzva ke složení doplatku jistoty na nařízení předběžného opatření (§ 75b/1, § 76h) Zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků Usnesení o příklepu Usnesení, jímž soud rozhoduje o změně žaloby Usnesení o místní nepříslušnosti a postoupení věci jinému soudu Usnesení o přerušení řízení podle § 110 o. s. ř.

Nepřípustnost odvolání proti rozsudku pouze peněžité plnění rozhodný je stav v době vyhlášení rozsudku v případě kumulace nároků se přípustnost odvolání posuzuje ohledně každého z nich samostatně; opačně – a nesprávně – NS 21 Cdo 3480/2015 (R 22/2018) nepřihlíží se k příslušenství (zejm. úroky, úroky z prodlení; nikoliv smluvní pokuta) nepřípustnost odvolání platí i pro vedlejší výroky limit neplatí pro odvolání proti kontumačním rozsudkům a rozsudkům pro uznání V bagatelních věcech (10 000 Kč) Dále např. § 395 nebo § 476 ZŘS

Nepřípustnost odvolání proti odůvodnění Proti odůvodnění rozhodnutí není odvolání přípustné K nápravě slouží § 165 OSŘ – oprava odůvodnění rozsudku, nemá-li podklad ve zjištěném skutkovém stavu

Včasnost odvolání Odvolání se podává zásadně 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí Výjimky opravné usnesení týkající se výroku (§ 204/1) nesprávné nebo chybějící poučení (§ 204/2) Lhůta je zachována je-li odvolání podáno poslední den lhůty k poštovní přepravě je-li elektronické nebo telefaxové odvolání podáno do 24:00 posledního dne lhůty

Prominutí zmeškání lhůty Předpokladem je omluvitelný důvod 1 Do 15 dnů po odpadnutí překážky je nutno podat 2 O návrhu rozhoduje soud I. stupně 3

Legitimace odvolatele posuzuje se abstraktně zda jde o osobu, která je vzhledem ke své roli v řízení obecně vzato oprávněna odvolání podat Legitimace účastníci řízení v případě procesního společenství kterýkoliv z účastníků vedlejší intervenient výjimečně státní zastupitelství a ÚZSVM (§ 203/2,3) u rozhodnutí nezabývajících se věcí samou ti, jichž se týká K podání odvolání jsou legitimováni

Újma Určuje, kdo konkrétně je oprávněn odvolání podat (x legitimace představuje abstraktní vymezení) Zvláštní forma (podoba) právního zájmu Újma musí existovat v době podání odvolání i rozhodnutí odvolacího soudu Zásadně ve sporném řízení stačí tzv. formální újma – rozhodnutí se odchyluje od návrhu strany žádná újma nebyla způsobena tomu, komu bylo rozhodnutím zcela vyhověno v případě částečného vyhovění a částečného zamítnutí jsou obě strany poškozeny

Vzdání se a zpětvzetí odvolání Vzdání se odvolání až po vyhlášení rozhodnutí soudu I. stupně důsledkem je nemožnost podat odvolání vzdají-li se odvolání všichni účastníci, nabude rozhodnutí dříve právní moci zjednodušené odůvodnění viz § 157 odst. 4 Zpětvzetí odvolání podané odvolání lze vzít zpět až do doby, než o něm odvolací soud rozhodne právní moc nastane, jako by odvolání nebylo vůbec podáno smysl: zábrana účelovému oddalování nabytí právní moci jinak ve statusových věcech manželských a partnerských (např. § 381 ZŘS)

Náležitosti odvolání

Přehled Důvodností odvolání se lze zabývat jenom tehdy, má-li odvolání předepsané náležitosti Formální náležitosti podání (v nesporných věcech lze výjimečně ústně do protokolu) označení soudu, stran a napadeného rozhodnutí Obsahové náležitosti rozsah odvolání odvolací důvody odvolací návrh

Rozsah odvolání Označení, které výroky jsou odvoláním napadeny Jde-li o výrok o dělitelném plnění, zda je odvoláním napaden v plném rozsahu, nebo jenom zčásti Rozsah může vyplývat i z odvolacího návrhu a odvolacích důvodů Tím by zásadně měl být určen rozsah suspenzivních účinků přezkumné činnosti soudu (viz ale výjimky u § 206 a 212)

Význam a změny rozsahu odvolání V nenapadené části nabývá rozhodnutí soudu I. stupně právní moci důsledkem je zákaz reformace in peius (+ dispoziční zásada) Rozsah lze rozšířit jenom po dobu odvolací lhůty Zúžení rozsahu je přípustné i později posoudí se jako částečné zpětvzetí odvolání Význam a změny rozsahu odvolání

Chybějící vymezení rozsahu odvolání Soud I. stupně vyzve odvolatele k odstranění této vady Není-li přesto rozsah uveden, předloží soud I. stupně věc odvolacímu soudu Odvolací soud odvolání odmítne Výjimka rozhodnutí s jedním výrokem týkajícím se nedělitelného plnění z povahy věci je takové rozhodnutí vždy napadnuto v plném rozsahu

Obecně k odvolacím důvodům zmatečnost vady řízení Důvody formální (procesní) povahy nesprávné objasnění skutkového stavu nesprávné právní posouzení Důvody materiální povahy (obsahové) zmatečností (k nim se přihlíží ex offo) nesprávného právního posouzení (iura novit curia) Teoreticky správně by měl být odvolací soud vázán důvody, vyjma

Odvolací důvody v platném OSŘ Odvolací důvody proti meritornímu rozhodnutí vymezuje § 205/2 nadbytečné, matoucí a vůbec ne návodné zdánlivě taxativní – ve skutečnosti lze cokoliv podřadit pod některý ze zákonných důvodů ve výčtu chybí zmatečnosti Odvolací důvody proti rozhodnutí procesní povahy mohou spočívat v čemkoli, co se týká otázky, která byla řešena ve výroku Odvolací důvody lze měnit kdykoliv (§ 205/3) Porušení dispoziční zásady – odvolací soud není odvolacími důvody vázán (§ 212a/1)

Postup při absenci nebo nekonkrétnosti odvolacího důvodu Výzva soudu I. stupně k odstranění této vady (§ 209 + § 43) Není-li přes výzvu uveden žádný odvolací důvod odvolání proti meritornímu rozhodnutí se odmítne nebrání to přezkumu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí procesní povahy nebo v nesporném řízení

Odvolací návrh Odvolatel musí navrhnout buď zrušení prvostupňového rozhodnutí či jeho části (z formálních důvodů), nebo změnu prvostupňového rozhodnutí (z materiálních důvodů); pak musí zcela určitě uvést, jak by měl být rozsudek změněn Odvolací návrh lze měnit kdykoli za odvolacího řízení (§ 205/3) Soud není odvolacím návrhem vázán (§ 221a) absurdní porušení dispoziční zásady odvolací návrh přitom není ničím jiným, než obdobou žalobního petitu rizika plynoucí z dispoziční zásady lze eliminovat eventuálními petity Důsledkem § 221a je, že odvolací soud ani odvolací návrh nepotřebuje – jeho absence není důvodem odmítnutí odvolání

Dovolání

Dovolání podle současné právní úpravy

Povaha a funkce dovolání Mimořádný opravný prostředek napadají se jím pravomocná rozhodnutí nemá odkladný účinek (právní moc a vykonatelnost může odložit NS) Směřuje proti rozhodnutím odvolacího soudu rozsudkům usnesením (nejen ve věci samé, ale i procesní povahy) Revizní princip přezkum právních otázek možná změna rozhodnutí odvolacího soudu Funkce ochrana subjektivních práv a právech chráněných zájmů stran sjednocování judikatury

Předpoklady přípustnosti dovolání Objektivní přípustnost dovolání Včasnost Legitimace dovolatele Újma Naplnění předpokladů si posuzuje sám Nejvyšší soud (ex post až poté, co strana dovolání podala)

Objektivní přípustnost dovolání Pouze rozhodnutí odvolacího soudu; předchozí rozhodnutí soudu I. stupně dovoláním napadnout nelze Dvě kategorie rozhodnutí odvolacího soudu, jež lze dovoláním napadnout: rozhodnutí, kterým se končí odvolací řízení musí být naplněny předpoklady uvedené v § 237 OSŘ nesmí jít o situaci uvedenou v § 238 OSŘ viz další snímky usnesení odvolacího soudu vydaná v průběhu odvolacího řízení (§ 238a OSŘ) o procesním nástupnictví dle § 107 a § 107a OSŘ o přistoupení a záměně účastníka dle § 92/1 a 2 OSŘ; přípustnost zde splývá s důvodností (podle § 216/1 OSŘ by toto ustanovení nemělo být za odvolacího řízení vůbec použito)

Dovolání proti rozhodnutí, kterým se končí odvolací řízení I. potvrzení nebo změna rozhodnutí soudu I. stupně dovolání však nelze podat proti potvrzení nebo změně usnesení soudu I. stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost [§ 238/1 písm. e) ve spojení s § 229/4 OSŘ] až do 29. 9. 2017 také usnesení o zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení [nyní již ne – viz § 238/1 písm. k) OSŘ] takovými rozhodnutími jsou také usnesení o zastavení řízení nebo o odmítnutí návrhu; srov. však § 238/1 písm. e) OSŘ (odkazující na § 229/4 OSŘ), podle nějž nelze dovolání podat proti usnesení o odmítnutí odvolání a zastavení odvolacího řízení

Dovolání proti rozhodnutí, kterým se končí odvolací řízení II. Rozhodnutí odvolacího soudu musí záviset na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu nebo která nebyla v rozhodování Nejvyššího soudu dosud vyřešena je dovolacím soudem rozhodována rozdílně má-li být dovolacím soudem již vyřešená otázka posouzena jinak Dovolatel má v dovolání uvést, v čem spatřuje přípustnost dovolání (§ 241a/2 OSŘ)

Vyloučení přípustnosti dovolání podle § 238 OSŘ I když bude § 237 OSŘ naplněn, nebude dovolání přípustné v situacích uvedených v § 238 OSŘ Např. v rodinněprávních věcech (s výjimkami) proti výrokům nepřevyšujícím 50 000 Kč (krom pracovněprávních vztahů a spotřebitelských smluv); u jiných žalob než na peněžité plnění se podobné omezení hodnotou předmětu sporu neuplatňuje proti předběžným opatřením proti výrokům o nákladech řízení atd.

Včasnost dovolání Lhůta 2 měsíce (výjimka § 240/3 druhá věta OSŘ) Počátek běhu od doručení rozhodnutí odvolacího soudu od doručení opravného usnesení odvolacího soudu Zmeškání lhůty nelze prominout Dovolání se podává u soudu I. stupně Lhůta je zachována je-li dovolání podáno u soudu I. stupně nebo u soudu odvolacího řídil-li se odvolatel nesprávným poučením

Subjektivní předpoklady přípustnosti Legitimace k podání dovolání procesní strana nikoliv vedlejší intervenient (s výjimkou případů, kdy se rozhoduje o jeho právech a povinnostech, např. o náhradě nákladů řízení) Újma zásadně stačí formální újma, tj. že se rozhodnutí odvolacího soudu odchyluje od návrhu strany (viz též 31 Cdo 2675/99) Advokátský proces dovolatel musí být zastoupen advokátem výjimka: dovolatel nebo osoba za něj jednající (u právnických osob) mají právnické vzdělání (podrobněji viz § 241/2 a 3 OSŘ) nedostatek vede k zastavení řízení soudem I. stupně (!) Subjektivní předpoklady přípustnosti

Dovolací důvod Pouze nesprávné právní posouzení musí být vymezeno konkrétně nestačí obecné tvrzení, že se odvolací soudu odchýlil od judikatury NS Jiné důvody uplatnit nelze zmatečnosti jako dovolací důvod § 241a odst. 1 OSŘ výslovně zakazuje NS může ke zmatečnostem pouze přihlédnout, ale pouze za předpokladu, že bude dovolání považovat za přípustné (pro vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva) důvody skutkového charakteru dovoláním uplatnit nelze (např. rozpor s obsahem spisu, nesprávné skutkové zjištění apod.) vady řízení nemohou být dovolacím důvodem

Dovolání v návrhu věcného záměru CŘS

Charakteristika Řádný opravný prostředek proti rozsudkům odvolacího soudu Suspenzivní účinek zásadně se odkládá právní moc a vykonatelnost mimořádné dovolání odkládá pouze právní moc Přípustnost dovolání hodnota předmětu sporu napadená dovoláním převyšuje 50 000 Kč dovolání proti měnícímu rozsudku bude přípustné bez dalšího dovolání proti potvrzujícímu rozsudku musí připustit odvolací soud (půjde-li o otázku zásadního právního významu)

Charakteristika - pokračování Výjimečné dovolání nepřipustí-li odvolací soud dovolání a hodnota předmětu sporu přesahuje 100 000 Kč (diskusní) dovolatel uvede, v čem spatřuje přípustnost dovolání Dovolací důvody nesprávné právní posouzení zmatečnost Ústní jednání považuje-li je NS za vhodné nebo provádí-li dokazování trvá-li na něm alespoň jedna ze stran Preferuje se změna místo rušení rozsudků odvolacího soudu

Argumenty pro Znovuobnovení významu právní moci Rozsudky na plnění právní moc má představovat definitivní tečku za sporem prolomit ji lze jenom pro takový důvod, který převáží nad právní jistotou (proporcionalita) – nikoliv jenom pro jiný právní názor viz např. Rjabych proti Rusku Rozsudky na plnění plnění na základě rozsudku, který byl posléze zrušen (§ 96/6 OSŘ neřeší vůbec nic) plnění, jež nelze vrátit odpadá rozhodování o odkladu vykonatelnosti Odpadají problémy spjaté s ochranou třetích osob

Argumenty proti a komentář k nim „Dovolání je systémem fungujícím a funkčním“ Komentář: Fakta podstatný nárůst nápadu zcela dominuje podíl odmítnutých dovolání mimořádně velký počet zrušovacích nálezů Ústavního soudu navazující problém s ústavní stížností (vyčerpání prostředků nápravy) nepředvídatelnost pro strany Návrh úpravy se vztahuje jenom na sporné řízení Komentář: To je důsledek předmětu právní úpravy CŘS

Argumenty proti a komentář k nim - pokračování „Fetišizace“ právní moci Komentář: právní jistota je klíčovým principem právního státu; v oblasti civilního procesu se promítá nejen v institutu právní moci, ale také kupř. v předvídatelnosti přípustnosti opravného prostředku Hrozba oddálení uspokojení věřitele Komentář: viz výjimečné dovolání – neodkládá se vykonatelnost týká se jenom vyhovujících rozsudků ukládajících povinnost k plnění

Argumenty proti a komentář k nim - pokračování V hodnotově méně významných věcech se svěřuje rozhodování o přípustnosti dovolání odvolacím soudům; v hodnotově významnějších věcech ji VZ neřeší Komentář: omyl Posuzování přípustnosti dovolání odvolacími soudy nemůže fungovat Komentář: nepřipustí-li odvolací soud dovolání, má strana k dispozici výjimečné dovolání NS není vázán výběrem právní otázky připustí-li OS dovolání, ač jej připustit neměl, NS dovolání zamítne Pro odvolací soud nebude snadné zjistit, zda jsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání. Komentář: Žádná nová zátěž; rozhodnutí NS a ÚS by měly znát pro účely rozhodování o samotném odvolání

Argumenty proti a komentář k nim - pokračování Zjišťování hodnoty předmětu řízení u nepeněžitých a penězi neocenitelných plnění bude činit problémy Komentář: s věcmi stejné hodnoty by se mělo zacházet stejně Dovolání by nemělo být přípustné vždy, když odvolací soud změnil prvostupňový rozsudek Komentář: vyšší předvídatelnost pro strany; větší pravděpodobnost nesprávnosti než u potvrzujících rozsudků Zmatečnosti by neměly být dovolacím důvodem Komentář: jde o nejtěžší vady řízení, pro které musí být rozhodnutí odklizeno dříve, než nabude právní moci

Argumenty proti a komentář k nim - pokračování Nařizování ústního jednání, trvá-li na něm jedna ze stran, povede k neúměrnému a neúčelnému zvýšení zatížení NS Komentář: ústní jednání má sloužit k vedení právní debaty Nařizování ústního jednání by znamenalo nutnost opatření nové budovy pro NS Komentář: … Vázanost dovolacího soudu dovolacím návrhem nedává smysl Komentář: jde o projev dispozičního principu

Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost

Základní charakteristika Nejtěžší vady řízení a nedostatky v oblasti zjištění skutkového stavu Nejde o opravné prostředky, ale o jiné prostředky nápravy chybí suspenzivní účinek postrádají také zásadně devolutivní účinek Pojetí OSŘ, které řadí obě žaloby mezi mimořádné opravné prostředky, není správné

Základní charakteristika - pokračování Jejich cílem je odstranění napadeného rozhodnutí pro nejtěžší vady nebo pro nesprávnost či neúplnost skutkového základu rozhodnutí získání nového rozhodnutí ve věci Procesní konstitutivní žaloby směřují ke zrušení napadeného rozhodnutí a k novému rozhodnutí o věci samé v současné české úpravě první fáze nekončí zrušením rozhodnutí, ale povolením obnovy

Přípustnost

Objektivní přípustnost žaloby na obnovu nejen konečné, ale i částečné a mezitímní pro uznání a zmeškání soud I. i II. stupně; měnící rozsudek NS Pravomocné rozsudky (a usnesení ve věci samé) smír prétorský i ve smírčím řízení Pravomocné usnesení o schválení smíru Pravomocný platební rozkaz

Objektivní přípustnost žaloby pro zmatečnost podle § 229/1 Pravomocné rozhodnutí soudu I. nebo II. stupně, kterým bylo řízení skončeno rozsudek platební rozkaz usnesení ve věci samé usnesení o odmítnutí žaloby a o zastavení řízení Objektivní přípustnost žaloby pro zmatečnost podle § 229/1

Objektivní přípustnost žaloby pro zmatečnost podle § 229/2 Pravomocné rozhodnutí soudu I. nebo II. stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé rozsudek platební rozkaz usnesení ve věci samé Nikoliv usnesení procesní povahy, kterými bylo řízení skončeno (odmítnutí žaloby, zastavení řízení)

Objektivní přípustnost žaloby pro zmatečnost podle § 229/3 Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé rozsudek usnesení soudu ve věci samé nikoliv usnesení procesní povahy Pravomocný rozsudek soudu I. stupně pouze v bagatelních věcech v ostatních případech není z důvodu uvedeného v § 229/3 žaloba proti rozsudku soudu I. stupně přípustná

Objektivní přípustnost žaloby pro zmatečnost podle § 229/4 Pravomocné usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání zastavení odvolacího řízení potvrzení nebo změně usnesení soudu I. stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost Objektivní přípustnost žaloby pro zmatečnost podle § 229/4

Nepřípustnost obou žalob dle § 230 Žaloba na obnovu ani pro zmatečnost není přípustná proti usnesení o držební žalobě vedlejším výrokům (náklady, lhůta k plnění, předběžná vykonatelnost) důvodům rozhodnutí rozhodnutí ve statusových věcech manželských a partnerských a v řízení o navrácení dítěte Žaloba na obnovu není přípustná, lze-li změny dosáhnout jinak (krom dovolání) např. zrušení rozsudku o omezení svéprávnosti podle § 42 ZŘS Žaloba pro zmatečnost není přípustná proti rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost Nepřípustnost obou žalob dle § 230

Subjektivní legitimace a újma strana původního řízení, včetně procesního nástupce vedlejší intervenient (účast v původním řízení + nikoliv proti vůli strany) státní zastupitelství a ÚZSVM u žaloby pro zmatečnost Újma formální újma – rozhodnutí se odchyluje od návrhu strany tj. žalobu nemůže podat ten, komu bylo zcela vyhověno

Důvody obnovy

Nově objevené skutečnosti a důkazy existující před vyhlášením napadeného rozsudku soudu I. nebo II. stupně žalobce je nemohl v původním řízení bez své viny použít, tj. nevěděl o nich mohou pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci Skutečnosti k prokázání skutečností ad 1) k prokázání skutečností existujících před vyhlášením rozsudku a v řízení tvrzených; znám ale nebyl důkazní prostředek tyto důkazní prostředky nebyly použity v původním řízení bez viny žalobce a mohou pro něj přivodit příznivější rozhodnutí Důkazní prostředky Nově objevené skutečnosti a důkazy

Příklady Strana dodatečně nalezla listinu, o jejíž existenci nevěděla Z pravomocného trestního rozsudku vyjde najevo, že svědek vypovídal v původním řízení křivě, nebo že znalec podal nepravdivý posudek Skutečnosti a důkazy, jimiž může být podstatně oslabena věrohodnost svědka, znalce nebo strany a posílena věrohodnost jiných osob slyšených k důkazu Po skončení řízení vyjde najevo, že obraz je padělkem Příklady

Rozhodnutí o předběžné otázce Rozhodnutí jiného orgánu o předběžné otázce, na němž spočívá rozhodnutí soudu vydané v původním řízení, bylo zrušeno nebo změněno např. byl zrušen pravomocný odsuzující rozsudek trestního soudu, na němž spočívalo rozhodnutí ve sporu o náhradu škody Soud si předběžnou otázku posoudil samostatně; poté bylo vydáno rozhodnutí příslušného orgánu, které tuto otázku rozhodlo odlišně Rozhodnutí o předběžné otázce

Možnost provést důkaz Předpoklady Příklady lze provést důkaz, který nebylo možno provést v původním řízení, přestože jej strana označila pro žalobce tato možnost může přinést příznivější rozhodnutí Příklady objevil se svědek, o němž nebylo žádných zpráv našla se listina, o níž se mělo za to, že je ztracena (např. žalovaný dlužník nalezl kvitanci)

Důvody zmatečnosti

Co jsou zmatečnosti? Nejtěžší (nejzávažnější) vady řízení, jež jsou důsledkem porušení základních procesních pravidel Právní úpravy v různých zemích se liší; společným jádrem však vždy je porušení pravidel o pravomoci procesní způsobilosti právní moci právním slyšení

Procesní důsledky zmatečnosti Z důvodu veřejného zájmu na řádném výkonu soudnictví musí soud ke zmatečnostem přihlížet z úřední povinnosti Rozhodnutí, resp. řízení jimi postižené musí být zrušeno bez ohledu na to, zda je rozhodnutí věcně správné, či nikoliv Zmatečnost („nichtigkeit“) však nezpůsobuje nicotnost (neexistenci) rozhodnutí, ale důvod pro jeho napadení opravným prostředkem nebo jiným prostředkem nápravy Procesní důsledky zmatečnosti

Důvody týkající se soudu Nedostatek pravomoci včetně včasně uplatněné námitky, že byla uzavřena rozhodčí smlouva Rozhodování vyloučeného soudce nebo přísedícího Nesprávné obsazení soudu samosoudce místo senátu; porušení rozvrhu práce; VSÚ místo soudce V neprospěch žalobce bylo rozhodnuto v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího

Důvody týkající se stran Nedostatek procesní subjektivity Procesně nezpůsobilá strana nebyla řádně zastoupena Odnětí možnosti jednat před soudem např. soud nesprávně rozhodl bez nařízení jednání nebo v nepřítomnosti strany; nesprávné předvolání k jednání; projednání věci v nepřítomnosti zástupce, který důvodně požádal o odročení; rozhodnutí bez jednání, ačkoliv pro to nebyly splněny předpoklady Straně byl ustanoven opatrovník pro jeho údajně neznámý pobyt, ale nebyly k tomu splněny předpoklady speciální případ odnětí možnosti jednat před soudem; nyní vzhledem k druhé větě § 229/3 nadbytečný

Ostatní důvody Absence návrhu na zahájení řízení Porušení překážky litispendence nebo věci pravomocně rozhodnuté Rozsudek není materiálně (tj. z hlediska obsahu) vykonatelný Nesprávný závěr (právně či skutkově) ohledně rozhodnutí dle § 229/4 Ostatní důvody

Problémy vymezení zmatečnostních důvodů Chybí nedostatek věcné příslušnosti nebo porušení veřejnosti jednání U nedostatku procesní způsobilosti není možnost její konvalidace Zmatečností by neměly by být materiální nevykonatelnost rozsudku nesprávný závěr učiněný v rozhodnutích podle § 229/4

Problémy koncepce žaloby pro zmatečnost Žaloba pro zmatečnost zpravidla bývá subsidiárním prostředkem ochrany lze se jím bránit pouze proti kvalifikovaným zmatečnostem a to za předpokladu, že nevyšly dříve během řízení (před nabytím právní moci) najevo To je důsledkem toho, že ke zmatečnostem musí soud v každém řízení vždy hledět ex offo Současné české pojetí činí z žaloby plnohodnotný prostředek nápravy, který může dalekosáhle prolamovat právní moc a umožňovat opakované uplatňování týchž důvodů Problémy koncepce žaloby pro zmatečnost