6. ÚSTAVNÍ PRÁVO 1. M ON
ÚSTAVNÍ PRÁVO Ústavní právo je soubor právních norem upravujících nejdůležitější právní vztahy ve státě, zejména práva a svobody občanů, uspořádání státu a rozdělení státní moci. Základním pramenem je Ústava České republiky. Tyto zákony mají největší právní sílu.
Ústava ČR nejvyšší zákon ČR změnu nebo doplnění lze provést pouze ústavním zákonem žádné právní normy, nařízení, zákonná opatřeni apod. nesmějí být v jejím rozporu o soulad uvedených předpisů dbá Ústavní soud ČR součástí ústavního pořádku je i Listina základních práv a svobod je složena z preambule – úvodního prohlášení a osmi hlav, které se člení na 113 článků.
Struktura Ústavy Preambule: Obsahuje prohlášení o věrnosti občanů Čech, Moravy a Slezska tradicím dávné státnosti a prohlášení společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní, kulturní, hmotné a duchovní bohatství.
Hlava první: Základní ustanovení Základní princip Státní moc – přímý výkon státní moci ( referendum) Listina základních práv a svobod Soudní ochrana Státní občanství Hlavní město Státní symboly
Hlava druhá: Moc zákonodárná ( legislativa) Parlament, jeho komory a členové: Poslanecká sněmovna a Senát Poslanecká sněmovna: 200 poslanců volených na dobu 4 let systémem poměrného zastoupení Senát: 81 senátorů volených na dobu 6. let ( každé dva roky jedna třetina) volených systémem většinovým.
Hlava druhá: Moc zákonodárná ( legislativa) Zasedání komor, rozpuštění sněmovny a veřejnost na schůzích Společná schůze – např. volba prezidenta. Podmínky přijímání usnesení – komory jsou způsobilé se usnášet pokud je přítomna alespoň jedna třetina členů a k přijetí usnesení je nutný souhlas nadpoloviční třetiny členů.
Hlava druhá: Moc zákonodárná ( legislativa) Zákonodárný proces – projednávání a přijímání zákonů. Podání návrhu ( legislativní iniciativu) mají poslanci, senátoři, vláda nebo zastupitelstva samosprávných celků (kraje). Postup: Poslanecká sněmovna po schválení návrh podstoupí Senátu, ten jej schválí, vrátí, zamítne….přijatý zákon je předložen prezidentu republiky. Právo interpelace – poslanci ( nikoliv senátoři) mají vůči vládě možnost klást otázky na něž je člen vlády povinen odpovědět do 30 dnů.
Hlava třetí: Moc výkonná (exekutiva) Prezident republiky – hlava státu, z výkonu své funkce není nikomu odpovědný. Má absolutní imunitu s výjimkou velezrady. Pětileté funkční období, pouze dvakrát po sobě. Pasivní volební právo je 40 let. Vláda – vrcholný kolektivní orgán moci výkonné. Je odpovědná Poslanecké sněmovně, pokud jí vysloví nedůvěru, musí vláda podat demisi - složení: předseda vlády, místopředseda a ministři. Ministři řídí jednotlivá odvětví národního hospodářství a státní správy (resorty).
Hlava čtvrtá: Moc soudní - soudní moc je nezávislá, není tedy odpovědná žádné jiné moci, ani zákonodárné a ni výkonné ( nezávislost výkonu soudcovské funkce, tedy nestrannost soudců. Proto nemůže být soudce ani senátorem ani poslancem). Ústavní soud – nezávislý orgán ochrany ústavnosti. 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky na dobu 10 let. Rozhoduje o zrušení zákonů pokud jsou v rozporu s Ústavou ( je garantem ústavnosti). Rozhodnutí jsou závazná!
Další hlavy Hlava pátá: Nejvyšší kontrolní úřad - nezávislý orgán kontrolující hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu Hlava šestá: Česká národní banka - ústřední banka státu. Hlavním úkolem je pečovat o stabilitu měny. Hlava sedmá: Územní samospráva Hlava osmá: Přechodná a závěrečná ustanovení Ústavní pořádek
Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku zaručuje, že základní lidská práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné, nezrušitelné. Např. právo na život, právo vlastnit majetek, svoboda pohybu a pobytu, politická práva, petiční právo, práva národnostních a etnických menšin, volební právo, právo hospodářská, sociální a kulturní….
Kontrolní otázky: Co je ústava a jaký má význam v právním řádu? Kdy nabyla účinnosti Ústava ČR? Jak se Ústava ČR člení a co obsahují jednotlivé hlavy? Jak je upravena dělba moci ve státě? Které jsou orgány moci výkonné? Jaká je soustava soudů v ČR? Jaký je princip přijímání zákonů v ČR? Co znamená nezávislost soudní moci? Co je to právo interpelace? Použité zdroje: C.H. BECK, Základy práva