BOTASKA – botanika s kamerou CZ.1.07/2.2.00/15.0312 Rozšíření mechorostů Zbyněk Hradílek BOTASKA – botanika s kamerou CZ.1.07/2.2.00/15.0312

Mechorosty – rozšířené na všech kontinentech, s výjimkou moří a Mechorosty – rozšířené na všech kontinentech, s výjimkou moří a oceánů rostou téměř ve všech biotopech Mechorosty – fylogeneticky velmi stará skupina Mechorosty – patří mezi výtrusné rostliny T. K. G. Herzog (1880–1961) – Geographie der Moose (1926) Pohlavní a nepohlavní způsoby rozmnožování

Výtrusy Výtrusy se šíří – vzdušnými proudy, vodou, živočichy (vč. člověka) Důležité vlastnosti: Velikost Produkce Odolnost 6 – 200 µm (10 – 20 µm) Orig. Schofield (1985) Orig. Koval & Zmrhalová (2010)

Výtrusy Produkce Brachythecium 280 000 – 700 000 výtrusů v 1 tobolce Buxbaumia 5 500 000 Dawsonia 80 000 000 Archidium 8 – 28 výtrusů v 1 tobolce © Š. Koval © Š. Koval Brachythecium velutinum Archidium alternifolium Dawsonia sp. Buxbaumia aphylla

Výtrusy Odolnost Odolnost k vysušení Spory vyklíčily po 12 letech (Dicranum polysetum) 16 letech (Ceratodon purpureus) 25 letech (Riella) Některé játrovky – ztráta klíčivosti už po 1 hodině po opuštění tobolky Odolnost vůči nízkým teplotám Přirozeně vysušené výtrusy odolaly teplotám kapalného dusíku aniž by ztratily klíčivost Množilky takové vlastnosti nemají, odolávají teplotám max. -30°C až -40°C

Množilky (gemy) Množilky vlastnosti výtrusů nemají Jsou zpravidla větší (a těžší), méně odolávají nízkým teplotám a mají kratší životnost Tvoří se obvykle v menších množstvích a pouze na gametofytní generaci (protonema a gametofor), zato snad na všech jejich částech (protonema, rhizoidy, kauloidy, fyloidy) Orig. Schofield (1985)

Marchantia polymorpha © Š. Koval © Š. Koval Lophozia ascendens Marchantia polymorpha Lophozia longidens © Š. Koval © Š. Koval

Co tedy nejvíce ovlivňuje areály mechorostů ? Geologická historie Země (posuny kontinentů) Klima a jeho kolísání v čase (hlavně během posledního glaciálu a postglaciálu) Biologické vlastnosti mechorostů (odolnost spor, způsob rozmnožování a rozšiřování, ekologické nároky) [Prozkoumanost území] Člověk Areály mechorostů U mechorostů je mnoho kosmopolitů Areály druhů mechorostů: (1) jsou zpravidla veliké a přibližně srovnatelné např. s areály sekcí a rodů kvetoucích rostlin, to ovšem nevylučuje existenci omezených areálů nebo endemismus, na což upozornil už Herzog (1926) (2) jsou velmi často disjunktní

Proč jsou areály mechorostů veliké? Převážně malé rozměry rostlinek … Potlačení pohlavního procesu … Tolerance mechorostů k faktorům prostředí … Malé rozměry rostlinek Díky svým malým rozměrům mohou mechorosty využívat mikroniky s relativně stálým a příznivým prostředím, a tak si i na obrovských plochách areálů zachovávají morfologickou identitu Potlačení pohlavního procesu Většina mechorostů (cca 60%) jsou dvoudomé → pohlavní proces málo pravděpodobný Dochází k výraznému snížení variability → vznik klonů Převaha veget. množení → zpomalení tempa evoluce → stávající druhy nejsou ohrožovány nově vznikajícími konkurenčně schopnějšími druhy čím déle tento stav trvá, tím většího areálu může druh dosáhnout Široce rozšířený druh je vždy velmi starého původu, ale starý druh nemá vždy velký areál

Příčiny disjunktních areálů mechorostů Tolerance mechorostů Rostliny s velkou tolerancí k nepříznivým ekologickým faktorům jsou schopny osídlit velikou plochu a dlouho se na ní udržet i při měnících se podmínkách Příčiny disjunktních areálů mechorostů Jsou zbytkem někdejšího jediného areálu (2) Jsou výsledkem dálkového přenosu diaspor Acrobolbus ciliatus Plagiothecium undulatum

Vliv člověka na rozšíření mechorostů Aktivita člověka → destrukce biotopů, je možné, že mnohé druhy vymizely ještě před jejich poznáním U mechorostů připadá do úvahy spíše neúmyslné šíření mechorostů: Apofytizace (Marchantia polymorpha, Funaria hygrometrica, Tortula muralis, Ceratodon purpureus, …) Neúmyslná introdukce (Pseudoscleropodium purum, Lunularia cruciata) Invazní druhy Orthodontium lineare – 1911 Británie, 1939 kontinent, 1964 ČR Campylopus introflexus – 1941 Británie, 1954 Bretaň, 1988 ČR

Bryum argenteum Funaria hygrometrica Ceratodon purpureus © Š. Koval

Příklad současného celosvětového rozšíření původně evropského mechu Pseudoscleropodium purum

Druhy omezeného výskytu Endemismus Problém minulosti – popisovaly se nové druhy bez znalostí celkových areálů Míra prozkoumanosti – strašně důležité!!!! Domnělé endemity – např. Hilpertia velenovskyi Skutečné endemity – Madagaskar (70%), Havajské strovy (51% druhů mechů a 67% druhů játovek, Nový Zéland 28%, Réunion, N. Kaledonie, Komory 20%, Britské ostrovy 2,5%) Ochyraea tatrensis – endemit Slovenska Anthoceros neesii – endemit střední Evropy Somatičtí mutanti – Platyhypnidium grolleanum, P. mutatum

Anthoceros neesii Hilpertia velenovskyi