účelové členění nákladů Core business (hlavní předmět podnikání) – klíčová činnost která podnik „živí“.

DRUHOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ Výkaz zisku a ztráty (tzv. Výsledovka): Druhové členění nákladů Druhové členění nákladů neumí stanovit zisk z CORE BUSINESS https://www.uctovani.net/clanek.php?t=Vykaz-zisku-a-ztrat-vysledovka-ke-stazeni&idc=273

Suma všech tržeb a výnosů Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Nákupní cena cenných papírů a podílů Výnosy z dluhopisů Nákupní cena dluhopisů Přijaté podíly na zisku nebo přijaté úroky z poskytnutých úvěrů, nebo z dluhopisů Zaplacené úroky z úvěrů Suma provozní + finanční HV Přenáší se do rozvahy Pouze pro společníky v.o.s. a k.s. Suma všech tržeb a výnosů

„Marže“ jako Hrubý zisk v účelové výsledovce Hrubý zisk „Marže“ podniku je vlastně „část zisku“ realizovaná v rámci jeho „core business“.

Výkaz zisku a ztráty (tzv. Výsledovka): Účelové členění nákladů Členíme tak, abychom viděli odděleně zisk z hlavní činnosti (core business) a samostatně náklady související s prodejem – Odbytové náklady, a náklady související s administrativou – Správní náklady Ostatní náklady CORE BUSINESS Účelové členění Vnitřní předpis je zaměřen na rozhodnutí o účtování provozních nákladů a výnosů – podle druhů nebo podle účelu. Varianty: A) Provozní náklady budou účtovány podle druhů. V souladu s vyhláškou – se směrnou účtovou osnovou: 50 – Spotřebované nákupy 51 – Služby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů Syntetické (a dále i analytické účty) budou v souladu s vnitřním předpisem „Účtový rozvrh”. B) Provozní náklady budou účtovány podle účelu. V souladu s vyhláškou je nutné zajistit účtování o nákladových položkách dle výkazu zisku a ztráty podle účelu: A. Náklady prodeje (včetně úpravy hodnot). B. Odbytové náklady (včetně úpravy hodnot). C. Správní režie (včetně úpravy hodnot). D. Ostatní provozní náklady. Tyto položky obsahují náklady na provozní činnost členěné podle funkce.  Účetní jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64. Komentář: Účetní pravidla platná v současné době v České republice nabízí dvě varianty sestavení výkazu zisku a ztráty: Výkaz zisku a ztráty – druhové členění Výkaz zisku a ztráty – účelové členění Tyto dva výkazy se liší pouze v provozní části; část finanční a mimořádná je v podstatě shodná. Při účelovém členění výkazu jsou sloučeny veškeré tržby z prodeje, tj. za obchodní činnost i za výrobní činnost, včetně služeb. Provozní náklady jsou rozlišeny podle účelu na tři položky – náklady prodeje, odbytové náklady a správní náklady. V účetnictví platí zásada přiřazování nákladů k výnosům (pokud je to možné). A. V případě druhového členění nákladů jsou účtovány veškeré náklady na výrobu (i když nebyly dosud prodány); nebylo by tedy správné z pohledu uvedené zásady vykázat veškeré náklady a nepřiřadit k nim žádné výnosy. Je třeba uvést náklady a výnosy do věcné shody a to úpravou provozních nákladů nebo úpravou provozních výnosů. Platný postup v současných tuzemských podmínkách je zajištění věcné srovnatelnosti mezi náklady a výnosy úpravou provozních nákladů. Čili ponecháme v nákladech podle druhů veškeré náklady na výrobu (spotřeba… Suma všech tržeb a výnosů

Ve výsledovce jak účelové tak druhové je členěn HV takto: Provozní výsledek hospodaření operace spojené s provozní činností podniku v oblasti výroby a poskytování služeb či nákupu a prodeje zboží Finanční výsledek operace s cennými papíry (výnosy z prodeje cenných papírů, výnosy z držby cenných papírů – dividendy), náklady spojené s dluhovou službou (úroky z úvěru, …) náklady na vedení bankovních účtů apod. ∑ Výsledek hospodaření před zdaněním = provozní VH + finanční VH Výsledek hospodaření po zdanění DÁLE SE BUDEME ZABÝVAT POUZE PROVOZNÍM VÝSLEDKEM HOSPODAŘENÍ, který budeme podrobněji členit

Druhové členění nákladů – druhová výsledovka Výnosy: Tržby z prodeje výrobků a služeb 900 Tržby za prodej zboží 100 Náklady: Náklady vynaložené na prodané zboží 80 Spotřeba materiálu 520 Služby (El. 100, voda 30, reklama 50) 180 Mzdové náklady 70 Provozní Zisk 150 Druhové členění nákladů je třídí podle toho, o jaký druh nákladů jde – co je příčinou vzniku nákladů. Taková Výsledovka však neříká ale nic o tom, jak vypadá zisk v té činnosti, která podnik „živí“. Zobrazení nákladů na vstupu do podniku koresponduje s druhovým členěním nákladů – je to jednoduché určit.

Účelové členění nákladů Člení náklady podle toho, za jakým účelem vznikly: zda souvisely s core byznys, tj. Hrubý zisk nebo Ztráta zda souvisely s odbytem, zda souvisely se zajištěním správy/administrativy, ostatní výnosy a s tím související náklady. Účelové náklady mají vypovídací schopnost – hned je patrné jak jsem ziskoví v core business a jak Hrubý zisk z něj dokáže ufinancovat obslužné činnosti – administrativu, odbyt. Zvlášť se pak evidují Ostatní výnosy a k nim ostatní náklady. Základním znakem účelově členěných nákladů je doložení (u každého vzniklého nákladu) konkrétního účelu, na který byly vynaloženy. Je však potřeba připustit, že alokace nákladů podle účelu je pracnější a je záležitostí úsudku a není ji možno často provést na exaktním základě.

Nákladové účty pro účelové členění musíme již v prvotní evidenci členit – na náklady s core b., odbytové a správní náklady. Při druhovém členění používáme účty: mzdy, odpisy, spotřeba….(v podstatě co doklad, to druh nákladu, např. mzdy jako jedna položka nákladů) Při účelovém členění používáme účty: náklady na core byznys, náklady administrativní, náklady na odbyt. Tedy třídíme náklady podle účelu. Zde již musíme pečlivě náklady roztřiďovat podle účelu, např. mzdy managementu, administrativy, mzdy ve výrobě, mzdy obchoďáku,…) Pouze s využitím účelové výsledovky mohu hledat, jak utrácím – je to v odbytu, správě ? V Česku je od r. 2016 upravena struktura účelové výsledovky!

Příklad: Poradenský podnik (podnik poskytující služby) V průběhu roku nastaly v podniku který poskytuje poradenské služby (core byznys) tyto transakce v tis. Kč (povšimněte si, že už prvotní doklady člením podle účelu): Mzdy: Poradci 20, šéf a účetní 5, obchodní zástupce 4 FD - Telefon: poradci 3, šéf a účetní 2 a tel. obchoďáka 1 Odpis kopírky používané poradci 5 Spotřeba kancelářského materiálu poradci 1 FV - Vystavení faktury za poradenství klientům 100 FD - Došla faktura za reklamu 9. (řešení – viz tabule) České předpisy nikde explicitně neřeší, jakým způsobem tvořit účtový rozvrh (jak členit účty nákladů) subjektů, které využívají členění provozních nákladů podle účelu.

Marže podniku poskytujícího služby – účelová výsledovka Výnosy: Tržby z poskytnutých služeb 100 Náklady: Náklady na poskytnuté služby 29 Marže 71 Odbytové náklady (prodej, marketing) 14 Správní náklady 7 Zisk (71-14-7) 50 Náklady na poskytnuté služby jsou součtem nákladů na mzdy zaměstnanců v hlavní činnosti/core 20 + telefon/služby 3 + odpisy DHM sloužícího pro core činnost 5 + spotřebovaný materiál související s core činností 1 = 29 Obdobně jsou stanoveny náklady na Odbyt a Správní náklady.

Účelová výsledovka nás informuje – jaká je Marže v podniku poskytujícím služby Marže je rozdíl mezi tím, za kolik naše služby prodáme a tím, kolik nás stojí tyto služby realizovat. Marže = Výnosy z poskytnutých služeb – Náklady na poskytnuté služby Abychom mohli marži stanovit, musíme náklady členit a třídit jinak, než u druhové výsledovky.

Marže v OBCHODNÍM A VÝROBNÍM podniku Marže v OP a VP říká: kolik podnik vydělal na samotném prodeji svého zboží/výrobků a z toho plyne, kolik si ještě může dovolit další náklady – Správa, odbyt. Marže je vlastně rozdíl mezi tím, za kolik podnik něco prodá mínus za kolik to pořídil/vyrobil! POŘIZOVÁNÍ ZÁSOB (ZBOŽÍ, VÝROBKŮ) JE INVESTICÍ DO ZÁSOB. JE TO AKTIVUM, KTERÉ PŘINESE VÝNOSY AŽ BUDE PRODÁNO A V TU CHVÍLI SE STANE TEPRVE NÁKLADEM!!!!!!!!!!! PLATÍ JAK U DRUHOVÉHO, TAK I ÚČELOVÉHO ČLENĚNÍ

Marže v obchodním podniku Obchodník nakoupil víno v lahvích. Obdržel fakturu od Bohemia za 350.000 Kč. Obchodník si najal dopravce, který mu víno přivezl a od něj obdržel fakturu za 50.000 Kč. Za kolik obchodník víno pořídil? Jaká je pořizovací cena? Pořizovací cena je součtem ceny pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů. Dojde k pořízení zásob – zboží za 400.000 Kč.

Dodavatelé Pořízení zboží Zboží na skladě 1) 350 1) 350 3) 400 3) 400 Na sledování pořizovací ceny se používá zvláštní meziúčet Pořízení zboží, aby na účtu zboží nebyl chaos Dodavatelé Pořízení zboží Zboží na skladě 1) 350 1) 350 3) 400 3) 400 2) 50 2) 50 Na účtu Pořízení zboží nakonec nic nezůstane, jeho funkce je pouze dočasná. Operace 3 se jmenuje: přijetí zboží na sklad. Dopravné se stane nákladem až při vyskladnění zboží ze skladu při jeho prodeji. S cenou za dopravu by se dalo manipulovat tak, že by mohla jít přímo do nákladů.

Prodej zboží – Náklady na prodané zboží Podařilo se prodat zboží za 300 (teprve až přinese V vstupuje do N) V – výnosy z prodeje zb. Pohledávky za odb. 300 300 U obchodního podniku je patrné, že lze marži zjistit i z druhového členění nákladů a to díky tomu, že lze jednoduše na druhovém účtu najít jak Tržby na prodej zboží, tak Náklady vynaložené na prodané zboží. Kolik zůstalo zboží na skladě? 400 300 300 Toto je druhová výsledovka.

Příklad VÝROBNÍHO PODNIKU Připomínám: POŘIZOVÁNÍ ZÁSOB (ZBOŽÍ, VÝROBKŮ) JE INVESTICÍ DO ZÁSOB. JE TO AKTIVUM, KTERÉ PŘINESE VÝNOSY AŽ BUDE PRODÁNO A V TU CHVÍLI SE STANE TEPRVE NÁKLADEM!!!!!!!!!!! Automobilka vyrobí za rok 90.000 aut. 1 auto stojí v nákladech 100.000 Kč, tj. náklady na výrobu celkem 9 mld.: Materiál 3 mld., mzdy dělníků 2 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld. V daném roce automobilka prodá pouze 2/3 aut za 13 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. ročně. Jaký je zisk? Řešení příkladu…… Jaký je zisk v core činnosti? 4 mld. Kč ? 7 mld. Kč ? Prodá za 13 mld., uznatelné náklady jsou 2/3 z 9 mld. Tj. 6 mld. (13 – 6 = 7 )

Výrobky na skladě N Náklady prodeje (Změna stavu zásob v.) Automobilka vyrobí za rok 90.000 aut. 1 auto stojí v nákladech (costs) 100.000 , výroba celkem 9 mld. (spotř. materiál 3 mld., mzdy dělníků 2 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld.) V daném roce automobilka prodá pouze 2/3 aut za 13 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. ročně. Jaký je zisk? Výrobky na skladě N Náklady prodeje (Změna stavu zásob v.) 9 mld. 6 mld. 6 mld. Pohledávky za odběrateli Výnosy z prodaných výrobků 13 mld. 13 mld. Prodá za 13 mld., uznatelné náklady jsou 2/3 z 9 mld. tj. 6 mld. (13 – 6 = 7 ) Zisk je 7 mld. Uvědomíme se si paralelu se zbožím: Materiál, mzdy, odpisy – všechny tyto položky nemohou jít rovnou do nákladů, ale jdou na účet Výrobky na skladě. Teprve až se výrobky prodají, „vyskladní se“ ze skladu, mohou jít teprve teď do nákladů. Do té doby leží v aktivech (v zásobách). Převod dokončených výrobků na sklad - VÚD 123 / 583 Vyskladnění prodaných výrobků - VÚD 583 / 123 Výrobky Předešlý případ by se zaúčtoval přímo na účtech zásob 123/121 nedokončená výroby

Automobilka vyrobí za rok 90. 000 aut Automobilka vyrobí za rok 90.000 aut. 1 auto stojí v nákladech (costs) 100.000 , výroba celkem 9 mld. Spotř. materiál 3 mld., mzdy dělníků 2 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld. V daném roce automobilka prodá pouze 2/3 aut za 13 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. ročně. Jaký je zisk?

O zboží můžeme účtovat dvojím způsobem: Průběžný „A“ a periodický „B“ způsob účtování zásob zboží „A“ – účtuje se o každém přírůstku i úbytku zboží (průběžný způsob). „B“ – o pohybech zboží se neúčtuje vůbec. (Periodický způsob). Pouze se vede skladová evidence. Nákupy zboží se účtují rovnou do nákladů. V průběhu roku však z účetnictví nevyčtu, kolik je zboží na skladě a za kolik. Na konci roku se k 31.12. aktualizuje konečný zůstatek zásob a také opraví výše nákladů, aby odpovídal skutečným prodejům. Konečný stav skladu se převezme ze skladové evidence (udělá se inventura), která se pečlivě vedla. Toto zjednodušení se týká pouze účtování, nikoliv fyzické evidence zásob.

Čtečka čárového kódu při placení na pokladně obstará odečet zboží ze skladu a uvedení jeho ceny do nákladů. Jak se účtuje výnos z prodaného zboží? Zjistím fyzický stav zboží na skladě (615) a následně doúčtuji do nákladů Peníze MD/D Tržby z prodeje zb.

Díky přímému účtování nákupů do nákladů – máme v nákladech částku 5000 Kč. Inventurou jsme zjistili, že máme na konci roku na skladě 1500. Vzhledem k rozdílů mezi PZ a KZ provedeme úpravu nákladů (snížíme náklady o 500 Kč – vyndáme z nákladů 500), protože podle evidence ve skladu „uvízlo“ ještě zboží za 500 Kč.

Obchodní marže – správný výraz u společností které obchodují se zbožím Obchodní marží obecně rozumíme rozdíl mezi prodejní („tržní“) a nákupní („skladovou“) cenou prodaného zboží/služeb. Je třeba mít na paměti, že obchodní marže není zisk! V účetnictví se obchodní marže vypočte velmi jednoduše, a to jako rozdíl konečného stavu účtu 604 – Tržby za prodané zboží a konečného stavu účtu 504 – Náklady na prodané zboží.

Příklad výpočtu MARŽE: Marže = (Prod cena – Nákup cena) / Prod cena Nákupní cena Maže v % Marže v Kč Prodejní cena A: 7 000 Kč 30 % 3000 10 000 B: 600 25 % 200 800 C: 40 50 % 40 80 Příklad výpočtu PŘIRÁŽKY: Přirážka = (Prod cena – Nákup cena) / Nákup cena * 100 Nákupní cena Přirážka v % Přirážka v Kč Prodejní cena A: 7 000 Kč 43 % 3000 10 000 B: 600 33,33 % 200 800 C: 40 100 % 40 80 Proč obchodníci uvádějí raději Marži? (Protože Marže v % vypadá nižší než přirážka – viz zboží C).

ČSÚ data za r. 2014 Nejvyšší marži vykazují v posledních letech nejmenší podniky v maloobchodu, kde se pohybuje mezi 25 a 27 procenty. Nejnižší marži mají podniky střední velikosti, a to mezi 19 a 21 procenty. Velké obchodní řetězce se svou marží zásadně neliší od průměru. Průměrná marže v českém maloobchodu dosáhla předloni 23 procent