Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0618 Šablona: 2/1 Sada: 2/1 Výstup: VY_32_INOVACE_2DL102 Ověření ve výuce: Veřejná správa Datum ověření: 15. 10. 2013 Třída: 2.VS

Správa kultury Předmět: Veřejná správa Ročník: 2. Klíčová slova: Pojem kultura, kultura a civilizace, enkulturace, akulturace, subkultura, globalizace kultury, funkce kultury Jméno autora: JUDr. Božena Dolejská Škola – adresa: Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o., Znojemská 1027, Třebíč

Anotace cílem je seznámit žáky s pojmem kultura, její organizaci v rámci veřejné správy prezentace slouží k orientaci v základních pojmech kultury, významu národní kultury a pochopení důležitosti ochrany našeho kulturního dědictví pro další generace, ovlivnění kultury médii žáci jsou vedeni ke kritickému myšlení, k obraně proti manipulaci, k ochraně tradic a národních hodnot žáci jsou vedeni k pochopení významu kultury pro člověka, k pochopení kultury jako činnosti člověka jsou naplněna průřezová témata: ODS, CSP

Kultura Slovem kultura (cultura, příčestí trpné latinského colere, pěstovat, tedy „co je pěstováno“) se původně označovalo pěstování užitkových plodin. Od 16. století se používá pro označení vybraných lidských činností, zejména uměleckých (tzv. „vysoká kultura“).

Kultura Pojem kultura je v nejobecnějším moderním významu chápán jako označení stavu nebo podmínky určité úrovně života člověka a společnosti, na níž se podílejí všechny civilizované národy světa, ačkoli jejich konkrétní kultury mohou vykazovat značné rozdíly.

Kultura Proti vybrané, elitní vysoké kultuře, vyžadující vzdělání a péči, stála potom „nízká“ či lidová kultura, pozdější popkultura. Podle toho se pak lidé i celé národy mohly dělit na více či méně kultivované, případně barbarské. Výzkumem kultury se zabývá kulturologie.

Kultura v širším slova smyslu Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti; co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších; co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací; co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují; co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných.

Kultura a civilizace V současné době se na enkulturaci (proces učení se jedince žít ve společnosti a její kultuře) dětí stále více podílí televize, což společnost silně homogenizuje: všichni poslouchají stejné mluvčí a stejné příběhy, mají před očima stejné vzory chování atd.

Kultura – „typy kultury“ Protože se kultura vyjadřuje a předává zejména řečí, často se chápe jako vázaná na určité jazykové prostředí (česká, francouzská, německá kultura). Pro ještě větší a méně homogenní nadnárodní celky se používá pojem civilizace, odkazující k městskému prostředí a tedy i k jistému kosmopolitismu.

Kultura – „typy kultury“ Naopak pro menší společenství, například místní, profesní nebo pro věkové skupiny se užívá blízký pojem subkultura (například subkultura řidičů kamionů nebo teenagerů). V podobném smyslu se hovoří o firemní kultuře, tj. zavedeném způsobu jednání mezi zaměstnanci, řešení konfliktů a podobně.

Globalizace kultury V současném pohyblivém a globalizovaném světě se různé kultury, dříve více či méně přísně oddělené, často setkávají a protože si navzájem dobře nerozumějí, vznikají vážná společenská napětí i konflikty. Příchozí imigranti z jiných kultur se musí akulturovat, tj. přijmout a osvojit si nezbytné minimum hostitelské kultury a začlenit ji do své vlastní. Často však vytvářejí poměrně uzavřené skupiny, které pak žijí na okraji většinové společnosti.

Globalizace kultury V současné době nabývají na významu pokusy o multikulturní výchovu, tj. výchovu k pochopení kulturních rozdílů. Vytváří se jakási poměrně povrchní „globální“ civilizace, kde se lidé dokážou dohodnout o velmi jednoduchých věcech, ale v bližším styku žijí dále ve svých vlastních rozmanitých kulturách.

Funkce kultury socializační (začleňování člověka do společnosti, tvoření vztahů) humanizační (vytváří z biologického tvora osobu schopnou žít ve společnosti) výchovná relaxační kompenzační (slouží k vyplnění času, k odpočinku) akumulativní (uchovává myšlenky a výtvory předchozích generací) integrativní (vytváří a uchovává sociální řád)

Zdroje: http://cs. wikipedia. org/wiki/Kultura http://www. sociologie