Druhy živelních pohrom Ing. Milan Říha, DiS.

Přírodní katastrofa Přírodní katastrofa je rychlým přírodním procesem mimořádných rozměrů, který je způsoben účinkem gravitace, zemské rotace nebo rozdílů teplot. Katastrofy postihují pevnou zemi, vodstvo i atmosféru. Živelní pohromy mohou nastat: rychlým pohybem hmoty (zemětřesení, svahové procesy); uvolněním energie v hlubinách Země a jejím převedení na povrch (sopečná činnost, zemětřesení); zvýšením vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně, mořské zátopy, tsunami); mimořádně silným větrem (orkány, tropické cyklony); atmosférickými poruchami (bouře); kosmickými vlivy (škodlivé druhy záření, meteority).

Přírodní katastrofa Na výzkumu přírodních katastrof a ochrany proti nim se podílí celá řada vědních oborů: Příčiny a podstatu přírodních katastrof a ochrany proti nim Geologie – věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický vývoj. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř planety i na jejím povrchu. Jedná se o vědu deskriptivní (popisnou), analytickou (poskytuje výklad dějů) a historickou. Geofyzika – multidisciplinární věda, která se věnuje aplikaci znalostí fyzikálních procesů na vznik a vývoj planety Země. Meteorologie – věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“. Hydrologie – je věda zabývající se pohybem a rozšířením vody na Zemi. Studuje také hydrologické cykly a vodní zdroje.

Rozdělení živelních pohrom Dle místa vzniku pohrom s ohledem na zemský povrch rozdělujeme živelní pohromy na: pohromy vznikající pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečné výbuchy); pohromy vznikající na zemském povrchu (sesuvy, povodně, tsunami, záplavy, požáry); pohromy vznikající nad zemským povrchem (cyklony, tornáda, bouře, dopady meteoritů).

Účinek přírodních jevů Účinek přírodních jevů závisí na jejich síle. Pro ilustraci je možno energii jednotlivých jevů odhadnout následovně: letní bouře má energii 1 kt TNT; zemětřesení s magnitudem 8,7 má sílu 100 Mt; erupce sopky Krakatoa měla energii 200 Mt; dopad asteroidu o váze 10 kg má energii 104 Mt. 20 kt TNT Energie některých katastrofických procesů se často srovnává s energií uvolněnou při výbuchu určitého množství výbušniny trinitrotoluenu (TNT), obvykle udávaného v tunách (t).

Domino efekt Dominový efekt – řetězová reakce vzájemně ovlivňujících příčin a následků. Reakce je spuštěna nějakou malou změnou, která bezprostředně ovlivní jen své nejbližší okolí, ale postupně se stejným způsobem šíří i do vzdálenějších oblastí. Dominový efekt způsobuje, že i malá lokální změna může mít globální následek. Stejně jako mezi všemi přírodními procesy, tak i mezi živelními pohromami existuje vzájemná souvislost. Jedna pohroma totiž vyvolává druhou.

Řetězec nepříznivých událostí Řetěz nepříznivých události může být třeba takový: zemětřesení – požáry, protržení přehradních hrází, poruchy energovodů; sesuvy – protržení přehradních hrází, zavalení silnic a železnic, poruchy energovodů (např. výbuchy plynu); povodně – znečištění studen a spodních vod, epidemie nakažlivých nemocí; bouřky – požáry, přerušení dodávek elektrického proudu.

Endogenní a exogenní procesy Podle geologů je možno procesy působící na zemský povrch zdola, z nitra Země, označit jako endogenní a procesy působící shora jako exogenní. Obdobně můžeme rozdělit i pohromy. Endogenní pohromy jsou zemětřesení a sopečná činnost, všechny ostatní druhy pohrom jsou exogenní. Endogenní (z řec. endon, uvnitř a „genés“, narozený, pocházející) označuje působení, sílu, látku nebo objekt, který pochází zevnitř, ze systému či organismu samého. Opak je exogenní. Exogenní (z řeckých slov exó, vně, mimo a „genés“) označuje působení, sílu, látku nebo objekt, který pochází zvenčí, z vnějšku systému.

Přírodní katastrofa Synergie (z řec. syn-ergazomai, spolu-pracovat) znamená spolupráci, společné působení. Označuje situace, kdy výsledný celek je větší než součet složek, kdy „1+1=3“, jak se synergie často vysvětluje. Synergický efekt – přidaný účinek současného působení dvou nebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleně.

KONEC