Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Prezentace na téma: "Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR."— Transkript prezentace:

1 Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Předmět: Fyzikální vzdělávání Ročník: 2. Autor: Mgr. Mojmír Možný Sluneční soustava Anotace: Digitální materiál pracující s pojmem sluneční soustava. Seznamující žáky s pojmem planeta, planetka, měsíc, kometa, meteor. Jsou popsány planety sluneční soustavy, jejich základní charakteristiky. Klíčová slova: planety planetky měsíce planet komety meteory Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

2 Digitální učební pomůcka
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 33 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_FG2_18

3 Sluneční soustava Sluneční soustavu tvoří Slunce a osm planet, které kolem něj obíhají Do sluneční soustavy patří také malé planetky – asteroidy, měsíce planet, meteoroidy, komety, meziplanetární plyn, prach a proudy částic Planety sluneční soustavy – Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun Slunce tvoří 99,87% hmotnosti sluneční soustavy

4 Planety sluneční soustavy
Merkur – obíhá nejblíže Slunci – jeho střední vzdálenost od Slunce je 58 miliónů km Ze Země je vidět jen za soumraku nebo za svítání Má třikrát menší poloměr než Země Doba oběhu kolem Slunce je 88 dnů Venuše – podobá se Zemi velikostí i hustotou, atmosféru tvoří oxid uhličitý, na povrchu je obrovský tlak a vysoká teplota ( až 485°C) Doba oběhu kolem slunce je 225 dnů Venuše je nejjasnější planeta na pozemské obloze

5 Planety sluneční soustavy
Mars – má dvakrát menší poloměr než Země, jeho hmotnost je jen 11% hmotnosti Země Atmosféra je tvořena hlavně oxidem uhličitým. Teploty klesají v noci až na - 80°C Na povrchu jsou písečné bouře do výšky až 15 km Doba oběhu kolem Slunce je 1,9 roků Jupiter – je největší a nejhmotnější planetou sluneční soustavy, hmotnost je 318 hmotností Země Nemá pevné jádro, je tvořen plyny – vodík, hélium, čpavek, metan Doba oběhu kolem Slunce je téměř 12 roků

6 Planety sluneční soustavy
Saturn – je nejvzdálenější planetou, která je viditelná pouhým okem Je 95 krát hmotnější než Země Je tvořen převážně vodíkem a héliem Kolem planety je tenký rovinný prstenec Doba oběhu kolem Slunce je 29,5 roků Uran – hmotnost má asi 15 krát větší než Země, má kamenné jádro V atmosféře je převážně vodík a hélium Teplota atmosféry je asi -220°C Doba oběhu kolem Slunce je 84 let

7 Planety sluneční soustavy
Neptun – hmotnost je 17 krát větší než hmotnost Země. Ze všech obřích planet sluneční soustavy má největší hustotu V atmosféře se nachází převážně vodík a hélium Doba oběhu kolem Slunce je 165 let

8 Měsíce planet Tvoří početnou skupinu těles, liší se rozměry, hmotností, složením Měsíce planet lze rozdělit do dvou skupin: Velké měsíce s průměrem několik tisíc kilometrů Malé měsíce s průměrem do několika set kilometrů Planety Merkur a Venuše nemají měsíce Mars má dva měsíce – tělesa nepravidelného tvaru Jupiter Saturn mají každý asi 60 dosud objevených měsíců Uran má 27 dosud známých měsíců Neptun má 13 známých měsíců

9 Planetky Planetky mají ve srovnání s planetami malé rozměry
Průměr planetek – desítky, maximálně stovky kilometrů (největší planetka Ceres má průměr 800km) Počet planetek se odhaduje na stovky tisíc Velké množství planetek se nachází mezi Marsem a Jupiterem Dráhy planetek jsou většinou velmi protáhlé Studium planetek je obtížné, vzhledem k jejich malým rozměrům

10 Komety Patří k nejpozoruhodnějším objektům na obloze
Komety se pohybují po velmi protáhlých drahách ve tvaru elipsy nebo paraboly Mají různou oběžnou dobu – od několika roků až po několik desítek tisíc let Kometu tvoří pevné jádro o velikosti až několik kilometrů Kolem jádra je plynný a prachový obal – koma V blízkosti Slunce se plyn vypařuje a koma září Ohon (chvost) – se vytváří v blízkosti Slunce, je složen z řídkého prachu a plynu, jeho délka je až 108 km

11 Meteory Malá tělesa, která se pohybují v meziplanetárním prostoru se nazývají meteoroid Při průletu atmosférou Země se těleso nazývá meteor Při průchodu atmosférou Země se vlivem tření povrch meteoru taví a ztrácí svoji hmotnost Vzniká světelný jev Meteory jsou viditelné od výšek asi 100 km nad zemí Zvýšený počet meteoritů se objevuje kolem určitých dat v roce – např. kolem 12. srpna je to letní roj meteoritů – Perseidy Pokud dopadne meteor na zem, nazývá se meteorit Meteority jsou podle složení železné a kamenné

12 Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Použité zdroje LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, s. HLAD, Oldřich - PAVLOUSEK, Jaroslav. Přehled astronomie. 1.vyd. Praha:SNTL - Nakladatelství technické literatury, s GRYGAR, Jiří - ŽELEZNÝ, Vladimír. Okna vesmíru dokořán. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, s. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.