Druhy živelních pohrom

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Krajinné sféry Země. Vnější vlivy nazýváme jako: EXOGENNÍ ENDOGENNÍ.
Advertisements

Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr Vácha ZS – Struktura a vlastnosti plynů.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
VLASTNOSTI KAPALIN POVRCHOVÉ NAPĚTÍ Tato práce je šířena pod licencí CC BY-SA 3.0. Odkazy a citace jsou platné k datu vytvoření této práce. VY_32_INOVACE_13_29.
Slunce, Země, Střídání dne a noci, ročních období
Experimentální metody oboru – Pokročilá tenzometrie – Měření vnitřního pnutí Další využití tenzometrie Měření vnitřního pnutí © doc. Ing. Zdeněk Folta,
Šablona. Anotace: žák získá nové informace o procesech v krajině Autor:Mgr.Hana Hilscherová Jazyk: Čeština Očekávaný výstup: porovná působení vnitřních.
Anotace Pracovní list k procvičení znalostí o pohybech hmot v zemské kůře, zemětřesení. AutorDagmar Kaisrová JazykČeština Očekávaný výstup Plynulé čtení.
VI. Vyučovací lekce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.
Vypracoval: Jaroslav Sýkora Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:
©Ing. Václav Opatrný. V úvodních hodinách elektrotechniky jsou žáci seznamováni s veličinami, které popisují známý fyzikální svět, získávají představu.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Základy automatického řízení 1
Název školy: Základní škola T. G
Krajina, krajinné složky, krajinotvorné procesy
Autor: Mgr. Svatava Juhászová Datum: Název: VY_52_INOVACE_23_FYZIKA
Rozhodování 1.
Vlastnosti plynů.
ZÁKLADY ZBOŽÍZNALSTVÍ
Důlní požáry a chemismus výbušniny
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Pásma požáru Požár a jeho rozvoj.
Znečištění ovzduší Obr. 1
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Přenos tepla Požár a jeho rozvoj.
STAVBA ZEMĚ Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektu
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory
CZ.1.07/1.4.00/ Autor Šárka Jurášová Škola
Poměr v základním tvaru.
Přírodní katastrofy AUTOR: Mgr. Aleš Skála
Důlní požáry a chemismus výbušniny
KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK.
RIZIKO.
MATEMATIKA Poměr, úměra.
EU_32_sada 2_08_PV_Podnebí, podnebné pásy_Duch
VYPAŘOVÁNÍ SUBLIMACE Tato práce je šířena pod licencí CC BY-SA 3.0. Odkazy a citace jsou platné k datu vytvoření této práce. VY_32_INOVACE_05_32.
Teplo.
Název školy: Základní škola T. G
Základní škola, Jičín, Soudná 12 Autor: PaedDr. Jan Havlík Název:
BIBS Informatika pro ekonomy přednáška 2
Exercise 1.
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková
Fyzika 7.ročník ZŠ Tření, Třecí síla Creation IP&RK.
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor TEmatický celek
Pravděpodobnost a statistika
Dvourozměrné geometrické útvary
PŘÍRODNÍ KATASTROFY POVODNĚ– vznikají, pokud korytem řeky protéká více vody, než kolik je koryto schopno pojmout. POVODNĚ.
Atmosféra Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.
RIZIKO.
HYDROSFÉRA vodní obal Země.
Důlní požáry a chemismus výbušniny
Atmosféra Země.
Fyzika 7.ročník ZŠ Newtonovy pohybové zákony Creation IP&RK.
Předpověď živelních pohrom
Země ve vesmíru.
VY_32_INOVACE_274_Zemětřesení a sopečná činnost
Vlastnosti plynů.
PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY
ZÁKLADY ZBOŽÍZNALSTVÍ
Vzájemné silové působení těles
HYDROSFÉRA Mgr. Jana Nováková.
Poměr v základním tvaru.
ELEKTROTECHNICKÉ MATERIÁLY
Neživá příroda - vzduch
Rozmanitost a ochrana přírody, vesmír, technika Název materiálu
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace
ATMOSFÉRA - vzdušný obal Země.
SOPKY Šimůnková, Jirotková.
12. Skleníkový jev, ozónová vrstva
Transkript prezentace:

Druhy živelních pohrom Ing. Milan Říha, DiS.

Přírodní katastrofa Přírodní katastrofa je rychlým přírodním procesem mimořádných rozměrů, který je způsoben účinkem gravitace, zemské rotace nebo rozdílů teplot. Katastrofy postihují pevnou zemi, vodstvo i atmosféru. Živelní pohromy mohou nastat: rychlým pohybem hmoty (zemětřesení, svahové procesy); uvolněním energie v hlubinách Země a jejím převedení na povrch (sopečná činnost, zemětřesení); zvýšením vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně, mořské zátopy, tsunami); mimořádně silným větrem (orkány, tropické cyklony); atmosférickými poruchami (bouře); kosmickými vlivy (škodlivé druhy záření, meteority).

Přírodní katastrofa Na výzkumu přírodních katastrof a ochrany proti nim se podílí celá řada vědních oborů: Příčiny a podstatu přírodních katastrof a ochrany proti nim Geologie – věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický vývoj. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř planety i na jejím povrchu. Jedná se o vědu deskriptivní (popisnou), analytickou (poskytuje výklad dějů) a historickou. Geofyzika – multidisciplinární věda, která se věnuje aplikaci znalostí fyzikálních procesů na vznik a vývoj planety Země. Meteorologie – věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“. Hydrologie – je věda zabývající se pohybem a rozšířením vody na Zemi. Studuje také hydrologické cykly a vodní zdroje.

Rozdělení živelních pohrom Dle místa vzniku pohrom s ohledem na zemský povrch rozdělujeme živelní pohromy na: pohromy vznikající pod zemským povrchem (zemětřesení, sopečné výbuchy); pohromy vznikající na zemském povrchu (sesuvy, povodně, tsunami, záplavy, požáry); pohromy vznikající nad zemským povrchem (cyklony, tornáda, bouře, dopady meteoritů).

Účinek přírodních jevů Účinek přírodních jevů závisí na jejich síle. Pro ilustraci je možno energii jednotlivých jevů odhadnout následovně: letní bouře má energii 1 kt TNT; zemětřesení s magnitudem 8,7 má sílu 100 Mt; erupce sopky Krakatoa měla energii 200 Mt; dopad asteroidu o váze 10 kg má energii 104 Mt. 20 kt TNT Energie některých katastrofických procesů se často srovnává s energií uvolněnou při výbuchu určitého množství výbušniny trinitrotoluenu (TNT), obvykle udávaného v tunách (t).

Domino efekt Dominový efekt – řetězová reakce vzájemně ovlivňujících příčin a následků. Reakce je spuštěna nějakou malou změnou, která bezprostředně ovlivní jen své nejbližší okolí, ale postupně se stejným způsobem šíří i do vzdálenějších oblastí. Dominový efekt způsobuje, že i malá lokální změna může mít globální následek. Stejně jako mezi všemi přírodními procesy, tak i mezi živelními pohromami existuje vzájemná souvislost. Jedna pohroma totiž vyvolává druhou.

Řetězec nepříznivých událostí Řetěz nepříznivých události může být třeba takový: zemětřesení – požáry, protržení přehradních hrází, poruchy energovodů; sesuvy – protržení přehradních hrází, zavalení silnic a železnic, poruchy energovodů (např. výbuchy plynu); povodně – znečištění studen a spodních vod, epidemie nakažlivých nemocí; bouřky – požáry, přerušení dodávek elektrického proudu.

Endogenní a exogenní procesy Podle geologů je možno procesy působící na zemský povrch zdola, z nitra Země, označit jako endogenní a procesy působící shora jako exogenní. Obdobně můžeme rozdělit i pohromy. Endogenní pohromy jsou zemětřesení a sopečná činnost, všechny ostatní druhy pohrom jsou exogenní. Endogenní (z řec. endon, uvnitř a „genés“, narozený, pocházející) označuje působení, sílu, látku nebo objekt, který pochází zevnitř, ze systému či organismu samého. Opak je exogenní. Exogenní (z řeckých slov exó, vně, mimo a „genés“) označuje působení, sílu, látku nebo objekt, který pochází zvenčí, z vnějšku systému.

Přírodní katastrofa Synergie (z řec. syn-ergazomai, spolu-pracovat) znamená spolupráci, společné působení. Označuje situace, kdy výsledný celek je větší než součet složek, kdy „1+1=3“, jak se synergie často vysvětluje. Synergický efekt – přidaný účinek současného působení dvou nebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleně.

KONEC