Integrovaný celek inspirovaný výtvarným artefaktem

Klíčové kompetence Kompetence k učení – má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody, techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách - orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije Komunikativní kompetence – domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci Činnostní a občanské kompetence – zajímá se o druhé i o to, co se kolem něj děje – je otevřené aktuálnímu dění

Očekávané výstupy Dítě a svět - mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte Dítě a jeho psychika - Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace - vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení Dítě a společnost - vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně naslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)

Historie – předchůdci knihy Než vznikla kniha, vedla k tomu dlouhá cesta. Obrázkové písmo na stěnách jeskyní – nejstarší druh písma, který se vyvinul z jednoduchých obrázků. Když ještě lidé neuměli psát (neznali písmo) a potřebovali někomu zanechat zprávu, že např. ulovili velké zvíře nebo že vyhráli v boji proti nepřátelům, nakreslili obsah sdělení obrázky. Úkol (rozvíjení fantazie): Jak bys nakreslil? Že si  ulovil bizona (jakým nástrojem, byl jsi na to sám, s kým, k čemu – využití masa, kůže) Že si vyhrál v boji (Mluvit o boji a válkách není na škodu. Rozborem fiktivní události můžeme dětem předložit důvody, proč se bojovalo – získání území, potravy apod. a i v současné době ochrana svobody člověka. Vyzdvihnuté by ale mělo být mírové řešení – dohoda, domluva; jak ji nakreslit – protivníci se usmívají, podávají si ruce.) Zkusit si s dětmi ve třídě pomocí piktogramů vytvořit svá pravidla: Děti lépe respektují pravidla, pokud si je spoluvytvoří a pokud jejich sdělení mají neustále před očima. Piktogramy si můžete vyvěsit na viditelná místa ve třídě.

rytí na hliněné destičky V bažinatých krajinách, kde rostl rákos a vyskytovalo se hodně hlíny, začalo se psát na hliněné tabulky pomocí rákosového pisátka seříznutého do špičky. Původně se psalo zleva doprava. Popsané destičky se vždy usušily na slunci, vzácnější se vypalovaly. Rozválíme plastelínu a necháme děti do ní vyrýt počáteční písmeno svého jména podle předlohy. Starší děti se jistě dovedou podepsat celým jménem. pergamen je nevydělaná, při napětí sušená a hlazená oslí, vepřová, kozí, ovčí nebo telecí kůže. svitek je kniha, kterou tvoří pás papíru nebo jiného psacího materiálu. Delší texty se ve starověku psaly na dlouhý pás (3 až 7 m), vznikly slepením jednotlivých listů papyru nebo pergamenu. Pro usnadnění převíjení bývaly později svitky opatřeny dřevěnými tyčkami a rukojeťmi.

Z čeho je kniha vyrobena? Pokusíme se s dětmi vyrobit papír. Během výroby zdůrazníme recyklaci papíru – sběr starého papíru – kontejnery; a využití pro jeho další zpracování. Dětem dejte k trhání různé druhy papíru. Co potřebujeme: starý papír, savý papír (noviny),balící papír,savou látku (utěrku), rovnou desku; mísu nebo hluboký talíř; mixér nebo struhadlo (nebo pilné ručičky), ke zkrášlení: rozmanité vylisované rostlinky, barevné nitky; barvivo – kávu, ovoce, koření, potravinářské barvivo... dle fantazie Různý papír určený k naší recyklaci natrháme na malé kousky (to znamená asi 1 až 3 cm) a necháme jej namočený v míse s vodou 12 až 24 hodin. Pak papír rozmělníme na kašičku – čím bude hrubší, tím bude i papír hrubší, a naopak (ale pozor ať papír není příliš rozmělněný – to by se pořádně nespojil a trhal by se). Použijeme nejlépe mixér, nebo z papíru vymačkáme vodu a uděláme kouli, kterou nastrouháme, nebo použijeme svoje ručičky a papír ve vodě tak dlouho rozmělňujeme, trháme a mačkáme, až jsme s výsledkem spokojeni. Do kašičky zapracujeme také různé příměsi a barviva, podle vlastní fantazie. Případně do ní můžeme taky přimíchat škrob (na 1 talíř asi 1 lžíci) – pro zpevnění. „Psací“ papír musíme udělat hodně jemný, hladký, tenký a čistý.

Pracovní plocha: na desku dáme savou látku, na kterou položíme vrstvu novin a na ně balicí papír. Z papíroviny vymačkáme přebytečnou vodu (ale dáváme pozor, aby nebyla příliš suchá – měla by být asi tak mokrá, aby se dala lehce rozprostřít na dlani) a vytvoříme z ní na balicím papíře svůj vlastní aršík. Můžeme jej ještě přizdobit vylisovanými kvítky a vším, co nás napadne. Arch potom pomocí novin zbavujeme přebytečné vody, jak jen to jde. Aby se voda lépe vsakovala, také noviny pod balicím papírem střídáme. Nakonec arch můžeme ještě přejet válečkem, aby byl rovnější, ale není to vůbec nutné. Pak jej necháme sušit na slunci, u topení (nezapomeneme podložit suchými novinami). Usušený arch z balicího papíru opatrně sloupneme. Pokud se nám zkroutil a my ho chceme vyrovnat, můžeme jej, zabalený do látky, přejet napařovací žehličkou.

Co je v knihách? Písmenka. Knihy píše spisovatel. Z písmenek vznikají slova. Báseň Abeceda není žádná věda Když se řekne abeceda, tak to není žádná věda. Každý kluk i holčička, i ta hodně maličká, Honzík nebo Alenka, naučí se písmenka. Skládání slov podle předlohy ve skupinkách (viz příloha). Úkolem dětí je podle zrakové percepce sestavit z kartiček s písmeny daného slova krátké, jednoduché slovo podle předlohy.

Didaktické hry s hláskami: Na jaké písmeno začíná mé jméno? Na jaké písmenko začíná slovo...? Ať jsi holka nebo kluk, zbystři oči, napni sluch Po třídě se rychle projdi, co začíná na ... najdi. Děti hledají po třídě předměty začínající na dané písmenko.

Co je v knihách? Obrázky. Obrázky do knih kreslí ilustrátor. Kresba oblíbeného dětského hrdiny – prohlížíme si nejprve ilustrované knihy, vyzdvihněte známé pohádkové postavy (Křemílek a Vochomůrka, Krteček, Pejsek a kočička). Jaké pohádky ještě znáte? (Pat a Mat, Bořek stavitel, mašinka Tomáš...) Ilustrace – vyrobíme si svou obrázkovou knihu. Nejprve se skupina musí domluvit, kdo bude kreslit jaký obrázek a jakou pohádku budeme ilustrovat(Tato fáze je velmi důležitá a také náročná. Učitelka ji musí vhodně korigovat, protože se jistě najdou děti, které budou chtít kreslit tentýž obrázek. Dva stejné obrázky se ale mohou hodit, jeden jako obrázek do textu, druhý jako ilustrační obr. na obal s názvem pohádky.)

Jak s knihami zacházet? nečmáráme do knih, ukládáme na své místo – ne pod skříň, knihy prohlížíme s čistýma rukama, nejíme nad knihou... Proč s knihami zacházíme opatrně? Co by se stalo, kdybychom zničili všechny knihy? Kdo mi doma čte pohádky? V komunitním kruhu děti vypráví, kdo a kdy jim doma čte pohádky.

I slepí mohou číst knihy Braillovo písmo Mohou slepí číst? My čteme očima, slepí používají ruce. Zkusme si zahrát na nevidomé. Hmatová hra 1: Poznej svého kamaráda (dítě se pokouší uhodnout jméno kamaráda, kterého se zavázanýma očima ohmatává) Co ještě můžeme rukama cítit? (teplé/studené; velké/ malé; hladké/hrubé) Učitelka řekne jednu vlastnost a děti doplňují opaky. Hmatová hra 2: Vložte do pytlíčku např. malou a velkou kostku. Dítě má za úkol vybrat na základě hmatového vnímání malou kostku. (obměna: malé a velké autíčko, malá a velká kulička apod.)

Pohybová hra Na pohádkové postavy – reakce na smluvený signál. Domluvit se s dětmi na provedení cviku. Např.: Vodník – leh na zem (do rybníka) Čert – poskoky (řádí v pekle) Král – sed (na trůně) Princezna – stoj vzpřímený

Další návrhy činností Doprostřed kruhu položíme obrázky pohádkových postaviček. Děti hádají, o které pohádky jde. Mohou si prohlédnout pohádkové knihy ve třídě a povíme si o čem ještě knihy mohou být. Tečka – dřep, hlava na kolena Čárka – vzpřímený stoj Vykřičník – skok vzhůru vzpažit Sedneme si na trávník – sed zkřižmo

najít v písmenkových těstovinách vybraná písmenka a složit slovo podle vzoru vykrajování perníčků pomocí písmenkových vykrajovátek písmenková (pěnová) tiskátka, písmenková omalovánka cvičení napodobující jednotlivá písmenka

Rozvíjení všech smyslů, vyjádřit postavu pohybem beze slov – která je to pohádková postava? Výroba záložky do knihy – vystřihování jednoduchého tvaru Výroba vlastní knížky – překládání papíru a skládání listů do tvaru knihy Pracovní listy – vymalování a dokreslení obrázků k pohádce

Získávání povědomí o možnostech hledání poučení v knihách – návštěva knihovny Procvičování správné výslovnosti a kultivovaného vyjadřovacího projevu – vyprávění děje podle obrázků Pohádkové hádanky Upevńování pojmů: velká, malá, silná, tenká – třídění, porovnávání a vyhledávání knih

Vyjádření vlastního postoje a citového vztahu k pohádkám Kreslení a malování děje z pohádky Vyhledávání ilustrací známých malířů, porovnávání postaviček, barevných kompozic (Zmatlíková, Lada, Čapek…) Vyhledávání různých druhů knih – poezie, pohádky, próza, slovníky, encyklopedie Kdo je čtenář, znáš nějakého čtenáře, proč mají lidé doma knihovny, k čemu knihy potřebují?