7. Násilí ve škole, pojem agrese, otázka trestů Klíčová slova: agrese, agresivita, evoluční pohled na agresi. Druhy násilí ve škole, zvládání agresivity. „Problémový žák“, problémové a poruchové chování. Čtyři kategorie nesprávného chování (Dreikurs). Fyzické tresty a legitimizace násilí. Tomáše Škrdlanta „Bít nebo nebít“.

Agrese chování,které vědomě a záměrně (úmyslně) ubližuje, násilně omezuje svobodu a poškozuje jiné osoby nebo věci. Agresí není přemýšlení o negativním činu.

Typy agrese: z hlediska formy: myšlenková, verbální, fyzická z hlediska zaměření: proti osobám, věcem, nebo na jiný objekt, než který byl spouštěčem

Podle Orla a Facové ji můžeme dělit na agresi vyskytující se u zvířat i lidí – dračí, mateřská, samčí, sexuální, teritoriální agresi vyskytující se pouze u lidí ideologická, přesunutá, patologická a impulzivní

Agrese a agresivita –psychodynamické pojetí Přirozený pud či instinktivní projev – týká se všech lidí, nutný pro přežití či pro vývoj Vyžaduje kultivované vybití – přímé (sport) či nepřímé (sledování zápasů nebo agr.filmů) Pokud to není umožněno, může prosté potlačování agresivního puzení působit frustraci a tím další probl. Doporučuje se tedy agr.vybití umožňovat

Behaveorální pojetí Agrese je přirozená reakce na frustraci. Nebo jde o nápodobou nebo zpevněním naučený způsob překonávání překážek Odstraňování agrese – vyhasínáním nebo trestáním

Druhy agrese Reaktivní agrese - afektivní (hostilní, impulzivní, emocionální) agrese má reaktivní charakter, obvykle není plánovaná - vzniká vyprovokováním (často nezáměrným). Instrumentální agrese - má proaktivní charakter, je vedlejším produktem při dosahování jiných neagresivních cílů (snaha vyhrát - zraním soupeře aby neskóroval).  Samoúčelná agrese - šikanování, tyranizování a obtěžování (bullying, mobbing, harrasment) jsou relativně nové typy agrese, typickým znakem je nerovnost v síle tyranizátora a oběti.

Agresivita vnitřní pohotovost jednat útočně tendence k útočnému jednání, která se objevuje u člověka v různých podobách V přírodě je to vlastně přirozená a nutná vlastnost živočichů, aby přežili je způsob chování v situacích, kdy člověk zažívá strach, nebo kdy se mu staví do cesty překážka při dosahování jeho cíle méně časté jsou případy patologické agresivity (porucha  osobnosti nebo duševní onemocnění). Agresivita se může prolínat s asertivitou . 

Hostilita Postoj, který je charakterizován nepřátelskostí, negativismem, zatrpklostí, odporem a zlostí vůči sociálnímu okolí. Od agresivity se odlišuje tím, že není formována primárně biologicky, nýbrž psychosociálními vlivy. Nepřátelský postoj vůči předmětu agrese.

Další příbuzné pojmy Násilí záměrný pokus fyzicky někomu ublížit. Hněv Je to stenická emoce, jež často doprovází agresi, ale není její podmínkou. Její funkcí je fyziologická příprava organismu pro boj  Je významnou komponentou dalších emocí, například nenávisti, závisti či pomstychtivosti

Druhy násilí ve škole (podle St.Štecha) 1. ve škole musí být řád, kterému se musí všichni podřídit – tradiční škola je vystavěna na principu autority učitele, žák může být tlačen, nucen, manipulován – „ve svém vlastním zájmu“ 2. Násilí vstupuje do školy z vnějšího světa – škola je jeho odrazem 3. škola se prezentuje jako místo rovných šancí – v praxi se to ale často takto neděje – v důsledku nesplněných očekávání vznikají u některých žáků pocity deziluze, zklamání, křivdy, které mohou vést k agresivním projevům

Agresivita ve společnosti Boj proti zločinnosti Zaměření na prevenci Vliv prostředí (podle Gladwella) Význam situačního kontextu

Logoterapie – existenciálně hlubší zdroj agresivního chování Noogenně motivovaná agresivita Chybění „náplně“ života, nejistá budoucnost, nic nedává smysl Důsledek chybné výchovy

„Problémový žák“, problémové a poruchové chování Problémové – rušivé – chování – temperament, slabá, ochranitelská, nejednotná výchova, souvislost se stylem řízení třídy učitele (projevuje se u někt.učitele, u jiného ne) Poruchy chování – dg. buď ADHD – vývojová porucha chování – převažují vnitřní biologické příčiny, nebo jako přidružené k různým diagnozám (schizofrenie, autismus, Aspergrův syndrom, úzkost či deprese, Tourettův sy) Nebo poruchy chování jako delikvence - záškoláctví, krádeže, násilnické chování, disharmonický vývoj (může přejít v psychopatické projevy)

Zvládání nevhodného chování ve třídě (Bendl, 7.kapitola) Účinnost odměn - bezprostřední, systematické Modifikace chování - zpevňování (podmiňování, posilování) – rozvrh štědrý, pevný, chudší Tvarování chování (přibližování se k cíli) Modelování - (příklady, nápodoba, idoly) Přesycení – pouze je-li bezpečné Trest odměnou? (viz Dreikurs) Poslušnost versus kritické myšlení

4 kategorie nesprávného chování (Dreikurs)

Úskalí trestání Lepší než trest je přirozený důsledek nevhodného chování, dobré je využít ho ke změně chování dítěte. Pokud trestáme, musí dítě vědět za co, a kdy trest skončí. Nikdy ne za to, jaké je, ale za to, co nevhodného provedlo. Nevýhodou trestu je, že jím vyjadřujeme pouze to, jaké chování je nežádoucí. Uvědomme si dopady trestů v prožívání dítěte, zvláště pokud jsou nespravedlivé Fyzické tresty – doma či ve škole Legalizace násilí Film Bít nebo nebít (Tomáš Škrdlant)

Odkazy: Orel, M., Facová, V. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. Praha: Grada. Říčan, P. (1995) Agresivita a šikana mezi dětmi : Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál. Bendl, S. (2OO5). Ukázněná třída aneb Kázeňské minimum pro učitele. Praha: Triton. Gladwell, M. (2015). Bod zlomu. O malých příčinách s velkými následky. Brno: BizBooks. Krejčířová, D., Říčan, P. (19XX). Dětská klinická psychologie. Praha: Portál???