ČLOVĚK V LIDSKÉM SPOLEČENSTVÍ Ing.. Kateřina Dušáková

ČLOVĚK jako kulturní bytost PODSTATA Podstata veškerého lidského jednání je kulturně podmíněna. Není neměnná Mění se vědění, znalosti rozdílné normy a hodnoty lidí. Př. u nás není obvyklé jíst kočky a psy. V jiných zemích se zase nejí krávy. Zvířata mají různá postavení ve společnosti. ČLOVĚK jako kulturní bytost PODSTATA

Společenství a sounáležitost občanů, lidí se společenskou národností. Stejné tradice Stejné zájmy Stejné společenské normy a pravidla NÁROD

Útvar vytvořený jako politická organizace jedním národem Více jazykových, náboženských, etnických skupin Státní příslušnost – získá člověk narozením a přiznáním státního občanství. STÁT

Narozením- stát. občanství rodičů Osvojením Určením otcovství Nalezením na území ČR Prohlášením – např. při rozdělení České a Slovenské federativní republiky si mohl její občan zvolit státní příslušnost. Státní občanství ČR

KONCEPCE SPOLEČNOSTI Tradiční – po neolitické revoluci, existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení do kast a stavů. Moderní – přelom 18. a 19. století po pádu tradiční společnosti. Modernizace, Industrializace, Urbanizace. Zrovnoprávnění všech lidí. Postmoderní – vzniká v důsledku procesu modernizace. V západní Evropě a Sev. Americe od konce 20. století, v ČR od 90. letech 20. stol. Kulturní relativizace, přesun populace z průmyslu do služeb, globalizace, nové ekonomické rozdělení světa.

Věda, která zkoumá celou společnost (jevy, vztahy, struktury, vývoj) Věda, která zkoumá celou společnost (jevy, vztahy, struktury, vývoj). Zabývá se společenskými skupinami. Zakladatel : August Comte (1798-1857) Metody výzkumu: Kvalitativní a kvantitativní Další osobnosti Emil Durkheim (1858-1917) – sociální fakta (realismus) Max Weber (1864-1920) – sociální jednání SOCIOLOGIE

SOCIALIZACE Začleňování člověka do společnosti 1. Socializace – v rodině 2. Socializace – ve školském zařízení (škola) 3. Socializace – v pracovním procesu Proces, který probíhá celý život. ( také prostřednictvím masmédií, církví) SOCIALIZACE

SOCÁLNÍ STRUKTURA Sít´ vztahů jedinců, pozic a rolí ve společnosti. Sociální role: skupinové, individuální, nucené, krátkodobé, dlouhodobé Př. Žena: matka, dcera, sestra, manželka, sekretářka atd. Sociální status – hodnota postavení, který člověk zaujímá v soc. útvaru. Status bez role nemůže existovat, stejně i role bez statusu. Role je očekávané jednání, jež plyne z postavení, které člověk má. SOCÁLNÍ STRUKTURA

SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE Sociální rozvrstvení. Základem je nerovnost. V každé společnosti jiná. Např. pohlaví, věk, vzdělání, příjem, náboženství. Národnost, sociální a ekonomické postavení. Podstatou – nerovné rozdělení statku nebo služby. Rozlišujeme: Vertikální (např. dané ekonom. kapitál) Horizontální (dané místem bydliště) SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE

SOCIÁLNÍ MOBILITA Přesun z jedné společenské vrstvy do jiné. Rozlišujeme: Vertikální – přesun do vyšších vrstev nebo nižších Horizontální – změna profese beze změny sociální vrstvy. SOCIÁLNÍ MOBILITA

Skupiny lidí kolektivně organizující institucionální činnosti. Komplexní dělba práce – obrana, výroba, výchova, léčení Rozlišujeme: Formální vztahy – vymezené pravidly a skutečnostmi (př. vykání) Neformální vztahy – vedené osobním zájmem (osobní, intimita) Formální skupiny – ve škole, v armádě, v nemocnici Neformální skupiny – rodina, zájmové spolky SOCIÁLNÍ ÚTVARY

Primární skupiny – příbuzní, rodina Sekundární skupiny – pracovní skupiny, kluby, politické strany Malé sociální skupiny – neformální vztahy Velké sociální skupiny – formální vztahy SOCIÁLNÍ ÚTVARY

DISKUZE Odchylka od pravidel vytvořených společností během socializace Sociální patologie – zabývá se nezdravými, nežádoucími společenskými jevy. KRIMINALITA VANDALISMUS DISKRIMINACE SOCIÁLNÍ DEVIACE DISKUZE

MIGRACE MIGRANTI AZYLANTI EXODUS DISKUZE

Fenomén MULTIKULTU- RALISMUS DISKUZE Multikulturní soužití Kulturní revitalizace Fenomén MULTIKULTU- RALISMUS DISKUZE

DISKUZE SNIŽUJÍCÍ SE PORODNOSTI A SŇATEČNOSTI STÁRNUTÍ POPULACE - diskuze EXTRÉMISMUS ETNOCENTRISMUS (nadřazenost vlastní kultury), RASISMUS (nadřazenost jedné rasy dle vnějších znaků), NETOLERANCE KRIMINALITA NEZAMĚSTNANOST – aktuální ?? Regiony ?? SOCIÁLNÍ PROBLÉMY DISKUZE

Globální sociální problémy Globalizace Chudoba třetího světa Kulturní revitalizace (kulturní vakuum) , Multikulturalismus Konzumní společnost Globální sociální problémy

Postavení mužů a žen v České společnosti Rozdílné příjmy mužů a žen za stejnou práci Rozdílné pracovní pozice mužů a žen Statistika Eurostatu (2016) www.eurostat.cz GENDEROVÉ PROBLÉMY

Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Toto právo zahrnuje změnit své náboženství nebo víru. (LZPS čl. 18) Podoby: Panteismus – ztotožňuje boha s přírodou Polyteismus – uznává více bohů pro pozemské činnosti ( lásky, války) Monoteismus – jediný bůh (křesťanství, islám, judaismus) Deismus – bůh stvořitel, ale nezasahuje dále do chodu Ateismus – popírá existenci boha. Theologie – nauka o Bohu NÁBOŽENSTVÍ

Světová náboženství Křesťanství Počátky na území Izraele na počátku našeho letopočtu. Svatá trojice: Ježíš – Boží syn, Bůh-Otec- Stvořitel, Duch svatý. Zákl. spis – BIBLE (Starý a Nový zákon)- KŘEST vodou – symbol vzkříšení nového života Eucharistie – vrcholem bohoslužby, příjimání chleba a víno CÍRKEV – křesťanská společenství Katolictví, protestanství, pravoslaví. Světová náboženství Křesťanství

JUDAISMUS Monoteistické náboženství příslušníků židovského národa Praotci národa: Abrahám, Izák, Jákob Prorok Mojžíš (zákon) Židé osídlili území Palestiny (Stř.moře a Jordán) Posvátný spis – Tóra + proroci a Spisy tvoří TANACH- Hebrejskou bibli Synagogy – k modlitbám, studiu, společenské události. Rabíni – židovští učitelé Antisemitismus – náboženská a rasová nenávist k Židům (Holocaust, ghetta) JUDAISMUS

ISLÁM Monoteistické náboženství- víra v Alláha Zakladatel: Muhammad v 7. stol. Na Arabském poloostrově Stoupenci – Muslimové (šíité a sunnité) Ramadán – postní měsíc – (žádné jídlo, pití, kouření, žvýkání, sex) Korán – základní kniha Mešity – slouží k modlitbám, ženám vstup zakázán. ISLÁM

Další světová náboženství HINDUISMUS BUDDHISMUS KONFUCIANISMUS TAOISMUS Nová náboženství – sekty – společensky problematické jevy: bezvýhradná poslušnost, utajování informací, uzavřenost organizací, omezování svobody stoupenců, vytváření izolace. Další světová náboženství

Ultrakonzervativní hnutí uvnitř daného náboženství, doslovné až nesnášenlivé lpění na náboženské doktríně. Termín vznikl v křesťanském prostředí amerického protestantismu a začal se používat i pro jiná náboženství. FUNDAMEN-TALISMUS

HMOTNÁ DUCHOVNÍ KULTURA Svoboda – nutná podmínka i hodnota k naplnění morálních cílů Rozlišujeme: Vnitřní svobodu Vnější svobodu Představitelé, kteří pokládali svobodu za nejdůležitější hodnotu: Aristoteles, Spinoza, Kant, Rousseau A. Schopenhauer- „rodová vůle k životu“ F. Nitzsche – vůli chápe jako vůli k moci, žít v souladu se sebou. HMOTNÁ DUCHOVNÍ KULTURA

Věda – společné vědění lidstva – poznatky o věcech, vztazích, procesech a chování v neživé i živé přírodě včetně člověka, systematicky shromažďované a ověřované pozorováním, experimentováním, systematickým tříděním, matematickými metodami a zaznamenávané v podobě zákonů, hypotéz a vědeckých teorií. TEORIE VĚDY

Empirická – shromažďující data pozorováním, měřením a experimentem a z nich pak formulují obecné zákony. Teoretická – z naměřených dat, závislostí a nalezených zákonů vytvářejí ucelený systém – teorii, nebo naopak nezávisle na pozorování vytvářejí teorie, které potom empirické vědy dále využívají. VĚDA

Věda – racionálně odůvodňuje jednotlivé znalosti a ověřuje objektivními metodami, co je pravda. Víra – věřící stojí za pravdou celou svou osobnosti, je sní pevně spojen a nedokáže se jí vzdát často ani za cenu života. Karl Jaspers – něm.filozof – spis „filozofická víra“ - rozdíl mezi věděním a vírou Galilea Galileiho a Giordana Bruna. VĚDA a VÍRA

DĚKUJI ZA POZORNOST DOTAZY ??

DVOŘÁK J. et al. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd DVOŘÁK J. et al. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: DIDAKTIS, 2008. ISBN 978-80-7358-122-0. J. et al. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: DIDAKTIS, 2008. ISBN 978-80-7358-122-0DvDvořák J. et al. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: DIDAKTIS, 2008. ISBN 978-80-7358-122-0.ořák J. et al. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: DIDAKTIS, 2008. ISBN 978-80- 7358-122-0 ZDROJE